Vyhodnocení Politicko-legislativních faktorů (vlastní zpracování)

Ekonomické faktory Spotřeba domácností

Spotřeba domácností je pro naši práci daleko relevantnější údaj než samotný ukazatel HDP, protože reálná kupní síla obyvatel více odpovídá růstu výdajů na spotřebu jednotlivých domácností. I přesto je však nutné zahrnout do tohoto ukazatele prognózu vývoje HDP České republiky, neboť právě tento údaj říká, jestli spotřeba v budoucnu nadále poroste.

Ukazatel Rok Ve výši

meziroční růst reálného HDP

2021 3,5 % 2022 4,1 % 2023 3,0 % Tabulka 7: Prognóza růstu HDP (ČNB, 2021)

Čím větší míra spotřeby domácností je, tím větší je pravděpodobnost, že lidé budou ochotni nakupovat dražší zboží, což ve výsledku pro Choceňskou mlékárnu znamená, že místo jogurtu Florian za 7,90 Kč budou upřednostňovat například Choceňský jogurt za 14,90 Kč.

Graf 1: Vývoj výdajů domácností na spotřebu (vlastní zpracování, ČSÚ, 2021)

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Výdaje domácností na konečnou spotřebu (běžné ceny)

Potraviny, nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák

Jak je z grafu 1 patrné, spotřeba českých domácností roste. Nárůst spotřeby se nemusí projevit na všech komoditách, nicméně v případě potravin a nealkoholických nápojů lze pozorovat 2-6% meziroční nárůst, a to včetně roku 2020.

Graf 2: Nárůst mezd a výdajů domácností na spotřebu (ČSÚ, 2021)

Přestože má HDP v následujících letech růst, a leckdo by se tak mylně mohl domnívat, že tudíž i spotřeba domácností závratně poroste, z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že lidé jsou stále více nuceni utrácet za bydlení a za náklady s tím spojenými. Ve výsledku tak Choceňská mlékárna může očekávat nárůst tržeb, ale spíš v řádech několika mála procent.

Nezaměstnanost

Ačkoliv je nízká nezaměstnanost považována za pozitivní jev, pro jednotlivé podniky může nízká nezaměstnanost znamenat nedostatek pracovní síly.

Obrázek 9: Nezaměstnanost v ČR (Špačková, 2019)

Choceňská mlékárna se nachází v Pardubickém kraji v okrese Ústí nad Orlicí. Jak je z obrázku 9 patrné, v celém Pardubickém kraji je z dlouhodobého hlediska nezaměstnanost pod 2 % přičemž v samotném ústeckém okrese byla nezaměstnanost k roku 2020 ve výši 2,32 %.

(ČSÚ, 2020) V takovémto případě se ovšem jedná o slabý nárůst kvůli koronavirové pandemii, a proto lze v budoucnu očekávat spíš nízkou míru nezaměstnanosti. Obdobná situace je i na Rychnovsku, odkud lidé mohou dojíždět za prací na Ústecko. V tomto případě míra nezaměstnanosti činí 1,85 % (a to pouze v roce 2020, trvalá nezaměstnanost je ještě nižší).

(ČSÚ, 2020) Důvodem této situace je existence výrobny Škoda Auto, která nabízí svým dělníkům platy i 50 000 korun, což je důvod, proč spousta lidí opouští svá zaměstnání a rádi odchází pracovat do automobilky.

Přestože automobilka ruší některé své výrobní linky kvůli nedostatku elektro čipů, závod by měl nadále fungovat. Dojde-li k minimálnímu propouštění, továrna bude i nadále nabízet štědré platové ohodnocení, a proto se nedá předpokládat, že by nezaměstnanost v brzké době stoupla.

Růst ceny mléka

Kravské mléko je pro Choceňskou mlékárnu surovina nezbytná pro výrobu všech produktů, přičemž neexistuje substitut, který by tuto komoditu mohl nahradit. Z dat Ministerstva zemědělství České republiky je možné pozorovat trend vývoje ceny syrového kravského mléka.

Za posledních deset let se pohybovala cena v rozmezí 6,7-9,37 Kč/l. Choceňská mlékárna je na výkyvy ceny náchylná, takže když v roce 2017 došlo oproti předchozímu roku k 32% nárůstu ceny, znamenalo to pro Choceňskou mlékárnu záporný hospodářský výsledek na další 2 roky.

