V provedené studii se objevují určité metodologické nedostatky, které mohou být potenciálním zdrojem zkreslení. Za jeden z nich považuji nedostatečnou triangulaci metod získávání dat. V kapitole
„Tvorba dat“ píši o doplňování informací získaných z rozhovorů vlastním pozorováním. Toto pozorování ovšem nelze označit za další metodu sběru dat, jelikož se nejedná o pozorování za účelem výzkumu, ale o znalost respondentů před výzkumem. Zakomponování dat do výzkumu získaných tímto způsobem je ovšem minimálně diskutabilní. Výhodou je možnost porovnání výsledků z rozhovorů s vlastní zkušeností a možnost přezkoumat neočekávané závěry například doplňujícím rozhovorem, případně získaným závěrům dodat na věrohodnosti, pokud zapadají do předchozích představ. Nijak závažně zasahovat do získaných údajů těmito znalostmi ale nepovažuji za vhodné, jelikož nevznikly za výzkumným účelem, nebyly nijak dokumentovány ani analyzovány, mohou být subjektivně zkresleny vlastními sympatiemi/antipatiemi a dalšími vlivy výzkumníka. Z těchto důvodů jsem všechny závěry v zakotvené teorii podložila konkrétními úryvky z rozhovorů a nepřidávala nové, vzniklé z jiných zdrojů dat. Jak ale píši výše, vlastní zkušenosti v žádném směru nevyvrací vzniklé závěry a využívám je tedy k pevnějšímu zakotvení výsledné teorie.
Dále je možné považovat za problematickou metodu způsobu výběru vzorku, jelikož jsem oslovovala pouze ty členy Mensy, které bydlištěm přísluší k brněnské místní skupině, z důvodu lepší dostupnosti pro rozhovor. Je možné, že důvody pro vstup do Mensy těchto členů jsou nějak ovlivněny jejich místem bydliště. Například potenciálním vlivem by mohla být výraznější propagace Mensy ve větších městech a jejich blízkosti.
Za jednu z problematických oblastí ve výzkumu považuji také povahu dat. Některé vzniklé kategorie jsou doloženy pouze samostatnou výpovědí respondenta, na kterou není již respondent dále podrobně dotazován, a výzkumník systematicky nesměřuje k jejímu potvrzení pomocí dalších návazných otázek. Rozhovory mohly být provedeny do větší hloubky s podrobnější analýzou života zkoumané osoby – z rodinné oblasti, školní, zájmové, ale také emocionální, názorové atd.
Za možný limit studie považuji také nedostatečnou nasycenost některých kategorií. Zvláště osobnostních charakteristik, z kterých dále vyplývají důvody pro vstup do Mensy a testování IQ.
Některé z těchto charakteristiky nebyly prokázány u všech respondentů zapadajících do uvedené části schématu (například Pepa není zaměřen na intelektovou výkonnost, ale vykazuje jako svůj důvod pro vstup pocit výjimečnosti z členství), případně nebylo jejich působení na důvody pro vstup do Mensy dostatečně podloženo podpůrnými otázkami (Honza například vykazuje introvertní sklony a také neuspokojivé sociální kontakty, ale zda bylo jeho jediným důvodem pro vstup nalezení uspokojivějších sociálních kontaktů není z rozhovoru zcela zřejmé. Píše, že byl zvědavý na lidi v Mense, na druhou stranu ale uvádí, že žádné nové kontakty nepotřeboval, chybí zde tedy podrobnější zkoumání). Dále také nebyly zkoumány další vlivy, které zřejmě na vznik těchto důvodů působí (situace v rodině, emoční rozpoložení v době před vstupem atd.).
