1. zvýšení povědomí o organizaci a činnosti 2. tvorba image organizace
3. zvýšení a navázání nových spoluprací s místními subjekty Zdroj: Vlastní zpracování
Organizace dosud nevymezovala cílové skupiny veřejnosti a nedocházelo k záměrné komunikaci s těmito subjekty. Komunikace probíhala pouze na základě zkušeností a intuice, z čehož vychází nahodilý a chaotický styl. Vytvořením cílových veřejností dosáhne efektivního přenosu informací. Na základě dílčích analýz byla veřejnost rozčleněna do následujících osmi skupin zásadních z pohledu fungování organizace:
1. místní veřejnost – občané města, občané přilehlých měst, 2. interní veřejnost – zaměstnanci,
3. senioři – osoby nad 61 let,
4. školské instituce – základní a mateřské školy v Kopřivnici a blízkém okolí,
5. ostatní organizace veřejného sektoru – městské úřady, příspěvkové a státní organizace,
6. média – lokální média (Kabelová televize Kopřivnice, Kopřivnice noviny, LTV Příbor, Příborský měsíčník, TV Polar a Novojičínský deník) a celostátní média (ČT Ostrava, Český rozhlas Ostrava a rádiové stanice),
7. místní subjekty – organizace či jednotlivci spolupracující s organizací (místní podnikatele, umělci apod.),
8. obchodní partneři – dodavatelé, odběratele a zainteresované osoby.
Vytvoření cílových veřejností přináší efektivní zacílení komunikace odrážející spe-cifika a potřeby zvolené skupiny.
7.3 Návrh komunikace
Návrhová část se věnuje především externí komunikaci. Vychází ze současného stylu komunikace a je rozšířena o dosud nevyužívané prvky. V souvislosti s interní komunikací jsou doporučeny návrhy umocňující kvalitu komunikace a jsou příno-sem řízení a fungování organizace.
7.3.1 Interní komunikace
Současnou interní komunikaci v organizaci lze s ohledem na poznatky zjištěné lite-rární rešerší využít jako součást navrhované komunikační strategie. K dosažení žádoucího stavu je implementováno navržené směřování organizace. Zaměřuje se na slabou stránku plánování porad. Následné návrhy a doporučení rozšiřují sou-časný systém interní komunikace.
V souvislosti s navrženým směřováním organizace doporučuji vytvořit místo k uložení dokumentů. V současné době organizace nevyužívá žádnou nástěnku či obdobný institut. V prostorách organizace není vyhrazena žádná místnost (relaxač-ní, jídelna či společenská), jež by zaměstnanci mohli využít ke společenským potřebám. Vytvořením místnosti vznikne prostor pro prezentaci směřování organi-zace zaměstnancům. Návrhy svým přínosem podpoří týmového ducha, kolektivní spolupráci a příjemné pracovní prostředí. Doporučuji zveřejnit novinky a informace v souvislosti s činností organizace. V neposlední řadě doporučuji všechny vytvořené dokumenty publikovat ve speciální sdílené složce přístupné z PC zaměstnanců a vytvoření složky na Google disk přístupné online i z mobilních zařízení. Doporučení cílí na efektivnější a jednodušší plánování a zjišťování informací. Organizace v současné době využívá zmíněné digitální platformy.
Organizace disponuje přehlednou a dobře zpracovanou vnitřní dokumentací ma-pující interní komunikaci. Vzhledem k pestré činnosti a časové vytíženosti
zaměstnanců je slabou stránkou plánování porad. V rámci porad na jednotlivých odděleních není problém dostatečně identifikován, jelikož se zaměstnanci věnují totožné činnosti a tráví spolu více času. Možnost k odstranění slabé stránky je vždy v prosinci vytvořit plán porad na následující rok, kdy budou mít zaměstnanci mož-nost plánovat pracovní záležitosti s ohledem na plán porad. Porady vedoucích zaměstnanců doporučuji konat na měsíční bázi a porady všech zaměstnanců 4× za rok, vždy na začátku nového čtvrtletí. Nastavený systém porad přinese možnost informovat o připravovaných novinkách, probíhajících projektech, zhodnotit uply-nulé čtvrtletí, seznámit zaměstnance s výsledky a možnost diskuse nových podnětů a nápadů. Pro vzbuzení zájmu zaměstnanců o setkání a zajištění přátelské a kom-fortní atmosféry doporučuji porady doplnit například o možnost společné snídaně.
7.3.2 Externí komunikace
Směřování a činnost organizace figuruje v roli marketingového sdělení dle Karlíčka (2016) a reprezentuje poskytovanou veřejnou hodnotu. Součástí klíčových rozhod-nutí komunikační strategie je kreativní ztvárnění, na které není práce zacílena.
Organizace zaměstnává grafika a vzniká příležitost ho určit odpovědným v oblasti veškerých grafických výstupů a prvků kreativity organizace. S využitím výstupů provedených analýz a poznatků literární rešerše je navržen komunikační mix orga-nizace v tabulce 8. Kombinace marketingových disciplín rovněž odpovídá možnostem organizace a v určitých situacích jsou jednotlivé disciplíny již využívá-ny.
V oblasti interaktivního marketingu organizace využívá internet (webové stránky a sociální sítě) jako součást mediálního mixu. K dosažení transparentnosti navrhuji výroční zprávy zveřejňovat na webových stránkách organizace. Výroční zprávy jsou v případě organizace zprávy o hospodaření, které organizace vytváří a jsou přístupné pouze vedení města. Směřování organizace navrhuji uvést jako sou-část výroční zprávy. Vzhledem k faktu, že organizace disponuje etickým kodexem, doporučuji jeho zveřejnění na webových stránkách v části výročních zpráv. Posled-ní navrhovanou změnou webových stránek související s tvorbou jednotné image organizace je sjednocení vzhledu stránek kina se zbylou částí webu. Na sociálních síti doporučuji propojit stránky pomocí odkazů, aby došlo ke zřetelné identifikaci a orientaci návštěvníků stránek (odkaz na kmenovou organizaci je zveřejněn pouze na Facebookových stránkách knihovny). Publikovat příspěvky pod hlavičkou orga-nizace, případně všechny příspěvky přidružených stránek (kino, knihovna a IC) sdílet na hlavní stránce organizace. Návrhy cíli na zvýšení povědomí o organizaci jako celku. V oblasti sociálních sítí doporučuji navázat externí spolupráci s marketingovými experty, kdy převezmou správu sociálních síti popř. konzultovat
obsah a čas zveřejnění příspěvku k dosažení požadovaného dosahu se zapoje-ním placených prvků reklamy. Návrhy jsou využitelné pro všechny cílové veřejnosti.
Tabulka 8: Návrh komunikačního mixu organizace