Graf 3: Vývoj ceny kravského mléka (vlastní zpracování, Ministerstvo zemědělství ČR) Podíváme-li se ovšem na cenu mléka v delším časovém horizontu, můžeme zpozorovat, že cena mléka se drží konstantně kolem úrovně 8,55 Kč/l. Cena však v následujících letech poroste kvůli stále většímu zdražování energií. Kvůli vyšším cenám energií a ropy porostou i náklady na produkci syrového mléka. (Šťastna, 2021)

Faktory

Tabulka 8: Ekonomické faktory (vlastní zpracování)

Sociální faktory

Rozvodovost párů v ČR

Hlavní cílovou skupinou kupujících jsou lidé zajímající se o vaření a rodiny s dětmi. Tato skupina tak tvoří jejich největší klientelu. Tomu odpovídá i PR a marketingová komunikace.

Například reklama v magazínu pro ženy na mateřské dovolené se zdá být vhodnější volbou než neosobní billboard u dálnice na Brno. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby bylo co nejvíce rodin nerozvrácených a funkčních.

2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

Průměrná roční cena kravského mléka (Kč/l)

Graf 4: Počet sňatků a rozvodů v ČR (ČSÚ, 2020)

V České republice se z dlouhodobého hlediska rozpadne 45-50 % manželství, což je jeden z nejvyšších údajů v porovnání s ostatními zeměmi. Zároveň je statisticky dokázáno, že lidé uzavírají první manželství později, než tomu bylo v předchozích letech. Zatímco v roce 2000 muži vstupovali do manželství v 27,6 letech a ženy v 24,6, v roce 2013 bylo průměrnému ženichovi v prvním svazku 31,3 let a nevěstě 28,5. I když se Češi berou později, celkový trend se rozvádět klesá. (Němečková a kol., 2015)

Graf 5: Poměr rozvodů vůči uzavřeným sňatkům v ČR (vlastní zpracování, ČSÚ, 2021)

0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Poměr rozvodů vůči uzavřeným sňatkům

Přestože lidé mezi sebou uzavírají méně sňatků, od roku 2013 lze pozorovat, že tendence se rozvádět postupně klesá. Vydrží-li tento trend v populaci i nadále, Choceňská mlékárna může očekávat nárůst prodeje.

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance je označení jevu, kdy tělo jednotlivce reaguje nepatřičně na mléko či mléčné produkty. Celkově vzato lze rozlišit dva druhy tohoto jevu:

• omezenou laktózovou toleranci

• laktózovou intoleranci

Trpí-li někdo omezenou laktózovou tolerancí, znamená to, že jeho organismus není schopen přijmout čisté mléko. Mléčné produkty však strávit může. V České republice trpí tímto neduhem přibližně 10 % populace, nicméně to pro Choceňskou mlékárnu nepředstavuje problém. Daleko horší jev je laktózová intolerance, kdy jedinci nemohou strávit jakýkoliv mléčný produkt. Podíl těchto lidí v ČR se trvale pohybuje v rozmezí 2-3 %, přičemž podíl obyvatel s touto vrozenou poruchou se liší v závislosti na dané oblasti. (Kopáček, 2017)

Obrázek 10: Míra populace s laktózovou intolerancí (Kopáček, 2017)

Jak je z obrázku č. 9 patrné, porucha laktózové intolerance představuje problém v zemích jako je Maďarsko, Rusko nebo Seychely, kam Choceňská mlékárna své výrobky výjimečně vyváží.

Kvůli tomuto jevu tak nikdy nebude moci mlékárna počítat se stejným podílem klientů ve společnosti jako v České republice.

Tabulka 9:Sociální faktory (vlastní zpracování)

Technologické faktory Automatizace výroby

V poslední době se na poli vědy a techniky mluví o konceptech Průmyslu 4.0 a internetu věcí.

Průmysl 4.0 je koncept, při kterém je výroba plně automatizována a jediný personál je potřeba k ovládání a udržování strojů, případně pro kancelářské práce. Internet věcí je idea, kde stroje, a tudíž i strojová výroba jsou propojeny mezi sebou navzájem, a dokážou tak mezi sebou komunikovat v případě výskytu poruchy.

