Laktózová intolerance
Laktózová intolerance je označení jevu, kdy tělo jednotlivce reaguje nepatřičně na mléko či mléčné produkty. Celkově vzato lze rozlišit dva druhy tohoto jevu:
• omezenou laktózovou toleranci
• laktózovou intoleranci
Trpí-li někdo omezenou laktózovou tolerancí, znamená to, že jeho organismus není schopen přijmout čisté mléko. Mléčné produkty však strávit může. V České republice trpí tímto neduhem přibližně 10 % populace, nicméně to pro Choceňskou mlékárnu nepředstavuje problém. Daleko horší jev je laktózová intolerance, kdy jedinci nemohou strávit jakýkoliv mléčný produkt. Podíl těchto lidí v ČR se trvale pohybuje v rozmezí 2-3 %, přičemž podíl obyvatel s touto vrozenou poruchou se liší v závislosti na dané oblasti. (Kopáček, 2017)
Obrázek 10: Míra populace s laktózovou intolerancí (Kopáček, 2017)
Jak je z obrázku č. 9 patrné, porucha laktózové intolerance představuje problém v zemích jako je Maďarsko, Rusko nebo Seychely, kam Choceňská mlékárna své výrobky výjimečně vyváží.
Kvůli tomuto jevu tak nikdy nebude moci mlékárna počítat se stejným podílem klientů ve společnosti jako v České republice.
31
Tabulka 9:Sociální faktory (vlastní zpracování)
Technologické faktory Automatizace výroby
V poslední době se na poli vědy a techniky mluví o konceptech Průmyslu 4.0 a internetu věcí.
Průmysl 4.0 je koncept, při kterém je výroba plně automatizována a jediný personál je potřeba k ovládání a udržování strojů, případně pro kancelářské práce. Internet věcí je idea, kde stroje, a tudíž i strojová výroba jsou propojeny mezi sebou navzájem, a dokážou tak mezi sebou komunikovat v případě výskytu poruchy.
Ačkoliv se automatizace může zdát jako ideální koncept pro snížení nákladů na výrobu, nemusí se nutně samotná instalace stojů vyplatit. Pro firmu je stěžejní, v jakém množství se jednotlivé produkty vyrábí, a zdali nepožadují odběratelé, aby firma příležitostně dodala zboží v jiném balení. V takovémto případě je společnost nucena celou výrobní linku pozastavit a přeprogramovat přístroje na výrobu patřičného polotovaru. V konečném důsledku je plná automatizace efektivní pouze v případě, je-li produkt standardizovaný a z dlouhodobého hlediska odběratelé nepožadují jeho modifikaci. (Krejčík & Fogl, 2021)
Vliv médií na povědomí o produktech
Chce-li podnik dostat svůj produkty/produkty do povědomí co nejširší veřejnosti, musí svou reklamu efektivně zacílit na své zákazníky. Ukazuje se, že domněnka, že mladí lidé koukají na televizi stále kratší dobu je jen mýtus. Podle Asociace televizních organizací koukají lidé ve věku 25-34 let s dětmi na televizi v průměru 2:34 hodin denně. (Atmedia, 2019)
Tato skutečnost představuje pro Choceňskou mlékárnu lákavou nabídku, neboť právě rodiny s dětmi jsou důležitou cílovou skupinou zákazníků.
Navíc kvůli koronavirové pandemii došlo k nárůstu sledování pořadů v televizi v průměru o 45 minut. Zde je ovšem nutné podotknout, že za takovýto strmý nárůst mohou převážně nudící se studenti, kteří pro Choceňskou mlékárnu nepředstavují tak lákavou cílovou skupinu. (ATO, 2020)
Vliv sociálních sítí na povědomí o produktech
Reklama v televizi ovšem představuje ohromnou finanční zátěž, a ne vždy se může vyplatit.
Proto je nezbytné mít s majiteli televizí dohodnuto, v jakém televizním čase se reklama má vysílat, aby dokázala efektivně zacílit na požadované publikum. Vůči televizi existují i
32
alternativy v podobě sociálních sítí, kde společnost může informovat veřejnost o své aktivitě a na svůj profil přidávat příspěvky zlepšující její PR.
