Zdroj: (Trexima, 2019)
Také data Českého statistického úřadu (2019) hovoří o tom, že Slováci patří mezi hlavními cizineckými skupinami k nejvzdělanějším a obsazují nejvíce kvalifikovaná místa. Ukrajinci mají různorodé vzdělání, ale neuplatňují ho na trhu práce. Muži pracují převážně v průmyslu a ženy jsou nejvíce zaměstnávány ve zdravotní a sociální péči. Poláci jsou převážně vyučení a často pracují průmyslu jako agenturní zaměstnanci. Mezi Rumuny je až 16% podíl vysokoškoláků, ale nejčastěji jsou zaměstnávání jako obsluha strojů. Většina Bulharů má středoškolské či základní vzdělání a nadprůměrný podíl pracuje v informačních a komunikačních činnostech.
Téměř třetina kvalifikovaných zaměstnanců v oboru informačních technologií v České republice jsou cizinci. O uznání zahraničního vzdělání rozhodují veřejné vysoké školy a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Mnoho občanů ze třetích zemí, kteří pracují v zemích Evropské unie, je nadměrně kvalifikováno pro své zaměstnání. V České republice jsou nejvíce překvalifikovanou kategorií občané třetích zemí (35 %), ve srovnání s 10 % občanů Evropské unie a přibližně 15 % českých státních příslušníků. Mezi členskými státy má nejvyšší podíl překvalifikovaných občanů třetích zemí Řecko s více než 71 %. Itálie a Kypr mají nejvyšší míru překvalifikovaných pracovníků z jiných členských států Evropské unie, každý s více než 47 %. Země s nejvíce překvalifikovanými pracovníky mezi
Česká republika Slovensko Ukrajina Polsko Bulharsko Rumunsko
Dosažené vzdělání
Základní vzdělání a bez vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské
5.3 Zaměstnanost cizinců
Český statistický úřad (2021) čerpá údaje o ekonomické aktivitě cizinců z administrativních dat. Cizince v postavení zaměstnanců registruje úřad práce (resort MPSV) a živnostníky Ministerstvo průmyslu a obchodu. V rámci pracujících cizinců rozlišujeme cizince, kteří jsou evidováni na úřadech práce, a zároveň cizince s platným živnostenským oprávněním. V Tabulce 7 je uvedeno rozdělení zaměstnaných cizinců dle pohlaví, kde jsou taktéž k dispozici počty evidovaných na úřadech práce a počty cizinců s platným živnostenským oprávněním.
Tabulka 7 – Ekonomická aktivita cizinců v letech 2015-2020
Rok Ekonomická aktivita cizinců
Zdroj: (ČSÚ, 2021), vlastní zpracování
Z této tabulky lze vyčíst, že v roce 2015 bylo evidováno na úřadech práce 323 244 cizinců a 83 862 mělo platné živnostenské oprávnění, což představuje 79 % cizinců evidovaných na úřadu práce a 21 % s platným živnostenským listem. V roce 2020 bylo 644 164 cizinců evidováno na úřadech práce a 97 803 mělo živnostenské oprávnění. To představuje 87 % evidovaných na úřadech práce a 13 % s platným živnostenským oprávněním.
Nejvíce ekonomicky aktivních cizinců pochází ze Slovenska (204 294) a Ukrajiny (159 468). V pořadí zemí jsou dále Polsko (46 567), Rumunsko (45 363), Bulharsko (37 145), Rusko (17 236) a Vietnam (14 401). Migrace do České republiky je motivována především ekonomicky (52 %), sloučením rodiny (23 %) a studiem (13 %). Na čerpání sociálních dávek se cizinci ze třetích zemí podílejí minimálně.
V prosinci 2019 činil pouze 1,4 % z celkového objemu (ČSÚ, 2021).
