8.1 Kontrasty
Jakým způsobem na sebe navzájem nahlíží majoritní společnost a amišové? Opět nemůžeme tento pohled generalizovat, nýbrž jen nastínit, jaké otázky by mohla americká společnost amišům položit a jak mohou oni reagovat a opačně. Z mého pohledu se jedná o argumenty, které se mohou bez širšího kontextu jevit jako racionální. Potřebujeme je však postavit vedle sebe. Tím lépe pochopíme možný názor jak amišů na společnost, tak i společnosti na amiše. Záměrně píši možný. Kraybill položil několik argumentů, které by mohly být vyřčeny na adresu každého ze subjektů, a tím nastínil oblast, kde by mohla vznikat sociální tenze.
Výchova dětí v komunitě amišů je nekompromisně autoritativní. Omezená možnost vzdělání, výběru povolání, potlačování kreativity a uměleckých dispozic, ničí lidský potenciál a balancuje tak na hranici porušování lidských práv. Na druhé straně konvenční přístup klade vysoký důraz na individualitu dítěte, nutí jej se samostatně rozhodovat, čímž jsou dle
Kraybilla zbaveni psychologické ochrany a sociální identity. Ovšem oba přístupy dávají dle mého názoru dětem do rukou srovnatelně účinné nástroje pro život v dospělosti. Moderní rodiče představí dětem všechny dostupné moderní technologie, naučí je rozhodování a rozvoji individuality. Amišové své děti od malička utvrzují na hodnotách skromnosti, tvrdé práce a integritě, což jsou prostředky, které jim mohou být velice potřebné i v případě, že by komunitu opustily.
Velká společnost je kulturně velmi různorodá a kosmopolitní. Rigidní styl rolnického způsobu života amišů v centru takové společnosti je proto velice kontrastní. Amišové jsou intolerantní kvůli udržení své tradice, což je svým způsobem omezuje, ale na druhou stranu vede ke stabilitě. Moderní společnost se proklamuje jako liberální, přičemž lpění na některých moderních ideálech, vedoucích primárně k materialismu je pro ni, dle Kraybilla, stejně
svazující.136 Amišové mohou moderní svět pochopit stejně dobře, jak on dokáže pochopit je.
Kraybill v tomto duchu dodává, že amišové jsou vnímáni moderním světem jako loutky v jeho kultuře, ovšem amišové mohou tvrdit totéž.137
136 Donald B. Kraybill, The Riddle of Amish Culture, The Johns Hopkins University Press 2001, 323.
137 Ibid., xx.
37 8.2 Vývoj sociálního postavení amišů
Pohled na amiše se za posledních pár desítek let výrazně změnil. V sedmdesátých letech je společnost vnímala jako zpátečnickou sektu, jež zneužívá svých dětí k práci na poli. Jelikož i tehdy rodiče odmítali posílat děti do škol, byli za to vězněni. Hostetler popisuje tehdejší nálady slovy dobových časopisů: vymírající plemeno, popírající všechny moderní konvence a americký sen o pokroku“.138
Dnes je tomu naopak. Způsob jejich života vyvolává u mnohých obdiv. Díky turismu má mnohem větší počet lidí navštívit a „poznat“ jejich životy. Odborníci rovněž přestali amiše brát na lehkou váhu a například v sociálních vědách si je analytici drží jako sociologický model, energetici je velebí za jejich energetickou nenáročnost atp., vysvětluje Kraybill.139 Hostetler doplňuje, že významným důvodem je také fakt, že společenství amišů si dodnes udržuje některé hodnoty, které současná společnost již ztratila, nebo v ní zanikly, ale snaží se je získat zpět.140 Z těch nejvýraznějších to jsou pevná rodinná pouta, úcta ke starším,
vzájemná pomoc.