Zároveň však sociální sítě nabízí mnohem větší možnosti. Klasický způsob je placená propagace příspěvku nebo samotné stránky, ale dalším, a hlavně bezplatným způsobem, je přidávání komentářů pod čtené či hojně navštěvované příspěvky. Takové příspěvky často ani nemusí souviset s danou značkou, nicméně dosah komentářů způsobí, že se povědomí o firmě dostane k širší veřejnosti, a to za nízkých nákladů.
Podle výzkumu ami digital tráví na sociálních sítí čas stále více lidí. V roce 2021 Češi tráví na sociálních sítí v průměru 2,5 hodiny denně, přičemž hlavními sítěmi jsou stále Youtube, Facebook a Instagram. Velmi rychle rostoucím a nadějným fenoménem je i síť Tik-Tok (AMI, 2021), kde 8. nejúspěšnějším trendem je vaření. (Statista, 2020)
Graf 6: Počet hashtagů u příspěvků v miliardách (Statista, 2020)
To představuje pro Choceňskou mlékárnu zcela unikátní příležitost, protože většina firem, a zvláště konkurenčních společností na této síti ještě není. Zároveň se ukazuje, že se Češi nechávají v mnohém inspirovat od známých osobností zběhlých v gastronomii, takže spolupráce na jedné ze zmíněných sítí skýtá ohromné možnosti pro zvýšení tržeb. (Deník, 2018)
33
Tabulka 10: Technologické faktory (vlastní zpracování)
Environmentální faktory Koronavirová krize
Lockdown zasáhl fungování podniků ve třech aspektech:
• Nedostatek lidského kapitálu
• Větší poptávka jednotlivců po produktech
• Výpadky v suply chainu
Kvůli častějšímu onemocnění byla Choceňská mlékárna nucena nahradit velkou část svých zaměstnanců brigádníky. Problém nastal v situacích, kdy onemocněli zkušení kvalifikovaní zaměstnanci. V tomto případě náhrada přišla ze strany bývalých zaměstnanců, kteří se ze své dobré vůle rozhodli dočasně vypomoci továrně, a to i přestože pracovali jinde. (Fogl & Krejčík, 2021)
Choceňská mlékárna nebyla jediným podnikem, který se potýkal s podobným personálním problémem. Obdobnou situaci řešili i dodavatelské společnosti, a tak se velmi často stávalo, že zásilka potřebných surovin nedorazila včas nebo nepřišla v daném objemu.
Jelikož došlo k uzavření restaurací, či školních jídelen, mlékárna přišla o zakázky ze strany trvalých odběratelů (v rámci vztahů B2B). Překvapivě však došlo k celkovému nárůstu tržeb, protože lidé byli nuceni si jídlo obstarávat sami, a tak se nákup choceňských produktů ukázal jako příjemnou alternativou. (Fogl & Krejčík, 2021)
V současné době je nepravděpodobné, že by se lockdown měl opakovat. Ke dni 25.9. je v ČR evidováno necelých 6 mil. naočkovaných obyvatel, dalších 1 689 000 obyvatel oficiálně nemoc prodělalo. Ve skutečnosti však nemoc mohla prodělat už minimálně třetina všech Čechů, u těch se však příznaky vůbec nemusely projevit. (Cechl, 2021)
Přecházení populace na veganský způsob života
V České republice se k vegetariánskému stylu života hlásí 3 % populace, podíl veganů v populaci pak čítá 1 %. Hrozbou ovšem je, že až 28 % Čechů zvažuje o zařazení rostlinných
34
produktů na úkor živočišných, ironií však zůstává, že jim alternativní živočišné pokrmy moc nechutnají. (Ipsos, 2020)
I přesto však roste zájem o veganské produkty, například značka Optimistic zaznamenala oproti roku 2019 zvýšení obratu o 10 %. (Hardyn, 2021)
Případnými důvody pro přechod na veganský způsob života je podle jejich závažnosti:
• Prevence zdravotních problémů
• Snížení hmotnosti
• Zdravotní důvody
• Ohleduplnost ke zvířatům
• Ekologické důvody – šetrnost k životnímu prostředí (Ipsos, 2019)
Právě ekologické důvody mohou být případným rizikem pro vzestup veganské populace, neboť kvůli nedávnému mezinárodnímu humbuku za ochranu klimatu může přejít na veganský způsob života stále více lidí.
