4 Návrh modifikace současného řízení nákupu
4.1 Návrhy v oblasti nákupu položek se závislou poptávkou
4.1.1 ABC analýza
K provedení této analýzy bylo nutné nejdříve získat všechna potřebná data.
Potřebné datové poklady jsem získal ze systému MPS ve spolupráci s panem Milošem Zahradníkem, správcem MPS systému. Analýzu jsem provedl ze dvou hledisek.
Nejdříve jsem provedl vyhodnocení z pohledu finanční hodnoty spotřeby. Druhé hledisko představovalo rozdělení položek do skupin podle spotřeby v ks.
ABC analýza podle finanční hodnoty spotřeby
Na základě informací o ceně za kus a roční spotřebě jednotlivých položek jsem vypočítal celkovou roční finanční hodnotu jejich spotřeby. Tabulku jsem doplnil o sloupec obsahující hodnoty kumulované roční spotřeby v ks a v procentech. Tento sloupec mi následně ulehčil práci při rozdělování položek do jednotlivých skupin.
Z důvodu velkého rozsahu zde uvádím pouze souhrnný výsledek a zařazení položek do konkrétních skupin je možné si prohlédnout v příloze č. 3.
Tabulka č.10 : Souhrnný výsledek ABC analýzy dle finanční hodnoty spotřeby
Skupina Počet položek Podíl na celkovém počtu položek (%)
Spotřeba (Eur)
Podíl na celkové spotřebě (%)
A 140 13,4745 11 888 488,25 79,9943
B 262 25,2166 2 229 881,065 15,0042
C 637 61,3089 743 299,583 5,0015
∑ 1039 100 14 861 668,9 100
Zdroj: (22), vlastní výpočet a zpracování
Z dosažených výsledků je vidět, že získané hodnoty, i když ne zcela přesně, odpovídají Paretovu zákonu, kdy nejmenší část položek váže největší část finančního objemu. Skupinu A tvoří pouhých 140 položek z celkových 1039, které vážou přibližně 80% finančního objemu roční spotřeby. Oproti tomu 637 položek skupiny C představuje pouze 5% celkového finančního objemu spotřeby. Skupina B, tvořena 262 položkami, se pak na celkovém finančním objemu spotřeby podílí 15%. Vyjádření v grafické podobě zachycuje následující graf.
Graf č. 3: Podíl položek skupin ABC dle finanční hodnoty spotřeby
Zdroj: (22), vlastní výpočet a zpracování
ABC analýza podle spotřeby v ks
V tomto případě mi jako vstupní data posloužil údaj o roční spotřebě v ks.
Položky jsem do skupin ABC zařadil obdobným způsobem jako u předchozí analýzy.
Přehled rozdělení položek do skupin ABC je k dispozici v příloze č. 3. Na tomto místě uvádím pouze souhrnný výsledek.
Tabulka č. 11: Souhrnný výsledek ABC analýzy dle spotřeby v ks
Skupina Počet položek Podíl na celkovém
počtu položek (%) Spotřeba v ks Podíl na celkové spotřebě (%)
A 357 34,3599 37 040 284 79,9897
B 222 21,3667 6 949 255 15,0071
C 460 44,2733 2 316 770 5,0031
∑ 1039 100 46 306 309 100
Zdroj: (22), vlastní výpočet a zpracování
V získaných výsledcích je možné vidět rozdíl oproti předchozí analýze. Oproti třídění z finančního hlediska zde neplatí to, že největší podíl na celkové spotřebě má nejmenší část položek. Nejmenší část položek spadá do skupiny B, která se však podílí na celkové spotřebě pouze 15%, přičemž rozdíl mezi počtem položek skupin A a B je přibližně 13%. Tuto skutečnost přisuzuji charakteru výroby. Podstatná část nakupovaných dílů je společná pro většinu typů vyráběných strojů, což ovlivňuje jejich spotřebu oproti jiným položkám, které jsou montovány pouze do některých typů strojů. Grafické znázornění rozložení položek do skupin zachycuje graf č. 4.
A 13%
B 25%
C 62%
Graf č. 4: Podíl počtu položek skupin ABC na celkovém počtu položek
Zdroj: (22), vlastní výpočet a zpracování
4.1.2 Třídění XYZ
K sestavení EW matice bylo nutné výše provedené analýzy doplnit o analýzu dílů z hlediska jejich výdejů do spotřeby. Zdrojem vstupních dat se opět za pomoci pana Zahradníka stal systém MPS. Zatímco u ABC analýz byly hranice všech tří skupin stanoveny na základě Paretova principu, zde bylo nutné tyto hranice zvolit tak, aby v souvislosti s datovou základnou pokud možno co nejvýstižněji odpovídaly naší potřebě. Z dat obsažených v MPS bylo zjištěno, že výdeje do výroby byly následující.
