Náklady spojené se zásobami

Za účelem optimalizace zásob členíme náklady do tří základních skupin.

Náklady na objednávku, dodávku a přejímku

V praxi se tyto náklady velmi obtížně stanovují. Pro jejich výpočet se využívají statisticko-odhadové, statisticko-normativní nebo kalkulační metody.

Tato skupina zahrnuje náklady na:

• přípravu a zadání objednávky

• dopravu (jedná se o náklady nezahrnuté v ceně)

• přejímku, kontrolu, informační zpracování příjmu, uskladnění

Východiskem určení těchto nákladů jsou náklady minulého období a počet objednávek nebo dodávek. Podíl těchto hodnot představuje částku, kterou považujeme v dalších výpočtech za konstantní. (7)

Náklady na udržování, skladování a správu Jedná se zejména o:

• náklady vázanosti finančních prostředků v zásobách (úroky z úvěru na zásoby – k výpočtům z krátkodobého hlediska se využívá průměrná úroková míra, pro výpočty z hlediska dlouhodobého je využívána norma vnitřního výnosového procenta stanovená vedením podniku)

• náklady na skladování a správu zásob (náklady na provoz skladu a evidenci zásob – budovy, vysokozdvižné vozíky, energie, mzdy pracovníků, pojištění budov a skladovaného zboží atd.)

• náklady z rizika související s vyřazením nevyužitelných zásob (poškozených, nebo nepoužitelných z důvodu změny výrobního programu), jejich výše je obvykle odhadována procentem z hodnoty průměrné zásoby (10)

Náklady nedostatku

Tyto náklady vznikají ve chvíli, kdy zásoba nestačí pokrýt potřeby vnitropodnikových odběratelů. Tyto náklady vznikají:

• přímo v nákupu (vícenáklady vynaložené v souvislosti se zajištěním náhradní dodávky, například dopravné)

• ve výrobě a u vnitropodnikových spotřebitelů z důvodu včasného nezajištění dodávky s následným zastavením výroby

• při prodeji důsledkem nesplnění závazků vůči odběratelům, tyto náklady jsou velmi těžko přesně vyčíslitelné (ztráta konkurenční pozice a image firmy) (10)

3.5 Ř ízení zásob

„Řízení zásob představuje efektivní zacházení a efektivní hospodaření se zásobami, využívání všech rezerv, které v této oblasti existují a respektování všech činitelů, které mají vliv na účinnost řízení zásob.“ (1, str. 68)

Přítomnost zásob v době, kdy po nich v podniku není poptávka, znamená zbytečné zablokování finančních prostředků vázaných v těchto zásobách. Oproti tomu jejich nepřítomnost ve chvíli, kdy je po nich v podniku poptávka, vede k nevyužití výrobních kapacit a vzniku ztrát s tím spojených. To může následně vést ke ztrátě zákazníků a dobrého jména firmy.

Cílem řízení zásob je jejich udržování v takovém množství, aby byla zajištěna plynulá výroba při co nejnižších nákladech s tímto souvisejících. Hlavní otázka, na kterou musí nákup neustále hledat odpověď, je kdy a kolik objednat. Dílčím procesem je potom efektivní a hospodárné zacházení se zásobami. Řízení zásob je založeno na předpovídání, analýzách, plánování, operativních a kontrolních činnostech nejen v rámci jednotlivých skupin zásob, ale i v rámci zásob jako celku. (1)

3.5.1 Modely poptávky a jejich vliv na řízení zásob

Pro určení vhodné metody řízení zásob je nutné vědět, zda je při pohybu zásob logistickým řetězcem uplatňován systém tahu nebo tlaku a zda-li je poptávka po zásobách závislá nebo nezávislá.

O systému tahu (pull systém) hovoříme tehdy, jestliže výroba podniku čeká na požadavky zákazníka. Systém tlaku (push systém) potom představuje výrobu na základě předpokládaných prodejů. Podnik tzv. „tlačí“ zásoby na trh na základě stanovených předpokládaných prodejů.

Pokud poptávka po určité položce nezávisí na poptávce po něčem jiném, pak hovoříme o nezávislé poptávce. V opačném případě se jedná o poptávku závislou.

Položkou s nezávislou poptávkou může být například hotový výrobek. V tomto případě položky se závislou poptávkou představují díly, ze kterých je tento výrobek vyráběn, neboť poptávka po nich je vypočítána z poptávky po hotovém výrobku. Z výrobního plánu hotových výrobků tak můžeme vypočítat potřebu jednotlivých podsoučástí.

