Ve ř ejná správa jako jedna z priorit politiky hospodá ř ské a sociální soudržnosti EU

Také politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (dále HSS) se problematikou veřejné správy, jejího zefektivnění a její komunikace s veřejností zabývá.

5.2.1 Chytrá veřejná správa

Rámec pro politiku soudržnosti 2007 – 2013, který je definován ve Strategických obecných zásadách Společenství 2007-2013 (SOZS), zahrnuje též problematiku správy a řízení: „kvalita a produktivita veřejného sektoru je zásadní k tomu, aby se ujaly reformy a dobrého vládnutí, především v oblastech hospodářství, zaměstnanosti, sociálních věcí, vzdělávání, životního prostředí a soudnictví. Pomůže to nejen zlepšit provádění politiky soudržnosti EU, ale také zvýšit celkovou výkonnost hospodářství.“ (SOZS s.10) „Posílení institucionálních kapacit, správy a řízení tam, kde se považují za nedostatečné, by mělo být v méně rozvinutých regionech klíčovou prioritou.“ Strukturální fondy si kladou za cíl „podporovat budování kapacit veřejné správy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zlepšit administrativní rámec pro hospodářskou činnost, dobré navrhování politiky a její provádění, včetně lepší tvorby právních předpisů, hodnocení a posouzení dopadů politických návrhů a pravidelné prověřování prováděcích mechanismů.“ (SOZS s.10)

Veřejná správa je jednou z oblastí podpory ze strukturálních fondů, konkrétně z Evropského sociálního fondu. V rámci cíle Konvergence, pod kterou v České republice spadá celé území státu kromě Prahy, ESF podporuje:

„Posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb na národní, regionální a místní úrovni a případně též sociálních partnerů a nevládních organizací s ohledem na reformy, zlepšení právních předpisů a řádnou správu věcí veřejných zejména v oblasti hospodářství, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních záležitostí, životního prostředí a soudnictví, a to především podporou:

mechanismů ke zlepšení vypracovávání, monitorování a evaluaci politik a programů, mimo jiné pomocí studií, statistik a odborných doporučení, podpory koordinace mezi jednotlivými resorty a dialogu mezi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty;

budování kapacit pro provádění politik a programů v příslušných oblastech, mimo jiné též pokud jde o prosazování právních předpisů, zejména prostřednictvím trvalého vzdělávání vedoucích i ostatních pracovníků a cílené podpory klíčových služeb, inspektorátů a socioekonomických subjektů, včetně sociálních partnerů a partnerů z oblasti životního prostředí, příslušných nevládních organizací a reprezentativních profesních organizací.“

(Návrh nařízení o Evropském sociálním fondu, duben 2006, s. 13)

Na národní úrovni je ve strategických dokumentech řešena problematika zefektivňování veřejné správy ve Strategii hospodářského růstu. Ta doporučuje mimo jiné: ve všech orgánech státní správy provést organizační, funkční, procesní a informační audity a na jejich základě zvážit možnost přesunu některých aktivit na státní agentury; změnit systém odměňování ve veřejné správě, posílit vazbu mezi mzdou a výkonem; posílit zpětnou vazbu mezi uživateli a poskytovateli veřejné služby; zkvalitnit průběžné vzdělávání pracovníků veřejné správy; podpořit elektronickou komunikaci občanů a podnikatelů se státní správy; zdarma na internetu publikovat maximum; sdílet data ve veřejné správě propojením jejích registrů. (SHR ČR 2005 – 2013, s. 31-33). Strategie hospodářského růstu sice není dokumentem přímo souvisejícím s politikou hospodářské a sociální soudržnosti EU, národní dokumenty politiky HSS by však s ní měly být v souladu.

Chytrá veřejná správa (tzv. „smart administration“) je jednou z priorit Národního rozvojového plánu ČR pro léta 2007 – 2013, i Národního strategického referenčního rámce, který je základním národním strategickým dokumentem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti.

