Efektivnost vybraných oborů ve střední a východní Evropě

Z oborů, které byly identifikovány jako okrajové, bude dále věnována pozornost pouze odvětví zemědělství jako celku a oboru výroby krmiv. Důvodem je činnost společnosti Koudijs Feed B.V., na jejíchž zahraničních aktivitách a investicích bude dokumentován vztah PZI a okrajových oborů. Koudijs se soustředí na výrobu krmiv, koncentrátů a premixů spotřebovávaných živočišnou výrobou tj. zemědělským sektorem. Zároveň je třeba zdůraznit, že rostlinná část zemědělství vytváří 80 a více procent surovin spotřebovávaných v krmivářství, další významná část surovin má svůj původ v potravinářství a to jako zbytkový produkt. Proto je mezi odvětvím zemědělství, zejména oborem rostlinné výroby a oborem výroby krmiv, který je součástí zpracovatelského odvětví silná vazba. Tato vazba je následně zdvojena, neboť výstup oboru výroby krmiv opět směřuje do odvětví zemědělství přesněji do oboru živočišné výroby.

Interní analýzy a hodnocení Koudijs Feed ukazují, že v zemích střední a východní Evropy, zejména pak v Polsku je agrosektor a jeho živočná výroba různě efektivní a rozptyl dosahovaných výsledků je poměrně značný. Při odečtění malých vesnických chovů, které mají minimální nebo skoro nulový tržní význam se hodnoty více zbližují, ale průměrné výsledky jsou pod průměrem EU a pod výsledky nizozemského zemědělství. Výsledky chovů v Nizozemí jsou společností Koudijs používány jako srovnávací základna. V případě hodnocení technických výsledků zemědělských společností, s kterými je navázána dlouhodobá spolupráce a využívají know how Koudijs Feed se ukazuje, že výsledky se zlepšují a 25 nejlepších partnerů dosahuje stejných či porovnatelných výsledků proti výsledkům na farmách EU a v Nizozemí.

Průzkum a kontakty s trhy v České republice a Maďarsku ukazují, že obdobné hodnocení platí i pro nejlepší chovy v zemích střední a východní Evropy.

Na druhou stranu tyto chovy nepředstavují většinu, a i když jsou jejich technické výsledky na výši, jejich ekonomické výsledky jsou zatíženy nutností vysokých investic

do technické a technologické modernizace, která byla zanedbána v době změny vlastnických vztahů a změnou financování zemědělství. Obtížná finanční situace pak snižuje význam technických výsledků. V některých případech se zemědělství potýká s nevypořádanými vlastníckými vztahy, restitučními nároky a problémy spojenými s vlastnictvím půdy, na které agropodniky hospodaří. Další silná zátěž je spojena s dřívější vysokou zaměstnaností, kterou nelze rychle vyřešit, neboť její nahrazení mechanizací a moderními technologiemi řízení je investičně náročné a ta za současných podmínek je ve všech nových členských zemích EU podmíněna dotacemi nebo speciálními úvěry s dotovanými úroky. A to, co může jako vnější tržní faktor postihnout i velmi dobré technické a ekonomické výsledky jsou problémy místního trhu, tlak silných nákupních řetězců na výkupní ceny, vyšší dotace v ostatních zemích EU, slabší partneři – zpracovatelské podniky potravinářského odvětví a obecně pokračující změny ve všech zemích našeho regionu. Výše uvedené překážky, s kterými se zemědělství musí potýkat, lze označit za společného jmenovatele pro celou oblast, s poznámkou, že jejich váha a aktuálnost se v jednotlivých zemích může lišit, stejně tak jejich váha napříč jednotlivými společnostmi.

Výše zmíněná nutnost věnovat pozornost finančním nákladům v zemědělství, přesněji v živočisné výrobě je plně spojena s náklady na krmiva, neboť tato položka představuje okolo 80 procent úrovně vynaložených nákladů. Zbytek je tvořen náklady na provoz a náklady na mzdy. Všechny podniky agrosektoru s živočišnou výrobou proto kladou vysoký důraz na cenu krmiv. V zemích EU-15 jako je Benelux, Německo, Francie či Dánsko je kladen vysoký důraz na poměr ceny a přínosu pro technické výsledky a na řešení případných specifických problémů včetně poradenství, pořadí priorit je tedy dáno za prvné cenou, za druhou kvalitou a za třetí doplňkovým servisem – know how, přesněji lze říci, že poměr výkon/cena obsazuje první místo. Naopak v nových členských zemích EU je důraz kladen zejména na cenu a tak první tři místa kritérií jsou nízká cena, cena a opět cena. Nicméně změny probíhají a zlepšující se ekonomická situace, nutnost přizpůsobit se podmínkách Evropského vnitřního trhu zvyšují váhu kriteria, kterým je kvalita a hodnocení poměru kvalita/cena spolu s přínosem k technickým výsledkům a možnostem jejich zpeněžení. Rozšiřuje se skupina zemědělských podniků, jejichž stupnice a váha kritérií je totožná s výkonnějšími západoevrposkými trhy.

