Charakteristika odborných pojmů a definic

První kapitola teoretické části poskytuje vysvětlení odborných pojmů a definic, které se vztahují k řešené problematice. Podrobně jsou vysvětleny pojmy jako jsou dotace, subvence, privatizace či hrubý národní produkt, dotační zdroje a pojmy vztahující se k zemědělské produkci.

• Dotace

České zákonodárství definuje dotace dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, paragraf 3, odstavec a), jako „peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.“¹

Dotacemi se též rozumí peněžní prostředky, které plynou z rozpočtů územních samosprávných celků, které jsou poskytovány fyzickým nebo právnickým osobám za podmínek uvedených ve smlouvě vydané poskytovatelem příjemci dotace, a to ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dotace jsou nevratná forma podpory příjemci.²

„Dotace EU“ fungující jako informační portál o dotacích v České republice, pak definují dotace jako nenávratné financování dotačního programu určitého projektu či

1 218/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech. Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. AION CS, s.r.o., 2010 [cit. 07.04.2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218

2 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. AION CS, s.r.o., 2010 [cit. 10.04.2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-250

14

činnosti, které je poskytnuto žadateli o dotace. Financování je poskytováno po splnění předem stanovených podmínek a probíhá po schválení žádosti o finanční podporu. Tato podpora může být poskytována z veřejných rozpočtů – státní rozpočet či rozpočty územních samosprávných celků. Dále se jedná o dotace ze státních fondů, z Národního fondu, z prostředků Evropského společenství či dotace poskytované z veřejných rozpočtů cizích států.³

V ekonomické rovině jsou dotace definovány jako peněžitý dar či jiná obdoba daru poskytovaná státem či územněsprávním celkem poskytované určitému subjektu.

Cílem tohoto peněžitého daru je snížení ceny finálního statku, jehož produkce či poskytování je ve veřejném zájmu.⁴

Existuje mnoho důvodů, proč dotace vznikají. Prvním důvodem je tzv. efekt přelévání, kdy dochází k přelévání výnosů neboli pozitivních externalit a nákladů neboli negativních externalit. Pozitivní externalita znamená, že subjekt nedostává veškeré výnosy z produkce, část těchto výnosů spadá do společenského užitku. Naopak v případě negativních externalit nenese původce této externality veškeré náklady.⁵ Dalším důvodem, proč stát poskytuje dotace, je snaha snížit rozdíly mezi jednotlivými oblastmi.

V případě neposkytnutí finanční podpory jsou méně rozvinuté oblasti nuceny poskytovat služby a produkovat statky s nižší kvalitou. Třetím důvodem existence dotačního systému je snaha udržet „sazbu místní daně na přijatelné úrovni“.⁶

• Subvence

Subvence je dle zákona č. 63/2000 Sb. definována jako „z veřejných zdrojů poskytnutý finanční příspěvek nebo jakákoli jiná přímá či nepřímá finanční podpora nebo dotace z těchto zdrojů a úleva od daňové nebo jiné povinnosti, která přináší výhodu příjemci subvence; subvencí není osvobození vyvážených výrobků od vývozních cel nebo od daní, které jsou uplatňovány na obdobné výrobky pro domácí spotřebu“.⁷

Subvence je nástroj, který stát používá k udržení nízké ceny statků. Tento nástroj nevede k nerovnováze na trhu a nevede ke vzniku černého trhu. Je ale zdrojem neefektivnosti a představuje daňové břemeno pro spotřebitele – daňové poplatníky.

3Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Dotace EU [online], 2021 MMR ČR [cit. 10.04.2021]. Dostupné z: https://www.dotacni.info/glossary/dotace-2/

4 HOLMAN (2016)

5 VORLÍČEK (2008)

6 PEKOVÁ, JETMAR, TOTH (2019)

7 63/2000 Sb. Zákon o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků. Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. AION CS, s.r.o., 2010 [cit. 10.04.2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-63

15

Hlavním účelem subvence je zvýšit produkci statku, na který jsou subvence poskytovány, důsledkem je pak snížení ceny statku. Toto snížení je ale nižší než samotná poskytovaná subvence. Prospěch ze subvence se dělí mezi prodávající a kupující. Velikost prospěchu závisí na strmosti nabídky a poptávky. Větší prospěch má kupující, pokud je tržní poptávka strmá. Pokud je naopak málo strmá tržní poptávka, ze subvencí čerpá větší prospěch prodávající.⁸

