Schéma č. 2: Vztahy v rámci veřejného zdravotního pojištění
(Barták 2010, vlastní zpracování)
Schéma popisuje jednotlivé úkony mezi subjekty veřejného zdravotního pojištění.
Pojištěnci musí odvádět pojišťovnám částku ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnaneckého poměru platí, že za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel 9 % z vyměřovacího základu a zaměstnanec za sebe odvádí 4,5 %. Za určité skupiny osob, které
14
nemají vlastní příjem, odvádí pojistné stát, a to ze státního rozpočtu. Jedná se například o děti, ženy na mateřské dovolené nebo o nezaměstnané, kteří jsou registrováni na úřadu práce. Stát také financuje určité služby zdravotní péče, například vakcinační programy nebo určité programy ochrany zdraví a jiné. Poskytovatelé zdravotních služeb uzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami na základě kterých, jim pojišťovny vyplácí finanční prostředky za jejich služby. Některé služby hradí přímo občané prostřednictví přímých plateb nebo spoluplateb. Jedná se převážně o doplatky za léky nebo o stomatologickou péči.
(Janečková, Hnilicová 2009)
8 Zdravotní systém v Dánska
8.1 Charakteristika
V Dánsku funguje decentralizovaný zdravotní systém, který je rozdělen na tři správní a politické úrovně. První úrovní je stát, kde má hlavní řídící roli Ministerstvo zdravotnictví.
Zastává koordinační a kontrolní úlohu. Dále je zde 5 regionů, které jsou odpovědné za dostupnost zdravotní péče. A nakonec 98 obcí, které odpovídají za řadu primárních zdravotních služeb, mají na starost podporu zdraví a prevenci chorob, také jsou odpovědné za rehabilitační centra nebo pečovatelské domy. (Ministry of Health 2016)
8.1.1 Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotní v Dánsku nese zodpovědnost za vytvoření celkového právního rámce pro poskytování zdravotní péče a péče o seniory. Tento rámec zahrnuje legislativu, která upravuje jednotlivé úkony regionů, obcí, a dalších úřadů působících v oblasti zdravotnictví. Dále má na starost koordinaci a dohled nad poskytováním zdravotních služeb. (Ministry of Health 2016)
8.1.2 Regiony
Nejvyšším řídícím orgánem jsou regionální rady. Každá má 41 členů, volených v krajských volbách každé čtyři roky. Kraje nesou odpovědnost za nemocniční péči. A za zdravotní služby, které jsou poskytované praktickými lékaři a specialisty v soukromé praxi.
Jednotlivé regiony mohou upravit finanční a národní regulační rámec tak, aby zajistili odpovídající kapacitu zdravotních služeb pro své obyvatele. (Ministry of Health 2016)
15
8.1.3 Obce
Jedná se o lokální správu, kterou řídí obecní zastupitelstvo, jehož členové jsou voleni v komunálních volbách každé čtyři roky. Obce mají na starost podporu zdraví a prevenci chorob, zajišťují pečovatelské služby a domy, a také spolufinancují regionální rehabilitační služby a školící zařízení. (Ministry of Health 2016)
8.2 Primární a sekundární péče
Primární péči v Dánsku poskytují praktičtí lékaři. Ti mají funkci tzv. „vrátného“
(gatekeeper) to znamená, že rozhoduje o tom, zda má pacient nárok na čerpání služeb sekundární péče. Praktičtí lékaři uzavírají smlouvy s regiony a jsou placeni systémem smíšených úhrad kam spadá kapitační platba a platba za výkon. Sekundární péče zahrnuje nemocnice a specializované soukromé lékaře. Nemocnice jsou vlastněny a provozovány jednotlivými regiony. A jejich služby jsou hrazeny platbami za výkon a z rozpočtů.
Soukromí specializovaní lékaři jsou placeni za provedené výkony. (Baltagi, Moscone 2021)
8.3 Financování
Tento systém je založený na principu svobodného a rovného přístupu ke zdravotní péči pro všechny občany. Zdravotní péče v je financována z daní z příjmu. Účastníci tohoto systému si od 16 let si mohou vybrat ze dvou modelů zdravotního pojištění. Buď model smluvního domácího lékaře, kde je zaregistrována většina obyvatelstva Dánska. V rámci tohoto modelu, mohou k specializovaným lékařům na základě doporučení jejich praktického lékaře. Druhý model je s volným výběrem lékaře. Kdy účastnící mohou jít ke specializovaným lékařům bez doporučení praktického lékaře, ale zdravotní péče je hrazena pouze z části. Pacient tedy musí uhradit část celkové ceny. (Vrangbæk 2020)
Každoročně jsou mezi vládou a zastupiteli krajů a obcí uzavírány roční dohody. Při jednání mají všechny tři strany rovnocenné postavení. Tyto dohody stanovují pevnou výši veřejných výdajů, kdy je hlavním účelem přimět kraje a obce, aby plnili rozpočtové cíle.
Roční finanční dohody jsou součástí ročního státního rozpočtu a také součástí zákona o státním rozpočtu. Cílem toho zákonu je podpora důvěryhodnosti fiskální politiky a zajištění stavu, kdy celkové náklady nepřesáhnou rozpočet. (Ministry of Health 2016)
16
Schéma č. 3: Organizační struktura financování zdravotního systému v Dánsku
(Ministry of Health 2016, vlastní zpracování)
Schéma popisuje organizační strukturu financování zdravotního systému v Dánsku.
Nejvýznamnějším zdrojem regionálního financování je tzv. blokový grant (block grant).
K tomu, aby mohli všechny regiony poskytovat stejnou úroveň zdravotních služeb, je tato dotace přidělována na základě kritérií, které odrážejí specifické požadavky každého regionu, včetně demografické a sociální struktury. Vedle blokového grantu poskytuje stát dotace podle rozsahu činnosti (aktivity-based subsidy), kdy jsou poskytovatelům zdravotní péče udělovány finanční prostředky na základě počtu pacientů a množství a typu služeb, které jim jsou poskytnuty. Obce mají pravomoc vybírat daně a zároveň jsou také podporovány blokovými dotacemi od státu. Mimo jiné finančně dotují regiony. Výše těchto dotací vychází z množství služeb poskytovaných praktickými lékaři a také z počtu hospitalizací a ambulantních ošetření obyvatel dané obce. Obce mají také povinnost zavádět účinná preventivní opatření, aby snížili poptávku po regionálních zdravotnických službách. (Ministry of Health 2016)
Kromě obecného financování zdravotní péče, dochází také k přímé úhradě od obyvatel. Většinou se jedná o přímé platby za léky, brýle nebo za stomatologické služby.
A doplňkovou roli má dobrovolné zdravotní pojištění. To má v zásadě dvě formy. První má podobu doplňkového neziskového pojištění tzv. „danmark“. Toto pojištění kryje doplatky za služby, které nejsou plně hrazeny veřejným sektorem. Druhá forma představuje ziskové pojištění hrazené zaměstnavatelem. Toto pojištění slouží k pokrytí soukromě hrazených operací, fyzioterapie nebo služeb psychologů a psychiatrů. (Baltagi, Moscone 2021)
17