Ačkoliv se automatizace může zdát jako ideální koncept pro snížení nákladů na výrobu, nemusí se nutně samotná instalace stojů vyplatit. Pro firmu je stěžejní, v jakém množství se jednotlivé produkty vyrábí, a zdali nepožadují odběratelé, aby firma příležitostně dodala zboží v jiném balení. V takovémto případě je společnost nucena celou výrobní linku pozastavit a přeprogramovat přístroje na výrobu patřičného polotovaru. V konečném důsledku je plná automatizace efektivní pouze v případě, je-li produkt standardizovaný a z dlouhodobého hlediska odběratelé nepožadují jeho modifikaci. (Krejčík & Fogl, 2021)

Vliv médií na povědomí o produktech

Chce-li podnik dostat svůj produkty/produkty do povědomí co nejširší veřejnosti, musí svou reklamu efektivně zacílit na své zákazníky. Ukazuje se, že domněnka, že mladí lidé koukají na televizi stále kratší dobu je jen mýtus. Podle Asociace televizních organizací koukají lidé ve věku 25-34 let s dětmi na televizi v průměru 2:34 hodin denně. (Atmedia, 2019)

Tato skutečnost představuje pro Choceňskou mlékárnu lákavou nabídku, neboť právě rodiny s dětmi jsou důležitou cílovou skupinou zákazníků.

Navíc kvůli koronavirové pandemii došlo k nárůstu sledování pořadů v televizi v průměru o 45 minut. Zde je ovšem nutné podotknout, že za takovýto strmý nárůst mohou převážně nudící se studenti, kteří pro Choceňskou mlékárnu nepředstavují tak lákavou cílovou skupinu. (ATO, 2020)

Vliv sociálních sítí na povědomí o produktech

Reklama v televizi ovšem představuje ohromnou finanční zátěž, a ne vždy se může vyplatit.

Proto je nezbytné mít s majiteli televizí dohodnuto, v jakém televizním čase se reklama má vysílat, aby dokázala efektivně zacílit na požadované publikum. Vůči televizi existují i

alternativy v podobě sociálních sítí, kde společnost může informovat veřejnost o své aktivitě a na svůj profil přidávat příspěvky zlepšující její PR.

Zároveň však sociální sítě nabízí mnohem větší možnosti. Klasický způsob je placená propagace příspěvku nebo samotné stránky, ale dalším, a hlavně bezplatným způsobem, je přidávání komentářů pod čtené či hojně navštěvované příspěvky. Takové příspěvky často ani nemusí souviset s danou značkou, nicméně dosah komentářů způsobí, že se povědomí o firmě dostane k širší veřejnosti, a to za nízkých nákladů.

Podle výzkumu ami digital tráví na sociálních sítí čas stále více lidí. V roce 2021 Češi tráví na sociálních sítí v průměru 2,5 hodiny denně, přičemž hlavními sítěmi jsou stále Youtube, Facebook a Instagram. Velmi rychle rostoucím a nadějným fenoménem je i síť Tik-Tok (AMI, 2021), kde 8. nejúspěšnějším trendem je vaření. (Statista, 2020)

Graf 6: Počet hashtagů u příspěvků v miliardách (Statista, 2020)

To představuje pro Choceňskou mlékárnu zcela unikátní příležitost, protože většina firem, a zvláště konkurenčních společností na této síti ještě není. Zároveň se ukazuje, že se Češi nechávají v mnohém inspirovat od známých osobností zběhlých v gastronomii, takže spolupráce na jedné ze zmíněných sítí skýtá ohromné možnosti pro zvýšení tržeb. (Deník, 2018)

Tabulka 10: Technologické faktory (vlastní zpracování)

Environmentální faktory Koronavirová krize

Lockdown zasáhl fungování podniků ve třech aspektech:

• Nedostatek lidského kapitálu

• Větší poptávka jednotlivců po produktech

• Výpadky v suply chainu

Kvůli častějšímu onemocnění byla Choceňská mlékárna nucena nahradit velkou část svých zaměstnanců brigádníky. Problém nastal v situacích, kdy onemocněli zkušení kvalifikovaní zaměstnanci. V tomto případě náhrada přišla ze strany bývalých zaměstnanců, kteří se ze své dobré vůle rozhodli dočasně vypomoci továrně, a to i přestože pracovali jinde. (Fogl & Krejčík, 2021)

Choceňská mlékárna nebyla jediným podnikem, který se potýkal s podobným personálním problémem. Obdobnou situaci řešili i dodavatelské společnosti, a tak se velmi často stávalo, že zásilka potřebných surovin nedorazila včas nebo nepřišla v daném objemu.

