O velkém zájmu o tato 3 tržiště svědčí i počet obchodů, uzavřených na tržišti GeM, který v období od 1. 9. 2002 do 20. 9. 2005 činil 20 989, s celkovým počtem 2947 aktivních dodavatelů a 1124 aktivních odběratelů. Informace o tom, jaký počet obchodů v jaké celkové hodnotě byl uskutečněn na každém ze 3 elektronických tržišť pro veřejnou správu v první polovině roku 2005, jsou k dispozici v následující tabulce:
Statistiky za první pololetí roku 2005 - obchody uskutečněné na jednotlivých
tabulka 2 - Statistiky obchodů uskutečněných na elektronických tržištích pro státní správu zdroj: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2626 (ke dni 22. října 2005)
„Oficiální informační systém o veřejných zakázkách, dražbách a ostatních nabídkách“ funguje pod názvem Centrální adresa a je dostupný na stránce http://www.centralniadresa.cz/cadr/. V sekci veřejné zakázky může podnikatel využít vzory formulářů, metodické pokyny, získat číselníky a klasifikace, sledovat aktuální kalendář zakázek a nají další důležité odkazy. Část portálu věnovaná veřejným dražbám nabízí opět aktuální dražební kalendář, seznam dražeb zveřejněných v aktuálním týdnu, dražební list, seznam dražebníků a spoustu dalších informací. V sekci Ostatní nabídky se skrývá mimo jiné agenda spojená s převodem státního majetku a různé další možnosti prodejů a nákupů.
Elektronické zadávání veřejných zakázek bývá také označováno anglickým názvem „e-procurement“ a jeho hlavním přínosem pro všechny zúčastněné strany je zvýšení efektivity vynaložených prostředků a značná úspora času věnovaného hledání potenciálních dodavatelů či odběratelů. Nabídky jednotlivých potenciálních dodavatelů jsou velice snadno porovnatelné a dalším nezanedbatelným pozitivem je
zvýšení kontrolovatelnosti veřejných výdajů v důsledku zprůhlednění nákupů prováděných veřejnou správou.
Pro obchodní firmy představují elektronická tržiště pro veřejnou správu způsob, jak si rychle a jednoduše najít příležitost k obchodu. Zakázky, kterých by se právě jejich firma mohla zúčastnit, si podnikatelé vyberou na Internetu prostřednictvím webového prohlížeče, aniž by museli opustit svou kancelář, nebo orgánům veřejné správy telefonovat. Po přihlášení do systému se jednoduše mohou účastnit vybraných veřejných zakázek nebo aukcí a přitom je celý proces velice jednoduchý a pohodlný. Při častějším využívání tržišť lze využít možnosti automatizace, které ještě více zefektivní celý dodavatelský proces.
4.4 Transak č ní č ást portálu ve ř ejné správy
Transakční část Portálu obsahuje agendu, kterou lze on-line vyřídit přímo prostřednictvím Portálu, což je výhodné jak pro ČSSZ, tak také pro podnikatelské subjekty. Přináší to značné finanční úspory, neboť odpadá nutnost formuláře tisknout a zasílat ČSSZ. Podmínkou je však pořídit si speciálních software. Seznam tvůrců takovýchto mzdových systémů, kteří splnili podmínky ČSSZ pro elektronická podání ELDP nebo pro elektronické podání přihlášek a odhlášek, je k dispozici na těchto webových stránkách: http://www.micr.cz/scripts/
detail.php?id=1894. Ke dni 19. srpna 2005 činil počet tvůrců, jejichž mzdový systém umožňuje zasílání evidenčních listů důchodového pojištění, 165 firem, zatímco výrobců softwaru, splňujícího funkci zasílání elektronických přihlášek a odhlášek zaměstnanců k nemocenskému pojištění, bylo „pouze“ 114. Ohromnou výhodou celého řešení je skutečnost, že podávat informace prostřednictvím transakční části portálu veřejné správy lze 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a do celé aplikace se stačí vždy při každé návštěvě přihlásit jednou, bez ohledu na to, kolik formulářů se podává.
