3. Výsledky
3.4. Diagnostika dětí v povinném předškolním vzdělávání
Celkem jsme v oblasti před-čtenářských a před-matematických dovedností diagnostikovali v rámci celé ČR 378 dětí.
V tomto souboru jsme požádali koordinátorky z MŠ o identifikaci dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. U 73 % dětí koordinátorky z MŠ uvedly, že nejde o děti sociálně znevýhodněné. U 5 % uvedly, že jde spíše o sociálně znevýhodněné děti a u 11 % si byly jisté sociálně-znevýhodněným rodinným zázemím dětí (u 10 % jsme tuto informaci od koordinátorek ani po upomínání nezískali).
Vezmeme-li tedy v potaz sociální znevýhodnění obě kategorie, máme v datech celkem 60 dětí sociálně znevýhodněných. Z toho 23 dětí bylo získáno díky kontaktování nevládních neziskových organizací a 37 dětí skrze MŠ, které vzdělávají takové děti. Dětí, které nedocházely vůbec do MŠ, se nám podařilo najít celkem 6 výhradně přes spolupráci s NNO. Jako důvody uvedli rodiče těchto dětí následující: 1. Kvůli penězům, je tam drahá strava, 800 Kč na měsíc; 2. Navštěvuje předškolní klub při NGO, jsem tady spokojená, školka je drahá; 3. Ve školce tady u nás už nebylo místo a dál dojíždět už nezvládnu v mém věku (jedná se o dítě svěřené do péče babičce); 4. Syn je hodně nemocný, nemá dostatečnou imunitu, aby mohl být v kolektivu dětí (diagnostikované autoimunitní onemocnění u dítěte); 5. Ve školce už nebylo místo; 6. MŠ byla pro nás moc daleko;
Rozdíly ve výsledcích dětí sociálně znevýhodněných a ostatních ilustrujeme pomocí vybraných výsledků diagnostiky následujícími grafy, které jasně dokládají velké rozdíly mezi dětmi se sociálním znevýhodněním a ostatními dětmi před vstupem do ZŠ. Následující grafy ukazují podíl dětí ve třech úrovních zjišťovaných před-čtenářských a před-matematických dovedností. Na ose Y jsou tři kategorie dětí dle sociálního znevýhodnění identifikovaného učitelkami MŠ.
Strana 131/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 32: Izolace počáteční hlásky podle sociálního znevýhodnění
Graf 33: Znalost velkých písmen podle sociálního znevýhodnění
58%
37%
10%
25%
32%
12%
16%
32%
78%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ne nebo nezjištěno
spíše ano určitě ano
Izolace počáteční hlásky podle sociálního znevýhodnění
Výborná izolace hlásek Dobrá izolace hlásek Slabá izolace hlásek
27%
16%
7%
46%
37%
7%
27%
47%
85%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ne nebo nezjištěno
spíše ano určitě ano
Znalost velkých písmen podle sociálního znevýhodnění
Výborná znalost písmen Dobrá znalost písmen Slabá znalost písmen
Strana 132/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 34: Rychlé jmenování podle sociálního znevýhodnění
Ve všech uvedených před-čtenářských dovednostech (grafy 32-34) je patrné, že děti se sociálním znevýhodněním zvládají dané dovednosti v mnohem menší míře než ostatní děti. Například mezi dětmi, u kterých si byly učitelky MŠ jisté určením jejich sociálního znevýhodnění, celých 85 % má velmi slabou znalost písmen, zatímco u dětí vez sociálního znevýhodnění je to pouze 27 % dětí. V dovednosti izolace počáteční hlásky, která je významnou dovedností pro nácvik čtení v 1. třídě, mělo slabé výsledky 78 % dětí sociálně znevýhodněných a 16 % ostatních dětí. Nejmenší rozdíly byly v rychlém jmenování, které se ukázalo být nejobtížnější dovedností, nicméně i zde jsou rozdíly zhruba dvojnásobné v zastoupení dětí na dovednostních úrovních dle sociálně-ekonomického statusu.
Před-čtenářské dovednosti mají taky jasnou souvislost s délkou docházky do MŠ. Čím déle děti do MŠ docházejí, tím větší je jejich podíl ve skupině s nejlepší úrovní zvládnutí dovednosti, jak ukazují následující grafy pro izolaci počáteční hlásky (graf 35) a znalost velkých písmen (graf 36).