Priorita Smart administration bude dle současných návrhů operačních programů 2007-2013 implementována v rámci OP Zaměstnanost v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Operační program počítá mimo jiné s podporou zavádění moderních forem řízení ve veřejné správě, se zvyšováním kvality ve veřejné správě nebo s využíváním systému zpětné vazby ve veřejné správě. Oblastí podpory bude také posilování spolupráce s partnery na národní i mezinárodní úrovni.

5.2.2 Princip partnerství jako jeden z klíčových prvků politiky hospodářské a sociální soudržnosti

Za důležitý faktor, podmiňující účinnost politiky soudržnosti SOZS považují také partnerství, včetně partnerství regionálních a místních. Doporučují rozvíjet inovativní projekty založené na partnerství, podporovat účast občanů na formulování a provádění veřejných politik a budovat za tímto účelem tzv. partnerské sítě.

Návrh Všeobecného nařízení o využití strukturálních fondů pro příští programové období partnerství chápe jako úzkou spolupráci a zavazuje členské státy k partnerství s regionálními, místními a městskými orgány, hospodářskými a sociálními partnery a jakýmkoliv dalším vhodným subjektem. Je na členském státu, aby určil nejreprezentativnější partnery a s přihlédnutím k potřebě prosazoval rovnost mužů a žen, udržitelný rozvoj (viz článek 10 Všeobecného nařízení).

Partnerství by mělo být dodržováno v průběhu všech fází politiky hospodářské a sociální soudržnosti - zahrnuje přípravu, provádění, monitorování i evaluaci operačních programů.

V současné době v České republice probíhá příprava na čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Princip partnerství je dodržován jak na národní úrovni při přípravě Národního strategického referenčního rámce 2007-2013 a sektorových operačních programů, tak na úrovni regionální při přípravě regionálních operačních programů.

Neziskový sektor je zastoupen jak v Řídicím a koordinačním výboru, který byl Vládou ČR pověřen přípravou příštího programového období – členem Řídicího a koordinačního výboru je zástupce Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Zástupci neziskových organizací jsou také zastoupeni ve všech věcných pracovních skupinách. V průběhu prací na Národním rozvojovém plánu i Národním strategickém referenčním rámci probíhá připomínkování ze strany neziskového sektoru v rámci projektu „Oponentura a doporučení k návrhům NRP a NSRR 2007 – 2013 realizované neziskovým sektorem“. V rámci projektu kromě připomínkování probíhalo několik setkání se zástupci neziskového sektoru – tzv. kulaté stoly. Počátkem ledna bylo v rámci projektu uskutečněno veřejné projednání návrhu Národního rozvojového plánu, stejný postup je předpokládán i u Národního strategického referenčního rámce, který by měl být hotov na přelomu dubna a května 2006.

Kromě zástupců NNO jsou v pracovních skupinách pro přípravu příštího programového období zastoupeni i další partneři – odbory, zaměstnavatelé, Svaz měst a obcí, Hospodářská komora, Svaz českomoravských výrobních družstev, Agrární komora, Česká konference rektorů.

Respektování principu partnerství by se mělo stát přirozenou součástí na všech úrovních a ve všech fázích řízení a implementace pomoci ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti – tedy i na úrovni projektů, která se nejvíce dotýká místních společenství.

Podpora partnerství na všech úrovních je také jednou z priorit financovatelných Evropským sociálním fondem.

5.2.3 Spolupráce se soukromým sektorem při spolufinancování projektů ze strukturálních fondů

Jako jednu z možností národního spolufinancování strukturálních operací doporučují SOZS princip partnerství veřejného a soukromého sektoru, o kterém se zmínila již kapitola 2.

V České republice je zatím možnost jeho kombinace s financováním ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti teprve zkoumána formou studií zadaných ministerstvem dopravy a ministerstvem pro místní rozvoj.

Veškeré pilotní projekty v oblasti PPP v České republice jsou však zatím realizovány pouze na národní úrovni.