Zdroj: (ČSÚ, 2018)
To s sebou samozřejmě nese možnosti, že přicházející pracovní síla může představovat buď ekonomickou zátěž, přínos v podobě vzdělaných lidí, ale také příchod takové pracovní síly, která sice bude schopna aktivní práce, ovšem nebude natolik vzdělaná, aby byla schopna pokrýt volná pracovní místa.
3 Vládní programy ekonomické migrace
Proces související se zaměstnáváním cizinců může být pro zaměstnavatele administrativně i časově náročný. Proto jsou realizovány různé vládní programy ekonomické migrace, které napomáhají zaměstnavatelům do České republiky zahraniční pracovníky přivést. Žádost o zařazení do programu se podává na konkrétního cizince, kterého si vybral zaměstnavatel. Zahraniční pracovník o zařazení do programu nežádá, je zařazován na základě žádosti podané zaměstnavatelem splňujícím kritéria. Obecně lze říct, že firma musí prokázat, že vyrovnala veškeré závazky vůči státu. V České republice jsou zavedeny tyto programy:
1. Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec – je využíván zaměstnavateli, kteří potřebují obsadit pozice vyžadující vyšší kvalifikace. Většinou se jedná o technické a administrativní pozice a specialisty různých oborů.
2. Program kvalifikovaný zaměstnanec – je využíván zaměstnavateli při řešení nedostatku středně až nízko kvalifikovaných zaměstnanců (např. obsluhy strojů a zařízení, řemeslníci a opraváři, apod.). Tento program je omezen pouze na státní příslušníky Ukrajiny, Srbska, Mongolska, Filipín, Běloruska, Černé Hory, Moldávie, Kazachstánu a Indie. Úřady práce kontrolují, aby zahraniční pracovník pobíral mzdu nebo plat v minimální výši 1,2násobku zaručené mzdy.
3. Program klíčový a vědecký personál – je využíván významnými nadnárodními investory, start-upy a výzkumnými organizacemi, které potřebují zaměstnat vysoce kvalifikované pracovníky. Program má nejrychlejší vyřízení, ale není určen pro zdravotnické profese.
4. Program Mimořádné pracovní vízum – je využíván zaměstnavateli, kteří potřebují získat pracovníky z Ukrajiny na práci v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Mimořádné pracovní vízum je platné pouze rok a nelze prodloužit.
Lze však o něj žádat opakovaně.
Programy účastníkům přinášejí výhody, které jiní žadatelé o zaměstnaneckou kartu nemají. Naopak za nevýhodu lze považovat roční kvótu, která stanoví maximální počet žádostí, které lze v rámci jednoho roku podat na daném zastupitelském úřadu ČR v režimu vládního programu (MPO, 2020).
Uvedené kvóty ekonomické migrace a vládou schválené programy spolu úzce souvisí. Na českých zastupitelských úřadech v zemích jako Ukrajina nebo Indie je velmi těžké, někdy až nemožné získat termín pro podání žádosti o povolení k pobytu, pokud není firma zařazena do některého z programů. Česká ambasáda ve Lvově má například pro účastníky Programu kvalifikovaného zaměstnance roční
4 Metodika práce
Záměrem této diplomové práce je prozkoumat a blíže specifikovat, jaký vliv má implementace Průmyslu 4.0 na zaměstnanost cizinců. Stěžejní část práce se zabývá výzkumným šetřením ve formě dotazníku, jehož účelem je především zjistit, zda budou firmy zaměstnávat cizince i po rozvoji Průmyslu 4.0.
4.1 Hypotézy a cíl práce
Cílem práce je zjistit, zda české podniky, které zaměstnávají cizince, zavádějí moderní technologie Průmyslu 4.0. Na základě zjištění je dílčím cílem vytvořit scénáře budoucího vývoje zaměstnávání cizinců v České republice.
Pro účely této diplomové práce byly stanoveny následující hypotézy:
Hypotéza číslo 1: „Snížení počtu cizinců ve firmách závisí na zavedení Průmyslu 4.0.“
Hypotéza č. 1 vychází z předpokladu, že Průmysl 4.0 má po jeho implementaci vliv na zaměstnanost cizinců.
Hypotéza číslo 2: „Výběr země původu při zaměstnávání cizinců je závislý na zavedení Průmyslu 4.0.“
Hypotéza č. 2 vychází z předpokladu, že po rozvoji technologických a technických prvků Průmyslu 4.0 budou firmy více zaměstnávat cizince z vyspělých zemí.