Přesto se k nim však málokdo připojí, i když celé jejich historii nebyl o ně tak vysoký zájem jako v současnosti. Představa idylického životního stylu v „odcizeném“ světě poskytuje inspiraci mnoha lidem, kteří hledají nový smysl života. Hostetler je nazývá „upřímnými hledači (honest seekers)“.141 Hlavním důvodem, proč nedochází k rozrůstání komunity o členy z oblastí mimo ní, je velmi vysoká cena, kterou za to musí zaplatit: naprostá ztráta osobní identity, podřízení se morálnímu řádu komunity a náboženské tradici.142 Vzdát se téměř všeho, co doposud bylo samozřejmé. To, co by moderní člověk považoval za maximální oběť, je pro amiše zcela přirozený úděl.143 I přesto se mnoho lidí pokoušelo do komunity amišů vstoupit. Dle Hostetlera tomu bylo v době dynamické proměny moderního světa, jímž otřásala komplexnost a stres. Nejednalo s však o žádný masový jev. Po konverzi
138 John A. Hostetler, Amish Society, The Johns Hopkins University Press, 1993, 397.
139 Donald B. Kraybill, The Riddle of Amish Culture, The Johns Hopkins University Press 2001, 324.
140 John A. Hostetler, Amish Society…, 397.
141 Ibid., 398.
142 Donald B. Kraybill, The Riddle of Amish Culture ..., 324.
143 Ibid., xx.
38 k amišům lidé pracovali v jejich domácnostech a snažili se zapojit do společného života.
V mnoha případech však realita asketického života předčila jejich očekávání. Hostetler poukazuje, že jednou z hlavních překážek byla neschopnost porozumět nonverbálním příkazům a komunikaci v komunitě obecně. Proto dle něho byla větší šance na udržení se ve společenství amišů spíše v kongregacích verbálního diskursu.144
Amišové vybudovali pro komunitu dokonalý systém sociální ochrany. Je to systém, poskytující existenční garance všem členům. Jsou zabezpečeni kolektivní morálkou,
soudržností, stabilním životním prostorem a vědomím jasného řádu, děděného z generace na generaci. Tento systém spolehlivě brání jejich náboženské hodnoty a rituály, práci a volný čas. Vytváří stabilní domov.145
Paralelně s kvalitou sociálního systému je postavena kvalita samotného života v něm. Je pravdou, že senioři se v komunitě nemusejí obávat o péči, chudoba zde díky třídní rovnosti neexistuje, stejně jako kriminalita. Násilné činy v komunitě se prakticky nevyskytují.
Podobně je tomu u rozvodovosti. Mají velmi nízkou produkci emisí a nízkou energetickou spotřebu. Jako všude jinde, i u amišů se můžeme setkat s osamělým člověkem, hašteřivým sousedem, tvrdohlavým biskupem, nešťastným manželstvím, nicméně i tak je kvalita života pozoruhodně pozitivní, uzavírá Kraybill.146
8.3 Sporné argumenty
Tento, zdánlivě dokonalý obraz života amišů však můžeme vidět i z jiného úhlu, z pohledu společnosti, ve které žijí. Vzneseme li hypotetické námitky k předešlým superlativům, otevírá se nám poměrně široký prostor k zamyšlení.
Amišové mohou být vnímáni jako sociální parazité, jak doslova píše Kraybill, profitující ze širšího sociálního systému, jehož shovívavost k náboženskému vyznání a tolerance poskytuje dostatečnou ochranu pro jejich intoleranci. Amišové, jako striktní pacifisté,
odmítají jakoukoli službu v armádě a pro armádu, která nepřímo chrání jejich fyzické bezpečí i náboženskou svobodu, pokračuje Kraybill. Navzdory tomu, že využívají výsledků vědy, by jim mohlo být vyčteno, že žádným způsobem nepřispívají k jejímu rozvoji. Podobně je tomu u silniční daně na opravu komunikací, které používají.
144 John A. Hostetler, Amish Society, The Johns Hopkins University Press, 1993, 399.
145 Donald B. Kraybill, The Riddle of Amish Culture, The Johns Hopkins University Press 2001, 325.
146 Ibid., 326.
39 Na druhou stranu je nutné poznamenat, že platí poměrně vysoké daně a to do oblastí, které nevyužívají vůbec, a to je veřejné školství, sociální a zdravotní zabezpečení. Jen z turismu dle Kraybilla přinese každý člen komunity do rozpočtu cca 30 tisíc USD.147 Jejich příspěvek do rozpočtu je prakticky vyšší, než jejich nároky na stát. Nepřímo tak financují oblasti, na kterých se fyzicky nepodílejí, ale využívají je.
