3. Výsledky
3.3. Šetření pracovníků ŠPZ
3.3.5. Důvody ŠPZ pro udělení doporučení odkladu školní docházky (blok E)
Strana 103/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
• ředitel vybrané ZŠ přislíbil přijetí až za rok;
• snaha prodloužit dítěti dětství a odložit tak dobu, kdy musí plnit nějaké povinnosti;
• z MŠ by dítě do ZŠ odcházelo samotné, spolužáci jsou mladší a rodiče chtějí, aby jejich dítě šlo do školy společně s kamarády;
• pohodlí rodičů – důvod, který není explicitně uváděný, ale který je dle pracovníků ŠPZ za některými zástupnými problémy, které rodiče uvádějí.
V uzavřené otázce jsme požádali pracovníky ŠPZ aby odhadli, jak často rodiče uvádějí jako důvody/příčiny pro zvažování odkladu pro dítě a při žádosti o vyšetření školní zralosti dítěte následující důvody. Výsledek odpovědí je uveden v následujícím grafu.
Graf 26: Důvody rodičů pro zvažování OPŠD
Z grafu je patrné, že mezi nejčastější důvody, se kterými rodiče přicházejí, patří skutečnost, že dítě špatně mluví, nebo není schopné se soustředit (přesně: udržet pozornost u daného úkolu), na třetím místě pak je sociální nevyzrálost a nesamostatnost dítěte.
Strana 104/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Hned první otázka tohoto bloku směřovala k pojmenování důvodů pro vydání doporučení k odkladu.
Otázka měla následující znění:
E1. Vyjádřete, jak často jste dětem vydal/a doporučení k odkladu z níže uvedených důvodů. Pokud některé z důvodů nabývají na intenzitě a objevují se častěji než v minulosti (před dvěma lety), označte je prosím v druhém sloupci
Následující tabulka uvádí důvody seřazené od nejčastějších důvodů pro odklad po ty nejméně časté.
Seřazení je na základě průměru škály 1 – velmi často, 2 – často, 3 – výjimečně, 4 – vůbec. Dále uvádíme počet i podíl respondentů, kteří uvedli, že je tato příčina častější než v minulosti, a to včetně barevného zvýraznění hodnot.
Jak je z tabulky patrné, nejčastější i v čase nejvíce rostoucí jsou vady řeči, sociální a emoční nezralost, porucha motoriky a poruchy chování. Zvláště zajímavé je přední místo sociální a emoční nezralosti a vynořuje se otázka, jak je posuzována, když je jednou z nejčastějších příčin pro udělení odkladu. To může souviset i s měsícem narození, který jako velmi častý důvod uvedly 3 % rodičů a dalších 23 % jej uvedlo jako častý důvod.
Tabulka 32: Důvody pro udělení doporučení k odkladu školní docházky a jejich nárůst v čase
Dále měli pracovníci vybrat sami od sebe tři nejčastější důvody pro odklad školní docházky. Obdobně jako výše i zde uvedeme počet pracovníků, který daný důvod vybralo bez ohledu na pořadí, a následně i počet bodů (1. místo = 3 body, 2. místo = 2 body a 3. místo = 1 bod). Respondenti mohli navrhnout i jiné možnosti než 7 uvedených a často vybírali kombinaci různých faktorů, zrakovou percepci, či celková nezralost/zanedbanost. Možnosti uzavřené jsou shrnuty v následující tabulce.
Strana 105/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Tabulka 33: Tři nejčastější důvody pro odklad povinné školní docházky dle pracovníků ŠPZ
Nejčastějšími problémy byly shledány v oblasti řeči a pozornosti. To zůstalo zachováno stejně jako v tabulce výše podle posouzení jednotlivých faktorů. Ovšem na druhém místě již není sociální emoční nezralost (možná i změnou pojmenování na sociální dovednosti), ale předřadila se pozornost, která v předchozích možnostech nebyla uvedena a také motorika se ukazuje být jako stejně důležitý důvod pro odklad jako sociální dovednosti.
Dále jsme se ptali, jak často je výsledné doporučení k OPŠD v rozporu s názory rodičů na potřebu doporučení odkladu? Výsledky prezentované v následujícím kruhovém grafu ukazují, že neshoda je spíše výjimečná a týká se jen malé části rodičů (nesoulad s rodiči ve více než 5 % případů uvedlo 20 % pracovníků ŠPZ).