Tlak na cenu krmiv znamená tlak na ceny, marže a efektivitu všech činností ve výrobě krmiv. Efektivita spočívá ve využití nových surovin, uměle vyrobených či jinak získaných aditiv, využití zbytkových produktů potravinářství a v optimalizaci všech hodnot krmiv, které jsou analyzovatelné. Dále lze snížit přezaměstnanost ve výrobě spolu se zavedením vysoké úrovně počítačové automatizace, koncentraci výroby do větších celků a realizaci úspor z rozsahu. Využít lze zavedení třísměnného provozu pro vyšši výkony v poměru k fixním aktivům a nižší fixní náklady na jednotku produkce, zlepšenou logistiku a její optimalizaci. Následně též systém „tracking and tracing“, dále vlastní R&D nových výrobků, systém kontroly výrobků a zajištění největší možné úrovně bezpečnostni produkce, které je možné pro zjednodušení stotožnit s ISO²² certifikací, HACCP²³, GMP+²⁴ či TrusQ²⁵. (Poznámka: tracking and tracing je anglicky termín označující celý systém vstupní a výstupní kontroly a dohledatelnosti jak vstupů tak i výstupů určitého provozu. Zkratka R&D neboli research and development je termín použivaný pro označení jakékoliv výzkumné a vědecké činnosti).

Poslední uvedené položky znamenají finanční náklady a úpravu mnoha systémů, včetně organizace a výroby ve společnosti, na druhou stranu to znamená ochranu před možností škod, které mohou společnost finančně natolik poškodit, že znamenají konec její činnosti. Standardy jsou důkazem kvality vyráběného krmiva, ale zároveň ukazují, že společnost dbá a cití se být odpovědna nejen za kvalitu své produkce, ale zároveň dává na vědomí, že se cítí zodpovědná za kvalitu a bezpečnost potravin, které mohou být přímo či nepřímo ovlivněny kvalitou a bezpečností krmiv. Důraz na bezpečnost je zároveň novým faktorem, který začíná ovlivňovat poptávku agrosektoru, kdo bude či nebude jejich dodavatelem. Při využití tohoto prvku pro marketingovou komunikaci agropodniků to znamená konkurenční výhodu při realizace produkce na trhu, zejména

22 ISO je anglickou zkratkou International Standards Organization, která je zodpovědná za normy série ISO 9000 a další kvalitativní mezinárodně uznávané standardy.

23 HACCP je anglická zkratka pojmu Hazard Analysis Critical Control Points je systém kontroly kvality postavený na identifikaci kritických kontrolních bodů ve výrobním procesu, které jsou následně podrobeny zvýšené kontrole, tak aby bylo možné garantovat zvýšenou kvalitatní úroveň a systém vnitřních kontrolních procesů. Zejména využívano v potravinářském průmyslu. Potřeba zajistit důvěru po mnoha narušeních kvality v krmivářství vedla k tomu, že společnostmi z oboru byl tento standard převzat pro jejich specifické podmínky.

24 GMP+ anglická zkratka Good Manufacturing Practice + je systémem kterým jsou certifikování výrobci krmiv v Nizozemí. Plus vyjadřuje, že pod GMP standard vchází též HACCP standard.

25 TrusQ anglická zkratka Trust in Quality je systém kontroly dodavatelů, který vytvořilo šest největších společností z oboru výroby krmiv, aby mohly zavést vlastní vyšši standardy, než kolik vyžaduje místní legislativa, informace jsou dostupné státním autoritám, ale celý systém se řídí statusem, který definovaly zakladající společnosti. Rozsahem požadavků systém svou certifikací překračuje zákonné požadavky, ale dodavatelé se nechávají certifikovat, jinak nemají možnost dodávat anebo za obtížných podmínek.

na těch trzích, kde je toto téma silně akcentováno spotřebiteli. Za současné situace si lze uvedené trhy stotožnit pouze s některými trhy západní Evropy. Ovšem obecný trend je, že s rostoucími příjmy a životní úrovní obyvatelstva stoupá ve všech zemích EU včetně střední a východní Evropy podíl lidí, kteří jednak sledují kvalitu zboží, které kupují, ale zvyšuje se i jejich otevřenost zaplatit více za prověřenou kvalitu. Jakákoliv ztráta důvěry spotřebitelů například pod vlivem šiření jistých nemocí či kontaminací může být do určité míry obnovena pouze a jenom kvalitativním kontrolním systém, který zaručí bezpečnost potravin, byť za vyšší cenu.