Jakkoli se může zdát, že amišové jsou omezení ve své osobní svobodě, v porovnání
s moderním světem dojdeme k závěru, že lidé v obou sociálních celcích jsou svým způsobem svazováni podobně. Již bylo naznačeno výše, pravidla Ordnung mohou omezovat podobně jako hypotékaStejně je tomu i v jiných oblastech a toto pravidlo platí obousměrně. Každá část společenských potřeb, která je ve společenství tabuizovaná a ve společnosti aktuálním
trendem vždy obě skupiny nějakým způsobem omezuje. V prvním případě je tím činitelem tabu, ve druhém negativní dopady jednotlivých fenoménů. A to už hovoříme o společných otázkách.
9. Závěr
Vzájemný vztah společenství amišů a moderní společnosti je tedy poměrně komplikovaný, nikoli však nečitelný. Mezi oběma leží hranice, vymezující jasně životní a
kulturně-náboženské prostředí, která je pečlivě střežena pouze z jedné strany, a to komunitou amišů.
Tato hranice je variabilní a její vnímání má svou genealogii v návaznosti na liberalizaci Ordnung.
Na straně společnosti se názor na amiše utvářel a měnil po celou dobu jejich vlastní existence: od nepochopení k souhlasu, od pronásledování ke smíru, od nenávisti
k exemplárnímu příkladu (podotýkám v obecné rovině, jak ji popisují sociologové). A to vše bez aktivní snahy ze strany komunity svůj profil jakkoli vylepšovat. A co více, amišové po celou tu dobu názor na majoritní společnost nezměnili (ani se nesnažili), a v jejich obecném povědomí je okolní svět místem, mírně řečeno „nečistým“. To však není na překážku vzrůstající kladným preferencím u společnosti. U sekty je to poměrně překvapivý úkaz.
Vysvětlení můžeme, dle mého názoru, hledat například ve skutečnosti, že oproti jiným uzavřeným společenstvím amišové plní nároky, kladené společností v oblastech, které jsou
147 Donald B. Kraybill, The Riddle of Amish Culture, The Johns Hopkins University Press 2001, 327.
40 pro veřejné mínění velice důležité, a to jsou daně a sociální pojištění. Pro materiálně
založenou společnost je to dostačující argument. O to více, že sociální systém, do kterého přispívají, do jisté míry nevyužívají (a nezneužívají).
Moderní technologie, které jsou optickým mocnitelem diferencí mezi společností a komunitou, amišové pečlivě sledují. Nedotknutelný je rituální život a dominantní znaky separace. V ostatních oblastech, jako je třeba zvýšení produktivity práce, některé druhy usnadnění života, nacházejí amišové prostor ke kompromisu. Z výše popsaných příkladů se nám může zdát toto chování jako vypočítavé chování: postupně zavádějí výhradně
technologie, které se jeví jako užitečné pro komunitu a pokud je to prvek výrazně neslučitelný s tradicí, naleznou způsob jeho nepřímého použití. Přijetí nějakého kompromisu stran
technologií však není nikdy definitivní. Primární je tradice, a pokud má uvedený prostředek negativní dopad na tuto oblast, je okamžitě zapovězen. Moderní technologie k amišům pronikly a dále pronikají a ti pečlivě vyhodnocují možnou míru dopadu na tradici.
Jedním z klíčových pojmů ve vztahu amišů a moderní společnosti je pojetí individuality.
Důraz, který je na individualitu kladen, v tomto kontextu polarizuje do dvou odlišných poloh.
Preferovaná individualita jedince na straně moderní společnosti a individualita celku u amišů.
Toto je, dle mého názoru, klíčový nástroj pro uchopení jednotlivých fenoménů společného soužití amišů a moderního světa. Pro amiše je důraz na individualitu celku (ovšem za cenu potlačení individuality jedince) hlavním nástrojem k ochraně své tradice a identity, a predikuje tak dobré vyhlídky pro jejich přežití ve středu moderního světa.
41 Seznam použité literatury:
Bible, ekumenické vydání, Praha, Česká biblická společnost, 1985.