Podle agentury IPSOS se zaobírají trendy veganství především lidé ve věku 18-34 let, což je pro Choceňskou mlékárnu kategorie, na kterou své produkty většinou necílí. (Ipsos, 2019) V podstatě by tedy tento dopad přinesl větší hrozbu pro konkurenci než pro samotnou Choceňskou mlékárnu, takže se ve výsledku jedná o faktor s pozitivním dopadem.
Faktory
Tabulka 11: Environmentální faktory (vlastní zpracování)
3.3 Analýza mikrookolí
3.3.1 Charakteristika odvětví
Činnost Choceňské mlékárny se soustředí na výrobu mléčných produktů. Konkrétně na výrobu:
• Pomazánkového másla
• Tvarohu
• Jogurtů
V portfoliu můžeme sice ještě nalézt smetanovou pomazánku nebo Choceňské nuty, ovšem tyto produkty lze obchodně zařadit pod produkci pomazánkového másla.
35
Graf 7: Spotřeba mléka a mléčných produktů na osobu (ČSÚ, 2019)
Jak by se z dat Českého statistického úřadu mohlo zdát, poptávka po mléku a mléčných produktech je z dlouhodobého hlediska konstantní. Choceňská mlékárna se ovšem specializuje pouze na vybrané mléčné výrobky, a tak pro analýzu odvětví je potřeba vzít v potaz pouze produkty, kterými se mlékárna zaobírá.
2003 2004 2010 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Jogurty 86,7 91,9 139,4 127,5 121,6 126,5 136,9 135,9 129,7 130,4 129,9 Tvaroh 32,7 34,4 29,6 33 34,3 34,5 36,7 38,9 38 37,9 41 Pomazánková
másla 7,7 8,7 10 6,9 7,3 7,4 7,7 7,1 7 7,2 7,6
Konzumní
smetana 38,1 49,8 50,6 49,9 53,3 55 57,8 58,5 56,4 58,8 64,1 Sýry 114,3 114,3 96,1 101,8 98,3 100,5 106,3 109,5 111,8 110,7 121,7 Smetanové
krémy 10,2 10,4 12,4 11,1 12 12,8 12,5 12,2 12,3 13,9 Dezerty 4,3 3,5 13,5 15 17,8 19,8 20,2 20,4 21,5 23,3 Máslo 65,2 59,4 40,7 39,5 39,3 37,8 36,1 33,1 34,7 34,9
Tabulka 12: Produkce mléčných výrobků v ČR (vlastní zpracování, ČMSM, 2021)
36
Pomazánková másla, v kterých je Choceňská mlékárna jedničkou na trhu (ročně jich vyprodukuje a prodá kolem 3 500 tun, což představuje 40-50 % podílu na trhu) zaznamenávají konstantní výši výroby. Je-li pravda, že v případě mléčných produktů se nabídka na trhu rovná poptávce (Fogl, 2021), pak lze usuzovat, že trh s pomazánkovým máslem je ve stádiu zralosti a Choceňská mlékárna by se tak měla soustředit na udržení si pozice na trhu. Podobná je i situace s jogurty.
Jiná situace ovšem nastává s tvarohy a dezerty. Zde jejich produkce každým rokem pravidelně stoupá, a odvětví by se tak mohlo nacházet ve stádiu růstu. Děje se tak na úkor másla, jehož produkce každým rokem pravidelně klesá.
3.3.2 Porterův model 5 sil
Hrozba stávající konkurence
V následující tabulce jsou uvedeny všechny konkurenční firmy, které vyrábí podobné produkty jako Choceňská mlékárna, přičemž u každého z nich je uvedena výše obratu a čistý zisk za rok 2019. Aby bylo možné určit přímou konkurenci Choceňské mlékárny, je potřeba se zaměřit na společnosti vyrábějící jogurty, pomazánkové máslo a měkký tvaroh. U tvarohu je přitom potřeba rozlišit, zdali se jedná o tvaroh měkký, protože Choceňská mlékárna se specializuje právě na výrobu tohoto druhu tvarohu. Takový tvaroh není většinou vhodný ke konzumaci, zato se z něj lépe připravují pokrmy. Takže i když Madeta vyrábí celou řadu tvarohů, v tabulce není uvedena jako jejich výrobce, protože se jedná úplně o jiný produkt.