Z dat Českého statistického úřadu (2021) vyplývá, že cizinci jsou více zaměstnáni ve středně a nízko kvalifikovaných profesích (ISCO 5-9) a mnohem méně zastávají kvalifikovanou práci (profese ISCO 1-4). Potvrzuje to třídění podle klasifikace
zaměstnání CZ-ISCO. Pro představu lze uvést v Tabulce 8 rok 2020, kde je vidět vysoký počet zaměstnaných cizinců ve skupinách obsluha strojů a zařízení či pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Třetí nejpočetněji zastoupenou skupinou jsou řemeslníci a opraváři. Naopak nejméně cizinců pracuje jako zaměstnanec v ozbrojených silách a jako kvalifikovaný dělník v zemědělství.
Tabulka 8 – Počet cizinců v jednotlivých hlavních třídách k 31.12.2020
Název Celkem % Země
EU +
% Třetí země %
1 Zákonodárci a řídící pracovníci 17 638 2,7% 11 615 3,0% 6 023 2,3%
2 Specialisté 66 022 10,2% 45 320 11,8% 20 702 8,0%
3 Techničtí a odborní pracovníci 40 897 6,3% 30 197 7,8% 10 700 4,1%
4 Úředníci 36 385 5,6% 24 155 6,3% 12 230 4,7%
Celkem 160 942 111 287 49 655
5 Pracovníci ve službách a prodeji 65 831 10,2% 30 646 8,0% 35 185 13,6%
6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství 3 622 0,6% 1 370 0,4% 2 252 0,9%
7 Řemeslníci a opraváři 76 240 11,8% 46 780 12,1% 29 460 11,4%
8 Obsluha strojů a zařízení 151 590 23,5% 87 726 22,8% 63 864 24,7%
9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 185 445 28,8% 107 111 27,8% 78 334 30,3%
Celkem 482 728 242 987 173 910
Zdroj: (ČSÚ, 2021), vlastní zpracování
Vzhledem k vysokému počtu zaměstnaných cizinců spíše na nižších pozicích lze očekávat snížení počtu zaměstnaných cizinců. Nicméně jak již bylo zmíněno, téměř 35 % občanů ze třetích zemí, kteří pracují v České republice, je nadměrně kvalifikováno pro své zaměstnání. V dělnických profesích, kde jsou cizinci nejvíce zastoupeni, zaměstnavatelé získávají zaměstnáváním cizinců většinou pracovníky s vyšší než požadovanou kvalifikací. Nové technologie části zaměstnanců jistě změní náplň jejich práce, což bude vyžadovat jejich přeškolování. Tito pracovníci nebudou mít problém v případě potřeby se přeškolit na jakoukoliv jinou vhodnou práci.
Co se týče potenciálu ohrožení cizinců pracujících v sektorech hospodářství ohrožených digitalizací, lze z údajů Českého statistického úřadu (2021) vyčíst, že počet cizinců se v těchto odvětvích naopak zvyšuje. Výjimkou je pouze odvětví těžba a dobývání, kde dochází k poklesu zaměstnaných cizinců. Na trhu je vysoká poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích, zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. V současné době tedy není důvod očekávat masivní propouštění cizinců v odvětví, která by měla být těmi, kde se automatizace
Srovnání změny v počtu zaměstnaných cizinců a Čechů v odvětvích mezi roky 2015 a 2020 je možné si prohlédnout na Grafu 4, který vychází z dat Českého statistického úřadu (2021). Zahraniční pracovníci navýšili svůj podíl téměř ve všech odvětvích ekonomiky. Co se týče nárůstu počtu zaměstnaných Čechů jednoznačně vede zdravotní a sociální péče (+23 %). Naopak nejvýraznější pokles nastal ve zpracovatelském průmyslu (-30 %), kde zahraniční pracovníci nahrazovali Čechy.
Nárůst cizinců zde činil 28 %. Výjimkou je pouze odvětví těžba a dobývání, kde došlo k poklesu zaměstnaných cizinců (-0,3 %) i Čechů (-4 %). Nejmenší změna byla zaznamenána u zahraničních pracovníků v odvětví veřejná správa a obrana;
povinné sociální zabezpečení, kde došlo jen k nepatrnému navýšení, a to ani ne o pět set cizinců. Přehled odvětví dle klasifikace ekonomických činností CZ–NACE a jednotlivých sekcí se nachází v Příloze 1 diplomové práce.