Obrázek 1: Grafické znázornění subvence

Zdroj: Holman (2016)

Obecně lze subvence definovat jako zvýšení poptávky po produkci podniku nebo snížení nákladů, které podnik musí vynaložit, aby mohl statek či službu produkovat a poskytovat. Zvýšení poptávky či snížení nákladů není výsledkem tržních sil nebo přirozenou změnou preferencí spotřebitelů, nové technologie nebo změnou v alokaci přírodních zdrojů, ale vyplývají ze záměrného jednání poskytovatele subvence, nejčastěji vlády.⁹ Finanční prostředky poskytované jako subvence jsou na rozdíl od dotací účelově vázány.¹⁰

• Privatizace

Privatizace je jedním z pilířů transformace národního hospodářství ČR. Hlavním cílem byl převod a prodej majetku, který vlastnil stát do rukou soukromých subjektů a náprava majetkových křivd, které byly způsobeny vyvlastněním a znárodněním ze strany státu. Privatizační proces se dělí na Velkou a Malou privatizaci. Do Velké

8 HOLMAN (2016)

9 ROBINSON (1967)

10 MADAR (1995)

16

privatizace se potom řadí Privatizace celého národního hospodářství mimo zemědělský a lesní majetek, kterou realizoval Fond národního majetku České republiky, dále privatizace zemědělského a lesního majetku, kterou realizoval Pozemkový fond České republiky a privatizace akcií prostřednictvím kuponů, kterou mělo v gesci Ministerstvo financí České republiky. V rámci transformace vlastnických práv probíhala od roku 1992 do roku 2000 privatizace a restituce většiny výrobních kapacit českého hospodářství, v období 2000-2010 probíhal prodej většiny státní zemědělské a lesní půdy.¹¹

• Restituce

Restituce je další formou liberalizace vlastnických práv v ČR. Jedná se o proces navrácení majetku původním vlastníkům. Restituce v ČR probíhá od roku 2013 a dělí se na Malou restituci, restituce mimosoudními rehabilitacemi, dále restituce zemědělského a lesního majetku, církevního majetku, židovského majetku a historického majetku obcí.¹²

• Zemědělský půdní fond

„Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.¹³ Zemědělský půdní fond je tvořen pozemky, které jsou zemědělsky obhospodařované. Jedná se o ornou půdu, chmelnice, zahrady, vinice, ovocné sady a trvalé travní porosty. Dále se mezi tyto pozemky řadí půda, která není dočasně obdělávaná, ale obdělávána být má, tedy taková, která leží ladem. Do fondu také spadají rybníky s chovem ryb či vodní drůbeže a půda, která není zemědělská, ale slouží k zajišťování zemědělské výroby (polní cesty, pozemky disponující zařízením pro polní závlahu a závlahové vodní nádrže, příkopy sloužící k odvodnění, hráze k ochraně před zatopením apod.).¹⁴ Největší podíl v zemědělském půdním fondu tvoří ta půda, která se využívá pro zemědělské hospodaření. Větší podíl půdy se nachází v nížinných oblastech.

11 ZEMAN (2017)

12 ZEMAN (2017)

13 334/1992 Sb. Zákon České národní rady ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu. Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. AION CS, s.r.o., 1992 [cit. 10.6.2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-334

14 334/1992 Sb. Zákon České národní rady ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu. Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. AION CS, s.r.o., 1992 [cit. 10.6.2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-334

17

Do zemědělského půdního fondu nepatří lesní půda, která spadá pod lesní půdní fond a slouží k lesní výrobě.¹⁵

Zemědělský půdní fond je nenahraditelným přírodním bohatstvím země, je proto nutné jej chránit. Ochranu zajišťují orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Jejich činnost je vymezena zákonem 334/1992 Sb. Mezi tyto orgány spadají pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, správy národních parků, Ministerstvo životního prostředí České republiky, úřady pražských městských částí, Magistrát hlavního města Prahy a ve vojenských újezdech zvláštní orgány Ministerstva obrany.¹⁶

• Státní fond tržní regulace

Státní fond tržní regulace (SFTR) funguje v ČR od roku 1993. Byl zřízený na základě zákona ČNR č. 472/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona č. 242/1995 Sb. STFR zabezpečoval regulaci zemědělských a potravinářských výrobků v ČR. Regulační opatření pro stabilizaci trhu byla zajišťována výkonným aparátem SFTR.¹⁷ V roce 2000 vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který upravoval a rozšiřoval působnost SFTR a který změnil název na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

• Státní zemědělský intervenční fond

SZIF je správním úřadem a jeho činnost spadá pod Ministerstvo zemědělství.