Jelikož došlo k uzavření restaurací, či školních jídelen, mlékárna přišla o zakázky ze strany trvalých odběratelů (v rámci vztahů B2B). Překvapivě však došlo k celkovému nárůstu tržeb, protože lidé byli nuceni si jídlo obstarávat sami, a tak se nákup choceňských produktů ukázal jako příjemnou alternativou. (Fogl & Krejčík, 2021)

V současné době je nepravděpodobné, že by se lockdown měl opakovat. Ke dni 25.9. je v ČR evidováno necelých 6 mil. naočkovaných obyvatel, dalších 1 689 000 obyvatel oficiálně nemoc prodělalo. Ve skutečnosti však nemoc mohla prodělat už minimálně třetina všech Čechů, u těch se však příznaky vůbec nemusely projevit. (Cechl, 2021)

Přecházení populace na veganský způsob života

V České republice se k vegetariánskému stylu života hlásí 3 % populace, podíl veganů v populaci pak čítá 1 %. Hrozbou ovšem je, že až 28 % Čechů zvažuje o zařazení rostlinných

produktů na úkor živočišných, ironií však zůstává, že jim alternativní živočišné pokrmy moc nechutnají. (Ipsos, 2020)

I přesto však roste zájem o veganské produkty, například značka Optimistic zaznamenala oproti roku 2019 zvýšení obratu o 10 %. (Hardyn, 2021)

Případnými důvody pro přechod na veganský způsob života je podle jejich závažnosti:

• Prevence zdravotních problémů

• Snížení hmotnosti

• Zdravotní důvody

• Ohleduplnost ke zvířatům

• Ekologické důvody – šetrnost k životnímu prostředí (Ipsos, 2019)

Právě ekologické důvody mohou být případným rizikem pro vzestup veganské populace, neboť kvůli nedávnému mezinárodnímu humbuku za ochranu klimatu může přejít na veganský způsob života stále více lidí.

Podle agentury IPSOS se zaobírají trendy veganství především lidé ve věku 18-34 let, což je pro Choceňskou mlékárnu kategorie, na kterou své produkty většinou necílí. (Ipsos, 2019) V podstatě by tedy tento dopad přinesl větší hrozbu pro konkurenci než pro samotnou Choceňskou mlékárnu, takže se ve výsledku jedná o faktor s pozitivním dopadem.

Faktory

Tabulka 11: Environmentální faktory (vlastní zpracování)

3.3 Analýza mikrookolí

3.3.1 Charakteristika odvětví

Činnost Choceňské mlékárny se soustředí na výrobu mléčných produktů. Konkrétně na výrobu:

• Pomazánkového másla

• Tvarohu

• Jogurtů

V portfoliu můžeme sice ještě nalézt smetanovou pomazánku nebo Choceňské nuty, ovšem tyto produkty lze obchodně zařadit pod produkci pomazánkového másla.

Graf 7: Spotřeba mléka a mléčných produktů na osobu (ČSÚ, 2019)

Jak by se z dat Českého statistického úřadu mohlo zdát, poptávka po mléku a mléčných produktech je z dlouhodobého hlediska konstantní. Choceňská mlékárna se ovšem specializuje pouze na vybrané mléčné výrobky, a tak pro analýzu odvětví je potřeba vzít v potaz pouze produkty, kterými se mlékárna zaobírá.

2003 2004 2010 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Jogurty 86,7 91,9 139,4 127,5 121,6 126,5 136,9 135,9 129,7 130,4 129,9 Tvaroh 32,7 34,4 29,6 33 34,3 34,5 36,7 38,9 38 37,9 41 Pomazánková

másla 7,7 8,7 10 6,9 7,3 7,4 7,7 7,1 7 7,2 7,6

Konzumní

smetana 38,1 49,8 50,6 49,9 53,3 55 57,8 58,5 56,4 58,8 64,1 Sýry 114,3 114,3 96,1 101,8 98,3 100,5 106,3 109,5 111,8 110,7 121,7 Smetanové

krémy 10,2 10,4 12,4 11,1 12 12,8 12,5 12,2 12,3 13,9 Dezerty 4,3 3,5 13,5 15 17,8 19,8 20,2 20,4 21,5 23,3 Máslo 65,2 59,4 40,7 39,5 39,3 37,8 36,1 33,1 34,7 34,9