Joseph W. Eaton, A Survival Technique of the Hutterites, American Sociological Revue, Vol.
17, No. 3, 1952.
John A. Hostetler, Amish Society, The Johns Hopkins University Press, 1993.
John A. Hostetler, Amish Life, Herald Press, Scottdale, 1983.
John A. Hostetler, The Amish Use of Symbols and Their Function in Bounding the
Community, The Journal of the Royal Anthropological Institute od Great Britain and Ireland, Vol. 94, No. 1, 1964.
Hutterite society. Edited by John Andrew Hostetler. Johns Hopkins pbk. ed. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1977.
Břetislav Horyna -Helena Pavlincová (eds.), Judaismus, křesťanství, islám, Olomouc:
Nakladatelství Olomouc, 2003.
Břetislav Horyna -Helena Pavlincová (eds.), Dějiny religionistiky, Olomouc, Nakladatelství Olomouc, 2001.
Donald B. Kraybill, The Riddle of Amish Culture, The Johns Hopkins University Press 2001.
Dušan Lužný, Náboženství a moderní společnost, Masarykova univerzita, Brno, 1999.
Jaroslav Pánek, „Moravští novokřtěnci (Společenské a politické postavení předbělohorských heretiků, sociálních refomátorů a pacifistů)“, Český časopis historický 92, 1994, s. 242–
255.
Robert Redfield , The American Journal of Sociology, Vol. 52, No. 4, leden., 1947), str., 293-308.
Ivan O. Štampach, Náboženství v dialogu. Kritické studie na pomezí religionistiky a teologie.
Portál, Praha 1998.
David Václavík, Sociologie nových náboženských hnutí, Masarykova univerzita, Brno, 2007.
Umble, Diane Zimmerman and David L. Weaver-Zercher, eds. The Amish and the Media.
Johns Hopkins University Press, 2008.
David L. Weaver-Zercher, The Amish in the American Imagination. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2001.
42 Internetové zdroje:
Amish Studies (Young Center for Anabaptist and Pietist Studieas at Elizabethtown College), http://www2.etown.edu/amishstudies/Index.asp , dne 10. 6. 2009
Filipi Pavel, in Audio výklad bible, portál Náboženství, Český rozhlas,28.5.2006, http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/rannislovo/_zprava/249047, dne 10.7.2009
Národní databáze bezpečnosti v zemědělství, http://www.nasdonline.org/docs/d001701-d001800/d001777/d001777.html, dne 12. 6. 2009.
Klíčová slova:
Ordnung, moderní společnost, společenství, komunita, separace, amiš, separace, individualita, identita, verbální a nonverbální komunikace.
43 Resumé.
Tato práce je zaměřena na uvedení do celkové problematiky vztahu komunity amišů a moderní společnosti. Popisuje základní znaky každodenního života společenství a vysvětluje jejich význam. Primárně se snaží ukázat, které oblasti tradičního života jsou ovlivňovány tlakem moderního světa a představit kulturní a sociální faktory, které to ovlivňují.
Téma vychází z předpokladu, že tradiční společenství s náboženským základem uprostřed moderní, technologicky a materiálně založené společnosti, je zcela zákonitě nějakému vlivu vystaveno. S ohledem na vysokou míru kulturního kontrastu je toto pole poměrně široké.
V úvodu je navržena typologie amišů, vycházející ze soudobých poznatků sociálních věd a religionistiky. Výstupní stanovisko je takové, že v sociálním rozměru se jedná o
společenství (Gemeinschaft). Religionistika chápe amiše jako křesťanskou sektu.
Prostřednictvím této typologie je k amišům dále takto přistupováno.
Bylo zjištěno, že v interakci s moderním světem dochází k různým změnám ve všech sférách života amišů. Nejmenší dopad byl zaznamenán v ceremoniální oblasti, kterou amišové považují za nedotknutelnou a její ochrana je pro ně prioritou. Nicméně zde můžeme vlivy moderní společnosti vysledovat (např. v jazykových novotvarech). Pronikání moderních technologií je zřetelnější v soukromém životě amišů, jak zjišťujeme například při pohledu do jejich domácností. Nejvýraznější oblastí „modernizace“ je práce. V tomto ohledu jsou
amišové nejliberálnější. Převážně však ke změnám dochází s jejich vědomím, po pečlivém vyhodnocení a dlouhodobém sledování konkrétního fenoménu.
