Prvním psaným koncepčním podkladem pro formování kulturní politiky byla tzv. Bílá Kniha, která určovala záměr v oblastech kultury a představu toho, jakou roli má v kultuře plnit stát.
Přestože zde byly materiály jako je Bílá kniha, až do roku 2001 neexistovala vládou deklarovaná kulturní politika. Až v tomto roce vláda přijala již zmíněný dokument "Kulturní politika: Funkce kultury, hlavní cíle a nástroje kulturní politiky", kde se usnesla na účinnější státní podpoře kultury do roku 2005. Z dokumentu o kulturní politice vyplývá, že je více než potřeba, aby se orgány státní správy a v souvislosti s reformou veřejné správy i orgány samosprávy kulturou více zabývali. Jejich úkolem je vytvářet finanční, koncepční, legislativní a do určité míry i organizační předpoklady pro zapojení a podílení se občanů na kultuře. Občan je tvůrcem, příjemcem i ochráncem a představitelem kultury (Nekolný, 2006).
2.1. Hlavní cíle kulturní politiky Hlavními cíli kulturní politiky jsou:
- garantovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro využíváni této svobody
- vytvářet příznivé podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů, zejména pak na základě občanského sdružování
- vytvářet podmínky pro decentralizaci rozhodování v celém kulturním systému a pro přenášení rozhodovacích procesů
- garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám (menšiny, osoby se zdravotním postižením)
- garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně
- garantovat svobodný přístup občanů k informacím, podporovat výměnu informací uvnitř systému kultury, mezi systémem kultury a vnějším prostředím bez ohledu na jazykové a administrativní hranice
- podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby a užívání kulturních statků
- brzdit negativní vlivy komercionalizace kultury (Škrabalová, Neshybová, Rektořík, 2007).
2.2. Nástroje kulturní politiky
Základními nástroji kulturní politiky jsou nástroje legislativní, ekonomické, institucionální, řídící a metodické.
Legislativní nástroje:
- podle čl. 2, odstavce, Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem a to způsobem, který zákon stanoví. Proto je nutno v právním řádu definovat veřejné služby státu v oblasti
kultury jako zákonné zmocnění (a stanovení povinnosti) státu zabezpečovat kulturní služby jako služby veřejně prospěšné
ekonomické nástroje:
- ekonomická podpora kultury státem je realizována nepřímo (daňovými úlevami, podporou ekonomické soběstačnosti neziskových subjektů) a přímo dotacemi ze státního rozpočtu; žádoucí je posílit fondové financování kulturních aktivit bez integrace orgánů státní správy a rozpočtově zajistit rozhodování orgánů státní správy zejména o dotacích, jež mají povahu náhrady za nucené omezování vlastnických práv vlastníků kulturního dědictví ve smyslu článku 11, odstavce 4, Listiny základních práv a svobod
- je žádoucí posilovat konzistentní postoj orgánů státní správy v kultuře jako jeden ze základních předpokladů pro zachování rovného přístupu občanů ke kulturnímu bohatství
metodické nástroje:
- metodickým a osvětovým způsobe, lze motivovat kulturní chování subjektů nezávislých na orgánech státní správy (krajů, obcí, církví, neziskových kulturních organizací)
Konkrétní cíle kulturní politiky jsou popsány v jednotlivých článcích dokumentu.
Články pojednávají jak o obecném prostředí pro tvorbu, uchování a spotřebu kulturních statků, distribuci, tak i jednotlivými oblastmi kultury a jejich konkrétními problémy i se způsoby řešení (Škrabalová et al., 2007).
2.3. Státní kulturní politika na léta 2015–2020 (s výhledem do roku 2025) Dokument státní kulturní politika České republiky na léta 2015-20202 (s výhledem do roku 2025) je zpracován za účelem podpory kultury, umění, péče o památky a dalších cílů, které vycházejí z Programového prohlášení vlády.
