Měsíční
71U důchodového pojištění abstrahuji od zahrnutí invalidního důchodu. „Nárok na výplatu doživotního důchodu vznikne od výročního dne počátku pojištění v roce, ve kterém se pojištěný dožije věku uvedeného v pojistné smlouvě jako věk pro výplatu důchodu. Důchod se vyplácí doživotně, nejméně však po zvolenou garantovanou dobu (0, 5, 10, 15 nebo 20 let). Zemře-li pojištěný v době, kdy je doživotní důchod již vyplácen, ale před uplynutím garantované doby
(za předpokladu, že byla sjednána), vyplácí se důchod do konce této doby oprávněné osobě. Nebyla-li garantovaná doba sjednána, pojištění zanikne smrtí pojištěného“. – citace z metodiky Důchodové pojištění RG90 Kooperativa
Měsíční
Měsíční Zdroj: Vlastní srovnání za pomocí software Kooperativa, Kalkživ
Abychom srovnávali relativně srovnatelné, zaměříme se na sloupec Výše doživotní penze vyplácena měsíčně (včetně podílu na zisku) u tabulky 15 a Výše doživotní penze vyplácena měsíčně s garantovanou dobou 0 let72 u tabulky 16. Při srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění poskytovaného finančními ústavy jsem kalkulovala s hypotézou, že by došlo k zavedení rovného důchodu a ke snížení pojistného na důchodové zabezpečení z 20% na 12%.
Kterou z forem doplňkového pilíře by si občan vybral? Na základě analýzy docházím k závěrům, že jako možnost zajištění dodatečných příjmů na stáří jednoznačně vyhrává penzijní připojištění, a to v každém věku. Při vstupním věku 25 let a pravidelném pojistném 100 Kč je měsíční doživotní penze u penzijního připojištění více než dvounásobná, při měsíční platbě 1 500 Kč není již rozdíl tak znatelný, jde o 1,34násobek. Pokud začne stejné částky spořit občan o 10 let později, propad u nižší měsíční úložky se snižuje. U vyšších úložek se však mění trend, penzijního připojištění je atraktivnější 1,49krát . K tendenci vyrovnání obou produktů dochází v ještě vyšším věku, např. v 55 let při měsíční úložce 1 500 Kč činí výše doživotní penze u penzijního připojištění 1 192 Kč oproti 915 Kč u důchodového pojištění.
Markantní rozdíl ve výši penze, pokud začíná občan spořit v nízkém věku, je logický, protože se projeví zhodnocení a státní příspěvky. V příkladech viz výše je kalkulováno se zhodnocením 3,5%, při vyšší výkonnosti by byla propast ještě znatelnější.
U důchodového pojištění je garantována pouze technická úroková míra, která je v daném případě 2,4% a stát neposkytuje žádná zvýhodnění ve formě příspěvků.
Zásadní rozdíl v produktech je také v tom, že u penzijního připojištění je garantována doba pobírání penze minimálně 5 let, což znamená, že pokud klient do 2 let od dovršení důchodového věku zemře, je vyplacena pozůstalostní penze rodině nebo osobě jím určené. V případě důchodového pojištění je možní zvolit variantu s garantovanou dobou výplaty, výše dávky se pak proporcionálně snižuje.
Záv ě r:
Stávající systém důchodového pojištění je založen na průběžném financování, které vede k neustále se prohlubujícímu deficitu důchodového účtu. Nutnost budoucích úprav důchodového systému vyplývá z demografických předpovědí.
Významným opatřením pro udržitelnost by mohly být změny parametrické, ke kterým patří např. posun věkové hranice odchodu do důchodu, změna výše pojistného, zvyšování zaměstnanosti s důrazem na možnost využití práce starších osob na částečný úvazek v kombinaci s částečným důchodem nebo postupné prodlužování období, ze kterého se důchod zjišťuje. Otázkou zůstává, zda zvýšení hranice odchodu do důchodu nebude mít za následek výrazné procento nezaměstnanosti občanů, kteří se do ekonomického života teprve zapojují. Řešení změnami v parametrech systému je krátkozraké, zajistí stabilizaci důchodového systému pouze v krátkodobém horizontu 10 let.
