2 Empirická část
2.7 Diskuse výsledků
V této části práce se opět vrátím ke stanoveným hypotézám, podle kterých je Diskuse výsledků také rozčleněna na 5 kategorií (5 stanovených hypotéz). Pro každou hypotézu jsou zvoleny konkrétní modely, které ji mohou potvrdit, nebo vyvrátit. Získané výsledky mého zkoumání jsou následně zasazeny do kontextu odborné literatury shrnuté v teoretické části.
2.7.1 Hypotéza 1
„Rodinné prostředí má vliv na rozhodnutí dítěte, zda půjde studovat vysokou školu.“
Pro testování této hypotézy jsou použity modely 1-5. Protože se Model 1 neprokázal jako významný z důvodu nízké variability vysvětlované proměnné, nebudu jej uvažovat. Model 1 je nahrazen Modelem 3a a 3b, ve kterých jsou použita data o starších sourozencích.
Model 2 je významný jako celek a proměnná Starší_sourozenec_student je významná na hladině významnosti 1 %. Koeficient této proměnné je vyšší než 0, a proto můžeme zatím z části potvrdit Hypotézu 1. Jedinec půjde pravděpodobněji studovat vysokou školu, má-li staršího sourozence, který studuje (studoval) vysokou školu.
Model 3 testoval mimo jiné vliv úrovně vzdělání rodičů na vzdělání staršího sourozence. Byla zde použita pouze ta pozorování, ve kterých rodiče respondenta žijí spolu, čímž jsem snížila pravděpodobnost toho, že sourozenci mají rozdílného rodiče.
Zároveň byl model rozdělen na 3a a 3b pro ověření správnosti výsledků. Model jako celek je statisticky významný. V modelu 3a je významná kategorická proměnná Vzdělání_matky a vidíme, že s vyšší úrovní vzdělání roste pravděpodobnost (koeficient), že jedinec půjde studovat vysokou školu. V modelu 3b jsem změnila referenční proměnnou a vidíme naopak, že pravděpodobnost studia vysoké školy klesá s klesající úrovní matčina vzdělání, což potvrzuje pravdivost výsledku z modelu 3a. Vidíme také, že pravděpodobnost studia vysoké školy klesá také s klesající úrovní otcova vzdělání, pokud neuvažujeme proměnnou Otec_ZŠ, která je statisticky nevýznamná. Mohu tedy opravdu potvrdit Hypotézu 1 a říct, že rodinné prostředí opravdu ovlivňuje rozhodnutí dítěte, zda půjde studovat vysokou školu.
63
Model 4 a Model 5 rozšiřují vliv vzdělání rodičů na konkrétní pohlaví jedince.
Oba modely jsou statisticky významné na hladině významnosti 1 %. Vidíme, že zatímco na vzdělání dcery má silnější vliv nejvyšší dosažené vzdělání jejího otce, pak na syna má silnější vliv nejvyšší dosažené vzdělání jeho matky.
2.7.2 Hypotéza 2
„Jedinci z větších měst půjdou pravděpodobněji studovat vysokou školu.“
Kategorická proměnná Velikost_obce se vyskytuje také ve všech modelech 1-5.
Pominu-li opět statisticky nevýznamný Model 1 a budu uvažovat pouze modely 2-5, pak nemohu potvrdit Hypotézu 2 na základě žádného modelu. Mým předpokladem byl rostoucí koeficient s vyšším počtem obyvatel obce, ten se ale v žádném z modelů neobjevil.
Ovšem po zjednodušení proměnné na proměnnou Velká_obec, která nebývá hodnoty 1 pro obec nad 10 000 obyvatel a hodnoty 0 pro obec do 10 000 obyvatel, a zakomponování této proměnné do modelů 6-10, které zkoumají vliv na výběr studijního oboru, byly nalezeny výsledky. Model 6, který je statisticky významný, ukazuje že jedinci z větších obcí si pravděpodobněji zvolí ekonomický studijní obor než obory humanitní a sociální; vzdělávací a zdravotnické. Zároveň studenti si tito studenti zvolí spíše studijní obor z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT než obory vzdělávací a zdravotnické.