Podnik Jogurty Pomazánkové
máslo
Tabulka 13: Srovnání konkurence s Choceňskou mlékárnou (vlastní zpracování, účetní závěrky z 2019)
1 Slovenská firma působící v ČR (přepočet obratu z EUR na CZK při kurzu 1 EUR = 25,672 CZK)
37
Z uvedených dat vyplývá, že hrozba stávající konkurence je enormní. Na trhu působí více než 10 větších společností než Choceňská mlékárna a k tomu je potřeba připočíst snahu obchodních řetězců prodávat své vlastní produkty za nízkou cenu.
Hrozba vstupu nových konkurentů
V současné době je odvětví s mléčnými výrobky ve stádiu zralosti (viz tabulka č. 14). Trh si již rozdělilo několik velkých hráčů, kteří dosahují ročně stamilionových obratů, takže odvětví lze považovat za konsolidované.
Tabulka 14: Tržby v mlékárenském odvětví (v tis. Kč) (Ministerstvo zemědělství ČR, 2020) Proto bariéry vstupu jsou opravdu vysoké. Navíc nově začínající firma by potřebovala (alespoň pro začátek):
• Základní kapitál v řádu několika miliónů korun
• Perfektní vztahy s dodavateli a odběrateli – těm by musela být nabídnuta ještě vyšší marže než ze stran jejich konkurentů
• Segment populace, na který by šlo jejich produkty zacílit
• Know-how na výrobu
Jelikož je v tomto odvětví uspokojena potřeba zákazníků v každém ohledu, dá se usoudit, že v současné době takřka neexistuje díra na trhu, kterou by šlo vyplnit novým druhem produktů, proto je hrozba vstupu nových konkurentů takřka mizivá.
Vyjednávací síla odběratelů
Distribuční systém Choceňské mlékárny funguje na principu, že mlékárna podstoupí své hotové výrobky společnosti ACCOM (Fogl & Krejčík, 2021), která má na starosti logistiku a společně s dalšími produkty dodává výrobky následujícím řetězcům: Albert, Billa, Coop, Globus, Kaufland, Makro, Tesco, Tempo, Alimpex, Hruška.
Mlékárna by byla samozřejmě schopna si svůj odbyt zajistit i sama, ale díky holdingu ACCOM je v silnější vyjednávací pozici a dokáže prodat i větší množství svých produktů. (Fogl &
Krejčík, 2021) K tomu je potřeba si ovšem uvědomit, že společností, do kterých míří choceňské produkty, je celkem 10, což představuje nižší vyjednávací pozici pro odběratele.
38
Vyjednávací síla dodavatelů
Pro zajištění vstupů firma odebírá následující komponenty od těchto společností:
• Zemědělsko-obchodní družstvo Zálší – mléko
• AG Skořenice – mléko
• Agricol – smeatana
• Frujo – marmelády
• Frulika – marmelády
• Greiner Packaging – obaly
• JEPA Plastic – obaly (Krejčík, 2021)
Toto je seznam klíčových partnerů. Výroba choceňských produktů je na nich de facto závislá, neboť právě jejich dodávky utváří charakteristický vzhled a chuť choceňských výrobků. Pro Choceňskou mlékárnu je klíčové mít dobré vztahy s firmami dodávající obaly a příchutě a mléko. Klíčová je zde pozice mlékáren – kvůli nákladům na logistiku. Proto podnik odebírá mléko od mlékáren situovaných v choceňském okrese. V rádiusu 30 km od Chocně působí celkem 8 velkochovatelů krav. (Firmy.cz, 2021) Kromě nich lze v Pardubickém kraji najít ještě dalších 34 malochovatelů, nicméně skutečností zůstává, že velikostí se žádný nemůže rovnat ZOD Zálší (Státní veterinární správa, 2021), což akorát posiluje vyjednávací sílu dodavatelů.
Hrozba substitutů
Pro určení hrozby substitutů je potřeba definovat substituty pro jednotlivé položky z portfolia Choceňské mlékárny. V případě tvarohů substituty neexistují. Na trhu je celá škála tvarohů od odtučněných přes plnotučné až po tvarohy ovčí, kozí, kravské aj. Nicméně Choceňská mlékárna se specializuje pouze na tvaroh měkký, a tak se potenciálním substitutem může jevit maximálně tvaroh polotučný. Ten však nemá ty samé vlastnosti a parametry jako ten choceňský.
Zdálo by se, že jedinou alternativou k jogurtům jsou pouze jogurty vyráběné z rostlinného mléka jako například sójové jogurty apod. Ovšem máme-li vzít v úvahu všechny možné substituty, musíme si položit otázku, jaký jiný mléčný produkt si dá ke svačince český zákazník.
