1.2. Návratné p ř íjmy v rozpo č tech územních samosprávných celk ů
1.2.4. Analýza dluhové služby
Dříve než zastupitelstvo obce nebo kraje rozhodne o využití úvěru a požádá o jeho poskytnutí peněžní ústav, musí mít k dispozici analýzu minulého hospodaření a rozpočtovou prognózu. Analýza a prognóza umožňují územní samosprávě kvalifikovaně posoudit výši úvěru, kterou si může půjčit. Kraje mají situaci zatím poněkud ztíženou z důvodu jejich krátké existence. Kvalitní analýzu u obcí i krajů ztěžují také poměrně časté změny v daňových zákonech a rozpočtovém určení daní, což má vliv na reálnost prognózy budoucích daňových příjmů. Především malé obce se pak potýkají s dalším problémem, chybí jim zkušení pracovníci - rozpočtoví plánovači. Hospodaření a únosná výše roční dluhové služby se vyhodnocují na základě:
• výkazu o finančním hospodaření, které umožní zhodnotit hospodaření obce i kraje v minulosti a provést i výhled na hospodaření do budoucnosti, pokud možno po celou dobu umořování dluhu;
• předběžných investičních záměrů podle plánu rozvoje alespoň ve střednědobém výhledu, lepší je však dlouhodobá investiční strategie;
• informace je zapotřebí utřídit a posoudit faktory ovlivňující splátky jistin a úroků z úvěru, který je předmětem žádosti podle umořovacího plánu, zejména
o výše budoucích daňových příjmů – svěřených a sdílených daní (u krajů pouze sdílených)
o výše případných odvodů svých příspěvkových organizací, které jsou úzce napojeny na rozpočet obce, popř. kraje jako svého zřizovatele;
o možnosti regulovat výnos z místních poplatků (týká se pouze obcí) – např. zavedení některého dalšího z fakultativních místních poplatků, který obec dosud nevybírala, změnu sazeb místních poplatků v rámci povoleného rozpětí sazeb, důslednějším podchycením poplatníků apod.;
o možných příjmů z prodeje nebo pronájmu majetku (nemělo by docházet k neefektivním pronájmům a prodejům pod cenou);
o výše budoucích dotací získaných ze státního rozpočtu nebo státních fondů, v případě obcí i dotací z rozpočtu krajů;
o možnosti využití sdružování finančních prostředků, případně i příspěvků a darů od jiných právnických nebo fyzických osob na základě reálných příslibů;
o možnosti využití finančních prostředků z minulých let, tzn. rezerv, zůstatků fondu rezerv, zůstatků fondu rezerv a rozvoje, popř. dalších účelových fondů, pokud je obce nebo kraj tvoří;
o předchozí zadluženosti u všech peněžních ústavů a ostatních subjektů (týká se to i bezúročných půjček od státních fondů);
o analýzy běžných, neinvestičních výdajů, včetně výdajů vyvolaných investicí, která byla uvedena do provozu v průběhu splácení úvěru, a vlivu inflace na jejich růst;
o kapitálových, investičních výdajů.53
Při posuzování budoucích příjmů a výdajů nesmí dojít k nadhodnocení jednotlivých příjmových položek a podhodnocení výdajových položek, mohlo by to totiž zkreslit výsledek hospodaření v jednotlivých letech a územní samospráva by se tak mohla dostat do finančních obtíží, které by ohrozily umořování dluhu.
V posledních letech se velmi zdůrazňuje analýza finančního hospodaření obce i kraje doporučovaná US AID, která se osvědčila ve vyspělých zemích. Tato analýza spočívá v oddělení běžného a kapitálového rozpočtu a v rámci obou těchto částí rozpočtu oddělení běžně se opakujících příjmů a výdajů, což je důležité z hlediska rozpočtové prognózy a plánování budoucí únosné výše roční dluhové služby. V rámci této analýzy se podrobně analyzují běžné a kapitálové příjmy, jejich významnost (podíl) a posuzuje se, které druhy příjmů a které druhy výdajů může samospráva svým rozhodnutím ovlivnit a u jakých a jak objemově významných příjmů a výdajů je determinována rozhodováním státu. U analýzy výdajů se posuzuje, u kterých výdajů se dá v budoucnu ušetřit a u kterých ne.
