Jiná majetková práva

Majetková práva obce jsou velmi různorodá. Z těch nejdůležitějších můžeme jmenovat zejména:⁵⁰

• pohledávky na poplatcích a pokutách,

• pohledávky z titulu práva na peněžité nebo nepeněžité plnění vyplývající z uzavřených smluv,

• pohledávky z titulu náhrady škody a bezdůvodného obohacení,

• práva plynoucí z majetkové účasti v obchodních společnostech (např. právo na dividendu či vypořádací podíl),

• pohledávky a jiná majetková práva, která na obec přešla zákonem, na základě zákona, děděním ze závěti, rozhodnutím příslušného orgánu, na základě mezinárodní smlouvy apod.,

• práva vyplývající z průmyslového nebo duševního vlastnictví (např. právo využívat vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory, know-how,…),

• a další.

Nejčastěji se z uvedených majetkových práv budou v rozpočtech obcí objevovat zejména práva ve formě pohledávek (na poplatcích, pokutách či

50 Blíže viz HAVLAN, P.: Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. 1. vydání. Praha:

Linde 2004, s. 29-30.

z uzavřených smluv). Dalším častým typem jsou také práva plynoucí z majetkové účasti v obchodních společnostech. Pravidlem však bývá, že v případech, kdy je obec jediným vlastníkem (vlastní 100 % obchodního podílu) společnosti, obec práva na dividendu nevyužije a případný zisk použije na další rozvoj společnosti.

2.2.1.1 Hmotný a nehmotný majetek

Hmotný majetek je uznán (na rozdíl od nehmotného majetku) za předmět vlastnického práva. Mezi hmotný majetek počítáme věci a byty a nebytové prostory.

Věcmi obvykle rozumíme ovladatelné hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které mají uspokojovat lidské potřeby. Věcmi jsou i lomy, parkoviště, rybníky nebo podnik jako věc hromadná, naopak zvířata se za věci nepovažují.

Věci je zde vhodné rozdělit na movité a nemovité. Mezi nemovitosti lze dle § 119 občanského zákoníku zahrnout pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Za nemovitost se považuje i stavba nedokončená.

Movité věci nejsou v občanském zákoníku pozitivně vymezeny, použijeme tedy negativní vymezení. Mezi movité věci lze zahrnout všechny ostatní věci, které nejsou nemovitostmi.

Byty a nebytové prostory jsou pojmově vymezeny v zákoně č.

72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 2 písm. b) je bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení, nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu. Za majetek je také považován rozestavěný byt.⁵¹

51 Bližší podmínky uvedeny v HAVLAN, P.: Majetek obcí a krajů v platné právní úpravě. 1. vydání. Praha: Linde 2004, s. 70.

Nehmotný majetek je představován právy a jinými majetkovým hodnotami. Práva lze zahrnout mezi majetek pouze tehdy, je-li jejich hodnota vyjádřitelná penězi. Mezi majetková práva tedy patří zejména pohledávky.⁵²

Typickým příkladem jiné majetkové hodnoty jsou například majetkové účasti v právnických osobách.

Jak už bylo výše uvedeno, nemůže být nehmotný majetek předmětem vlastnického práva. Lze tedy pouze říci, že obec je majitelem např.

obchodního podílu v obchodní společnosti, nikoli jeho vlastníkem.

Pro různé účely lze majetek dělit i jinými způsoby. Například na majetek hmotný, nehmotný a finanční, nebo na majetek určený k privatizaci.

Struktura majetku v jednotlivých obcích může být velmi rozmanitá.

Majetek sloužící k plnění zákonem daných povinností (budovy škol, zdravotnických a sociálních zařízení apod.) či majetek svěřený obcím zákonem (např. místní komunikace) bude jistě ve všech obcích obdobný, avšak rozhodne-li se obec zajišťovat i jiné, „nepovinné“ funkce (např.

provozovat místní knihovnu), bude mít jistě ve svém vlastnictví i další, pro tyto funkce nezbytný majetek.

Hlavní zásadou by však pro obce mělo být nabývat a udržovat takový majetek, který by umožňoval naplňovat jejich funkce, ale zároveň nepředstavoval pro obec takovou zátěž, která by mohla znamenat vážné finanční potíže. Proto by se měly obce snažit mít ve svém vlastnictví majetek výnosný, strategicky významný a důležitý pro udržování stability přírodního i sociálního prostředí života občanů nepodnikatelským využitím.⁵³

Nejčastěji se objevujícím nemovitým majetkem v rozpočtech obcí jsou pozemky a budovy. Dále tam mohou patřit například vodní plochy, lesy či lomy.

52 Ostatní majetková práva viz subkapitola 2.2.2., s. 30.

53VizKALA, J.,PŘIKRYL, J., VRANÝ, J.: Správa a samospráva obce. 1. vydání.

Praha: Naše vojsko 1992, s. 31.

Hospodaření s pozemky (jejich pronájem, koupě či prodej) neslouží obci jen pro zvýšení příjmů do rozpočtu, ale také pro podporu žádoucích činností, jakou je např. podpora podnikání či podpora výstavby bydlení.

I u budov platí obdobné principy jako u hospodaření s pozemky.

Budovy by měly být užívány účelně a sloužit především k uspokojování potřeb občanů. Jedním z častých využití obecních budov (kromě toho, že slouží k veřejně prospěšným účelům, jako je vzdělání, zdravotnictví, sociální služby apod.) je bytové hospodářství. Jejich prodejem může také obec získat chybějící finanční prostředky, i když k tomuto aktu by měla přistoupit až po velmi zralé úvaze, zda je opravdu výhodnější budovu prodat, než ji například začít pronajímat či využít k jinému účelu, než dosud slouží. Tento způsob by mohl chybějící prostředky přinést obci také, i když v dlouhodobějším horizontu. V tom případě by bylo vhodnější získat prostředky jinak, například půjčkou či úvěrem.

Z movitého majetku můžeme jmenovat například stroje, přístroje či zařízení. Z ostatního majetku jmenujme zejména peněžní prostředky nebo cenné papíry.