Nabízí se možnost sýrů nebo mléčných dezertů. Z tabulky číslo 8 je patrné, že poptávka po sýrech až na krátkodobé výkyvy nestoupá, nicméně mléčné dezerty jdou čím dál víc na odbyt.
To představuje pro průmysl s jogurty částečnou hrozbu.
„V případě pomazánkových másel je substitutem jakákoliv věc, kterou je možné si namazat na chleba.“ (Fogl, 2021) Ať už se bavíme o pomazánkách, paštikách, máslu nebo krémech, to všechno jsou substituty, které ohrožují trh s pomazánkovým máslem. Jelikož je řada produktů substituující pomazánkové máslo neuvěřitelně široká a každým rokem přichází noví výrobci s novými marmeládami či krémy, hrozba substituce představuje nejvyšší hrozbu z celého Porterova modelu 5 sil.
39
Vyhodnocení Porterova modelu 5 sil
Z výsledků PESTLE analýzy vyplynulo, že podniky v mlékárenském průmyslu mohou očekávat mírný nárůst spotřeby u domácností. Spotřebitelé budou ochotni si dopřát kvalitnější a dražší potraviny, což ovšem představuje celou řadu možností i pro přímé konkurenty.
Násobně větší společnosti si budou moci dovolit rozšířit své portfolio výrobků o exkluzivní produkty. Této skutečnosti si jsou vědomi i obchodní řetězce, a proto jejich vyjednávací síla vůči Choceňské mlékárně poroste. Na trhu sice existuje poptávka po veganských produktech, která konkurenční společnosti mírně omezuje, nicméně růst spotřeb domácností tuto poptávku ve výsledku předčí.
Zároveň stále více lidí věnuje pozornost sociálním sítím a médiím. Takže lidé trávící čas na těchto platformách jsou důležitou příležitostí nejen pro Choceňskou mlékárnu, ale rovněž pro přímou a nepřímou konkurenci. To opět může znamenat nárůst konkurenční síly v budoucnu.
Každý aspekt Porterova modelu v sobě zahrnuje 5 nejvýznamnějších dílčích faktorů, k němuž je přiřazeno hodnocení 1-3 podle jeho závažnosti. Čím vyšší hodnocení, tím pro Choceňskou mlékárnu představuje vyšší hrozbu. V rámci hodnocení jednotlivých sil budou všechny dílčí faktory sečteny, přičemž součet může dosahovat hodnot:
• 5-7 – mírná síla
• 8-11 – středně intenzivní síla
• 12-15 – intenzivní síla
Potenciální konkurence Hodnocení
faktoru Stávající konkurence Hodnocení faktoru
Bariéry vstupu 1 Počet konkurentů 2
Diferenciace produktu 2 Velikost konkurentů 3
Know-how na výrobu 1 Tempo růstu trhu 1
faktoru Síla odběratelů Hodnocení faktoru
Cena surovin 2 Počet odběratelů 2
Počet dodavatelů 2 Poptávka na trhu po
produktech 1
Omezené možnosti při
změně dodavatelů 3 Četnost konkurenčních
výrobků 3
Přitažlivost odvětví pro
potenciální dodavatele 1 Informovanost zákazníka 1
Ztráta strategického
partnera 2 Přechodové náklady 2
Celkem 10 Celkem 9
40
Tabulka 15: Vyhodnocení Porterova modelu 5 sil (vlastní zpracování)
Z celkového hodnocení vyplývá, že největší hrozbou pro Choceňskou mlékárnu je stálá konkurence a hrozba substitutů. Mlékárna je rovněž závislá na dodavatelích, neboť výpadky ve formě vstupů či přechod na jiné dodavatele by pro mlékárnu znamenal finanční problémy. Na druhou stranu je mlékárna poměrně v silné pozici vůči odběratelům a v odvětví je relativně nízká šance, že by do něj vstupovaly nové konkurenční společnosti.
3.4 Analýza interního prostředí
3.4.1 Identifikace vnitřních zdrojů
Hmotné zdroje
Základním hmotným majetkem pro společnost jsou stroje, pozemky a budovy. V současné době se výrobní hala nachází v centru města, což značně limituje možnosti rozšířit výrobu.
Společnost však vlastní expediční sklad za městem, který je schopen pojmout až 2 200 palet.