Nezbytným předpokladem využití návratných finančních zdrojů je plánování přebytku v běžném rozpočtu, který je v budoucnu reálně dosažitelný a ze kterého se umoří roční dluhová služba. 54
Mezi kritéria – ukazatele analýzy úvěrového financování a únosné výše dluhové služby patří ukazatele, které umožní zhodnotit kvalitu plánovací praxe, minulé i současné, zhodnotit důvody neplnění rozpočtových příjmů a výdajů, zejména které důvody jsou na straně obce, kraje a které na straně státu. Zároveň je nezbytné vyhodnotit ukazatele i ve vazbě
53 PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004, s.321-322
54 Tamtéž, s.321-325
k rozpočtové prognóze. Některé z ukazatelů se použijí k prostorovému srovnání, které by mělo vyústit v analýzu příčin výrazných odchylek v hospodaření obce i kraje, ve srovnání s jinými obcemi, kraji, s průměrem ČR apod.
V rámci analýzy minulého hospodaření se uplatňují např. tyto ukazatele:
• celkové příjmy za rozpočtový rok/celkové příjmy podle upraveného rozpočtu;
• běžné (opakující se) příjmy/celkové příjmy (dle skutečnosti);
• daňové příjmy/běžné příjmy (dle skutečnosti);
• vlastní místní příjmy/běžné příjmy (dle skutečnosti);
• přebytek běžného rozpočtu/běžné příjmy (dle skutečnosti), orientačně i
• přebytek běžného rozpočtu/daňové příjmy (dle skutečnosti);
• kapitálové příjmy z prodeje majetku/celkové příjmy (dle skutečnosti);
• skutečné celkové výdaje rozpočtového roku/plánované výdaje rozpočtového roku;
• skutečné celkové výdaje rozpočtového roku/upravené celkové výdaje rozpočtového roku;
• skutečné běžné výdaje rozpočtového roku/plánované běžné výdaje rozpočtového roku;
• skutečné běžné výdaje rozpočtového roku/upravené běžné výdaje rozpočtového roku;
• skutečné kapitálové výdaje rozpočtového roku/plánované kapitálové výdaje rozpočtového roku;
• skutečné kapitálové výdaje rozpočtového roku/kapitálové výdaje rozpočtového roku podle upraveného rozpočtu;
• běžné výdaje/celkové výdaje (dle skutečnosti);
• obligatorní výdaje/běžné výdaje (dle skutečnosti);
• vývoj míry finanční soběstačnosti;
• kapitálové výdaje/celkové výdaje (dle skutečnosti);
• příspěvky příspěvkovým organizacím/celkové výdaje (dle skutečnosti);
• výdaje územního rozpočtu/počet obyvatel daného území (tzn. výdaje na 1 obyvatele);
• dlouhodobá zadluženost/celkový vlastní majetek (jmění), (tj. do jaké míry má územní samospráva kontrolu nad svou finanční nezávislostí; zvýšený ukazatel ukazuje na snížení finanční nezávislosti, což se v budoucnu projeví omezením finanční pružnosti ve výdajích);
• splátky dluhové služby/celkové běžné příjmy;
• splátky dluhové služby/příjmy celkem snížené o úvěry a účelové finanční prostředky;
• dlouhodobá zadluženost/počet obyvatel daného území;
• procento likvidity;
• celkový počet obyvatel daného území.55
Množství finančních prostředků, které si může obec nebo kraj půjčit, je výsledkem analýzy a ocenění rizik spojených se splácením návratných finančních prostředků v budoucnu, a to i v návaznosti na analýzu využívání a splácení návratných finančních prostředků v minulosti. V úvahu se berou všechny druhy dosud využívaných návratných zdrojů, tzn. i půjček od ostatních článků rozpočtové soustavy, finanční leasing atd.