• u části položek denně
• u části položek několikrát týdně (2-3 krát)
• u části položek měsíčně
• u části položek alespoň jednou za rok
• část položek nebyla v daném roce vydávána do spotřeby
Na základě těchto informací jsem hranice jednotlivých skupin zvolil následovně. Skupina X se skládá z položek vydávaných alespoň 1x týdně. Do skupiny Y patří díly vydávané alespoň 1x měsíčně a do skupiny Z jsem zařadil položky s jedním výdejem a položky bez výdejů.
C 45% A 34%
B 21%
Podle takto stanovených kritérií pro hranice skupin XYZ jsem provedl roztřídění jednotlivých položek. Zařazení dílů do konkrétních skupin je k dispozici v příloze č. 3.
Souhrnný přehled výsledků uvádím v následující tabulce.
Tabulka č. 12: Souhrnný přehled třídění XYZ
Skupina Počet položek
Podíl na celkovém počtu
položek (%)
Počet výdejů
Podíl výdejů na celkovém počtu výdejů (%)
X 442 42,5409 35 457 74,2648
Y 466 44,8508 11 867 24,8555
Z 131 12,6082 420 0,8797
∑ 1039 100 47 744 100
Zdroj: (22), vlastní výpočet a zpracování
Z provedené analýzy se dozvídáme, že položek vydávaných do výroby minimálně 1x týdně je 442, což představuje přibližně 42% ze všech dílů. Tyto díly se podílejí přibližně 74% na všech výdejích. Přibližně o 2% položek více bylo vydáváno minimálně 1x měsíčně a tyto položky se na celkovém počtu výdejů podílejí zhruba 25%. Položky, které nebyly vydány vůbec nebo byly vydány alespoň 1x ročně, představují přibližně 12,5% všech položek. Grafické vyjádření těchto skutečností ukazuje následující graf.
Graf č. 5: Podíl položek skupin X, Y, Z
Zdroj: (22), vlastní výpočet a zpracování
X 43%
Y 44%
Z 13%
Počet dílů vydávaných do výroby týdně a počet dílů vydávaných měsíčně se přibližně rovná. Nepoměrně menší počet dílů pak byl vydáván ročně nebo nebyl vydán vůbec.
4.1.3 EW matice
Výsledky získané z analýz, které jsem provedl v předchozí části, jsem použil k vytvoření EW matice. Vzájemnou kombinací jednotlivých skupin provedených analýz a třídění XYZ a nalezením položek vyhovujícím daným kombinacím jsem všechny díly rozdělil do 27 podskupin, které pak dále utvořily 9 skupin, jejichž konkrétní obsah nás zajímal. Příslušnost jednotlivých položek do konkrétních skupin si je možné prohlédnout v příloze č. 3.
Následující matice zobrazuje hodnoty finančních prostředků a objemu spotřeby přepočítané na procentní podíl z celkových hodnot.
Tabulka č. 13: EW matice
Zdroj: (22), vlastní výpočet a zpracování
Na základě výsledků provedených analýz a jejich následného zpracování v podobě EW matice je možné stanovit konkrétní doporučení a návrhy k řízení nákupu
konkrétních položek. Nejdůležitější skupinu položek z hlediska řízení jejich nákupu tvoří položky, které se nacházejí ve skupině A-X. V podskupině AAX nalezneme vůbec nejvýznamnější položky. Těchto 62 položek mělo ve sledovaném roce největší spotřebu v ks, největší finanční spotřebu a byly také nejčastěji vydávány do výroby. 243 položek skupiny A-X se pak podílelo 39% na celkové finanční spotřebě a zhruba 59%
na celkové spotřebě množství. Právě na tuto skupinu dílů by se měli pracovníci nákupu zaměřit a věnovat jim zvýšenou pozornost. U těchto dílů bych konkrétně doporučoval nespoléhat se pouze na upozornění systému MPS. Navrhuji provádět pravidelné kontroly těchto položek z pohledu jejich množství na skladě a výše a frekvence objednávek. Toto se týká zejména, jak již bylo výše uvedeno, situací při změnách výrobního plánu, kdy by především těmto položkám měla být věnována zvýšená pozornost.
O něco menší důležitost pak mají díly nacházející se ve skupinách A-Y a B-X.
Těmto dílům není potřeba věnovat tak velkou pozornost jako dílům předešlé skupiny, avšak je nutné provádět občasné kontroly. A to z toho důvodu, že jak hodnoty objemu spotřeby tak finanční hodnoty objemu spotřeby a frekvence výdejů do výroby dosahují nezanedbatelných hodnot.
Díly patřící do skupin B-Y a C-X mají nízkou důležitost. I přesto bych doporučil alespoň občas u těchto dílů provést kontrolu, neboť pokud sečteme podíl obou skupin na hodnotě finanční spotřeby dojdeme přibližně k 22%, což dle mého názoru není zanedbatelné.
Díly nacházející se ve sloupci Z a díly patřící do skupiny C-Y představují tzv. nulový segment. Nejvíce těchto položek spadá do skupiny CCY. U položek patřících do těchto skupin je třeba identifikovat položky, které jsou pro podnik nějakým způsobem důležité a hodnotu zásob všech ostatních položek snížit na minimum.