Hypotéza číslo 3: „Zaměstnávání cizinců v budoucnosti závisí na nedostatku kvalifikovaných pracovních sil “
Hypotéza č. 3 vychází z předpokladu, že firmy budou i nadále řešit nedostatek kvalifikovaných pracovních sil náborem cizinců.
Hypotéza číslo 4: „39 % dovedností bude u povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení automatizací či robotizací nahrazeno.“
Hypotéza č. 4 předpokládá, že po zavedení moderních technologií bude potenciálně nahrazeno 39 % dovedností u povolání Montážní dělníci výrobků a zařízení.
Hypotéza číslo 5: „25 % pracovních míst po zavedení technologií Průmyslu 4.0 bude zanikat.“
Hypotéza č. 5 předpokládá, že po zavedení prvků Průmyslu 4.0 potenciálně zanikne 25 % pracovních míst.
Číselné údaje představující 39 % a 25 % byly odvozeny z analytických studií, které se zabývají předvídáním vývoje na trhu práce.
4.2 Výzkumný vzorek
Cílovou skupinou byli respondenti z českých firem, které zaměstnávají zahraniční pracovníky. Filtrační otázky následně roztřídily respondenty z cílové skupiny do dalších dvou skupin. V první skupině byli respondenti, kteří jsou zaměstnáni ve firmě, kde implementují Průmysl 4.0, a ve druhé pak respondenti z firem, které do nových technologií neinvestovaly. Samotný vzorek je z hlediska zastoupení podniků poměrně reprezentativní. Podstatnou část dotazníků vyplňovali pracovníci personálního oddělení, manažeři, ředitelé výroby, jednatelé či majitelé firem.
4.3 Metody výzkumu
Pro splnění záměru práce jsem zvolila kvantitativní výzkum, který zahrnuje proces shromažďování a analýzy numerických dat za účelem popisu, prokázání vztahu mezi příčinou a jejím následkem, nebo kontroly proměnných, které nás zajímají (Hendl, 2005). Vzhledem ke struktuře výzkumu jsem jako metody zkoumání použila analýzu dokumentů, dotazování a rozhovor.
Analýzou dokumentů je podle Dismana (2002) vše, co je napsáno nebo zaznamenáno, ale nebylo vytvořeno za účelem našeho výzkumu. V tomto případě se primárně jednalo o analýzu úředních dokumentů (oficiální statistiky), veřejných dokumentů (e-kniha, e-časopis) a výsledky jiných výzkumů od českých i zahraničních autorů. Jednalo se tedy o analýzu sekundárních zdrojů.
Další metody, které byly pro tuto práci využity, je metoda dotazování a rozhovor.
Nejdůležitějšími nástroji byl standardizovaný rozhovor a dotazník. Při rozhovoru výzkumný pracovník klade předem připravené a přesně v určitém pořadí formulované otázky a stejné otázky obsahuje i dotazník. Ve srovnání se standardizovaným rozhovorem, má dotazník mnoho výhod. Mezi nejdůležitější patří schopnost oslovit velké množství lidí a získat více informací za relativně krátkou dobu. Dotazník rovněž nabízí vysokou míru anonymity. Naopak jeho velkou nevýhodou je obecně malá návratnost (Disman, 2002).
4.4 Sběr dat
Nejvýznamnějším zdrojem dat byly údaje o zaměstnanosti cizinců na území České republiky, které budou vycházet z evidence Ministerstva práce a sociálních věcí.
Za nejdůležitější analyzovaná data může být považována struktura zaměstnanosti podle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), která jednak poslouží k identifikaci pracovních pozic, jejichž existence by mohla být v budoucnu vlivem Průmyslu 4.0 ohrožena, a zároveň konkretizuje pracovní pozice, o jejichž obsazení zaměstnavatelé do budoucna uvažují. Významným zdrojem dat byly také webové
stránky Českého statistického úřadu a Informačního systému o průměrném výdělku.
Dalším zdrojem sekundárních dat byly výsledky již proběhlých analytických studií od českých a zahraničních autorů. Dvě analyzované studie se zabývají předvídáním vývoje na trhu práce. Studie s názvem „Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR“ byla vypracována v roce 2018 autorským týmem Technologického centra AV ČR, FEL ČVUT a Ústavu státu a práva AV ČR, a druhá již proběhlá studie s názvem „The impact of automation on jobs“ je rovněž z roku 2018 od poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC). Z další studie lze odvodit předpokládaný vývoj i pro ČR. Cílem tohoto scénáře není přesná predikce budoucího vývoje, ale spíše popis možného vývoje. Pro tyto účely byla zvolena zahraniční studie z roku 2020 s názvem "Positive effects of Automation on Jobs:
New evidence from France", kterou vypracovali čtyři autoři, a to Philippe Aghion, Céline Antonin, Simon Bunel a Xavier Jaravel.