(Pirochta, 2018) Vedle skladu se nachází přilehlé pozemky, kde společnost zvažuje vybudovat nový závod, a výrobu tak rozšířit. Tabulka 16: Analýza hmotných zdrojů (vlastní zpracování, účetní závěrky CHM 2016-2020) Přestože by se mohlo zdát, že společnost o svůj dlouhodobý majetek přichází, jeho celkové snižování je způsobeno lineárním odepisováním, které firma praktikuje. U staveb je doba odepisování 20-50 let, u strojů 8-14 let a u dopravních prostředků 5 let. (Choceňská mlékárna, 2020) V dlouhodobém horizontu by však majetek společnosti měl narůstat, protože dochází ke
41
kontinuálnímu zdražování pozemků a nemovitostí v okolí města Choceň. Firma si rovněž pravidelně bere provozní úvěr, ze kterého pokrývá náklady na modernizaci výroby.
Nehmotné zdroje
Přestože firma disponuje určitým know-how, které tkví v procesu výroby a funkčním distribučním řetězcem, v rozvaze je trvale zaznamenávána pouze položka software. Ten byl k roku 2020 oceněn na 169 tisíc korun. Oproti minulým rokům do něj společnost značně investovala kvůli automatizaci výroby.
Kromě softwaru se firma může pochlubit ochrannou známkou, kterou však také neuvádí v rozvaze jako duševní vlastnictví. Právě ochranná známka a brand firmy činí z Choceňské mlékárny subjekt, který společnost odlišuje od její konkurence. Krásným důkazem tomu může být průzkum veřejného mínění z roku 2009, kde 185 jeho účastníků vnímalo choceňské pomazánkové máslo následovně.
Graf 8: Vnímání Choceňské mlékárny zákazníky (Dostálová, 2009)
Lidské zdroje
Za posledních 10 let se počet pracovníků Choceňské mlékárny snížil o 30 %. Ze 110 zaměstnanců z roku 2010 jich v současné době pracuje ve firmě pouze 82. Toto snížení však nebylo docíleno nevyhovujícími podmínky, ale automatizací, kterou firma implementuje do procesu výroby. S modernizací výrobních linek ovšem přichází i větší nároky na zaměstnance, jelikož výroba automatických a poloautomatických linek se opírá o operátory ve výrobě a každého nově příchozího operátora je třeba zaškolit.
42
Choceňská mlékárna nechce o své zaměstnance přijít, a tak nabízí svým pracovníkům celou řadu benefitů, mezi které patří například:
• Pětitýdenní dovolená
• Stravenky Sodexo
• Stravování ve firemní kantýně (s cenou za obědy pro zaměstnance za 30 Kč)
• Zlevněné choceňské produkty ve firemní prodejně
• Kurzy angličtiny pro zaměstnance zdarma (Fogl & Krejčík, 2021)
Rok Počet
Tabulka 17: Struktura zaměstnanců a výdaje na ně (vlastní zpracování, účetní závěrky 2016-2020) Každý rok společnost navyšuje náklady na mzdy a na sociální a zdravotní pojištění svých Doba splatnosti pohledávek 64,11 46,84 60,19 75,40 78,60 Doba splatností krát. závazků 62,21 54,87 58,00 63,76 59,02
43
Celková zadluženost 50,31 % 45,83 % 45,37 % 44,59 % 39,54 % Tabulka 18: Finanční analýza (vlastní zpracování, účetní závěrky CHM 2016-2020)
Z tabulky 18 je patrné, že firma je finančně zdravá, skoro všechny hodnoty jsou v doporučeném rozmezí. Pouze u běžné likvidity by měla společnost zvažovat navýšení svých oběžných aktiv, aby se dostala do intervalu 1,8-2,5. Společnost si je tohoto faktu vědoma a podle pana Krejčíka se průběžně v roce 2021 daří dosahovat úrovně 1,9.
Co se týče výnosnosti firmy, je vidět, že až na roky 2017 a 2018 zisky podniku a rentabilita stále stoupají. Ztráty ve zmíněných letech byly podle pana Krejčíka způsobeny neočekávaným
Co se týče výnosnosti firmy, je vidět, že až na roky 2017 a 2018 zisky podniku a rentabilita stále stoupají. Ztráty ve zmíněných letech byly podle pana Krejčíka způsobeny neočekávaným