„Úkolem státu je prostřednictvím ministerstva kultury a ve spolupráci s ostatními resorty a s územními samosprávnými celky pečovat o uchování hodnot kulturního dědictví a jejich zapojení do současného života společnosti a legislativními prostředky, ekonomickými nástroji a daňovou politikou vytvářet takové společenské podmínky, které napomáhají rozvoji
umění, podpoře kreativity k rozvoji kulturních a kreativních odvětví.“ (Státní kulturní politika na léta 2015-2020)
Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala k několika následujícím bodům:
- „vláda se chce přiblížit jednoprocentnímu podílů výdajů státního rozpočtu na oblast kultury jako veřejné služby, zajistit přímou vazbu mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a údržbu památkového fondu a důsledně využít fondů Evropské unie a norského finančního mechanismu na opravy památek
- vláda přijme zákon o kultuře, zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování, dále nový památkový zákon, novelu zákona autorského a zákonů mediálních
- vláda usnadní dostupnost veřejných kulturních institucí např.: zavedením jednoho dne s volným vstupem a rodinných slev a prosadí účinnější model rozvoje kreativity dětí prostřednictvím uměleckých aktivit a kulturních zážitků
- vláda bude podporovat amatérské umělecké aktivity, regionální kulturu a veřejné kulturní služby poskytované neziskovými organizacemi“ (Státní kulturní politika na léta 2015-2020)
Státní kulturní politika pro období 2015-2020 má šest základních priorit, kterým podrobně věnuje.
První prioritou je podpora kulturní identity, kulturní rozmanitosti a mezikulturních dialogů. Ministerstvo kultury (dále jen MK) ve spolupráci s Ministerstvem obrany chce využít významných výročí k posílání národní identity občanů a k budování vědomí odpovědnosti ze zděděné i vytvoření hodnoty. MK chce podporovat výzkum národní a kulturní identity a ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a MŠMT identifikovat poslání národních kulturních institucí v kontextu stého výročí vyhlášení samostatného státu. Dále je záměr implementovat Úmluvu o zachování nemateriálního kulturního dědictví a Úmluvu o podpoře a ochraně rozmanitosti kulturních projevů.
Druhou prioritou je rozvoj kreativity, podpora kulturních činností a vzniku kulturních statků, poskytování veřejných kulturních služeb, práce s publikem, podpora přístupu ke kultuře a rozvoj participativní kultury usnadňující sociální začlenění. Ministerstvu kultury ve spolupráci s MŠMT chce zmapovat kulturní kompetence obyvatel a jak jsou významné pro jejich účast na kulturních aktivitách a chce navrhnout programy, které budou rozvíjet tyto kompetence pro různé segmenty populace. MK plánuje podporovat rozvoj osobnosti prostřednictvím neprofesionálního umění a zlepšit přístup ke kulturnímu dědictví. Dále pak MK chce zefektivnit podporu hudebních aktivit, a to zejména souborů, které jsou charakteristické pro menší města. Chce také obnovit veřejnou podporu vzniku děl výtvarného umění a dále podporovat aktivní činnost knihoven, muzeí a galerií. Součástí této priority je vytvořit nástroj pro programové financování činnosti státních kulturních zařízení a vytvořit systém pro kontrolu použití finančních prostředků ze státního rozpočtu
Třetí prioritou je uchování kulturního dědictví. Při naplnění této priority spolupracuje Ministerstvo kultury s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem životního prostředí.
Cílem je identifikovat, vymezit, zachovat a rozvíjet typické kulturní charakteristiky krajiny České republiky a k tomu je potřeba legislativně zajistit odpovídající správu vybraných území se soustředěnými kulturními hodnotami. Součástí této priority je také zvýšit podíl samosprávy na uchování kulturního dědictví podporou identifikace obyvatel s jedinečnými hodnotami kulturního prostředí regionů.
Čtvrtou prioritou je využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti, podpora mobility. MK ve spolupráci s ÚV, MPO, MZV a HK chce navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví. Dále chce digitalizovat a tím zpřístupnit kulturní obsah, který je důležitý pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví, a to včetně vyřešení autorskoprávních aspektů prezentace digitalizovaných děl. Je zapotřebí zmapovat stávající využívání nemovitých památek a paměťových institucí pro poskytování kulturních služeb obyvatelům a navrhnou programy pro jeho zefektivnění.
Pátou prioritou je využití nástrojů eCulture pro rozvoj kultury. Prioritou je v zavést v České republice eCulture a tím zjednodušit přistup k možnostem podpory a zajistit přístup veřejnosti ke kulturnímu obsahu. Cílem je také vytvořit Národní informační kulturní portál a informační centrum pro kulturu.
Šestou prioritou je efektivnější prostředí pro podporu kulturních činností, poskytování veřejných kulturních služeb, vzniku kulturních statků a uchování kulturního dědictví. Hlavním záměrem je zefektivnit výkon veřejné správy v péči o památkový fond a v péči o movité kulturní dědictví. Je potřeba zefektivnit ochranu autorských práv, poskytování kulturních služeb, a hlavně dokončit reformu veřejné správy v oblasti kultury (Státní kulturní politika na léta 2015-2020).