Nyní se zaměřím na dvě vzájemně propojené kategorie – „Hodnota Mensy“ a „Možný přínos z členství.“ První kategorii přináležela vlastnost „Prestiž“, rozložená na škále prestižní-neprestižní.
Druhá kategorie disponovala vlastností „Výjimečný pocit“.
Respondenti, kteří vykazují zaměřenost na intelektovou výkonnost a chápou inteligenci jako schopnost vysoké hodnoty (a také Pepa, u kterého se toto zaměření v DO nepotvrdilo), vnímají Mensu jako prestižní organizaci. Toto pojetí Mensy dále dává vzniknout možnosti přínosu z členství, kterým by byl vlastní pocit výjimečnosti. Do těchto vzájemně spojených působících faktorů zapadají téměř všichni respondenti (s výjimkou Dáši a Honzy). Nyní uvedu konkrétní úryvky z rozhovorů, které mě vedly k vytvoření zmíněných závěrů. Někteří respondenti přímo sami přiznávají, že je pro ně Mensa prestižní organizaci (Marek, Olga, Kuba, Klára a Pepa), u jiných je možné tento postoj z rozhovoru odvodit (Lenka).
Marek uvažuje následovně. V: „Dobře. Kdyby ti někdo ale nabídnul členství třeba v curlingovém klubu, že tedy můžeš vstoupit, když chceš, bylo by to stejné?“ R: „No to je něco jiného. Jako být mezi dvěma procentama v uvozovkách nejchytřejších lidí mě samozřejmě přijde trošku prestižnější, než vstoupit do curlingového klubu.
Takže asi takhle. V: „Hm.“ R: „Jako vnímal jsem to prostě jako jakousi prestiž. Prostě neberou tam zdaleka
každýho.“ V dalších částech rozhovoru potom podotýká, že vstoupil kvůli potvrzení (papíru) o členství.
S Markem jsem po vytvoření výsledného modelu „Důvody vstupu do Mensy“ diskutovala vzniklé závěry a sám potvrdil, že jsou v souladu s jeho důvody.
U Pepy z rozhovoru ani z DO nevyplývá zaměření na intelektovou výkonnost, ale zmiňuje jak prestiž Mensy, tak pocit výjimečnosti z členství. R: „…v dnešní době jsou o Mense informace dostupný, tak určitě bych tam šel kvůli tomu, že je to prostě známý a prestižní…“ R: „Říkal jsem si, že se potkám s výjimečnejma lidma a když tam patřím, tak asi budu taky no a bylo to takové potvrzení. Jakože jsem tam, jako oni.“
Klára také prezentuje svůj náhled na Mensu jako na prestižní organizaci. R: „No minimálně ta zvědavost jako co je to za organizaci, jestli mi to má co dát nebo možná taky i ten pocit jako nechci říct jako chlubím se, ale jako nevím jestli bych se tím potom někde jako předváděla, ale prostě vnitřní pocit je hezkej, že patřím do takové organizace. V: „Jaké myslíš? Jako třeba prestižní?“ , R: „No, minimálně na venek to tak působí.
Potom, když už vstoupíš, tak tě možná ani nenapadne to tak brát. Ale tak.“
Kuba chápal členství v Mense jako něco, co mu zvýší sebevědomí, ale také například pomůže najít si práci. V: „Tak co bys řekl, že tě přimělo k tomu stát se členem? Co tě tam táhlo?“ R: „ No asi jsem si chtěl zvýšit sebevědomí. A hlavně jsem to měl, říkal jsem si, že si to můžu napsat do životopisu.“ V: „Takže sis myslel, že ti to v životopise pomůže? Vnímal jsi to jako své plus?“ R: „No tak určitě. Do životopisu se píše kde co. Já si myslím, že by mi to pomohlo. Tenkrát jsem si tím byl téměř jistej…„ R: „Že by se na mě mohl dívat ten personalista nějakým způsobem pozitivně. Že budou dva kandidáti a jeden navíc bude mít, že je členem Mensy, tak vezmou radši toho člena Mensy.“ O jeho postavení inteligence vysoko v hierarchii hodnot píši výše.