Dotazování probíhalo od dubna do konce září 2021. Pro primární sběr informací byly použity hned dva nástroje, které jsou typické pro kvantitativní výzkum. Jednalo se standardizovaný rozhovor a dotazník. V rámci šetření bylo osloveno 235 ekonomických subjektů. Nejprve byly vybrané podniky osloveny e-mailem s žádostí o rozhovor, kde byli respondenti seznámeni s cílem výzkumu. Následně byli respondenti ujištěni, že jsou oni i společnost anonymní. Pokud firma projevila o rozhovor zájem, byl domluven přesný čas a den rozhovoru. Průměrná délka hovoru byla cca 18 minut. Dotazník byl následně rozeslán firmám pomocí e-mailu s prosbou o vyplnění dotazníku skrze webovou službu Survio a jeho struktura byla použita také při osobním dotazování. Obsahoval jak uzavřené otázky, které jsou jednoduché, přehledné a snadno vyplnitelné, tak i odpovědi sofistikovaného typu, které přinesou mnohem lepší a přesnější informace.
Pomocí těchto dvou nástrojů bylo získáno celkem 170 odpovědí, přičemž 47 dotazníků bylo vytvořeno při osobních rozhovorech. Návratnost se tedy pohybovala okolo 72 %. Pro komplexní vyhodnocení byly použity výsledky jak z dotazníkového šetření umístěného na internetové platformě Survio, tak výsledky z osobních rozhovorů. Nelze ovšem opominout vzniklé nedostatky při dotazování, a proto byly chybné dotazníky vyřazeny z celkového hodnocení. Z celkového počtu 170 odpovědí byly vyřazeny 4 chybné dotazníky. Za chybné dotazníky byly označeny dotazníky s nevyplněnou odpovědí. To znamená, že bylo získáno 166 dotazníků, na které bylo odpovězeno kompletně.
4.5 Metody zpracování a vyhodnocení dat
Při zpracování výsledků z dotazování byly využity metody popisné statistiky.
Výsledky byly zpracovány pomocí MS Excelu a prezentovány ve formě tabulek a grafických znázornění. Jejich účelem je podat názorný, srozumitelný obraz o zkoumaných jevech. Po zpracování dat do tabulek a grafů byla provedena analýza, která vycházela z rozdělení četností zjištěných hodnot znaků a byla charakterizována úroveň a variabilita zkoumaných znaků. Vzhledem k tomu, že odpovědi nebyly jednoznačné, ano nebo ne, bylo nezbytné posouzení motivu a chování lidí pro tento názor. Údaje z výzkumu byly zpracovány a roztříděny tak, aby bylo možné z výsledků vyvodit vypovídající závěry. Do tabulek byl zanesen celkový počet výskytů odpovědí na určitou otázku, tzv. absolutní četnost.
V procentech je uvedena relativní četnost, která vyjadřuje podíl četnosti a celkového počtu odpovědí na otázku. V tabulce je uveden i celkový počet odpovědí na otázku.
Pro lepší přehlednost jsou některé četnosti zobrazeny pomocí grafů. Toto grafické znázornění odpovědí bylo doplněné slovním vyhodnocením (Souček, 2018).
V práci byly stanovené hypotézy, které jsou testovány pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Pro porovnání byly zformulovány dvě statistické hypotézy. První, alternativní hypotéza (HA), byla stanovena již na počátku empirického šetření.
Alternativní hypotéza předpokládá, že existuje statisticky významná závislost mezi testovanými kritérii, nebo diference mezi soubory. Druhá, nulová hypotéza (H0), byla opakem alternativní hypotézy.
Pro zkoumání závislosti byl použit Pearsonův Χ2 test nezávislosti, kdy se při testování vychází z kontingenční tabulky obsahující četnosti společného výskytu hodnot dvou znaků. Pro správný výpočet Χ2 je nutné, aby v kontingenční tabulce nemělo více než 20 % buněk očekávanou hodnotu menší než 5, a zároveň aby žádná buňka neměla očekávanou hodnotu menší než 1. Pro testování kategoriálních dat byl použit Chí-kvadrát test dobré shody. Ten testuje, zda se pozorované hodnoty shodují s teoretickými (očekávanými). Při výpočtech byla zvolena hladina významnosti α = 0,05, která je nejčastěji ve výzkumech používána. Je-li dosažená hladina statistické významnosti menší než 0,05, nulovou hypotézu zamítáme.