Graf 27: Soulad doporučení pracovníků ŠPZ a rodičů v názoru na doporučení OPŠD
V další části jsme se zaměřili na to, zda se liší míra doporučování OPŠD u dětí sociálně znevýhodněných, oproti ostatním dětem. Dalo by se očekávat, že ano, neb často je zde očekávána nižší míra připravenosti na školu, a i v zahraničí jsou odklady (ovšem udělované v mnohem menší míře než u nás) často
16%
65%
18% 1%
Jak často není doporučení ŠPZ v souladu s názorem rodičů na odklad
nikdy (s rodiči se vždy shodneme)
výjimečně, tj. do 5 % případů se neshodneme
občas, tj. do 20 % se neshoduje názor poradny s rodiči
často, tj. do 50 %, s každým druhým rodičem se neshodneme
Strana 106/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
spojovány s dětmi z odlišných sociálních a kulturních podmínek s cílem vyrovnat jejich šance při vstupu do školy.
Graf 28: Srovnání frekvence doporučování OPŠD dětem se sociálním znevýhodněním a ostatním dětem Většina respondentů (71 %) se domnívá, že odklad není častěji doporučován dětem se sociálním znevýhodněním.
Dále jsme se ptali na důvody odkladu u sociálně znevýhodněných dětí otevřenou otázkou. Pracovníci ŠPZ v odpovědi uvedly následující důvody:
• nepodnětné rodinné prostředí a absence cíleného rozvoje ze strany zákonných zástupců, rodina není vnímána jako zajímající se o růst znalostí, dovedností a vědomostí dítěte;
• špatná znalost češtiny, chudá slovní zásoba, vady výslovnosti a na ně navazující problémy v komunikaci;
• celková nezralost – sociální, pracovní i emoční;
• pozdní docházka do MŠ, případně nesystematická docházka do MŠ;
• nerozvinuté kognitivní předpoklady či opožděný (mentální) vývoj;
• závažné nebo neřešené zdravotní komplikace (např. vada sluchu či zraku).
Jejich vyjádření níže dokumentujeme vybranými výroky.
Díky málo podnětnému prostředí snaha nikoli o "pasivní" odklad, ale nutnost nastoupení do přípravného ročníku.
4%
25%
56%
15%
Je z Vaší zkušenosti odklad školní docházky častěji doporučován dětem se sociálním znevýhodněním oproti
ostatním dětem?
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
Strana 107/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Sociální znevýhodnění je velice obtížné hodnotit či měřit. Jedná se o velice citlivou oblast. Vždy musíme najít takovou formu podpory, která je adekvátní. Nikdy se nesmí jednat o snížení důstojnosti dítěte a rodiny.
Příčiny mohou tkvět např. v nedostatečném vzdělání rodičů, nedostatečnost v mateřském jazyce, nedostatečná podpora ve vzdělávání, rizikové chování rodičů, jazyková bariéra, sociální nezralost, a dítě tak není dostatečně připraveno na vstup do primárního vzdělávání. Za důležité považuji preprimární vzdělávání, zřizování přípravných tříd.
Další otázka se zaměřovala na to, zda je častěji doporučován odklad školní docházky sociálně-znevýhodněným dětem. Výsledky ukazuje následující graf, ze kterého vyplývá menšinová podpora tomuto tvrzení mezi pracovníky ŠPZ.
Graf 29: Srovnání frekvence doporučování OPŠD dětem se sociálním znevýhodněním a ostatním dětem Výsledky jsme ověřili i na výpovědích 120 pracovníků, pro které jsou sociálně-znevýhodněné děti pravidelnými klienty. V jejich případě byla zjištěna mírně vyšší míra souhlasu (11 % rozhodně souhlasí a 38 % spíše souhlasí), tedy zde jsou pracovníci rozděleni v tomto tvrzení téměř na dvě poloviny (51 : 49).
Požádali jsme pracovníky, aby porovnali, jakému podílu dětí byl doporučen odklad u dětí bez a se sociálním znevýhodněním. Byla to otevřená otázka, kde měli odhadnout procento udělených odkladů.
Výsledky prezentuje následující kvartilový graf.
7%
36%
43%
14%
Je z Vaší zkušenosti odklad školní docházky častěji doporučován dětem se sociálním znevýhodněním oproti
ostatním dětem? (N=206)
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
Strana 108/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 30: Odhad podílu vydaných doporučení OPŠD u sociálně znevýhodněných a u ostatních dětí
Překvapivě pracovníci odhadli vyšší podíl vydaných doporučení u dětí bez sociálního znevýhodnění (medián 80 %), zatímco u dětí se sociálním znevýhodněním je odklad doporučován méně často (medián je na 50 %).