2.7.3 Hypotéza 3
„Úroveň vzdělání a práce rodičů má vliv na výběr studijního oboru jejich dítěte.“
Pro testování této hypotézy byly použity modely 6-9, ve kterých se vyskytují proměnné Matka_VŠ, Otec_VŠ, Matka_profesionální, Otec_profesionální, Matka_manuální a Otec_manuální.
Model 6 je rozdělen na modely 6a a 6b, pro Model 6a je za referenční kategorii vysvětlované proměnné zvolena kategorie Ekon a pro Model 6b je zvolena kategorie Vědy, Inž & IT. Celý model je jako celek statisticky významný. Bylo zjištěno, že otec s vysokoškolským vzděláním ovlivní svého potomka při výběru studijního oboru. Takový jedinec si spíše zvolí ekonomický studijní obor než humanitní a sociální obor. A zároveň si vybere pravděpodobněji obor z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT než opět
64
humanitní a sociální obor. Matka s vysokoškolským vzděláním také ovlivní svého potomka při výběru studijního oboru. Její potomek si spíše zvolí obor z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT než ekonomický nebo vzdělávací studijní obor.
Model 7 a Model 8, které jsou také statisticky významné, prokázaly vliv pouze otcova zaměstnání na volbu studijního oboru. Otec vykonávající profesionální nebo manažerské povolání (lékař, právník, ředitel podniku, …) ovlivní svého potomka při zkoumá vliv pouze na ty respondenty, kteří uvedli, že jejich rodinu živí převážně matka.
Proměnná Matka_profesionální se v tomto případě chová totožně s proměnnou Otec_profesionální z Modelu 7. Jedinec, jehož matka vykonává profesionální nebo manažerské povolání (lékařka, právnička, ředitelka podniku, …), si spíše zvolí studijní obor z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT než humanitní, sociální nebo vzdělávací studijní obor.
Mohu potvrdit Hypotézu 3 a vlivu úrovně vzdělání a práce rodičů na výběr studijního oboru jejich dítěte. Nebyl sice objeven vliv na úplně každý studijní obor, ale byl objeven alespoň nějaký.
2.7.4 Hypotéza 4
„Mladší sourozenci si pravděpodobně zvolí stejný studijní obor jako jejich starší sourozenec.“
Tuto hypotézu testuje Model 10. Tento model je statisticky významný a obsahuje vysvětlující proměnnou Stejný_obor, která nabývá hodnoty 1 za předpokladu, že starší sourozenec studuje stejný obor a hodnoty 0 za předpokladu, že nestuduje. Model 10 částečně potvrzuje Hypotézu 4, protože pro studijní obory z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT a humanitní a sociální vědy včetně práva, opravdu platí, že studuje-li je starší sourozenec, pak si mladší sourozenec zvolí pravděpodobně ten stejný obor.
65
2.7.5 Hypotéza 5
„Důležitost vysoce placené práce pro jedince má vliv na výběr studijního oboru.“
Míra důležitosti mít vysoce placenou práci je v modelech 6-10 označena proměnnou Wellbeing. Jedinci u této proměnné volili na škále od 1 do 5, jak moc je pro ně důležité mít vysoce placenou práci.
Model 6, konkrétně Model 6a, ve kterém je referenční proměnnou obor ekonomie, naznačuje, že opravdu studenti, kteří usilují o vysoce placenou práci a vnímají ji jako velmi důležitou volí ekonomický studijní obor pravděpodobněji než kterýkoli jiný studijní obor. To odpovídá výsledku Leppel a kol. (2001). V Modelu 6b je Wellbeing opravdu signifikantní pouze pro kategorii ekonomie. Modely 7-10, ve kterých také není referenční kategorií obor ekonomie, naznačují to samé. Wellbeing je proměnná významná pouze pro kategorii ekonomie. Hypotézu 5 mohu jednoznačně potvrdit.