1%
5%
2%
15%
16%
7%
66%
37%
54%
18%
42%
37%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ne nebo nezjištěno
spíše ano určitě ano
Rychlé jmenování
Nehodnoceno Výborné propojení obrázku a slova
Dobré propojení obrázku a slova Slabé propojení obrázku a slova
Strana 133/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 355: Izolace počáteční hlásky ve vztahu k délce docházky do MŠ
Graf 366: Znalost velkých písmen ve vztahu k délce docházky do MŠ
15%
36%
51%
67%
27%
18%
29%
23%
100%
58%
46%
20%
10%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
0 1 rok 2 roky 3 roky 4 nebo více let
Izolace počáteční hlásky ve vztahu k délce docházky do MŠ
Výborná izolace hlásek Dobrá izolace hlásek Slabá izolace hlásek
4%
15%
21%
37%
35%
38%
48%
40%
100%
62%
46%
31%
23%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
nechodí 1 rok 2 roky 3 roky 4 nebo více let
Znalost velkých písmen ve vztahu k délce docházky do MŠ
Výborná znalost písmen Dobrá znalost písmen Slabá znalost písmen
Strana 134/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Uvedené grafy 35 a 36 však nelze chápat jako doklad efektivity předškolního vzdělávání v rozvoji uvedených dovedností. Jejich osvojení jistě souvisí se sociálně-ekonomickým statusem rodiny. A čím vyšší je sociálně ekonomický status rodiny, tím dříve začne docházet dítě do MŠ a MŠ tedy navštěvuje déle. Ve výzkumu CLoSE jsme například na reprezentativním výběru 2005 rodičů předškolních dětí zjistili, že zatímco 22 % dětí matek jen se základním vzděláním docházelo do MŠ pouze 1 rok, zatímco to bylo pouze 5 % dětí vyučených matek, 3 % matek s maturitním vzděláním a 1 % matek s vysokoškolským vzděláním. Naopak 3 a více let docházelo do MŠ 48 % dětí matek se základním vzděláním, ale 60 % dětí matek s výučním listem a 70 % matek s maturitou či VŠ vzděláním. Tedy i zde jsou trendy jasné a délka docházky do MŠ tak je opět do jisté míry ovlivněna rodinným zázemím rodin.
V našem souboru 378 diagnostikovaných dětí do MŠ docházelo déle než 3 roky 85 % dětí bez sociálního znevýhodnění, 57 % dětí, kde se učitelky domnívaly, že dítě pochází ze sociálně znevýhodněné rodiny a pouze 22 % dětí, kde si byly jisté sociálním znevýhodněním dítěte. Obě kategorie, kde souvisí jejich sociálního znevýhodnění (spíše ano 18 dětí a určitě ano 38 dětí) jsme sloučili a podívali se na úroveň jejich dovedností dle délky docházky do MŠ (data dostupná pro 53 dětí, 3 děti byly již v přípravné třídě a nevíme kolik let docházely do MŠ). I zde však platí, že delší docházka souvisí se zmenšujícím se podílem dětí na velmi slabé úrovni osvojených dovedností, jak dokládají grafy 37 a 38.
Graf 377: Izolace počáteční hlásky ve vztahu k délce docházky do MŠ u sociálně znevýhodněných dětí
14%
30%
40%
23%
7%
10%
50%
100%
77%
79%
60%
10%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
nechodil do MŠ (N=6) 1 rok (N=13) 2 roky (N=14) 3 roky (N=10) 4 nebo více let
(N=10)
Izolace počáteční hlásky ve vztahu k délce docházky do MŠ u sociálně znevýhodněných dětí (N=53)
Výborná izolace hlásek Dobrá izolace hlásek Slabá izolace hlásek
Strana 135/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 388: Znalost velkých písmen ve vztahu k délce docházky do MŠ u sociálně znevýhodněných dětí
Tedy i u samotných sociálně znevýhodněných dětí je patrný vztah mezi délkou docházky do MŠ a jejich dovednostmi. Přestože míra osvojených dovedností je obecně nižší než u dětí bez sociálního znevýhodnění, sociálně znevýhodněné děti, které do MŠ docházejí 3 a více let jsou na tom lépe než děti, co docházejí do MŠ pouze rok nebo vůbec (všech 6 dětí, které MŠ nenavštěvovaly, mělo nejslabší úroveň zjišťovaných dovedností). Nevíme však, zda míra sociálního znevýhodnění je u těchto dětí stejná. Ke skutečnému posouzení efektu předškolní přípravy na rozvoj sledovaných před-čtenářských dovedností by bylo zapotřebí realizovat longitudinální výzkum a ideálně také zahrnout kontrolní skupinu, což však nebylo v možnostech tohoto výzkumu.
Obdobná zjištění pozorujeme také u před-matematických dovedností, jak ukazují grafy 39 až 41.
Zatímco slabá znalost číselné řady byla zjištěna jen u 14 % dětí bez sociálního znevýhodnění, u dětí, které byly s jistotou identifikované jako sociálně znevýhodněné to bylo 68 % dětí. Stejně tak zvládnutí přiřazení počtu k číslu zvládlo 27 % sociálně znevýhodněných dětí, ale celkem 77 % dětí bez sociálního znevýhodnění a podobný vztah nalézáme i u sebehodnocení dětí u otázky, do kolika umíš počítat.