Jedná se o akreditovanou platební agenturu, což znamená, že zprostředkovává finanční podporu, která plyne do České republiky z Evropské unie, ale také tu, která plyne z národních zdrojů. Jedná se o právnickou osobu, která sídlí v Praze a její činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2020 Sb, v platném znění a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. Platby ze SZIF probíhají na základě zjednodušeného systému, což znamená, že platby jsou prováděny přímo a na jeden hektar obhospodařované půdy. SZIF je administrátorem a kontrolorem přímých plateb, evropských dotačních programů, národních dotací, společných organizacích trhu (rostlinné komodity, živočišné komodity, vývozní a dovozní licence a záruky) a značky kvalitních potravin KLASA a Regionální potravina.¹⁸

15 BIČÍK, JANČÁK (2005)

16 POSPÍŠIL (1981)

17 MZe (1997)

18 SZIF – Státní zemědělský intervenční fond [online] 2013 SZIF, [cit. 10.06.2021]. Dostupné z: https://www.szif.cz/cs/o-nas

18

SZIF rozhoduje o poskytnutí dotací, kontroluje plnění předem stanovených podmínek poskytnutí dotace, provádí intervenční nákupy a prodeje výrobků a potravin zemědělského charakteru, realizuje programy schválené vládou, které jsou zaměřené na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků. V neposlední řadě poskytuje subvence, rozhoduje o udělení licencí, schvaluje registrace a marketingovou podporu zemědělských komodit.¹⁹

• Národní dotace

Zemědělské národní dotace jsou poskytovány výhradně z národních zdrojů České republiky. Skrze dotační programy podporuje stát velké spektrum aktivit, které považuje za důležité a potřebné. Programy jsou určené k udržování výrobního potenciálu zemědělského sektoru a rozvoje venkovského prostoru. Dále se programy zaměřují na potravinářství, vzdělávání v oblasti zemědělství, udržování a podporu venkova, oblast vodního hospodářství a vodní infrastruktury apod.²⁰

Národní dotace spadají na základě změny zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství a změny zákona č. 256/2020 Sb. o Státním intervenčním fondu od roku 2020 plně do gesce Státního intervenčního fondu. Ministerstvo zemědělství zveřejňuje tzv. Zásady, které stanovují podmínky pro poskytování dotací.²¹

Národní dotace jsou dále poskytovány Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF).

• Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond

Současný PGRLF byl založen v roce 1993, funguje od roku 1994. Jeho hlavní činností je „poskytování podpor formou dotací úroků z komerčních úvěrů, finanční

podpora pojištění, poskytování záruk, půjček a úvěrů, či poskytování finančních prostředků ke snížení jistiny úvěrů.“²² PGRLF se stal významným především ve chvíli, kdy bylo nutné zajistit pro začínající subjekty určitou garanci pro získání bankovních úvěrů, intenzivně tak poskytoval pomoc především v letech 1996-1998. V roce 2000 se

19 256/2000 Sb. Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů ze dne 14. července 2000. Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online].

AION CS, s.r.o., 1992 [cit. 10.6.2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-256?text=státn%C3%AD+zemědělský

20 Ministerstvo zemědělství – Dotace, [online] 2021 MZe, [cit. 10.06.2021]. Dostupné z:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/

21 SZIF – Národní dotace [online] 2013 SZIF, [cit. 10.06.2021]. Dostupné z:

https://www.szif.cz/cs/narodni-dotace

22 SZIF – Podpůrný a garanční rolnický a lesní fond [online] 2013 SZIF, [cit. 12.06.2021]. Dostupné z:

https://www.szif.cz/cs/pgrlf

19

PGRLF oddělil od MZe, od roku 2004 poskytuje podpory v systému Národních dotací.²³ Aktuálně PGRLF nabízí podporu v rámci třinácti programů, které jsou určené pro zemědělské prvovýrobce, zpracovatele zemědělské produkce a osoby podnikající v oblasti zpracování dřeva a lesního hospodářství. PGRLF dále zajišťuje podporu při pojišťování hospodářských zvířat, plodin, produkce lesních školek a lesních porostů.²⁴