Pokud se zaměřím na praktickou využitelnost výsledků provedené studie, napomáhají k odhalení
charakteristických rysů typických členů Mensy (aktivních) a tím přispívají k porozumění chování těchto jedinců, kteří jsou specifickou podskupinou mezi nadanými dospělými. Odhalují také postavení a úlohu Mensy v životě jejích členů. V rozhovorech se zkoumané osoby vyjadřují s pozitivním náhledem na Mensu a její členy (s výjimkou Pepy), kladně hodnotí konané akce a mnohdy označují ostatní členy za své přátele. Výzkum tedy pomáhá upozornit na pozitivní roli, kterou tato organizace v životech mnohých jedinců hraje - vytváří pro ně kvalitní a uspokojivé sociální prostředí. Vzájemné porozumění v určitých oblastech podobných jedinců vede k rozvoji komunikačních dovedností, k rozvoji netradičních zájmů ve skupině (deskové hry, šifrovací akce, luštění hlavolamů atd.) a v neposlední řadě k rozšiřování jak obzorů ve směru sociálním, tak informačním (Mensa pořádá různé přednášky s odborníky, exkurze na zajímavá místa atd.), jak dokládá svým vyjádřením Klára: „…
objevuju nový lidi s kterýma je o čem povídat. A samozřejmě, že v Mense jsou nejrůznější lidi profesně i zájmově.
Jak psal Tomáš v časopise pár měsíců zpátky, kde potkáte někoho, kdo se vrátil z Iránu, soudí v Kosovu, pracuje v Dominikánské republice, chová pejsky, peče dobrou bábovku a takhle to tam vyjmenoval. Tak mi to jako rozšiřuje obzory názorově, znalostně, potkat někoho úplně jiného jako a tak.“ I když pro mnohé členy nebyla důvodem vstupu potřeba nových sociálních kontaktů, kladné působení tímto směrem plyne ze všech rozhovorů (s výjimkou Pepy).
Z výzkumu vyplývá, že Mensa je pro její členy určitou terapií, je něčím, co jim pomáhá k dobrému pocitu. Proč vstup potřebují k tomu, aby se cítili výjimečně, neplyne pouze z uvedených osobnostních charakteristik a z chápání Mensy jako prestižní organizace, i když k tomu jistě přispívají, ale i z jiných neodhalených faktorů. Pro budoucí výzkumy doporučuji zaměřit se právě na tyto faktory, jelikož existuje mnoho jedinců vykazujících stejné osobnostní charakteristiky, kteří nepotřebují získat členství v Mense. Co je tedy ještě na těchto lidech specifické?
Dále doporučuji zaměřit se například na důvody výstupu z Mensy. Podívat se tedy na Mensu z druhého úhlu pohledu – Co nedokáže poskytnout? Jaké jsou důvody pro zklamaná očekávání bývalých členů? Dále by mohly být, v souvislosti s rozšiřováním znalostí o této podskupině nadaných dospělých, přínosné studie zaměřené na důvody vstupu neaktivních členů Mensy – proč si stále platí členství, když se neúčastní dění v Mense? Tyto výzkumy mohou navázat na moji studii a vytvořit komplexnější pohled na danou problematiku.
Závěr
Uvedená práce přinesla vhled do problematiky důvodů pro vstup do Mensy. Osvětlila některé charakteristiky členů Mensy a poskytla čtenáři nahlédnutí do uvažování těchto jedinců. Otázka „Proč?“
odhaluje náš vnitřní svět, osvětluje naše chování a motivy, odpovědi na ní mohou být stejně různorodé jako jsme my sami. Jaké lze vysledovat odpovědi na otázku, proč jedinci vstupují do Mensy, doplním v odpovědi Petra z úvodu této práce.
Tomáš: „Kamarádi, co kdybych vám teď řekl, že můžete vstoupit do Mensy, protože jste úspěšně vykonali potřebné IQ testy?“ Petr: „Určitě bych vstoupil, proč ne… „ Radim: „Já bych tedy určitě nevstoupil, proč taky…“ Tomáš: Proč tedy ano/ne?