Systémové změny by znamenaly kompletní přeměnu současného systému dávkově definovaného na fondový nebo příspěvkově definovaný. Jednou z navrhovaných možností je rovný důchod, který vychází z myšlenky snížit ochranářství státu a v konečném důsledku přenést odpovědnost občana za své stáří a příjem v důchodovém věku. Jak je již z názvu patrné, jde o výplatu stejné částky důchodu, která by byla vypočtena jako procentní část průměrné mzdy, a to všem občanům bez rozdílu dosahovaných příjmů během jejich aktivního života.
V dnešní době téměř 2,51 občanů v ekonomicky aktivním věku pracuje na důchod 1 důchodce, zavedením rovného důchodu by se demografická závislost podstatně snížila a nehrozilo by, že se Česká republika při současném stárnutí populace dostane do fáze, že nebude mít kdo na důchodce pracovat. Podíl příjmů i výdajů na důchody by postupně klesal ze zhruba 7 % na 4 % HDP. Rovnováhy by bylo dosaženo kolem roku 2065.
K největším výhodám z pohledu zaměstnanců se zdá být návrh na snížení pojistného na důchodové zabezpečení (z 20% na 12%) a výrazné zvýšení čistých příjmů, ve svém důsledku tato změna však neřeší vysoké náklady na pracovní sílu z pohledu odvodů zaměstnavatele.
Snížením platby pojistného se vytvoří prostor pro odkládání finančních prostředků do doplňkového pilíře a tím možnost zajistit si vlastní stáří.
Doplňkový pilíř zahrnuje zejména stavební spoření, životní pojištění, penzijní připojištění a podílové fondy a není určen jen osobám s nadprůměrným příjmem, u kterých se redistribuční efekt projevuje nejcitlivěji.
Stavební spoření je díky státní podpoře krátkodobě nejvýhodnější forma spoření, přestože po novele zákona platné od 1. ledna 2004 jeden cyklus spoření trvá minimálně 6 let a snížená státní podpora ve výši 15 % je počítána z částky nejvýše 20 000 Kč, tzn.
max. 3 000 Kč. Jedná se stále o velmi výhodnou a bezpečnou formu uložení peněz. Výše možného výnosu se pohybuje přibližně kolem 7 % výnosu ročně. Stavební spořitelny změnily svoji politiku ohledně úvěrů ze stavebního spoření. Ještě v roce 2003 většina stavebních spořitelen poskytovaly úvěr v poměru k naspořené částce 50:50, nyní je obvyklejší 40:60, což znamená, že je cesta k dosažení úvěru jednodušší a kratší.
K hlavním výhodám patří státní podpora, forma velmi bezpečné investice, garantovaný výnos, dosti vysoká likvidita, možnost čerpání výhodného úvěru na bydlení, úroky bez zdanění.
Soukromým životním pojištěním se rozumí jen ty produkty životního pojištění, které v sobě zahrnují spoření na stáří, tzn. pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo důchodové pojištění. V kapitálovém životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika, a to riziko úmrtí a riziko dožití. V minulosti stálo v popředí především krytí potřeb finančně závislých osob při úmrtí pojištěného, v současnosti se začíná uplatňovat životní pojištění právě jako jeden z nástrojů kryjící potřeby lidí právě ve stáří. Zhodnocení vkladů odpovídá konzervativnímu způsobu investování spořící složky a zpravidla nepřesáhne 3-4 % ročně. S ohledem na své vlastnosti se vyplatí zejména tehdy, chceme-li spořit a zároveň být pojištěni.
Jedním z typů kapitálového pojištění je důchodové pojištění, jehož základním principem a cílem je zajištění důchodu na stáří, jak vypovídá sám název. Důchodové pojištění je možné uzavřít ve dvou základních variantách, a to buď vložit jednorázové pojistné na počátku v konkrétní výši dle tabulek vypočtené a při dosažení důchodového věku pobírat dávku po dobu fixně stanovenou nebo pravidelně spořit měsíční částku a zajistit si tak výplatu předem stanovené částky důchodu, a to opět po garantovanou dobu.