Podle informací Ministerstva informatiky se k 31. 8. 2005 zaregistrovalo již více než 39 000 organizací a bylo podáno přes 2,2 mil. evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) a zasláno přes 890 tis. přihlášek.10
Česká správa sociálního zabezpečení se pokusila vyčíslit úspory, které využívání transakční části PVS přineslo v období od ledna do srpna 2005. Podle
10 zdroj: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2703, dne 19. 10. 2005
údajů, které sama uvádí, zpracovala ČSSZ ve sledovaném období přibližně 5 000 000 formulářů z podání, které jí firmy elektronicky zaslaly. ČSSZ vyčíslila náklady na zpracování jednoho papírového formuláře na své straně na 10,– Kč, zatímco náklady na zpracování jednoho papírového formuláře na straně zasílající organizace na Kč 2,–. Z jejích výpočtů pak vyplývá, že elektronickým zasíláním a zpracováním formulářů bylo ve sledovaném období ušetřeno na straně ČSSZ přibližně 50 milionů korun a zasílající organizace dohromady ušetřily přibližně 10 milionů korun.11
4.5 Získávání informací od orgán ů ve ř ejné správy
4.5.1 Komunikace s orgány územní samosprávyWebové stránky jednotlivých měst mohou být dalším užitečným nástrojem pro podnikatele. Pro každého jsou samozřejmě relevantní především ta města a obce, v jejichž regionu má své sídlo, organizační jednotky, nebo tam jakkoli vykonává svou podnikatelskou činnost. Názornou ukázkou kvalitních stránek je web našeho hlavního města: http://www.praha-město.cz. Definice uvádí, že portál hlavního města Prahy je „jednotné elektronické rozhraní pro přístup občanů a organizací k informacím z různých systémů hlavního města Prahy a pro bezpečnou realizaci on-line služeb.“12 Podporu e-Governmentu na něm představují nejenom návody a užitečné formuláře, ale také široká podpora nejrůznějších úkonů formou on-line dotazů a odpovědí. V rámci elektronické podatelny fungující na portálu je možné kromě podání formou e-mailu nebo vyplnění webového formuláře zjistit také aktuální stav vyřízení podané žádosti. Podnikatel se také může na portálu informovat o aktuální městské legislativě, přečíst si novinky na úřední desce nebo zjistit vyhlášené veřejné zakázky.
4.5.2 Katastr nemovitostí
Pokud se obchodní firma chystá rozšiřovat svoji činnost a kupovat proto nové provozovny, může využít aplikaci Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního - on-line katastr nemovitostí. Jeho prostřednictvím lze získávat vybrané údaje o vlastnictví parcel, budov a bytových nebo nebytových prostor v katastru evidovaných. Také lze prostřednictvím prohlížeče zjistit stav jednotlivých
11 zdroj informací a propočty převzaty z: http://www.cssz.cz/tisk/05/051003.asp
12 http://www.praha-město.cz
řízení probíhajících na katastrálním pracovišti (zápis vlastnických prav k jednotlivým objektům atp.). Jsou dvě možnosti, jak on-line katastr využívat:
„nahlížení“ je volně přístupné každému, probíhá prostřednictvím Internetu a prohlížeče, je zdarma a není vyžadována registrace. Na druhou stranu je přístup touto cestou omezen pouze na některé informace. Nahlížet do katastru jde na následujících stránkách:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx, respektive na:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberBudovu.aspx. Není možné získat výpis z katastru nemovitostí.
„dálkový přístup do katastru nemovitostí“ je služba placená, provozovaná na adrese: http://katastr.cuzk.cz a její uživatelé se musí registrovat. Po registraci a zaplacení obdrží přístupové kódy, s nimiž již mohou skutečnou databázi katastru nemovitostí plně využívat.
Odkaz na katastr nemovitostí je uvedený i na Portálu veřejné správy. Projekt on-line přístupu ke katastru nemovitostí byl jedním z prioritních úkolů Státní informační politiky a získával z toho titulu dotace.
4.5.3 Registr živnostenského podnikání
Centrální registr živností živnostenského podnikání je uváděn do praxe ve spolupráci MPO s Ministerstvem informatiky. Lze v něm on-line vyhledávat na stránce http://rzp.mpo.cz/hledej_form.htm podle identifikačního čísla živnostníka, názvu firmy, nebo adresy.
4.5.4 Obchodní rejstřík
V obchodním rejstříku na Internetu je možné vyhledávat buď podle jména firmy - http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index, nebo podle jména a příjmení osoby, která je majitelem nebo jednatelem firmy:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchPerson.
Přístup k obchodnímu rejstříku přes Internet je v gesci Ministerstva spravedlnosti.