Petr: „No, já to vidím tak… Jednak člověk v Mense může potkat nový a zajímavý lidi, to je jasný, a tím získat uspokojivější sociální život a kontakty, který se mu třeba nedaří získat jiným způsobem. No, rozumíš, prostě si třeba s jinejma lidma tolik nerozumí, žije tak nějak v jiným světě a nechápe je. A potom se může zdát, že je třeba asociál, nebo si zvykne na to, že je introvert, ale vůbec tomu tak být nemusí.. a najednou vstoupí a řekne si, hele, ono to jde… No a nebo třeba taky si vezmi, že to je prestižní organizace, jsou tam nejchytřejší lidi, vážení určitě, a inteligence je přece dneska hrozně důležitá – že jo vědci, odborníci, hýbe to světem, a teď ty bys tam mohl být mezi nima. Nebyl by to super pocit? Jako mít ten papír, že tam jsem, pro sebe, ale třeba i do životopisu – vždyť v práci je inteligence taky většinou důležitá, pokud teda nechceš třeba někde tahat pytle… „
Radim: „Tak já to tedy vidím jinak… „
Literatura
Alias, A., Rahman, S., Majid, R., & Yassin, S. (2013). Dabrowski’s Overexcitabilities Profile among Gifted Students. Asian Social Science, 9(16).
Alvarado, N. (1989). Adjustment of gifted adults. Advancet development Journal. 1, 77-86. Retrieved form http://positivedisintegration.com/Alvarado,%20N.%20(1989).pdf.
Benson, E. (2003). Intelligence across coultures. Monitor Staff, 34 (2), 56.
Bímová, I. (2007). Psychologická studie motivů pozdního rodičovství. E-psychologie, 1(1), 36-47.
Dostupné z http://e-psycholog.eu/pdf/bimova.pdf.
Co je to Mensa? Mensa České republiky. Dostupné z http://www.mensa.cz/mensa/.
Cockcroft, K., & Israel, N. (2011). The Raven's Advanced Progressive Matrices: A Comparison of Relationships with Verbal Ability Tests. South African Journal of Psychology, 41(3), 363-372.
Cross, T., Cassady, J., Dixon, F., & Adams, C. (2008). The Psychology of Gifted Adolescents as Measured by the MMPI-A. Gifted Child Quarterly, 52(4), 326-339.
Čavojská, M., Fořtíková, J., Fořtík, V., Schneiderová, E., Šedá, S., Vedralová, A., … Vodička, J. (2010).
Vyhledáváme rozumově nadané žáky. Praha: Výzkumný ústav pedagogický. Dostupné z http://www.nuv.cz/uploads/Publikace/vup/Vyhledavame_rozumove_nadane_zaky1.pdf.
Čermák, I., & Štěpaníková, I. (1998). Kontrola validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu.
Československá psychologie, 42 (1), 50-62.
Davis, K., Christodoulou, J., Seider, S., & Gardner, H. (2012). Theory of multiple intelligences. Harvard.
Retrieved form http://howardgardner01.files.wordpress.com/2012/06/443-davis-christodoulou-seider-mi-article.pdf.
Disman, M. (1998). Jak se vyrábí sociologická znalost. (1. vyd., 374 s.) Praha: Karolinum.
Ellis, L., & Chen, E. (2013). Negotiating identity development among undocumented immigrant college students: A grounded theory study. Journal of Counseling Psychology, 60(2), 251-264.
Fořtík, V., & Fořtíková, J. (2007). Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. (Vyd. 1., 126 s.) Praha: Portál.
Gottfredson, L. (1998). The General Inteligence Factor. Scientific American presents, 9(4), 24-29. Retrieved from http://www.udel.edu/educ/gottfredson/reprints/1998generalintelligencefactor.pdf.
Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. (Vyd. 1., 407 s., Překlad Martin Štulrajter).
Praha: Portál.
Hříbková, L. (2009). Nadání a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke školské praxi. Praha: Grada.
Irurita, V. F. (1996). Hidden Dimensions Revealed: Progressive Grounded Theory Study of Quality Care in the Hospitál. Gualitative health research, 6(3), 331-349. Retrieved from
http://www.researchgate.net/publication/240698179_Hidden_Dimensions_Revealed_Progressive_Gr ounded_Theory_Study_of_Quality_Care_in_the_Hospital.