14%
20%
10%
15%
14%
10%
40%
100%
85%
71%
70%
50%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
nechodil do MŠ (N=6) 1 rok (N=13) 2 roky (N=14) 3 roky (N=10) 4 nebo více let
(N=10)
Znalost velkých písmen ve vztahu k délce docházky do MŠ u sociálně znevýhodněných dětí (N=53)
Výborná znalost písmen Dobrá znalost písmen Slabá znalost písmen
Strana 136/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 39: „Do kolika umíš počítat“ – deklarace podle sociálního znevýhodnění
Graf 40: Znalost číselné rady podle sociálního znevýhodnění
20%
37%
51%
49%
47%
41%
31%
16%
7%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ne nebo nezjištěno spíše ano určitě ano
Sociální znevýhodnění ve vztahu k počtům
"Do kolika umíš počítat" - deklarace
do 10 11 až 50 51 a více
63%
32%
22%
23%
32%
10%
14%
37%
68%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ne nebo nezjištěno spíše ano určitě ano
Sociální znevýhodnění ve vztahu ke znalosti číselné řady
"Slovo a číslice"
Výborná znalost číselné řady Dobrá znalost číselné řady Slabá znalost číselné řady
Strana 137/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 41: Přiřazení počtu k číslu podle sociálního znevýhodnění
Podobně jako jsme u před-čtenářských dovedností ukázali souvislost s úrovní osvojených dovedností a délkou docházky do MŠ, dokumentujeme to i na příkladu dvou před-matematických dovedností (grafy 42 a 43) a následně i pro podvýběr dětí sociálně znevýhodněných (grafy 44 a 45).
77%
53%
27%
19%
32%
46%
4%
16%
27%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ne nebo nezjištěno spíše ano určitě ano
Sociální znevýhodnění ve vztahu k přiřazení počtu k číslu
"Počet"
Zvládnutí přiřazení počtu k číslu Náznaky přiřazení počtu k číslu Číslo není spojeno s počtem
Strana 138/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 42: Znalost číselné řady ve vztahu k délce docházky do MŠ
Graf 43: Dovednost přiřazení počtu k číslu ve vztahu k délce docházky do MŠ
27%
33%
56%
75%
19%
23%
24%
19%
100%
54%
44%
21%
6%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
0 1 rok 2 roky 3 roky 4 nebo více let
Znalost číselné řady ve vztahu k délce docházky do MŠ
Výborná znalost číselné řady Dobrá znalost číselné řady Slabá znalost číselné řady
42%
59%
68%
83%
83%
46%
23%
24%
14%
17%
12%
18%
8%
3%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
0 1 rok 2 roky 3 roky 4 nebo více let
Dovednost přiřazení počtu k číslu ve vztahu k délce docházky do MŠ
Zvládnutí přiřazení počtu k číslu Náznaky přiřazení počtu k číslu Číslo není spojeno s počtem
Strana 139/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Zatímco u znalosti číselné řady je trend nárůstu podílu zvládnutí vyšší úrovně dovedností jasně patrný dle délky docházky do MŠ v celém dovednostním spektru, v případě Dovednosti přiřazení počtu k číslu je tento trend jasně patrný u nejvyšší úrovně, a zvláště pak u dětí docházejících do MŠ 3 a více let. U sociálně znevýhodněných dětí (viz graf 44) je tento trend ještě méně patrný. Naopak znalost číselné řady dobře rozlišuje také mezi dětmi sociálně znevýhodněnými dle délky docházky do MŠ (graf 45), což je jasně patrné u rostoucího podílu slabé znalosti číselné řady s klesajícím počtem let docházky do MŠ. I zde však je třeba být opatrný a nelze tato zjištění pokládat za doložení vztahu kauzality a délky docházky do MŠ, které by vyžadovalo longitudinální výzkum a kontrolní skupinu, což však přesahovalo možnosti i záměry stávajícího výzkumu.
Graf 44: Dovednost přiřazení počtu k číslu ve vztahu k délce docházky do MŠ u sociálně znevýhodněných dětí
23%
43%
30%
40%
83%
54%
29%
30%
50%
17%
23%
29%
40%
10%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
nechodil do MŠ (N=6) 1 rok (N=13) 2 roky (N=14) 3 roky (N=10) 4 nebo více let
(N=10)
Dovednost přiřazení počtu k číslu k délce docházky do MŠ u sociálně znevýhodněných dětí (N=53)
Zvládnutí přiřazení počtu k číslu Náznaky přiřazení počtu k číslu Číslo není spojeno s počtem
Strana 140/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022
Graf 45: Znalost číselné řady ve vztahu k délce docházky do MŠ u sociálně znevýhodněných dětí
15%
7%
40%
50%
29%
20%
40%
100%
85%
64%
40%
10%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
nechodil do MŠ (N=6) 1 rok (N=13) 2 roky (N=14) 3 roky (N=10) 4 nebo více let
(N=10)
Znalost číselné řady ve vztahu k délce docházky do MŠ u sociálně znevýhodněných dětí (N=53)
Výborná znalost číselné řady Dobrá znalost číselné řady Slabá znalost číselné řady
Strana 141/251 TITSMSMT801 – Ověření dopadů zavedení povinného posledního ročníku předškolního vzdělávání
Poslední revize dokumentu: 7. 2. 2022