Naopak, je-li dosažená hladina statistické významnosti větší než 0,05, nulovou hypotézu zamítnout nemůžeme (Chráska, 2016).
Poslední metodou, která byla v průběhu tvorby diplomové práce použita, je metoda komparace. Byla porovnána data získaná vlastním výzkumem s předvídáním vývoje na trhu práce z uvedených studií. Posouzena byla především nadbytečnost nebo nedostatek těchto pracovníků po zavedení automatizace
5 Cizinci a jejich zaměstnanost na území ČR
V zákoně o pobytu cizinců na území České republiky (Zákon č. 326/1999 Sb.) je cizinec definován jako fyzická osoba, která není státním občanem České republiky.
Cizincem je tedy i ten, kdo má občanství jednoho z členských států Evropské unie.
Efektivní řízení ekonomické migrace je pro Českou republiku velice důležité. Pokud se budou pravidelně vyhodnocovat dopady ekonomické migrace, může být i do budoucna zabezpečena stabilita systému zaměstnávání.
5.1 Migrace a její vývoj
Migrace probíhá ve všech částech světa, včetně České republiky. Od roku 2010 převažuje trend neustálého navyšování cizinců v České republice, což sebou nese nutnost analyzování vlivu migrace na celkovou společnost. Dle zprávy o migraci, kterou vydalo Ministerstvo vnitra České republiky (2021), se tato čísla v posledních letech neustále zvyšují. Na Grafu 2 lze vidět vývoj počtu cizinců v České republice od roku 2010 do roku 2020.
Graf 2 – Vývoj počtu cizinců s povoleným pobytem na území ČR v letech 2010–2020
Zdroj: (MV ČR, 2021), vlastní zpracování
Pokud si vezmeme data od roku 2015 do roku 2020, tak v roce 2015 byl počet cizinců v České republice celkem 467 562, a následující roky tento počet stále stoupal. V roce 2020 bylo v České republice zaznamenáno již 634 790 cizinců. Mezi 5 nejvíce zastoupených státních příslušností se zařadili v roce 2020 občané z Ukrajiny (26,1 %), dále ze Slovenska (19,6 %), Vietnamu (6,6 %), občané Ruska (6,6 %) a Německa (3,3 %). Vůbec nejvyšší procentuální nárůst v roce 2020 oproti roku 2019 byl zaznamenán u občanů Turecka (+19,8 %). Vzrostly i počty cizinců, kteří na území ČR vstoupili, nebo pobývali nelegálně. V roce 2020 bylo 6 645 osob
235339 238338 224186 202632 200581 206009 223014 244079 276252 295197 325182
189962 198051 214027 238904 251342 261553 273399 282732 290679 300684 309608
0 100000 200000 300000 400000 500000 600000 700000
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Vývoj počtu cizinců podle typu pobytu
přechodný pobyt trvalý pobyt
odhaleno při nelegálním pobytu na území ČR. Z hlediska státních příslušností se nejčastěji jednalo o občany Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu.
Rostoucí trend v počtech cizinců lze v jednotlivých letech sledovat v Tabulce 5, která vychází z dat Českého statistického úřadu (2021). Obsahuje počet cizinců ze zemí Evropské unie, a zároveň počet cizinců ze třetích zemí jako je například Ukrajina, Vietnam či Rusko. Lze si také všimnout, že počet cizinců ze třetích zemí je vyšší než ze zemí Evropské unie.
Tabulka 5 – Počet cizinců na území České republiky v letech 2015-2020
Cizinci celkem Země EU + Třetí země 2015 467 562 196 378 271 184 2016 496 413 209 078 287 335
2017 526 811 220 677 306 134 2018 566 931 232 493 334 438 2019 595 881 246 321 349 560 2020 634790 243 857 390 933
Zdroj: (ČSÚ, 2021), vlastní zpracování
Evropská migrační síť (EMN) vypracovává a zveřejňuje pravidelné zprávy o situaci v oblasti migrace a azylu v členských státech Evropské unie. Statistiky zveřejněné v roce 2020 na Obrázku 6 prezentují, že ve většině členských států, včetně České republiky, je počet cizinců ze třetích zemí vyšší než ze zemí Evropské unie. Naopak v Belgii, Irsku, Lucembursku, Rakousku a Slovensku jsou cizinci převážně občany jiného členského státu Evropské unie.