66
Závěr
Studium lidského kapitálu je velmi důležité pro celou společnost. Zkoumáním faktorů, které lidský kapitál ovlivňují, získáváme dodatečné informace, jež nám mohou pomoci lépe pochopit tuto problematiku. Jeden z hlavních vlivů na vzdělání jedince má jednoznačně jeho rodina a původ. Cílem mé práce bylo odhalit vliv matky, otce, staršího sourozence a místa narození na rozhodnutí dítěte, zda půjde studovat vysokou školu a jaký studijní obor si zvolí. Za pomoci OLS modelu a multinomial logitu jsem testovala mnou stanovené hypotézy na toto téma, které vycházely z odborné literatury. Hypotézy byly testovány na datech získaných pomocí dotazníkového šetření.
Prvním důležitým výsledkem mé práce je, že existuje vliv nejvyššího dosaženého vzdělání matky a otce na rozhodnutí dítěte, zda jít studovat vysokou školu. Za využití dat starších sourozenců a metody OLS jsem odhalila, že s vyšší úrovní matčina vzdělání se zvyšuje pravděpodobnost, že jedinec půjde studovat vysokou školu. Tento vliv je silnější u matky než u otce. Má-li otec vystudovanou pouze střední školu, jeho potomek půjde studovat vysokou školu méně pravděpodobněji, než pokud by měl otec vysokoškolské vzdělání.
Zajímal mě také konkrétní vliv matky a otce na dcery a syny. Za využití dat starších sester a bratrů jsem zjistila, že otcovo vzdělání má silnější vliv na rozhodnutí jeho dcery než na rozhodnutí jeho syna, zda jít studovat vysokou školu. Naproti tomu vzdělání matky má silnější vliv na rozhodnutí jejího syna než na rozhodnutí její dcery.
Druhým důležitým faktorem na rozhodnutí o studiu vysoké školy je starší sourozenec. Pokud studuje starší sourozenec, pak mladší sourozenec půjde studovat pravděpodobně také. V tomto případě ovšem vyšel vliv velmi malý a domnívám se, že je to způsobené nedostatečně velkým vzorkem nestudujících respondentů. Je zapotřebí získat dodatečná data a výzkum replikovat, abychom viděli jasnější vliv.
Ačkoli bylo jedním z mých cílů odhalit vliv místa narození na vzdělání, v této práci se mi to bohužel nepodařilo. Velikost obce, ve které jedinec vyrůstal, nevykazuje v mých datech žádný signifikantní vliv na jeho rozhodnutí, zda jít studovat vysokou školu. Mým předpokladem také bylo, že pokud se v dané obci nachází vysoká škola, zvýší to pravděpodobnost, že půjde jedinec studovat. Tento předpoklad také nebyl naplněn.
Nutno ovšem podotknout, že data o velikosti obce nepřišla na zmar. Tato data jsem
67
zjednodušila na 1 proměnnou a zakomponovala do modelů testujících vliv na výběr studijního oboru. Za využití multinomial logitu byl odhalen vliv velikosti obce na volbu studijního oboru. Jedinci, kteří vyrostli v obci s více než 10 000 obyvateli upřednostňují studijní obor z kategorie ekonomie před studijními obory z kategorií humanitní, sociální vědy a právo; vzdělávání; zdravotnictví. Po změně referenční kategorie jsem zjistila, že také upřednostňují obor z kategorie vědy, inženýrství a IT před obory z kategorií vzdělávání a zdravotnictví.
Dalším podstatným výsledkem mé práce je odhalení vlivu rodičů na volbu studijního oboru jejich dítěte. Stejně jako Leppel a kol. (2001) jsem na svých datech zjistila, že má-li otec povolání, které lze zařadit do kategorie profesionální nebo manažerské, pak si jeho potomek pravděpodobněji zvolí studijní obor z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT než studijní obor z kategorií humanitní, sociální vědy a právo;
vzdělávání a studium jazyků. Naopak otec s manuálním zaměstnáním bude zvyšovat pravděpodobnost, že si jeho potomek zvolí studijní obor z kategorií humanitní, sociální vědy a právo nebo vzdělání a studium jazyků. Povolání matky nejevilo žádný významný vliv až do situace, kdy respondenti uvedli matku jako hlavní živitelku rodiny. V takovém případě má povolání matky zařaditelné do kategorie profesionální a manažerské úplně stejný vliv na její potomky jako povolání otce z té stejné kategorie. Tedy zvyšuje pravděpodobnost volby studijního oboru v oblasti přírodních věd, inženýrství a IT vůči volbě oboru z kategorií humanitní, sociální vědy a právo; vzdělání a studium jazyků.