Hlavními prostředky pro vznik této práce jsou studie autorů Johna Hostetlera a Donalda Kraybilla. Hostetler dělí amiše ve vztahu k moderní společnosti, a jejich resistenci k ní, do dvou diskursů, kdežto Kraybill pracuje s generálním vzorcem amiše. Vzájemné doplnění obou názorů je základním nástrojem tohoto tématu.
44 The work is focused on the introduction to overall issues related to Amish community and the modern society. Describes the basic features of the everyday life of the community and explains their significance. Primarily it tries to show whitch part of traditional life is
influenced by pressure from the modern world and introduce social and cultural factors that affect it.
Theme is based on the assumption that the traditional community center with a religious basis for a modern, technologically and materially based society, is completely bound to any effect of exposure. Given the high degree of cultural contrasts, this field is quite wide.
In the introduction there is proposed typology of Amish, based on current knowledge of social sciences and religious studies. The output position is such that in the social dimension this is a community (Gemeinschaft). Religions sciences understand Amis as a Christian sect. Through this typology is followed acces to the Amish.
It was found that because of the interaction with the modern world there are various changes in all spheres of Amish life. The smallest impact was seen in the ceremonial area, which Amish considered inviolable and its protection is a priority for them. However, we can trace the influences of modern society (eg language neoplasms). Penetration of modern technology is evident in the private lives of Amish, as we can see, for example, when looked in their homes. Work is the most striking area of "modernization". In this aspect Amish are the most liberal. Mostly, they are changing their mind after careful evaluation and long-term
monitoring of a particular phenomenon.
The main resources for the development of this work are the studies written by John Hostetler and Donald Kraybill. Hostetler divided Amish in relation to modern society and their resistance to it in the two discourses, while the Kraybill is working with the general pattern of Amish. Coherence of the two views is an essential tool for this topic.
45 Přílohy:
Příloha 1. Demografie kongregací.
Oblast Stát Počet kongregací.
Holmes County Ohio 213
Lancaster County Pensylvánie 169
Elkhart/LaGrange Indiana 133
Geauga County Ohio 85
Adams County Indiana 45
Nappanee Indiana 34
Arthur Illinois 28
Daviess County Indiana 23
Zdroj: http://www2.etown.edu/amishstudies/Largest_Settlements_2008.asp, dne 12.6.2009
Příloha 2. Příklady zákazů a povolení.
Příklady pokynů, které Ordnung předepisuje:
Příklady pokynů, které Ordnung zakazuje:
Barva a styl odívání Leteckou přepravu
Styl klobouků pro muže Ústřední topení v domech
Řád bohoslužeb Rozvod
Klečení věřících při bohoslužbě Elektřinu z veřejné sítě
Sňatek v rámci církve Vstup do armády
Použití koní k práci na poli Šperky, včetně náramkových hodinek a snubních prstenů
Hovořit dialektem Členství ve veřejných organizacích Ocelová kola na strojích Vlastnictví televize, počítače, rádia
Vlastnictví a řízení automobilu Používání dojícího zařízení
Použití traktoru při polních pracích Nástěnné koberce
Zdroj: John A. Hostetler, Amish Society, The Johns Hopkins University Press, 1993, str. 82.
46 Příloha 3. Odhady populace v Lancaster County-Pennsylvania
Datum Počet kongregací Počet lidí
1880 6 750
1910 9 1100
1940 18 2950
1970 46 7500
1990 95 16.400
2010 194 33.000
Zdroj: Donald B. Kraybill, The Riddle of Amish Culture, The Johns Hopkins University Press 2001, příloha B.
Obrázek 1.
Obrázek 2.
47 Obrázek 3.
Obrázek 4.
Zdroj k obrázkům 1-4: John A. Hostetler, The Amish Use of Symbols and Their Function in Bounding the Community, The Journal of the Royal Anthropological Institute od Great Britain and Ireland, Vol. 94, No. 1, 1964.