Tabulka 12: Produkce mléčných výrobků v ČR (vlastní zpracování, ČMSM, 2021)

Pomazánková másla, v kterých je Choceňská mlékárna jedničkou na trhu (ročně jich vyprodukuje a prodá kolem 3 500 tun, což představuje 40-50 % podílu na trhu) zaznamenávají konstantní výši výroby. Je-li pravda, že v případě mléčných produktů se nabídka na trhu rovná poptávce (Fogl, 2021), pak lze usuzovat, že trh s pomazánkovým máslem je ve stádiu zralosti a Choceňská mlékárna by se tak měla soustředit na udržení si pozice na trhu. Podobná je i situace s jogurty.

Jiná situace ovšem nastává s tvarohy a dezerty. Zde jejich produkce každým rokem pravidelně stoupá, a odvětví by se tak mohlo nacházet ve stádiu růstu. Děje se tak na úkor másla, jehož produkce každým rokem pravidelně klesá.

3.3.2 Porterův model 5 sil

Hrozba stávající konkurence

V následující tabulce jsou uvedeny všechny konkurenční firmy, které vyrábí podobné produkty jako Choceňská mlékárna, přičemž u každého z nich je uvedena výše obratu a čistý zisk za rok 2019. Aby bylo možné určit přímou konkurenci Choceňské mlékárny, je potřeba se zaměřit na společnosti vyrábějící jogurty, pomazánkové máslo a měkký tvaroh. U tvarohu je přitom potřeba rozlišit, zdali se jedná o tvaroh měkký, protože Choceňská mlékárna se specializuje právě na výrobu tohoto druhu tvarohu. Takový tvaroh není většinou vhodný ke konzumaci, zato se z něj lépe připravují pokrmy. Takže i když Madeta vyrábí celou řadu tvarohů, v tabulce není uvedena jako jejich výrobce, protože se jedná úplně o jiný produkt.

Podnik Jogurty Pomazánkové

máslo

Tabulka 13: Srovnání konkurence s Choceňskou mlékárnou (vlastní zpracování, účetní závěrky z 2019)

1 Slovenská firma působící v ČR (přepočet obratu z EUR na CZK při kurzu 1 EUR = 25,672 CZK)

Z uvedených dat vyplývá, že hrozba stávající konkurence je enormní. Na trhu působí více než 10 větších společností než Choceňská mlékárna a k tomu je potřeba připočíst snahu obchodních řetězců prodávat své vlastní produkty za nízkou cenu.

Hrozba vstupu nových konkurentů

V současné době je odvětví s mléčnými výrobky ve stádiu zralosti (viz tabulka č. 14). Trh si již rozdělilo několik velkých hráčů, kteří dosahují ročně stamilionových obratů, takže odvětví lze považovat za konsolidované.

Tabulka 14: Tržby v mlékárenském odvětví (v tis. Kč) (Ministerstvo zemědělství ČR, 2020) Proto bariéry vstupu jsou opravdu vysoké. Navíc nově začínající firma by potřebovala (alespoň pro začátek):

• Základní kapitál v řádu několika miliónů korun

• Perfektní vztahy s dodavateli a odběrateli – těm by musela být nabídnuta ještě vyšší marže než ze stran jejich konkurentů

• Segment populace, na který by šlo jejich produkty zacílit

• Know-how na výrobu

Jelikož je v tomto odvětví uspokojena potřeba zákazníků v každém ohledu, dá se usoudit, že v současné době takřka neexistuje díra na trhu, kterou by šlo vyplnit novým druhem produktů, proto je hrozba vstupu nových konkurentů takřka mizivá.

Vyjednávací síla odběratelů

Distribuční systém Choceňské mlékárny funguje na principu, že mlékárna podstoupí své hotové výrobky společnosti ACCOM (Fogl & Krejčík, 2021), která má na starosti logistiku a společně s dalšími produkty dodává výrobky následujícím řetězcům: Albert, Billa, Coop, Globus, Kaufland, Makro, Tesco, Tempo, Alimpex, Hruška.