Potřeba hotových výrobků pak může být stanovena na základě předpovědi nebo na základě objednávek zákazníků. (6)

3.5.2 Řízení zásob položek při závislé poptávce

Řízení zásob položek se závislou poptávkou je realizováno na základě výrobního plánu sestaveného z poptávky po vyráběných produktech. K výpočtům souvisejícím s řízením položek se závislou poptávkou byl v šedesátých letech vyvinut systém MRP-I.

Tento systém obsahuje centrální kusovník všech vyráběných produktů seřazených do hierarchické struktury. Systém tak automaticky vypočítává potřebu jednotlivých součástek a podsoučástek. Výsledkem těchto výpočtů jsou pak doporučení a upozornění na nutnost vystavení, změnu nebo zrušení objednávky. Tyto impulsy pak tvoří hlavní podklad pro řízení nákupu těchto položek. (1)

3.5.3 Řízení zásob položek při nezávislé poptávce

Řízení zásob položek s konstantní ustálenou nezávislou poptávkou usnadňují objednací systémy. Při poklesu zásoby pod určitou úroveň je vydáno upozornění na nutnost objednání další dodávky. Objednací systémy mohou být využívány k řízení nákupu pomocných a režijních materiálů. (1)

Objednací systémy

Objednací systémy nám poskytují odpověď na dvě základní otázky – kdy a kolik objednat z důvodu doplnění zásoby. Jednotlivé systémy se od sebe vzájemně liší frekvencí kontroly hladiny zásob vzhledem k objednací úrovni (systémy s průběžnou kontrolou, systémy s pevně stanovenými intervaly). Dalším rozdílem je způsob, kterým je stanoveno objednávané množství (systémy s pevně stanoveným množstvím a systémy s proměnným množstvím). (1), (3)

Přehled a základní vlastnosti jednotlivých systémů uvádím v tabulce č. 9.

Tabulka č. 9: Objednací systémy

Pevné objednací množství Q Proměnné objednací množství, doplnit do S

Systém (B,Q) Systém (B,S)

Objednávání v proměnných okamžicích, testuje se B - zjišťování stavu zásoby po každém výdeji Výpočet objednací úrovně:

u položek s pravidelným odběrem a velkou hodnotou odběru

- obdobné zjišťování stavu jako u systému (B,Q)

- neobjednává se pevné Q, ale doobjednává se do úrovně S

- použití za stejných podmínek jako systém (B,Q) s rozdílem, že při pravidelném odběru se doporučuje použít systém (B,Q), naopak při nárazovém odběru systém (B,S)

Systém (s,Q) Systém (s,S)

Objednávání v pevných okamžicích, testuje se s - periodické testování výše zásoby a objednací úrovně

I – délka intervalu mezi kontrolami stavu zásoby (časové jednotky)

Doporučené využití:

- u položek s nízkou hodnotou odbytu, které jsou odebírány pravidelně, např. položky kategorie C dle metody ABC

- periodické zjišťování stavu zásob - objednací množství Q je proměnlivé

I – délka intervalu mezi kontrolami stavu zásoby

3.5.4 Ekomomické objednací množství

Tento model určuje optimální objednávané množství na základě objednacích nákladů a nákladů na udržování zásob. Optimalizace objednávaného množství je posuzována pouze z hlediska nákladů na objednání a na udržování zásob, nikoliv z hlediska celkových logistických nákladů. Model je založen na opakujícím se doplňování zásob, konstantní poptávce a stálé velikosti dodávek. Jedná se o nejjednodušší systém řízení zásob. (6) Nezávislost poptávky není nutným předpokladem použití tohoto modelu. (1) Vztahy modelu EOQ zobrazuje následující obrázek.

Obrázek č. 10: Náklady ovlivňující ekonomické objednací množství

Zdroj: (6), vlastní zpracování

Ekonomické objednací množství v jednotkách zboží vypočítáme pomocí tzv.

Harrisonova-Wilsonova vzorce:

Kde:

Q₀ - optimální výše dodávky

P – objednací náklady (na 1 objednávku) D– roční poptávka nebo spotřeba produktu (počet jednotek)

C – roční náklady na udržování zásob

(procento z výrobních nákladů nebo hodnoty) V – průměrné náklady nebo hodnota jednotky zásob (6)

V C

D Q P

*

*

* 2

0

=

Optimální délku dodacího cyklu t₀ pak vypočteme následujícím způsobem:

• neuvažuje možnost objednávání více druhů položek najednou

• nepočítá s možností množstevních slev

• předpokládá, že se na cestě nenachází žádné další zásoby

• předpokládá, že přepravní náklady jsou nezávislé na objednávaném množství

• neuvažuje možnost vzájemných souvislostí s ostatními nakupovanými položkami

In document VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY (Stránka 51-58)