Jacobsen, M. (1999). Arousing the sleeping giant: Giftedness in adult psychotherapy. Roeper Review, 22(1), 36-41.
Jacobsen, M. E., (1999). Encountering the Gifted Self Again, For the First Time. Retrieved from http://talentdevelop.com/articles/ETGSAFTFT.html.
Jurášková, J. (2006). Základy pedagogiky nadaných. Praha: Institut
Kornblum, M., & Ainley, M. (2005). Perfectionism and the gifted: A study of an Australian school sample. International Education Journal, 6(2), 232-239. Retrieved from http://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ854975.pdf.
Kovářová, R., & Klugová, I. (2010). Edukace nadaných dětí a žáků. Ostrava: Ostravská univerzita.
Dostupné z http://projekty.osu.cz/synergie/dok/opory/kovarova-edukace-nadanych-deti-a-zaku.pdf.
Lewis, R., Kitano, M., & Lynch, E. (1992). Psychological intensities in gifted adults. Roeper Review, 15(1), 25-31.
Lovecky, D. (1986). Can You Hear the Flowers Singing? issues for Gifted Adults. Journal of Counseling, 64(9), 572-575.
Mackintosh, N. (2000). IQ a inteligence. (1. vyd., 401 s.) Praha: Grada.
Mejias, N., Gill, C., Shpigelman, C. (2014). Influence of a support group for young women with disabilities on sense of belonging. Journal of Counseling Psychology, 61(2), 208-220. Retrieved fromhttp://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed?term=Mejias%20NJ%5BAuthor%5D&cauthor=true&cau thor_uid=24660692.
Mills, C., Ablard, K., & Brody, L. (1993). The raven's progressive matrices: Its usefulness for identifying gifted/talented students. Roeper Review, 15(3), 183-186.
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. (Vyd. 1., 332 s.) Praha: Grada.
Mönks, F., & Ypenburg, I. (2002). Naše dítě je velmi nadané: rukověť pro rodiče a učitele. Praha: Grada Mueller, C. (2009). Protective Factors as Barriers to Depression in Gifted and Nongifted
Adolescents. Gifted Child Quarterly, 53(1), 3-14.
Nauta, N., & Corten, F. (2002). Gifted adults in work. Bohn Stafleu van Loghum. Retrieved from http://www.davidsongifted.org/db/Articles_id_10495.aspx.
Páchová, A, & Rendl, M. (2013). Proč romské děti selhávají v inteligenčních testech? Pedagogika, 1, 54-69.
Dostupné z http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=268.
Perrone-McGovern, K., Boo, J., & Vannatter, A. (2012). Marital and Life Satisfaction Among Gifted Adults. Roeper Review, 34(1), 46-52.
Perrone, K., Perrone, P., Ksiazak, T., Wright, S., & Jackson, Z. (2007). Self‐perception of gifts and talents
among adults in a longitudinal study of academically talented high‐school graduates. Roeper Review, 29(4), 259-264.
Persson, R. (2007). The Myth of the Antisocial Genius. Gifted and Talented International, 22(2), 19-34.
Retrieved from http://www.world-gifted.org/Publications/GnTI-Journal.
Piechowski, M., Silverman, L., Cunningham, K., & Falk, F. (1982). A comparison of intellectually gifted and artistson five dimensions of mental functioning. University of Denver. Retrieved from http://positivedisintegration.com/Piechowskietal1982.pdf.
Plháková, A. (1999). Přístupy ke studiu inteligence. (1. vyd., 305 s.) Olomouc: Univerzita Palackého.
Polišenská, V, Koubalíková, S., & Borovanská, M. (2012). Inteligence a agresivita pachatelů majetkové trestné činnosti. Československá psychologie, 61(6), 574-583. Dostupné z
http://www.psu.cas.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/humansci/psu-brno/people-contacts/cv/polisenska/Inteligence-a-agresivita0001.pdf.