4.5.5 Centrální registr dlužníků
Na adrese http://urady.info/cerd.php se nalézá Centrální registr dlužníků – CERD, který spravuje přehled o dlužnících a jejich platební historii. Zachycuje neověřené pohledávky, tj. pohledávky nekontrolované pracovníky registru a ověřené pohledávky.
Obchodní firma by měla v registru vždy zkontrolovat nového obchodního partnera, ještě než s ním vstoupí do obchodního vztahu. Sníží tak pravděpodobnost, že jí partner odmítne plnění z důvodu platební neschopnosti.
4.5.6 Metavyhledávač ARES
Ministerstvo financí provozuje na stránce http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_
fr.html.cz www aplikaci ARES, která souhrnně zpřístupňuje data o ekonomických subjektech z registrů a evidencí státní správy. Obsahuje údaje o podnikatelských subjektech převzaté z následujících databází:
údaje z Obchodního rejstříku
výpis základních dat ze Statistického registru ekonomických subjektů data z Registru živnostenského podnikání
údaje z Registrů plátců DPH
V ARESu je možno vyhledávat podle názvu obchodní firmy, IČA, nebo podle adresy ekonomického subjektu.
5 Elektronický podpis
Zákon o elektronickém podpise uvádí, že „elektronickým popisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které umožňují ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.“13 Zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu je jedním z prvních zákonů v Evropě, realizujících směrnici č. 1999/93/ES o elektronickém podpisu.
Elektronický podpis je hlavním nástrojem identifikace a autentizace fyzických osob v prostředí Internetu. (Identifikace je rozpoznání entity systémem na základě určitého identifikátoru. Autentizace naopak znamená ověřování proklamované identity subjektu.) Autentizace listinných dokumentů se běžně provádí buď pomocí podpisového vzoru nebo prostřednictvím úředního ověření podpisu před notářem. To v elektronickém prostředí samozřejmě není možné. Proto je používán podpis elektronický, který je však na rozdíl od podpisu vlastnoručního výsledkem technologického procesu, založeného na principu symetrického, a asymetrického šifrování.
Bezpečnost celého elektronického podpisu je postavena na tom, aby:
nemohlo dojít k vyzrazení soukromého klíče - Svůj SK musí mít majitel pod stálou kontrolou a nesmí ho dát ho do ruky naprosto nikomu.
nebyl prolomen použitý kryptoalgoritmus
a nedošlo k porušení autentičnosti veřejného klíče – Držitel by měl svůj veřejný klíč předávat buď osobně na elektronickém médiu, nebo prostřednictvím certifikační autority. Je totiž důležité aby příjemce veřejného klíče měl jistotu, že tento klíč je opravdu té osoby s níž komunikuje a že nebyl podvržený třetí osobou.
Zaručený elektronický podpis, který je pro komunikaci s orgány veřejné správy klíčový, je naopak definován následovně: „zaručeným elektronickým podpisem je elektronický podpis, který splňuje následující požadavky:
1. je jednoznačně spojen s podepisující osobou,
2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,
13 citace ze Zákona č. 227/2000 Sb.
3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,
4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat,“14
Zaručený elektronický podpis identifikuje původce podpisu, zaručuje nepopiratelnost a integritu, neboť podpis je vytvořen pomocí prostředků, které podepisující osoba může mít pod svojí výhradní kontrolou. Elektronický podpis tedy nechrání zprávu proti napadení, ale umožňuje zjistit, že zpráva byla napadena.
V České republice je možné používat elektronický podpis podle zákona č. 227/2000 o elektronickém podpisu již od 1. 10. 2000. Firmy i jednotlivci ho ovšem mohli používat pouze ke vzájemné komunikaci a nikoli ke komunikaci s orgány veřejné správy, neboť se ještě nejednalo o tzv. „uznávaný elektronický podpis“. Počátek využívání uznávaného elektronického podpisu je nedílně spojen se vznikem prvního akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, tedy První certifikační autority, a.s. dne 18. 3. 2002.
5.1 Užívání zaru č eného elektronického podpisu p ř i komunikaci s ve ř ejnou správou
I když se to na první pohled nemusí zdát, elektronický podpis nemá v českém právním řádu při všech právních úkonech stejné účinky jako podpis vlastnoruční. Je nutné dbát na to, že ačkoliv v oblasti soukromoprávní lze úkony činit a podepisovat elektronicky všude tam, kde to právní předpis či dohoda zúčastněných stran nevylučuje; v oblasti veřejného práva je dovoleno použít elektronický podpis pouze v případech, v nichž to zákon dovoluje.