Nezajímal mě vliv pouze povolání rodičů. Za využití stejné metody, tedy multinomial logitu, jsem zkoumala také vliv vysokoškolského vzdělání na volbu studijního oboru. Zjistila jsem, že má-li matka jedince ukončené vysokoškolské vzdělání, pak si jedinec spíše zvolí studijní obor z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT než jakýkoli ekonomický nebo vzdělávací studijní obor. Otcovo vzdělání má také vliv na volbu studijního oboru. Pokud má otec jedince ukončené vysokoškolské vzdělání, snižuje tím pravděpodobnost, že si jedinec zvolí obor z kategorie humanitní, sociální vědy a právo. Jedinec si místo této kategorie bude volit spíše studijní obor z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT nebo ekonomie. Tento výsledek z části odpovídá výsledku od Ware a kol. (1985), kteří zjistili, že vyšší vzdělání rodičů má pozitivní vliv na volbu studijního oboru z oblasti přírodních věd u dívek.
68
Altmejd a kol. (2021) došli ve své studii k závěru, že si mladší sourozenec volí pravděpodobněji stejný studijní obor jako jeho starší sourozenec. Taková volba je velmi logická, mladší sourozenec tím snižuje náklady na zjišťování informací o jiných oborech, protože může využít znalosti svého sourozence. Zároveň mohou během studia trávit čas spolu a starší sourozenec může mladšímu pomoci s probíranou látkou. V mém výzkumu se podařilo dojít k podobným výsledkům pouze z části. Za využití multinomial logitu jsem testovala vliv stejného studovaného oboru starším sourozencem na volbu oboru.
Velmi silný vliv se jeví u studijního oboru z kategorie přírodní vědy, inženýrství a IT.
Studuje-li (studoval-li) starší sourozenec tento obor, je pravděpodobné, že si jeho mladší sourozenec zvolí ten stejný. Méně silný vliv, ale stále vliv, byl nalezen u kategorie humanitní, sociální vědy a právo. Starší sourozenec, který studuje (studoval) studijní obor z této kategorie tím pravděpodobně ovlivní svého mladšího sourozence.
A posledním, ale velmi důležitým závěrem mé práce je vliv míry důležitosti mít vysoce placenou práci na volbu studijního oboru. Odhalila jsem, že jedinci, pro které je velmi důležité mít dobře placenou práci, si volí studijní obory z kategorie ekonomie.
Leppel a kol. (2001) zkoumali stejný vliv a došli ke stejnému závěru. Jedinec, pro kterého je důležité mít dobře placenou práci si volí studijní obor, který můžeme zařadit do kategorie ekonomie.
Ačkoli došla má práce k různým předpokládaným výsledkům, je důležité zmínit také její nedostatky. Jednoznačným nedostatkem celé práce jsou data, která byla získána pomocí dotazníkového šetření. Zaprvé, nemáme jistotu, zda jedinci věnovali otázkám dostatečnou pozornost. Zadruhé, na dotazník odpovídali převážně ženy a studenti. V mé práci je značný nedostatek mužských a nestudujících respondentů. A nakonec zatřetí. Pár odpovědí se mi vrátilo s tím, že u otázky na vzdělání a práci rodičů chybí možnost
„Nevím.“ Tato možnost tam nebyla záměrně, protože bych taková pozorování z dat musela odstranit. Je velmi složité zkoumat vliv některého z rodičů v situaci, kdy má jedinec rodiče rozvedené a žije pouze s jedním z nich nebo dokonce s žádným. Nikdy nemůžeme vědět kolik času přesně tráví jedinec s každým z rodičů a zda je to dostatek na to, aby ho mohl rodič nějak ovlivnit. Pokud bychom měli k dispozici taková data, byl by to dobrý námět pro další odbornou práci.