Powell, P., & Haden, T. (1984). The intellectual and psychosocial nature of extreme giftedness. Roeper Review, 6(3), 131-133.
Prober, P. (2008). Counseling gifted adults. Annals of the American Psychotherapy Association, 11(1), 10-15.
Ruisel, I. (2000). Základy psychologie inteligence Přel. P. Bakalář. (1.vyd., 183 s.) Praha: Portál.
Řiháček, T., Čermák, I., & Hytych, R. (2013). Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. (Vyd. 1., 190 s.) Brno: Masarykova univerzita.
Schuler, P. (2000). Perfectionism and gifted adolescents. The Journal of Secondary Gifted Education, 11(4), 183-196. Retrieved from http://joa.sagepub.com/content/11/4/183.full.pdf.
Silverman, D. (2005). Ako robiť kvalitatívny výskum: praktická príručka. (Vyd. 1., 327 s., Překlad Martin Štulrajter). Bratislava: Ikar.
Silverman, L. (1999). Perfectionism: The Crucible of Giftedness. Advanced Development, 8, 47-61.
Retrieved from
http://nmgifted.org/GAC%20Resources/Perfectionism%20The%20Crucible%20of%20Giftedness-SILVERMAN.pdf.
Silverman, L., & Lovecky, D. (1994). The moral sensitivity of gifted children and the evolution of society. Roeper Review, 17(2), 161-176.
Silverman, L., & Neihart, M. (1990). Social and emotional education of the gifted: The discoveries of Leta Hollingworth. Roeper Review, 12(3), 112-124.
Southern, M., & Plant, W. (1968). Personality Characteristics of Very Bright Adults. The Journal of Social Psychology, 75(1), 119-126.
Sternberg, R., & Bayley, N. (1997). The concept of intelligence and its role in lifelong learning and success: The role of inteligence. American Psychologist, 52(10), 29-43.
Strauss, A. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie Přel. S. Ježek.
(1.vyd., 196 s., Překlad Martin Štulrajter). Boskovice: Albert.
Svoboda, M. (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. (Vyd. 1., 791 s.) Praha: Portál.
Svoboda, M. (2010). Psychologická diagnostika dospělých. (Vyd. 4., V nakl. Portál 3., 343 s.) Praha: Portál.
Špok, D. Více o … nadání a výrazné inteligenci. Dostupné z http://www.daliborspok.cz/individual/nadani-inteligence/.
Taft, R. (1971). A note on the characteristics of the members of Mensa, a potential subjekt pool. Journal of Social Psychology, 83 (1), 107-111.
Terman, L. & Oden, M. (1959). The gifted group at mid life. In Genetic studies of genius. Stanford university press. Retrieved from
https://archive.org/stream/giftedgroupatmid011505mbp/giftedgroupatmid011505mbp_djvu.txt.
Tolan, S. (1994). Discovering the gifted ex‐child. Roeper Review, 17(2), 134-138.
Warne, R. (2009). Comparing Tests Used To Identify Ethnically Diverse Gifted Children. Multicultural education. Retrieved from http://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ871365.pdf.
Webb, J., Amend, E., Webb, N., Goerss, J., Beljan, P., & Olenchak, R. (2004). Misdiagnosis and Dual Diagnosis of Gifted Children. Supporting emotional needs of the gifted. Retrieved from http://sengifted.org/archives/articles/misdiagnosis-and-dual-diagnosis-of-gifted-children.
Wechsler, D. (1958). The measurement and appraisal of adult inteligence. Baltimore: The Williams & Wilkins Company. Retrieved from https://archive.org/details/measurementandap001570mbp
Wirthwein, L., & Rost, D. (2011). Giftedness and subjective well-being: A study with adults. Learning and Individual Differences, 21(2), 182-186.
Zeidner, M., & Shani-Zinovich, I. (2011). Do academically gifted and nongifted students differ on the Big-Five and adaptive status? Some recent data and conclusions. Personality and Individual Differences, 51(5), 566-570.