Investiční životní pojištění je moderním investičním produktem, u kterého klient rozhoduje o tom, jakým způsobem budou jím vložené peníze zhodnocovány. Určuje, do kterých fondů bude pojistné rozděleno a v jakém poměru. Veškeré zisky z investic v jednotlivých fondech se promítnou přímo do ceny podílových jednotek. Na rozdíl od kapitálových pojištění výše částky vyplacené při dožití není ze strany pojišťovny nikterak garantována, zároveň je však třeba podotknout, že z dlouhodobého hlediska bývají výnosy u tohoto typu pojištění v praxi často podstatně vyšší. Daňové úlevy jsou v ČR
nástrojem zaměřeným jak na klienta, tak na zaměstnavatele, kdy rozsah podpory je dán velikostí jejich příspěvků.
Třetí možností, jak vytvořit prostor pro zajištění financování generace důchodců na principu fondovém s akcentem na individuální zásluhovost, je penzijní připojištění.
Penzijní připojištění v ČR je obdobně jako většina privátních penzijních systémů založeno na čistě fondovém principu financování, což znamená, že si účastníci pravidelně přispívají částku alespoň v minimální výši a tím vytvářejí kapitálové rezervy.
Tyto rezervy společně s určitým zhodnocením slouží pak k financování jejich vlastních důchodů. Subjektem, který shromažďuje příspěvky účastníků, státu a zaměstnavatelů je penzijní fond, což znamená, že jsou penzijní fondy organizovány soukromými subjekty.
Celý systém je zcela dobrovolný. Návrh, aby bylo penzijní připojištění povinné, byl zamítnut, a to z několika důvodů. Jednak v roce 1994 panovaly oprávněné pochybnosti, že kapitálový trh není dostatečně rozvinutý, zkušenosti s investováním byly minimální a zavedení povinné účasti by taky znamenalo nutnost státní garance za vložené peníze, což by mohlo způsobit značnou zátěž státu po finanční stránce. Poměrně malý zůstává makroekonomický význam kvantifikovaný jako podíl celkových aktiv penzijních fondů na HDP. Hlavním důvodem jsou nízké průměrné příspěvky účastníků společně s podprůměrným zhodnocením, které je dáno potřebou držet velice konzervativní investiční nástroje. Daňové úlevy zaměstnance závisí kromě výše příspěvku i na jejich daňovém základu. Možnost využití systému penzijního připojištění všemi příjmovými kategoriemi potencionálních klientů je dána jednak libovolnou výší příspěvku a také zvolenou degresivní konstrukcí státního příspěvku, která podporuje zapojení nízkopříjmových občanů.
Investice do penzijního fondu je díky možnosti snížit daně a dostat státní příspěvek lákavá. Je však nutné si uvědomit, že tyto fondy díky přísným omezením daným zákonem investují především do dluhopisů, které sice vykazují vyšší stabilitu výnosů a nižší rizikovost, ale v dlouhodobém horizontu je jejich výkonnost mnohem nižší než akcií či akciových podílových fondů. Fondy peněžního trhu si občané vybírají jako alternativu termínovaných vkladů. Z dlouhodobého hlediska dokáží sice pokrýt inflaci, ale dosáhnou jen málo nad ní. U smíšených fondů je hlavním principem diverzifikace, která snižuje výrazně investiční riziko. U akciových fondů je cena akcií volatilní, tzn. hodnota investice střídavě roste a klesá, přičemž klesat může i několik let za sebou. Zhodnocení z dlouhodobého hlediska je však ze všech typů fondů nejvyšší a zároveň jde o variantu nejrizikovější.