Další důležitou analýzou je i analýza podmínek poskytnutí úvěru (popř. emise komunálních obligací), která zahrnuje úrokové podmínky, délku splatnosti a způsob splácení (rovnoměrně, s odkladem splátky jistiny apod.), posouzení výhodnosti nabídek různých bank.
Po provedení předběžné analýzy minulého finančního hospodaření a rozpočtové prognózy a jejich projednání může zastupitelstvo obce nebo kraje začít s projednáváním a schvalováním žádosti o úvěr. Spolu se schválením žádosti o úvěr schválí i účel, na který bude úvěr použit, způsob splácení úvěru a způsob ručení. Poté podá písemnou žádost o úvěr, doplněnou přílohami minulého, současného a budoucího vývoje hospodaření peněžnímu ústavu.56
Přestože územní samospráva patří k méně rizikovým klientům, provádí i peněžení ústav důslednou expertizu finančních možností, analýzu rozpočtového hospodaření. Účelem této analýzy je zhodnocení míry rizika, analýza způsobu zajištění návratnosti úvěru a zhodnocení zajištění úvěru budoucími rozpočtovými příjmy. Protože peněžní ústav často také zajímá účel využití úvěru, podílí se na ekonomických analýzách projektů (investic), na které má být úvěr využit. Další jeho činností je pravidelná analýza a hodnocení způsobu splácení úvěru.57
Pro posouzení únosné výše čerpaného úvěru používají peněžní ústavy různá kritéria.
Například Česká spořitelna, a.s., která byla nejčastějším poskytovatelem peněžních úvěrů obcím, využívala pro posouzení finanční situace obce žádající o úvěr celou škálu kritérií.
V rámci rozpočtového hospodaření to byla např. brutto úspora, netto úspora,
55 PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004, s.322-325
56 Tamtéž, s.322-325
57 Tamtéž, s.309
samofinancování neinvestičních výdajů, srovnání výsledku hospodaření s celkovými příjmy.
V rámci analýzy výdajů posuzovala meziroční růst neinvestičních výdajů, srovnání neinvestičních a celkových výdajů, neinvestiční výdaje na 1 obyvatele, meziroční růst investičních výdajů, srovnání investičních a celkových výdajů, investiční výdaje na 1 obyvatele, celkové výdaje v Kč na 1 obyvatele. V rámci analýzy příjmů ji zajímal meziroční růst příjmů, meziroční růst vlastních příjmů, finanční nezávislost, celkové příjmy na 1 obyvatele, vlastní příjmy na 1 obyvatele. V rámci analýzy zadlužení se jednalo o kritéria:
výše celkového dluhu v Kč na 1 obyvatele, platební schopnost, zadluženost, zatížení neinvestičních výdajů splácením dluhu. V rámci analýzy manévrovací schopnosti, tj.
schopnosti financování investic, byla posuzována míra úspor, míra samofinancování investic a finanční závislost.
Na základě provedené analýzy peněžní ústav rozhodne, zda úvěr poskytne či nikoli.
Zamítnout úvěru může např. z důvodu nevyrovnaného rozpočtového hospodaření, neúměrného zadlužení, nedostatečné záruky nebo z důvodu, že rozpočet neumožňuje splácení úvěru, splátky by byly hrazeny na úkor nezbytně nutných výdajů obce či kraje, splátku kryjí jiné úvěrové zdroje, rozpočtové příjmy jsou nadhodnoceny nebo výdaje podhodnoceny, není zajištěna účelovost úvěru.
Pokud se peněžní ústav rozhodne úvěr poskytnout, uzavře s obcí nebo krajem úvěrovou smlouvu, obsahující všechny údaje a podrobnosti, tj. zejména sjednanou výši úvěru, způsob čerpání a splácení (částky a termíny), práva a povinnosti obou stran, podpisy a razítka zástupců. Po uzavření této úvěrové smlouvy může dojít k vlastnímu čerpání úvěru, zpravidla se tak děje postupně na základě došlých faktur.58
58 PEKOVÁ J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004, s.309, 323-327