Jelikož se jednalo o poměrně rozsáhlou výstavbovou činnost, byl nucen pan doktor Karel Kostka z části zažádat o podporu z evropských dotací, zbývající podíl doložil z vlastních prostředků nebo za pomoci bankovního úvěru. Zde však bylo nutno žádat o dotace dva-krát. Poprvé pro budovu mateřské školky a podruhé na budovu střední školy. Na každý objekt se totiž vztahují jiné dotační podmínky. Nicméně posléze oba zadavatelé (Střední škola Kostka s.r.o. a Mateřská škola s.r.o.) sdružili svoji činnost na společnou přípravu a realizaci zakázky pomocí Smlouvy o společnosti dle §2716 občanského zákoníku 89/2012 Sb, a proto se tak jednalo o jeden objekt. Nekompromisní podmínkou dotačních titulů bylo také to, aby se nejednalo pouze o přístavbu stávající budovy, nýbrž o nově postavený samostatně stojící komplex. V opačném případě by investor neobstál v žádosti.
Další podmínka je více specifikována v kapitole č. 3.9.2. Udělení dotací.
Výška dotací se vyměřuje ze základu předpokládaných nákladů bez DPH. Zadavatelé jsou neplátci DPH dle Zákonu o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. vymezena §57, tudíž faktury byly vystaveny včetně DPH s tím, že je musel uhradit sám investor.
Žádalo se o dotace z Evropských fondů regionálního rozvoje (EFRR) v rámci programu Integrovaný regionální operační program (IROP). Mezi mnoha jeho středy zájmu patří také zlepšení kvality a zajištění rozvoje vzdělávání. Na základě této podpory dojde ve městě navýšení služeb, prostředků a také kapacity pro vzdělávání a to i pro ty nejmenší.
Způsob financování určuje dotační program. Dělí se na:
Ex-post financování
Příjemce musí doložit fakturace vynaložených výdajů po skončení etapy vý-stavby. Příjemce tak povětšinou hradí vše z vlastních financí. Poté podává žádost o zpětné proplacení a ta je přezkoumána z hlediska způsobilých a nezpůsobilých výdajů.
Kombinované financování
Příjemce musí průběžně dokládat faktury, proplacené i neproplacené, prostřed-nictvím internetových stránek. Jakmile dotační program ověří, příjemce obdrží finanční podporu na úhradu závazků. Po ukončení etapy se musí předložit veš-keré faktury k proplacení z průběhu realizace. [7]
V našem případě bylo použito kombinované financování. V průběhu realizace se jim po-stupně uvolňovaly finanční prostředky na základě vykázaných prací a to v měsíčních in-tervalech. Přehled udělených dotací je znázorněn v Tabulce 2 včetně procentuálního zastoupení z celkové dotace, kterou obdrželi na 81,34 % z celkových nákladů. Investor poté hradil zbylých 18,66 %. Uvedené částky jsou bez DPH.
Tabulka 2-Dotační podpora [zdroj vlastní]
3.9.2 Náklady na projektovou a inženýrskou činnost
Celkové náklady na stavbu se dostaly až k 48 517 000 Kč. V této sumě nejsou ovšem zahrnuty náklady na projektovou a inženýrskou činnost. Kromě nákladů na dokumen-taci skutečného provedení, jsem nic jiného neměla k dispozici, využila jsem proto
uni-verzální sazebník UNIKA, který nám slouží pro navrhování nabídkových cen na projektovou a inženýrskou činnost v procentech, viz Tabulka 3. Stavba spadá do od-větví Stavby občanské, bytové a zdravotnické – III. Pásmo. Dle celkových rozpočto-vých nákladů jsem stanovila náklady PČ a IČ na 2 407 640 Kč. Aby byl výpočet přesnější, použila jsem interpolaci. Tyto náklady jsou jen orientační a mohou se od
sku-tečných lišit.
Tabulka 3 - Náklady na PČ a IČ [zdroj vlastní]
Náklady na projektovou a inženýrskou činnost
Druh činnosti PČ Projekční činnost IČ Inženýrská činnost
3.9.3 Finanční plán
Obě strany se ve smlouvě o dílo dohodly na měsíčním systému platebního kalendáře, viz Tabulka 4. Dodavatel vystavil vždy fakturu, ze které bylo proplaceno jen 90 % částky a zbylých 10 % se uchovalo na odstranění vad a nedodělků po dokončení díla. Na splacení byla stanovena lhůta 30 dnů. Poté jsem vyhotovila druhou možnost finančního plánu a to dle postupu výstavby, viz Tabulka 5.
Na základě použití programu pro tvorbu harmonogramu stavebních prací MS Project 2010, jsem využila možnost, že tento software dokáže rozčlenit náklady dle příslušného období, který si zvolíme.
Varianta č. 1
Zde je vyhotoven platební kalendář na základě SOD. Záloha byla vypočtena k prvnímu dni v měsíci. V tabulce můžeme vidět, že nejnižší záloha je v září 2016, za to nejvyšší výdaj tvoří květen 2017.
Tabulka 4 – Varianta č. 1 [zdroj vlastní]
Finanční plán
Varianta č. 2
Tato varianta obsahuje obdržení financí na základě určitých etap ve výstavbě. Jedná se o druhou možnost finančního plánu, který mohl být firmou zvolen. Podkladem byly ná-klady dle MS Project. Rozfázovány jsou do sedmi technologických etap. Opět je zde zob-razen sloupec pro 90 % uhzob-razení částky a 10 % zádržného na vady a nedodělky.
Tabulka 5 – Varianta č. 2 [zdroj vlastní]
Konstrukce
Montáž sdělovací a
Důležitým krokem pro počáteční záměr projektu bylo zabezpečení dostatečných prostor pozemku. Parcela číslo 6376/1 byla ve vlastnictví investora ovšem ostatní parcely 6378/1 a 6380/3 byly majetkem města Vsetín, proto pan doktor Karel Kostka musel zažádat o výkup těchto pozemků. Dohoda s městem proběhla bez sebemenších problémů, kdy se obě strany dohodly na prodeji.
Jelikož součástí projektu je i rozšíření mateřské školky, musel stavebník odkoupit tyto parcely, aby se zajistilo místo pro pobyt dětí ve venkovních prostorech s hrací plochou.
Bez tohoto kroku by investor nikdy neuspěl na správě hygieny, která zákonem udává za povinnost mít hřiště k dispozici. Po vyřízení veškerých předchozích náležitostí už nic ne-bránilo, aby se firma Zlínstav pustila do výstavby.
3.10.2 Bezpečnost
Veškerý manipulační prostor byl řádně zabezpečen a ohrazen. Byly vyvěšeny také vý-stražné cedule, aby nedošlo k vniknutí osob na staveniště. Problém však byl, že stavba probíhala za plného provozu školy a staveniště, včetně manipulačních, prostor se nachá-zely na hlavním koridoru mezi internátem a hlavní školní budovou A. Odklon trasy žáků nebyl nikterak možný, protože pro přístup mezi tyto dva objekty byl pouze přes jediný spojovací most. Musely se proto sestavit provizorní uličky, které lemovaly z obou stran