Podle § 11 zákona o elektronickém podpisu smějí fyzické a právnické osoby při podání vůči orgánům veřejné moci používat výhradně elektronické podpisy a kvalifikované certifikáty vydané akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Ty jsou označovány termínem „zaručené elektronické podpisy“. Zákon č. 227/2000 o elektronickém podpisu stanoví, že „akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb je poskytovatel certifikačních služeb, jemuž byla udělena akreditace podle tohoto zákona“. Vždy je ale nutné dbát právních předpisů, které se k danému úkonu vztahují. „Certifikátem je datová zpráva, která je vydána
14 citace ze Zákona č. 227/2000 Sb., § 2b)
poskytovatelem certifikačních služeb, spojuje data pro ověřování elektronických podpisů (=VK) s podepisující osobou a umožňuje ověřit její identitu, nebo spojuje data pro ověřování elektronických značek s označující osobou a umožňuje ověřit její identitu.“15
Oproti tomu pouhá žádost o poskytnutí informací, zaslání stížnosti, oznámení, podnětu, nebo běžná e-mailová komunikace mezi občany a pracovníky orgánů uznávaným elektronickým podpisem podepsána být nemusí.
Zákon o elektronickém podpisu stanoví, že podepisující osobu je „FO, která je držitelem prostředku pro vytváření elektronických podpisů a jedná jménem svým nebo jménem jiné FO nebo PO“16. Z tohoto ustanovení vyplývá, že podepisovat může pouze a výhradně fyzická osoba. V praxi při používání elektronického podpisu musí podnikatelské subjekty i úřady veřejné správy dbát na zastupitelnost podepisujících pracovníků. Tedy i pracovník zastupující běžně podepisujícího zaměstnance, který je oprávněn daný úkon při zastupování provádět, musí mít svůj vlastní kvalifikovaný certifikát pro podepisování. Z právního hlediska je vyloučeno, aby si pracovníci jeden certifikát předávali, neboť by pak existovalo nebezpečí zneužití elektronického podpisu.
Výhody elektronického podpisu spočívají například v možnosti fakturovat elektronicky, v úsporách za poštovné, v nižších administrativních nákladech a výdajích na pracovní sílu, na papír. V důsledku elektronického podepisování také mohou obchodní firmy uzavírat kontrakty s obchodními partnery, kteří jsou značně geograficky vzdálení.
5.2 Autorizovaní poskytovatelé certifika č ních služeb
Společnost První certifikační autorita, a.s. (ICA) je ode dne 18. 3. 2002 oprávněna poskytovat služby v oblasti kvalifikovaných certifikátů jako poskytovatel certifikačních služeb akreditovaný Ministerstvem informatiky ve smyslu zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Společnost vydává jak komerční certifikáty, které ale pro komunikaci s orgány státní správy nejsou dostačující, tak i kvalifikované certifikáty a časová razítka.
15 citace ze Zákona č. 227/2000Sb. o elektronickém podpisu, paragraf 2k)
16 citace ze Zákona č. 227/2000Sb. ve znění pozdějších předpisů, paragraf 2e)
Právě kvalifikované certifikáty jsou spolu s příslušnými daty pro vytváření elektronického podpisu vhodné a použitelné pro elektronický podpis, šifrování a autentizaci. Jsou vydávány fyzickým osobám na základě řádně vyplněné žádosti a proti předložení požadovaných dokladů pro ověření totožnosti žadatele.
Povinnosti držitelů kvalifikovaných certifikátů jsou podle Certifikační politiky I.CA následující:
bez zbytečného odkladu podávat přesné, pravdivé a úplné informace autoritě, a to informace vztahující se ke kvalifikovanému certifikátu
seznámit se s veškerými ustanoveními smlouvy o používání kvalifikovaného certifikátu a dodržovat je
Podepisující osoba se samozřejmě musí řídit také zákonem o elektronickém podpisu.