• Společná zemědělská politika EU

Společná zemědělská politika EU (SZP) je definovaná ve Smlouvě o fungování Evropské unie. SZP byla v EU zavedena již v roce 1962 a je postavena na spolupráci a partnerství mezi zemědělstvím a společností, tedy mezi evropskými státy a evropskými zemědělci. Jedná se o společnou politiku pro všechny členské státy EU, je řízena přímo unií a financována z rozpočtu EU skrze Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.²⁵ Původní cíle SZP byly stanoveny v Římské smlouvě. Bylo stanoveno pět základních cílů, kterými bylo zvýšení produktivity výroby, zajištění přiměřené životní úrovně zemědělcům, stabilizace zemědělských trhů, zajištění dostatečného množství potravin pro evropské obyvatele a zajištění přiměřených cen zemědělských komodit.²⁶ Dnes si SZP klade za cíl „podporovat zemědělce a zvýšit produktivitu zemědělství, aby byly zajištěny stabilní dodávky potravin za dostupné ceny, chránit zemědělce v Evropské unii, aby měli přiměřenou životní úroveň.“ Dále „pomáhat při řešení změny klimatu a udržitelném hospodaření s přírodními zdroji, zachovat venkovské oblasti a typy krajiny v EU a udržovat životaschopnost hospodářství

venkovských oblastí podporou pracovních míst v zemědělství, zemědělsko-potravinářském průmyslu a přidružených odvětvích.“²⁷

Zodpovědnost za SZP má Evropská komise, respektive generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Dále Evropský parlament a jeho výbory a Rada minstrů pro zemědělství a rybolov, která nese odpovědnost na zemědělství a rozvoj venkova,

23 PGRLF – Historie PGRLF a.s [online] 2021 PGRLF, [cit. 12.06.2021]. Dostupné z:

https://www.pgrlf.cz/o-spolecnosti/historie/

24 SZIF – Podpůrný a garanční rolnický a lesní fond [online] 2013 SZIF, [cit. 12.06.2021]. Dostupné z:

https://www.szif.cz/cs/pgrlf

25 Evropská komise – Stručný přehled společné zemědělské politiky [online] 2021 EC, [cit. 12.06.2021].

Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/cap-glance_cs

26 Euroskop – Zemědělství [online] 2021 Euroskop, [cit. 12.06.2021]. Dostupné z:

https://www.euroskop.cz/8924/sekce/zemedelstvi/

27 Evropská komise – Stručný přehled společné zemědělské politiky [online] 2021 EC, [cit. 12.06.2021].

Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/cap-glance_cs

20

rybolov a námořní záležitosti a zdraví. Rada také přijímá legislativu týkající se zemědělské produkce.

SZP probíhá v rámci operačních programů EU ve vždy předem stanovených programových obdobích. Programové období je sedmiletý cyklus. Na každé období členské země připravují nové programové dokumenty a rámcové strategie. Zastřešujícím dokumentem pro dotace plynoucí z evropských dotačních fondů do České republiky je v současné době tzv. Dohoda o partnerství, která stanovuje rozpočet, cíle podpory a priority. Nejdůležitějším programem v posledním dotačním období je Program rozvoje venkova.²⁸

• Přímé platby

Přímé platby jsou finance určené na dotační politiku v zemědělství, jejich vyplácení probíhá se SZIF a jsou poskytovány dle pravidel SZP. Přímé platby zaujímají největší podíl vyplácených finančních prostředků, které jsou ze SZIF prováděny.²⁹ Přímé platby v EU 15 jsou označovány jako SPS – Single Payment Scheme (platba na farmu), u nových členských zemí EU je užívána tzv. jednoduchá platba na plochu neboli SAPS – Single Area Payment Scheme. Výše platby se počítá pro každý členský stát v závislosti na velikosti zemědělské produkce.³⁰

• Zemědělská půda

Půda je „samostatný přírodní útvar vzniklý z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických zbytků za působení půdotvorných faktorů. Je životním prostředím půdních organismů, stanovištěm planě rostoucí vegetace, slouží k pěstování kulturních rostlin. Je regulátorem koloběhu látek, může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek.“³¹ Zemědělská půda je pak část půdy, která je využívána k provádění zemědělské činnosti či pastevectví. Mezi zemědělskou půdu se řadí orná půda, louky, pastviny, ovocné sady a vinice.³² Zemědělská půda zaujímá v ZPF více než 50 %. Největší podíl na zemědělské půdě má orná půda.

28 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Evropské fondy v ČR [online] 2021 MMR ČR, [cit. 15.06.2021].