69
Zásadní nedostatek vidím také ve zkoumání vlivu staršího sourozence. Má práce sice zkoumá vliv vzdělání a zaměstnání rodičů a vliv vzdělání a studijního oboru staršího sourozence na respondenta, ale vzdělání a zaměstnání rodičů jednoznačně ovlivňuje také vzdělání a volbu studijního oboru staršího sourozence. V tomto případě nemohu tvrdit, že se jedná přímo o vliv staršího sourozence, ale může se jednat spíše o korelaci.
Dalším nedostatkem je určitě to, že nemohu vědět, jak velký věkový rozdíl mezi sourozenci je. Goodman a kol. (2015) dokázali, že vliv staršího sourozence je tím silnější, čím více se sourozenci podobají jeden druhému ve vědomostech, věku a pohlaví. Má práce by se dala také rozšířit o tyto faktory. Je zřejmé, že pokud je sourozenec starší o pouhé 2 roky, pak strávil se svým mladším sourozencem mnohem více času, než pokud je starší o 8 let.
Problematika zkoumaná v mé bakalářské práci je velmi komplexní a dala by se rozšířit ještě o mnoho proměnných. Mohu se zaměřit na vztahy v rodině. Zda rodiče žijí, nebo nežijí spolu, případně jak dlouho už nežijí spolu. Zda tráví (trávil) jedinec čas se svými rodiči rovnoměrně. Zda tráví (trávil) čas s nevlastní matkou a nevlastním otcem.
Zda tráví vůbec čas se svým sourozencem. Zda bydlí při studiu u rodičů, nebo bydlí sám.
Zda je ze strany rodičů finančně podporován, nebo si hradí náklady úplně sám. 92 % studentů v České republice pracuje. Možná právě finanční situace má zásadní vliv na volbu studijního oboru. Pokud jedinec předpokládá, že bude během studia muset pracovat více než 20 hodin týdně, možná si bude volit méně náročný studijní obor, aby byl schopný jej úspěšně dokončit. O vše zmíněné, a ještě mnohem více by se dala tato práce rozšířit a tím jednoznačně zdokonalit.
70
Seznam použité literatury
Altmejd, A., Barrios-Fernández, A., Drlje, M., Goodman, J., Hurwitz, M., Kovac, D., Mulhern, Ch., Neilson, Ch., Smith, J. 2021. O Brother, Where Start Thou? Sibling Spillovers on College and Major Choice in Four Countries, The Quarterly Journal of Economics, Vol. 136, Issue 3, 1831-1886.
Becker, Gary S. 1994. Human Capital: A Theoretical and Empirical Analysis with Special Reference to Education, Chicago: The University of Chicago Press, 1994. str.
412, ISBN 02226041204
Becker, Gary S. 1997. Teorie Preferencí. Praha: Grada, 1997. str. 352, ISBN: 80-7169-463-0.
Boggess, S. 1998. Family structure, economic status, and educational attainment. Journal of Population Economics, 11, 205-222.
Booth, A., Kee, H.J. 2009. Birth order matters: the effect of family size on educational attainment. Journal of Population Economics, 22, 367-397.
Brožová, Dagmar. 2018. Kapitoly z moderní ekonomie trhů práce. Praha: C.H. Beck, 2018. str. 296, ISBN 978-80-7400-719-4.
Brunello, G., De Paola, M., Scoppa, V. 2010. Peer Effects in Higher Education: Does the Field of Study Matter? Economic Inquiry, 48, 621-634
Corcoran, M.E., Courant, P.N. 1985. Sex role socialization and labor market outcomes.
American Economic Review, 75, 275-278.
Goodman, J., Hurwitz, M., Smith, J., Fox, J. 2015. The Relationship Between Siblings`
College Choices: Evidence from One Million SAT-Taking Families, Economics of Education Review, 48, 75-85
Green, Kenneth C. 1992. After the Boom: Management Majors in the 1990s. New York, NY: McGraw-Hill.