I.CA nabízí svůj „Kvalifikovaný certifikát standard“ za cenu 752,– Kč s DPH (ke dni 25. října 2005), přičemž doba jeho platnosti je 12 měsíců. Dražší variantou je „kvalifikovaný certifikát comfort“ za Kč 1728,– Kč (při nákupu 10 a více kusů se sníží cena jednoho na 1663,– Kč), v jehož ceně je zahrnuta také čipová karta a ovládací SW I.CA. Certifikát s čipovou kartou nejenom výrazně zvyšuje bezpečnost celého řešení, ale hlavně zdůrazňuje mobilitu klienta. V důsledku toho se minimalizuje riziko zneužití. I.CA nabízí i variantu karty s magnetickým proužkem, kterou pak klient může současně pro své zaměstnance používat například jako automatickou evidenci docházky, nebo využívat ve stravovacích systémech.
První certifikační a.s. nabízí jenom v Praze více než 40 pracovišť pro vydávání komerčních a kvalifikovaných certifikátů I.CA. Zneplatnění jakéhokoli certifikátu je prováděno zdarma.
Od 1. září 2005 se dalším poskytovatelem kvalifikovaných certifikátů pro elektronické podpisy stala Česká pošta a ukončila tak tříletý monopol První certifikační autority na trhu kvalifikovaných certifikátů. Současně se také od 1. září 2005 pošta stala prvním poskytovatelem certifikačních služeb nabízejícím kvalifikované systémové certifikáty, tj. certifikáty pro ověření elektronické značky.
Česká pošta bude obě služby nabízet prostřednictvím certifikační autority nazvané PostSignum QCA, a to nejprve na sedmi pobočkách v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Pardubicích, Brně a Ostravě. Od prosince 2005 plánovala Česká Pošta rozšířit počet kontaktních pracovišť na 70 míst a s rozšiřováním plánují
pokračovat i poté. Česká pošta nabízí certifikát pro vytvoření elektronického podpisu za 190 Kč (včetně DPH), což umožňuje jeho využití daleko širší veřejností jak z oblasti firem, tak i občanů.
Dne 27. 9. 2005 nabylo účinnosti rozhodnutí Ministerstva informatiky ČR, kterým ministerstvo udělilo akreditaci pro výkon činnosti akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb již třetí společnosti, a to akciové společnosti eIdentity. Ta bude vydávat nejenom kvalifikované certifikáty, ale také kvalifikované systémové certifikáty. Své služby by měla zahájit během listopadu 2005. Společnost bude nabízet kvalifikovaný certifikát za cenu 702,– Kč s DPH a kvalifikovaný systémový certifikát za K4 3451,– s DPH, přičemž platnost obou je stanovena na 12 měsíců. tabulka 3 - Srovnání cen kvalifikovaných certifikátů poskytovaných jednotlivými akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb
Zdroj: webové stránky jednotlivých poskytovatelů (Pozn: ceny jsou uvedeny včetně DPH ke dni 2. 11. 2005; platnost všech certifikátů je omezena na 12 měsíců)
Ode dne 26. července 2004 je účinná zásadní novela zákona o elektronickém podpisu (č. 440/2004 Sb.), která nově zavádí pojem kvalifikovaného časového razítka a také umožňuje používat elektronickou značku. Smyslem novely bylo dosáhnout kompatibility se Směrnicí Evropského Parlamentu a Rady č. 1999/93/ES ze dne 12. července 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy. Novela se dále zabývá také elektronickými veřejnými listinami, jinak také nazývanými jako
„výpisy z evidencí vedených orgány veřejné správy opatřené elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou.“
5.2.1 Elektronická značka
Podle novely zákona elektronickou značku představují „údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které splňují následující požadavky:
1. jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémového certifikátu
2. byly vytvořeny a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření elektronických značek, které označující osoba může udržet pod svou
výhradní kontrolou
3. jsou k datové zprávě, ke které se vztahují, připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat.“ 17
Podle zákona o elektronickém podpisu je označující osobou „fyzické osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která drží prostředek pro vytváření elektronických značek a označuje datovou zprávu elektronickou značkou.“18 I přes nesporné přednosti elektronické značky je při rozhodování o tom, zda použít elektronickou značku nebo elektronický podpis, nutné vycházet z příslušných legislativních norem.
Elektronická značka – někdy také nazývaná jako elektronické razítko – byla zavedena v ČR jako v první evropské zemi. Koncepce značky pochází ze Spojených
Elektronická značka – někdy také nazývaná jako elektronické razítko – byla zavedena v ČR jako v první evropské zemi. Koncepce značky pochází ze Spojených