L IBERECKÝ KRAJ

Tento kraj patří k nejmenším krajům ČR dle počtu obyvatel i rozlohou, jak je patrné z přílohy č. 1. Liberecký kraj má tedy rozlohu o velikosti 3163 km², což je 4 % podíl v rámci ČR. Dále je z této přílohy patrné, že zde žije pouze 4,3 % obyvatel z celkového počtu ČR (tedy 0,43 mil. obyvatel). Počet obcí v daném kraji je oproti ostatním krajům v rámci sledovaného regionu menší a to 216 obcí, což je 3,5 % z celkového počtu v rámci České republiky. V Libereckém kraji je průměrná hustota zalidnění. Nejvíce jsou zde obyvatelé koncentrování v rámci liberecko-jablonecké aglomerace.

Řadí se do něho následující okresy: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily.

Do kraje náleží větší počet velkoplošných chráněných území. Mezi ně se řadí Lužické hory, České středohoří, Český ráj, Kokořínsko, CHKO Jizerské hory a stejně jako v Královéhradeckém kraji má svůj důležitý význam Krkonošský národní park (západní částí)

31 Coufalová V. a kol.: Ekologie a životní prostředí, str. 94

a to v cestovním ruchu. Dále jsou často navštěvované: Český ráj, Máchovo jezero a Jizerské hory. Z hlediska cestovního ruchu je tento kraj významný především v zimní sezóně. „Téměř 60 % celkové rozlohy kraje zaujímají chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jizerské hory, Krkonoše a Severočeská křída“³² Tím vzniká ve vztahu k hospodářskému rozvoji regionu důraz na ochranu vod.

Liberecký kraj má charakter průmyslového regionu. Přetrvává zde významné postavení výroby bižuterie a sklářský průmysl. Nový Bor, Železný Brod a Kamenický Šenov jsou důležitá sklářská střediska. Dále začíná být významný také automobilový průmysl.

Slévárenské a sklářské písky, štěrkopísky a stavební a dekorační kámen jsou zde využívány z nerostného bohatství. Především sklářské a slévárenské písky tvoří důležitý přírodní potenciál kraje. Na Českolipsku byla již těžba uranu zakázána z důvodů nízké výnosnosti a ekologickým škodám.

Minimální význam zde má zemědělství. Je zde nejvyšší podíl lesní půdy (přes 40 %

33), ale i naopak nejmenší podíl zemědělské a orné půdy. Lesy jsou narušeny exhalacemi ze zdrojů znečištění (Česká republika, Polsko a Německo).

Problémem jsou v tomto kraji ekologické zátěže. Pokračuje obnova zničených lesů Jizerských hor a západních Krkonoš. „Na Českolipsku probíhá náročná rekultivace území po těžbě uranu, která potrvá několik desetiletí.“³⁴ Ralsko, což je bývalý vojenský výcvikový prostor, má zvláštní postavení. Toto území skrývá významný rozvojový potenciál (přírodní hodnoty).

Území Euroregionu Nisa je téměř totožné s územím daného kraje. Jeho přínosem je zabezpečení vzájemné spolupráce a snížení nevýhody příhraničního území.

32 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Česká republika – Portréty krajů, str. 87

33 Červinka, P. a kol.: Zeměpis České republiky, str. 76

34 Tamtéž, str. 76

3. 4 Porovnání kraj ů tohoto regionu s ostatními kraji Č R

V následující subkapitole porovnám kraje z NUTS 2 Severovýchod. Dojde nejprve k přiblížení úrovně ekonomického blahobytu daného regionu s ostatními kraji v rámci České republiky.

Při výpočtu vycházím z hodnoty abstraktní vzdálenosti, která vyjadřuje větší či menší míru podobnosti v případech, kdy se uvažují údaje v různých měrných jednotkách.

1. Ekonomický blahobyt

O úrovni ekonomického blahobytu regionu spolurozhodují následují údaje: míra zapojení aktivního obyvatelstva, rozdíly v HDP na obyvatele a míra nezaměstnanosti (vycházím z tohoto vymezení uvedeného v publikaci Minimum o regionální a strukturální politice Evropské unie-blíže vymezeno viz literatura). Tyto vyjmenované tři ukazatele jsou využívány pro účely strukturální politiky.

Při porovnávání daných ukazatelů budu vycházet z údajů uvedených ve Statistické ročence České republiky 2005.

Kromě dříve jmenovaných údajů zahrnu do výpočtu i průměrnou hrubou měsíční mzdu. Původně bylo v mém záměru začlenit i ukazatele týkající se životního prostředí, ale v dříve jmenované statistické ročence se nacházejí údaje z této oblasti (ŽP) pouze do roku 2003.

Mezivýpočet a výpočet hodnoty abstraktní vzdálenosti je uveden v příloze č. 2. Jak z ní vyplývá, tak mezi českými kraji existují značné ekonomické rozdíly. Jak již bylo uvedeno v úvodu 1. kapitoly, tak je situace v metropoli nesrovnatelně lepší v porovnání s ostatními regiony našeho státu.

Nyní budou přiblíženy jednotlivé složky výpočtu a jejich souvislosti s kraji na území NUTS 2 Severovýchod.

Jednotlivé složky ukazatele (rok 2004)

Při porovnání krajů ve sledovaném regionu soudržnosti je situace při porovnání HDP na osobu taková, že nejlépe na tom byl ve sledovaném roce Královéhradecký kraj, s 90 procenty průměru, který v porovnání s ostatními kraji obsadil 5. místo. Naopak nejhůře se umístil Liberecký kraj, který dosáhl 81 procent průměru, což je až dvanácté místo mezi kraji

ČR. (Pro porovnání: Olomoucký kraj byl na tom nejhůře za Českou republiku, protože se HDP na jednoho obyvatele pohybovalo na 78 procentech, což bylo více než 2,5krát méně v porovnání s českou metropolí).

