Hlavními faktory , které vedou nadnárodní firmy k tomu, aby v hostitelské zemi založily svoji pobočku nebo koupili existující podnik jsou :
Využití levnějších výrobních faktorů. Jedná se o tradiční a nejčastější důvod, který vede zahraniční firmy k investovaní finančních prostředků v dané zemi.
Tato výhoda se vztahuje hlavně na ty výrobní faktory, které je možné dovážet jen omezeně nebo vůbec ne. Vhodným faktorem tohoto výrobního faktoru je pracovní síla, protože průměrné mzdy jsou rozdílné v jednotlivých zemích, regionech ale i městech. (viz graf č.1). Jednou z nevýhod levnější pracovní síly může být její nekvalifikovanost.
Graf č.1: Srovnání minimální měsíční mzdy a nezaměstnanosti
Zdroj: minimální měsíční mzda – vlastní konstrukce na základě www.fedee.com Zdroj: nezaměstnanost – vlastní konstrukce na základě www.ibeurope.com
Jak je zřejmé z grafu, státy s nižší minimální mzdou a tedy nižšími náklady na pracovní sílu mají vyšší nezaměstnanost, takže je pro investory podstatně jednodušší získat pracovní sílu při relativně nízkých nákladech.
Zohledňujeme riziko investice. Riziko je jedno z nejdůležitějších kriterií při rozhodování o tom, zda v dané krajině investovat nebo ne. Riziko týkající se investování můžeme rozdělit na kurzové a devizové riziko a riziko země – ekonomické (patří mezi ně inflace, pohyby kurzu a úrokových měr, hospodářské cykly hostitelské země atd.) a politické riziko (přestavuje zranitelnost cash flow ze zahraničí v závislosti na politické situaci v hostitelské zemi, hlavně riziko znárodnění, zablokování plateb a některé další restriktivní opatření vlády). Analýzou rizika investičních projektů budeme rozumět určitý systematický postup práce s rizikem v souvislosti s investováním9.
Využití výhodnějších daňových podmínek. Pokud je zahraniční sazba v hostitelské zemi nižší než domácí sazby, může domácí daňový úřad vykonávat dopočet daně do úrovně domácího zdanění. Ale jestliže je zdanění v hostitelské zemi vyšší, potom obvykle není nárok na vrácení rozdílu daně.
Kromě problému rozdílného daňového zatížení je také důležitým problémem tzv. dvojí zdanění, kdy dochází ke zdanění příjmů v obou zemích (hostitelské i domácí). Tento problém řeší vlády prostřednictvím vzájemných dohod „O ochraně investic a zamezení dvojitého zdanění“.
V souvislosti s daněmi z příjmů je často diskutovaná otázka daňových rájů. Za daňový ráj se považuje země, které nabízejí investorovi vyšší daňové úlevy a tím podporují příliv cizího kapitálu. V daňovém ráji většinou nedochází ke zdanění, nebo dochází jen k minimálnímu zdanění určitých ekonomických aktivit. Tento způsob přilákání zahraničního kapitálu je jedním z nejefektivnějších a přináší zemím poskytujícím takové zvýhodnění nemalé příjmy. Proto bývají tyto země terčem kritiky ostatních států za tzv.
daňový dumping.
9 Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, VŠE 1995
Využití výhodnějších bezpečnostních, ekologických a zdravotních předpisů. Země se mohou bránit před exportujícími firmami přísnějšími předpisy v porovnání s domácími výrobci. Zahraniční firmy mohou tyto bariéry obcházet založením poboček nebo dceřiných společností a tím snižovat náklady a zvyšovat svoji konkurenceschopnost. Naopak v hostitelské zemi mohou být nižší požadavky, například na ochranu životního prostředí, než jsou v zemi zahraničního investora.
Diversifikace vstupů, výstupů a zisku. Firma, která je orientovaná jen na trh jedné země, je vystavená velkým rizikům plynoucím z hospodářského cyklu nebo z faktorů ovlivňujících poptávku. Z tohoto důvodu se firma orientuje také na zahraniční trhy, protože hospodářský cyklus není ve všech zemích ve stejné fázi. Založením pobočky dochází k diverzifikaci jak imputů tak outputů
Subvencování zahraničních investic. Přestože jsou subvence hostitelskou zemí poskytnuty až v době, kdy investice proběhla, jsou formálně zahrnuté mezi výnosy investující firmy. Kvůli vysoké míře nezaměstnanosti, která postihla vyspělé ale i transformující se ekonomiky, se vláda snaží stimulovat příliv zahraničních investic pomocí dotací poskytovaných na jednoho zaměstnance, refundacemi části nákladů na infrastrukuturu nebo prostřednictvím daňového zvýhodnění.
Následováním obchodních partnerů. Tento faktor přichází v úvahu hlavně u velkých bank, pojišťoven nebo auditorských firem. Tyto firmy otevírají své pobočky v zahraničí proto, aby mohly poskytovat všechny dostupné služby zahraničním pobočkám nebo dceřiným společnostem nadnárodních firem. Při zakládání poboček v zahraničí využívají tyto firmy svou komparativní výhodu, která spočívá ve snaze nadnárodních společností omezit přístup k finančním datům a citlivým informacím na velmi malý okruh lidí.
Ze zmíněných předpokladů vyplývá, že samostná kvantifikace faktorů ovlivňujících příliv přímých zahraničních investic je obtížná. Vzhledem k analýzám uvedeným v literatuře není možné ani všeobecně stanovit pořadí důležitosti těchto faktorů, protože v zásadě se tyto analýzy uskutečňují ve vzájemně odlišných zemích s odlišnými specifikami, což znamená různou významnost těchto faktorů v jednotlivých případech. Je zřejmé, že se tyto faktory nedají posuzovat izolovaně, protože vždy působí současně a vzájemně se ovlivňují.
Například OECD sestavila pro tyto účely žebříček priorit mezinárodních investorů.
Tab.č.1: Faktory určující příliv zahraničních investicí (OECD)
Stupnice 1-4 kde 1 vyjadřuje nejdůležitější faktor
Zdroj: Čížková J., Investiční pobídky, Ekonom, 1996,č.28
Faktor Důležitost
Velikost trhu 1,4
Míra zdanění 2,2
Stabilita měny 2,3
Infrastruktura 2,4
Náklady na pracovní sílu 2,6
Kvalifikace pracovní síly 2,7
Investiční stimuly 2,7
Politické rizika 2,9
Byrokracie 3,1
Pro porovnání uvádím výsledky výzkumu J.Stankowského10, který na základě průzkumů mezi západními investory působícími ve střední a východní Evropě vyhodnotil rozhodující faktory určující příliv přímých zahraničních investic právě pro tento region.
Tab. č.2 : Faktory určující příliv zahraničních investic (Stankowski)
Investoři zde ohodnotili tři nejdůležitější faktory body 3,2,1 podle důležitosti
Pořadí Faktor Důležitost
1. Politická stabilita 115
2. Významný domácí trh 71
3. Finanční stabilita 47
4. Kvalifikovaná pracovní síla 40
5. Potenciální ziskovost 35
6. Geografická poloha 33
7. Konkurenceschopnost nákladů 28
8. Měnová konvertibilita 15
9. Dopravní síť 10
10. Legislativa 6
11. Potenciální exportní základna 2
12. Výhodný daňový systém 2
Zdroj: Hošková, A. : Vliv přímých zahraničních investic na ekonomiku,