Při srovnání penzijního připojištění a důchodového pojištění poskytovaného finančními ústavy jsem kalkulovala s hypotézou, že by došlo k zavedení rovného důchodu a ke snížení pojistného na důchodové zabezpečení z 20% na 12%. Kterou z forem doplňkového pilíře by si občan vybral? Na základě analýzy docházím k závěrům, že jako možnost zajištění dodatečných příjmů na stáří jednoznačně vyhrává penzijní připojištění, a to v každém věku. Při vstupním věku 25 let a pravidelném pojistném 100 Kč je měsíční doživotní penze u penzijního připojištění více než dvounásobná, při měsíční platbě 1 500 Kč není již rozdíl tak znatelný, jde o 1,34násobek. Pokud začne stejné částky spořit občan o 10 let později, propad u nižší měsíční úložky se snižuje. U vyšších úložek se však mění trend, penzijního připojištění je atraktivnější 1,49krát . K tendenci vyrovnání penzí obou produktů dochází v téměř důchodovém věku, např. v 55 letech při měsíční úložce 1 500 Kč činí výše doživotní penze u penzijního připojištění 1 192 Kč oproti 915 Kč u důchodového pojištění. Markantní rozdíl ve výši penze, pokud začíná občan spořit v nízkém věku, je logický, protože je dostatek času na projevení zhodnocení a státních příspěvků.
English Summary:
The present pension insurance system is based on continuous funding, leading to pensionary bill deficit. An important role in keeping up this system is played by parametrical changes like moving of the retirement age or changes of the insurance rate.
Parametrical modifications will secure the system stability in short run of 10 years.
System revisions would mean a complete change of the present arrangement. One of the proposed possibilities is an equal retirement pension, payment of the same pension to all citizens calculated on the base of an average wage. More space for investing in an additional pillar can be created with lowering the insurance pension payments, including especially life insurance, pension supplementary insurance and shares funds. I considered the hypothesis of the equal pension while comparing pension insurance and pension supplementary insurance. Which form of the additional pillar would people choose? On the base of my analysis I realized that the pension supplementary insurance is preferable at any age. The breakeven point of these two products can be found almost in retirement age.
Keywords: Insurance, pension funds, parametrical modifications and system revisions, investment portfolio
JEL Classification: G220, G280, H550, J110
Seznam literatury:
1. Asociace penzijních fondů ČR: Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1994 – 2002, APF ČR, Praha 2002
2. Augusto Iglesias-Palau: Posílení systému soukromého penzijního připojištění v České republice, MPSV 2003
3. Bacouel – Jentjens, S., Fach, D.: Pension Fund System in the World, Dresder Bank AG, Frankfurt 2000
4. Bednařík, A.: Penzijní připojištění: Vývoj některých aspektů trhu, Parlamentní zpravodaj 5/2001
5. Bezděk, V.: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky
6. Havlín, M., Ing.: Posílení systému soukromého penzijního připojištění v České republice
7. Jílek, J.: Finanční trhy pro národohospodáře, 1. vydání, 1997, VŠE v Praze 8. Krebs, V. a kol.: Sociální politika, ASPI, Praha 2002
9. Musílek, P.: Trhy cenných papírů, Ekopress, Praha 2002
10. Přib, J.: Kdy do důchodu a za kolik, Grada Publishing, Praha 2006, 7.
aktualizované vydání
11. Šulc, J.: Penzijní připojištění, Grada Publishing, Praha 2006, 2. aktualizované a rozšířené vydání
12. Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění, MPSV, odbor sociálního pojištění, 2004
13. Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech, MPSV, červen 2005
14. Marossy, A.: General Overview of the Hungarian, Czech and Polish Pension Systéme, OECD, 2000
15. Pollnerová, Š., Analýzy nově zaváděných systémů NDC, VÚPSV 12/2002
16. Vančurová, A. a kol.: Daňový systém 2005 aneb učebnice daňového práva, Ing.
Z. Vostrovská, CSc. – VOX, šesté, rozšířené vydání, 2005, Praha 17. Cíle Komise a principy regulace kapitálového trhu
18. Ministerstvo financí ČR: Hlavní principy reformy doplňkového důchodového systému, 2003
19. Hrubý, V.:, Ministerstvo práce a sociálních věcí: Konference o důchodové reformě
20. Šrámek, D.: Špidlova vláda chystá pokračování reformy, Profit 1/2004
21. Fehimovič, N.: Novinky v penzijním připojištění, Bez reformy se nedočkáme penze, oba články Finance CZ, 10/2004
22. Dvorek, L.: Vydělávají více penzijní nebo podílové fondy, Peníze CZ, 9/2004 23. Jakým směrem půjde důchodová reforma?, Noviny ministerstva práce a
sociálních věcí, 2/2004
24. Penzijní připojištění v roce 2002, Ekonom 5/2003
25. Zámečník, P.: Penzijní připojištění – úspory na penzi, 11/2004 26. Penzijní plán č. 4, Penzijní fond ING
27. Penzijní plán č. 4, Penzijní fond Allianz 28. Periodika Finanční poradce a jeho přílohy
29. Periodika EURO, Snad už vyjednali, EURO číslo 7/2006; EURO, číslo 9/2006, článek Česká pojišťovna dotahuje
30. Broker Info č.2.2005, ING měsíčník pro makléřskou síť: Seminář pohlédl na českou reformu penzijního systému v evropském kontextu
Internetové odkazy:
1. Asociace penzijních fondůČR: http://www.apfcr.cz 2. Česká národní banka: http://www.cnb.cz
3. Česká správa sociálního zabezpečení: http://www.czso.cz
4. Dušan Freidl, Credit Suisse Life: Je penzijní připojištění hodné důvěry?
http://ose.cmkos.cz/texty/kovakenergetik/2003/23.htm 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí: http://www.mpsv.cz
4. FinExpert – Váš průvodce světem osobních financí: www.finexpert.cz 6. http://www.finexpert.cz/Magazin/AR.asp?ARI=3170
7. ING CZ: http://www.ing.cz
8. Jsou penzijní fondy bezpečné? http://www.fincentrum.idnes.cz/fi_osobni.asp 9. Měšec: http://www.mesec.cz
10. MPSV: Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 1997 11. Nadja Fehimovič: Jak si naši sousedé spoří na důchody, 11.11.2004,
http://www.finance.cz/home/index.phtml?sys_fm[2]=150&sys_fl=1&opage=64&
Id_zpravy=42390&Typ_zpravy=local
12. Noviny MPSV: http://www.noviny-mpsv.cz
13. Patria Finance – investiční portál: http://www.patria.cz 14. PENÍZE CZ: http://www.penize.cz
15. Penzijní reforma z dílny ODS, http://www.mesec.cz/clanky/penzijni-reforma-z-dilny-ods/
16. Portál zabývající se důchodovou reformou: http://www.duchodovareforma.cz 17. Petr Brousil: Tisková zpráva Penzijního fondu České pojišťovny o zhodnocení 18. Renata Pražáková: Penze ve víru změn – 2. díl, 8.6.2004
19. Varianty politických stran,
http://www.reformaduchodu.cz/vlozitpoznamku.asp?id=59
20. Výkonnost penzijních fondů ING, http://www2.ing.cz/prod/fondy_vykon_cz.asp 21. Emailová konzultace s Ing. Ivo Foltýnem, předsedou představenstva Asociace
penzijních fondů
Zákony:
1. Zákon o penzijním připojištění č. 42/1994 Sb. a jeho novely 2. Zákon o dani z příjmu č. 562/1992 Sb.
3. Zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.
Seznam tabulek a graf ů :
Tabulka 1: Základní ukazatele důchodového pojištění k 31.12. 2005... 5
Tabulka 2: Průměrný důchodový věk k 31.12.2003 ... 7
Tabulka 3: Příjmy a výdaje důchodového pojištění k 31.12.2005... 9
Tabulka 4: Kolik zbyde na individuální spoření zaměstnanci? ... 15
Tabulka 5: Výkonnost fondů investičního životního pojištění ING... 28
Tabulka 6. Druhy nároků účastníků z penzijního připojištění a podmínky jejich čerpání dle zákona č. 42/1994 a jeho novely č. 170/1999 Sb. ... 31
Tabulka 7: Jednorázové vyrovnání a odbytné ... 33
Tabulka 8: Srovnání nákladů na příspěvky na penzijní připojištění vs. navýšení mezd .. 36
Tabulka 9: Dopady zvýšení mzdy vs. příspěvek na penzijní připojištění ve stejné výši.. 36
Tabulka 10: Rozložení portfolia jednotlivých penzijních fondů a počet jejich klientů.... 44
Tabulka 11: Management fee´s... 54
Tabulka 12: Náklady penzijního fondu na aktiva... 55
Tabulka 13. Výpočet naspořené částky při měsíčním příspěvku 100 Kč... 56
Tabulka 14: Výpočet naspořené částky při měsíčním příspěvku 500 Kč... 57
Tabulka 15 : Výše doživotní penze účastníka s ohledem na vstupní věk a výši příspěvku ... 58
Tabulka 16: Výše doživotní penze s různou garantovanou dobou u důchodového pojištění... 66
Tabulka 17: Shrnutí daňové problematiky... 93
Tabulka 18: Údaje o akcionářské struktuře, auditorech, depozitářích a správcích portfolia PF ... 94
Graf 1: Příjmy a výdaje na důchodové pojištění k 31.12.2005 ……….10 Graf 2: Výdaje a příjmy důchodového systému
při přechodu na rovný důchod………...…16 Graf 3: Průběh výše měsíčního příspěvku občanů na penzijní připojištění
v letech 95-04 ………..…………48 Graf 4: Kam investují čeští občané, kolektivní investování v ČR ………51 Graf 5: Naspořená částka při ukládání 500 Kč do penzijního fondu
nebo 650 Kč do OPF od roku 1998 do konce roku 2003 ………..53 Graf 6: Trh podílových fondůČR ………….… ….. ……….54
P ř ílohy:
Allianz penzijní fond, a.s. Penzijní plán ... 80 Jak posílit systém penzijního připojištění – korespondence s Ing.Ivo Foltýnem, MBA .. 91 Shrnutí daňové problematiky... 93 Údaje o akcionářské struktuře, auditorech, depozitářích a správcích portfolia PF... 94
Allianz penzijní fond, a.s.
Penzijní plán
Článek 1 Základní ustanovení
Pro penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen "penzijní připojištění") sjednané účastníkem penzijního připojištění (dále jen „účastník“) s Allianz penzijním fondem, a.
s., (dále jen "penzijní fond") platí zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.
(dále jen "zákon o penzijním připojištění"), občanský zákoník a tento penzijní plán s přílohou, která je jeho nedílnou součástí. Penzijní připojištění se dále řídí statutem penzijního fondu a smlouvou o penzijním připojištění.
Článek 2
Vznik a trvání penzijního připojištění
1. Penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem podle ustanovení § 2 zákona o penzijním připojištění, a penzijním fondem. Penzijní připojištění vzniká dnem stanoveným ve smlouvě o penzijním připojištění ( dále jen „smlouva“).
2. Před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se statutem a penzijním plánem.
3. Při sjednávání smlouvy je účastník povinen veškeré údaje požadované penzijním fondem uvést úplně a pravdivě. Penzijní fond neodpovídá za případné škody vzniklé použitím nesprávných nebo neúplných údajů sdělených penzijnímu fondu účastníkem.
4. Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníkovi dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a smlouvou a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a smlouvou.
5. Ve smlouvě se vždy sjednává poskytování starobní penze. Účastník si dále může sjednat penzi invalidní a výsluhovou, pozůstalostní penze je sjednána uvedením fyzické osoby, které vznikne v případě úmrtí účastníka nárok na odbytné nebo pozůstalostní penzi (dále jen „oprávněná osoba“), ve smlouvě.
6. Oprávněná osoba je ve smlouvě uvedena jménem, příjmením a datem narození.
7. Je-li ve smlouvě určeno více oprávněných osob, musí účastník současně vymezit
7. Je-li ve smlouvě určeno více oprávněných osob, musí účastník současně vymezit