Pardubickému kraji patřilo 7.-8. místo společně s krajem Vysočina, přičemž dosáhly 86 procent průměru.

Při porovnání dalšího sledovaného ukazatele, kterým je míra nezaměstnanosti, jsou kraje v NUTS 2 Severovýchod téměř vyrovnané. Kraje dosáhly v porovnáním s ČR (dle ČSÚ 8,3 %) lepších hodnot, s kterými obsadily 5 - 8 místo. Nejlepší situace byla v Libereckém kraji, kde tato míra dosáhla 6,4 procent. Pardubický kraj dopadl z tohoto regionu nejhůře a s hodnotou 7 % se umístil na 8. místě mezi kraji České republiky.

Naopak míra ekonomické aktivity (podíl ekonomicky aktivních obyvatel na jejich celkovém počtu) byla značně rozličná, přičemž se nejlépe umístil Liberecký kraj, který obsadil 4. místo. Nejhorší situace byla naopak v Královéhradeckém kraji, který se zařadil na dvanácté místo s 57,9 %. Tyto kraje se v porovnání s Českou republikou (59,2 % dle ČSÚ) umístily hůře, než byl republikový průměr až na Liberecký kraj, který tuto hodnotu převýšil o 1,4 %.

Poslední sledovaný ukazatel, kterým byla průměrná hrubá měsíční mzda, už nebyl tak rozdílný jako předchozí a kraje se umístily v druhé třetině v rámci České republiky, tedy mezi 6 - 10 místem. Hrubá mzda ale ani v jednom kraji nedosáhla průměrné hodnoty, která byla za Českou republiku dle ČSÚ Kč 18 582,--, což bylo u těchto krajů v daném roce v průměru o Kč 2 000,-- méně.

Dle tabulky číslo 2 je zřejmá podobnost mezi kraji, která vychází z výpočtu abstraktní vzdálenosti. Všechny mezivýpočty jsou vloženy do tabulky v příloze č. 2, kde je také naznačen způsob výpočtu. Při získávání hodnot jsem využila programu Microsoft Excel.

Při porovnání pouze těchto tří krajů je zřejmé (což vyplývá i z předchozího popisu), že si je podobný Královéhradecký a Pardubický kraj.

Tabulka č. 2 Matice hodnot vycházející z výpočtu abstraktní vzdálenosti Zdroj: Vlastní propočet, vycházela jsem z údajů v příloze č. 2

Naopak nejvyšší rozdíl (v rámci NUTS 2 Severovýchod) je mezi Královéhradeckým a Libereckým krajem, kde jsou především velké rozdíly mezi HDP na obyvatele a míře ekonomické aktivity.

Z dané tabulky dále vyplývá i podobnost krajů v rámci celé České republiky.

Královéhradecký a Pardubický kraj si je nejpodobnější i v rámci mezikrajového srovnání v rámci České republiky. Liberecký kraj je nejpodobnější s Jihočeským krajem.

Téměř všechny kraje (což už vyplývá ze samotné přílohy č. 2) mají nejrozdílnější situaci ve sledovaných ukazatelích s metropolí. Nejinak je tomu i u kraje Pardubického a Libereckého. U Královéhradeckého kraje je ale nejrozdílnější situace s Karlovarským krajem, který předstihl i Prahu. Velká diferenciace je způsobena především v rozdílné situaci v HDP na obyvatele a míře ekonomické aktivity, odlišnosti jsou ale i u ostatních ukazatelů.

Za pomoci takto modifikované úrovně ekonomického blahobytu regionu je samozřejmě možno porovnat všechny kraje v ČR.

Nyní se ještě u porovnávání krajů v rámci NUTS 2 Severovýchod zaměřím na HDP na 1 obyvatele ve srovnání s Evropskou unií.

2. HDP na 1 obyvatele ve srovnání s EU

V úvodu 3. kapitoly již byl porovnán tento ukazatel v rámci NUTS 2 v České republice, nyní se zaměřím na kraje.

Tabulka č. 3 Porovnání HDP na 1 obyvatele ve srovnání s EU^* (v %)

Jak je z tabulky č. 3 patrné, existují mezi jednotlivými kraji velké ekonomické rozdíly.

Pro úplnost: Nejhorší situace byla v Olomouckém kraji. Nejvýraznější nárůst nastal za roky 2003 a 2004 v Moravskoslezském kraji, přičemž se jedná o navýšení o 4 % u daného ukazatele. V porovnání za Českou republiku jako celek od roku 2000 HDP na obyvatele ve srovnání s Evropskou unií roste.

Když se zaměřím na NUTS 2 Severovýchod, tak v Královéhradeckém kraji došlo v roce 2001 k poklesu oproti předchozímu roku. V Libereckém kraji došlo k mírnému poklesu v roce 2003 naproti roku 2002. Jinak byl u ostatních krajů v rámci NUTS 2 Severovýchod stav rostoucí nebo lineární v rámci rozmezí let 2000 - 2004.

Nyní přiblížím rok 2004, v němž začalo programovací období. Královéhradecký kraj dosáhl v tomto roce nejlepšího výsledku z daných tří krajů (NUTS 2 Severovýchod), přičemž získal 64 % daného ukazatele. Naopak nejhorší situace byla u Libereckého kraje. Když bych měla stanovit pořadí za rok 2004 v rámci sledovaného regionu dle krajů, tak se Královéhradecký kraj umístil na 5. místě v rámci ČR, Pardubický na 7. místě a Liberecký až na 11. místě v rámci ČR.