Olga také svým postojem k Mense zcela zapadá do předloženého schématu. V: „Jasně, a jak si tu organizaci vnímala? Když bys to třeba srovnala s členstvím v jiných organizacích, klubech nebo kroužcích?“ R:
„No asi bych řekla pro mě tak nějak důležitá. I když jsem neměla tendenci nebo jsem nepřepokládala, že bych se něčeho účastnila. Ale tak nějak důležité pro můj vnitřní pocit.“ V: „To mě ještě zajímá. Mohlo ti stačit, že zjistíš, jak na tom jsi, ale ty ses rozhodla, že se staneš členem…“ R: „No, asi mi to přišlo prestižní. Ne že bych to musela někde jako prezentovat. Ale spíš sama pro sebe, že jsem jako členkou Mensy. Vlastně já to ani nikomu moc neříkám, to bylo vyloženě pro mě a pro můj pocit.“ V: „Takže inteligenci bereš jako vysokou hodnotu?“ R: „No určitě, je to lepší v životě, když je člověk chytrej. Takže jo.“ R: „Prostě pro mě bylo důležité to členství, ten papír.“
U Lenky nejsou projevy, díky kterým by bylo možné ji zařadit do pólů prestiže Mensy a pocitu výjimečnosti, na první pohled takto zřejmé jako u výše uvedených zkoumaných osob, ale po pečlivé analýze rozhovoru jsem se rozhodla její důvody do tohoto schématu také zařadit. Mluví jednak o tom, že se chtěla vyzdvihnout vstupem do organizace v očích matky a být v něčem nad bratrem. To svědčí o hodnotnosti tohoto členství. Dále hovoří o svých představách o Mense a jejích členech, konkrétně: „R
„Ale potkala jsem se s tím Blumensteinem. Tenkrát to byl člověk prostě takovej, no ne ideál, ale prestižní prostě.
Tak jsem to brala tak, že mě to posune trošku někam dál. A celkem mi to přišlo zajímavé i ty lidi a ten se mi představí jako předseda. Tak mě to fascinovalo, že já jakožto skoro nic se bavím s někým, kdo je jakože, kdo toho relativně dost dokázal a úplně jako kdyby na stejné úrovni, že to nebylá žádná hierarchie, jak je člověk zvyklej ze školy.“ R: „.. jsem byla zvolená jako květinářka. A to mě hrozně potěšilo, i když je to taková funkce nefunkce.
Prostě jak mě takoví lidi hned mezi sebe přijali.“ Což vypovídá o jejím původním obrazu Mensy jako organizace sdružující výjimečné lidi a o tom, že pro ní je hodnotná. V úryvku také Lenka poukazuje na svůj pocit, že může být členství v Mense pro ni prospěšné – může ji posunout někam dál. Na základě uvedených projevů i Lenku vnímám jako respondenta zapadajícího do vynořující se teorie.
Z popsaných kategorií a souvislostí mezi nimi vychází ústřední koncept celé teorie – předpoklad, že členství v Mense může být přínosem. Tento přinos plyne buď z potenciálních uspokojivějších sociálních kontaktů, nebo z potenciálního pocitu výjimečnosti z členství.
Shrnutí
Na základě podrobné analýzy dat jsem sestavila výše uvedené schéma, které je grafickým znázorněním vzniklé teorie. Tato teorie je, jak dokazuji v předchozí kapitole, pevně zakotvena v datech, neobjevují se žádné výzkumné osoby, jež by do ní nezapadaly. Dále jsem použila několik technik zvyšování validity (uvádím v kapitole „Tvorba dat“), což dodává teorii na věrohodnosti. Vzniklou teorii nyní přiblížím.
Členové Mensy disponují určitými charakteristikami, které napomáhají vzniku pocitu, že Mensa může být dotyčnému v určitém směru prospěšná. Není možné očekávat, že rozhovory poskytly plný výčet těchto charakteristik, tudíž je pravděpodobné, že na vznik uvedeného pocitu mají vliv další neodhalené faktory. Ty, které se projevily, a z výzkumu pozoruji jejich spojení s důvody pro vstup do Mensy, jsou následující: introvertní sklony, netypické/intelektuální/introvertní zájmy, zaměření na intelektovou výkonnost a s tím spojena vysoká hodnota inteligence. První z těchto charakteristik (introvertní sklony, netypické/intelektuální/introvertní zájmy a také netolerance autorit) jsou spjaty s neuspokojivými sociálními kontakty. Tyto faktory dále vedou k ústřední kategorii celého konceptu, k pocitu, že Mensa může být pro jedince přínosem. Tento přínos vidí respondenti v možnosti uspokojivějších sociálních kontaktů. Do této části zapadají hlavně Honza a Dáša, u několika dalších respondentů tento důvod označuji jako spolupůsobící (Klára, Lenka a Pepa). Další uvedené osobnostní charakteristiky a hodnotová orientace (zaměření na intelektovou výkonnost a vysoká hodnota inteligence) působí společně s dalšími faktory na vznik chápání Mensy jako prestižní organizace, což se dále odráží v ústřední kategorii pocitu, že Mensa může být pro jedince přínosem. U těchto respondentů přínos tkví v dobrém pocitu/pocitu výjimečnosti být členem takové organizace. Jako stěžejní tento
motiv vidím u Marka, Kuby a Olgy, dále také převažuje u Kláry, Lenky a Pepy. U Pepy se nevyskytují zmíněné osobnostní charakteristiky – vyvrátil v DO zaměření na intelektovou výkonnost, ale prestiž Mensy a pocit výjimečnosti z členství se u něj projevuje.
Z analýzy dat se tedy vynořily dva důvody pro vstup do Mensy:
1) potřeba uspokojivějších sociálních kontaktů,
2) možnost cítit se výjimečně jako člen prestižní organizace.