Mlékárna by byla samozřejmě schopna si svůj odbyt zajistit i sama, ale díky holdingu ACCOM je v silnější vyjednávací pozici a dokáže prodat i větší množství svých produktů. (Fogl &

Krejčík, 2021) K tomu je potřeba si ovšem uvědomit, že společností, do kterých míří choceňské produkty, je celkem 10, což představuje nižší vyjednávací pozici pro odběratele.

Vyjednávací síla dodavatelů

Pro zajištění vstupů firma odebírá následující komponenty od těchto společností:

• Zemědělsko-obchodní družstvo Zálší – mléko

• AG Skořenice – mléko

• Agricol – smeatana

• Frujo – marmelády

• Frulika – marmelády

• Greiner Packaging – obaly

• JEPA Plastic – obaly (Krejčík, 2021)

Toto je seznam klíčových partnerů. Výroba choceňských produktů je na nich de facto závislá, neboť právě jejich dodávky utváří charakteristický vzhled a chuť choceňských výrobků. Pro Choceňskou mlékárnu je klíčové mít dobré vztahy s firmami dodávající obaly a příchutě a mléko. Klíčová je zde pozice mlékáren – kvůli nákladům na logistiku. Proto podnik odebírá mléko od mlékáren situovaných v choceňském okrese. V rádiusu 30 km od Chocně působí celkem 8 velkochovatelů krav. (Firmy.cz, 2021) Kromě nich lze v Pardubickém kraji najít ještě dalších 34 malochovatelů, nicméně skutečností zůstává, že velikostí se žádný nemůže rovnat ZOD Zálší (Státní veterinární správa, 2021), což akorát posiluje vyjednávací sílu dodavatelů.

Hrozba substitutů

Pro určení hrozby substitutů je potřeba definovat substituty pro jednotlivé položky z portfolia Choceňské mlékárny. V případě tvarohů substituty neexistují. Na trhu je celá škála tvarohů od odtučněných přes plnotučné až po tvarohy ovčí, kozí, kravské aj. Nicméně Choceňská mlékárna se specializuje pouze na tvaroh měkký, a tak se potenciálním substitutem může jevit maximálně tvaroh polotučný. Ten však nemá ty samé vlastnosti a parametry jako ten choceňský.

Zdálo by se, že jedinou alternativou k jogurtům jsou pouze jogurty vyráběné z rostlinného mléka jako například sójové jogurty apod. Ovšem máme-li vzít v úvahu všechny možné substituty, musíme si položit otázku, jaký jiný mléčný produkt si dá ke svačince český zákazník.

Nabízí se možnost sýrů nebo mléčných dezertů. Z tabulky číslo 8 je patrné, že poptávka po sýrech až na krátkodobé výkyvy nestoupá, nicméně mléčné dezerty jdou čím dál víc na odbyt.

To představuje pro průmysl s jogurty částečnou hrozbu.

„V případě pomazánkových másel je substitutem jakákoliv věc, kterou je možné si namazat na chleba.“ (Fogl, 2021) Ať už se bavíme o pomazánkách, paštikách, máslu nebo krémech, to všechno jsou substituty, které ohrožují trh s pomazánkovým máslem. Jelikož je řada produktů substituující pomazánkové máslo neuvěřitelně široká a každým rokem přichází noví výrobci s novými marmeládami či krémy, hrozba substituce představuje nejvyšší hrozbu z celého Porterova modelu 5 sil.

Vyhodnocení Porterova modelu 5 sil

Z výsledků PESTLE analýzy vyplynulo, že podniky v mlékárenském průmyslu mohou očekávat mírný nárůst spotřeby u domácností. Spotřebitelé budou ochotni si dopřát kvalitnější a dražší potraviny, což ovšem představuje celou řadu možností i pro přímé konkurenty.

Násobně větší společnosti si budou moci dovolit rozšířit své portfolio výrobků o exkluzivní produkty. Této skutečnosti si jsou vědomi i obchodní řetězce, a proto jejich vyjednávací síla vůči Choceňské mlékárně poroste. Na trhu sice existuje poptávka po veganských produktech, která konkurenční společnosti mírně omezuje, nicméně růst spotřeb domácností tuto poptávku

In document Hlavní práce76605_jurf01.pdf, 1.5 MB Stáhnout (Stránka 32-0)