Hauschildt, K., Gwosć, Ch., Schirmer, H., Wartenbergh-Cras, F. 2021. Social and Economic Conditions of Student Life in Europe. EUROSTUDENT VII Synopsis of Indicators 2018-2021.
71
Kameníček, Jiří. 2012. Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. str. 232, ISBN 978-80-246-2139-5.
Katrňák, T. 2006. Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace žáků devátých tříd základních škol v České republice. In Matějů, P., Straková, J. a kol. 2006. Nerovné šance na vzdělání: Vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia. 173-193, ISBN 80-200-1400-4.
Leppel, K., Williams, M.L., Waldauer, C. 2001. The Impact of Parental Occupation and Socioeconomic Status on Choice of College Major, Journal of Family and Economic Issues, Vol. 22, No. 4, 373-394.
Smith, Adam. 2001. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha: Liberální institut, str. 986, ISBN 978-80-86389-60-8.
Šťastnová, P., Drahoňovská, P. 2012. Jak žáci základních a středních škol vybírají svou další vzdělávací nebo pracovní kariéru, Národní ústav pro vzdělávání.
Ware, N.C., Lee, V.E. 1988. Sex differences in choice of college science majors.
American Educational Research Journal, 25, 593-614.
Ware, N.C., Steckler, N.A., Leserman, J. 1985. Undergraduate women: Who chooses a science major? Journal of Higher Education, 56, 73-84.
72
Internetové zdroje
Acemoglu, D. 2004. Lectures in Labor Economics, MIT Press. Dostupné z:
https://economics.mit.edu/files/4689.
Český statistický úřad. 2020. 403R (K) Míra nezaměstnanosti dle věkových skupin a vzdělání, Český statistický úřad. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/403r-k-mira-nezamestnanosti-dle-vekovych-skupin-a-vzdelani-6h1wvdp5cb
Nelson, J. 2009. Impact of Parent Education on Student Success. Online Submission.
Dostupné z: https://files.eric.ed.gov/fulltext/ED507263.pdf.
73
Seznam tabulek
Tabulka 1: Rozdělení studijních oborů dle pohlaví subjektů ... 27
Tabulka 2: Velikost obce ... 28
Tabulka 3: Počet subjektů, kteří studují/nestudují dle toho, zda se v jejich obci nachází vysoká škola ... 28
Tabulka 4: Počet subjektů, kteří studují/nestudují dle toho, zda jejich sourozenec studuje nebo nestuduje ... 29
Tabulka 5: Rozdělení počtu respondentů dle matčina vzdělání ... 30
Tabulka 6: Rozdělení počtu respondentů dle otcova vzdělání ... 30
Tabulka 7: Rozdělení počtu respondentů dle práce matky ... 31
Tabulka 8: Rozdělení počtu respondentů dle práce otce ... 31
74
Seznam modelů
Model 1: Vliv vzdělání rodičů a místa narození na vzdělání dítěte (994 pozorování) ... 39 Model 2: Vliv vzdělání rodičů, místa narození a staršího sourozence na vzdělání dítěte (473 pozorování) ... 41 Model 3: Vliv vzdělání rodičů a místa narození na vzdělání staršího sourozence (324 pozorování) ... 43 Model 4: Vliv vzdělání rodičů a místa narození na vzdělání dcer (160 pozorování) ... 46 Model 5: Vliv vzdělání rodičů a místa narození na vzdělání synů (164 pozorování) .... 48 Model 6: Vliv vzdělání rodičů na výběr studijního oboru dítěte (961 pozorování) ... 51 Model 7: Vliv zaměstnání rodičů na výběr studijního oboru (961 pozorování) ... 55 Model 8: Vliv zaměstnání rodičů na výběr studijního oboru (961 pozorování) ... 57 Model 9: Vliv zaměstnání rodičů na výběr studijního oboru dítěte (201 pozorování) ... 59 Model 10: Vliv staršího sourozence na výběr studijního oboru (300 pozorování) ... 61
75