Dostupné z: https://www.dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr

29 SZIF – Přímé platby [online] 2013 SZIF, [cit. 15.06.2021]. Dostupné z: https://www.szif.cz/cs/prime-platby

30 Asociace soukromého zemědělství ČR – Přímé platby, SPS, SAPS…co to vlastně je? [online] 1998 ASZ ČR, [cit. 15.06.2021]. Dostupné z: https://www.asz.cz/clanek/1195/prime-platby-sps-saps-co-to-vlastne-je/

31Ministerstvo životného prostředí – Definice půdy [online] 2021 MŽP ČR, [cit. 15.06.2021]. Dostupné z:

https://www.mzp.cz/cz/definice_pudy

32Pozemky a farmy – Zemědělská půda [online] 2016 Pozemky a farmy, [cit. 17.06.2021]. Dostupné z:

https://www.pozemkyafarmy.cz/zemedelska-puda.html

21

• Osevní plocha

Osevní plocha je definována jako „plocha orné půdy osetá nebo osázená hlavními zemědělskými plodinami na jaře daného roku, u ozimých plodin na podzim předchozího roku a u víceletých plodin v předešlých letech. Nezahrnuje plochy předplodin, meziplodin a následných plodin.“³³ Osevní plocha se dělí na osevní plochy zemědělských plodin a na obhospodařovanou zemědělskou půdu. Struktura osevních ploch zemědělských plodin v České republice je pestrá. Osevní plochy zemědělských plodin v ČR zahrnují zrniny, okopaniny, technické plodiny, pícniny na orné půdě, konzumní zeleninu, jahody, květiny a okrasné rostliny, plochy na semeno a sadbu, školky a ostatní zemědělské plochy včetně pokusných ploch. Obhospodařovaná zemědělská půda se skládá z orné půdy, chmelnic, zahrad, vinic, ovocných sadů, trvalých travních porostů a ostatních trvalých kultur.³⁴

Dosahování zisků z pěstování plodin je ovlivněno především třemi základními faktory, kterými jsou přírodní podmínky, hospodářské výrobní podmínky a odborné a organizační schopnosti. Jako nejlevnější a nejefektivnější varianta je považována základní zásada střídání plodin. U osevních ploch se proto využívá tzv. osevní postup, který znamená plánované střídání plodin na zemědělské půdě, a to jak prostorově, tak i časově. Jedním z hlavních důvodů střídání plodin je snižovaní množství plevele, škůdců a chorob, které zemědělské plodiny postihují. Historicky známé, dnes už nevyužívané, postupy jako bylo pastevní, stepní a prérijní hospodaření, přes jednopolní, dvojpolní a trojpolní hospodářství, nahradilo dnešní hospodaření střídavé. Osevní postup se pak volí buďto pevný (předem stanovené přesné plodiny) nebo volný (možný dle potřeb upravit), ale musí být vždy takový, aby bylo zajištěno pro půdu vhodné střídání zemědělských plodin.³⁵ Mezi nejznámější osevní postupy se řadí přílohová soustava, kdy se část zemědělské půdy zatravní na několik let (zpravidla 10 až 12) a je využívána pouze jako pastva. Dále úhorová soustava, známá též jako trojhonná soustava (úhor, ozim a jařina), kdy se zemědělská půda záměrně na jeden rok neoseje a leží ladem. Nejznámější a nejvíce efektivní osevní postup je tzv. Norfolk, který je znám z Anglie, jinak též známý jako

22

vytvoření systému střídání plodin s maximálními pozitivními a minimálními negativními interakcemi mezi jednotlivými plodinami. Tyto interakce pak mají vliv na fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy včetně její vitality a produktivity.³⁶ Správný osevní postup je i dnes jedním z nejefektivnějších způsobů opatření v zemědělské produkci. Při správném využití přírodních podmínek snižuje vliv negativních jevů a zvyšuje, nebo

vytvoření systému střídání plodin s maximálními pozitivními a minimálními negativními interakcemi mezi jednotlivými plodinami. Tyto interakce pak mají vliv na fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy včetně její vitality a produktivity.³⁶ Správný osevní postup je i dnes jedním z nejefektivnějších způsobů opatření v zemědělské produkci. Při správném využití přírodních podmínek snižuje vliv negativních jevů a zvyšuje, nebo

In document Hlavní práce77010_ruza00.pdf, 2.5 MB Stáhnout (Stránka 13-25)