4 Trh práce
4.1 Nezam ě stnanost
A přece je trh práce jiný než ostatní trhy, vyskytuje se na něm nezaměstnanost.29 K tomu, abychom mohli vypočítávat nebo porovnávat nezaměstnanost, nám slouží ukazatel míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje, jaký je podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Nezaměstnaní jsou všichni, kteří práci nemají, aktivně si práci hledají, jsou schopni a ochotni okamžitě32 do práce
nastoupit a jsou evidováni na úřadu práce. Termín ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsem vysvětlil v minulé kapitole, zjednodušeněřečeno jsou to nezaměstnaní + zaměstnaní.
Míra nezaměstnanosti se udává v procentech. Občas si v novinách přečteme nebo slyšíme v rozhlase či televizních zprávách o nezaměstnanosti, která je dejme tomu 10 %. Za to redaktor dodá: „To znamená, že každý desátý člověk je nezaměstnaný“. To ale není pravda. Správně by mělo být: „Každý desátý ekonomicky aktivní člověk je
nezaměstnaný“. Existuje značný počet lidí, kteří se neřadí mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo, a tedy se do výpočtu míry nezaměstnanosti nezapočítávají. Jde o ženy
29 Robert Holman: Ekonomie. Praha, C. H. Beck 1999, str. 264
30 Bez výrobních faktorů by nemohly nabízet a prodávat statky (zboží a služby).
31 v širším pojetí přírodní zdroje, např. rybníky, ložiska nerostných surovin
32 během 14 dnů
v domácnosti, studenty, učně, důchodce, atd. Ekonomicky neaktivních obyvatel je dokonce téměř polovina. Takže při desetiprocentní míře nezaměstnanosti je
nezaměstnaných přibližně pět lidí ze sta. Tedy každý dvacátý, nikoliv desátý, jak se nám snaží vnutit někteří novináři.
Existuje dvojí zjišťování míry nezaměstnanosti. Míru nezaměstnanosti vykazují úřady práce a také míru nezaměstnanosti zjišťuje Český statistický úřad. Český statistický úřad má rozdílnou metodiku i způsob výpočtu nezaměstnanosti než úřady práce.
„Míra nezaměstnanosti se prakticky zjišťuje tak, že se mezi nezaměstnané zařazují lidé, kteří se hlásí na úřadech práce. Takto zjištěná nezaměstnanost je
registrovaná nezaměstnanost. Většina nezaměstnaných se na úřadech práce hlásí jednak proto, že jim úřad práce může pomoci práci najít (má informace o volných pracovních místech v daném okrese), a jednak proto, že je to podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Ale někteří nezaměstnaní se na úřadech práce nehlásí. Například proto, že jsou nezaměstnaní jen krátkodobě (člověk odejde z jednoho zaměstnání v červnu a má už sjednaný nástup na novém místě, ale až od září). Nebo jsou naopak dlouhodobě nezaměstnaní, nárok na podporu v nezaměstnanosti už ztratili (žijí ze sociální podpory) a ztratili i důvěru, že jim něco najde úřad práce. Proto skutečná nezaměstnanost bývá vždy o nějaké procento vyšší než registrovaná nezaměstnanost.33“
Ale skutečná míra nezaměstnanosti by teoreticky mohla být i nižší než
registrovaná, neboť prof. Holman abstrahoval od podvodníků, kteří vyzráli na systém přidělování podpor v nezaměstnanosti i na štědrý systém sociálního zabezpečení. Tito lidé se hlásí na úřadech práce, ale pracovat nechtějí nebo nejsou schopni do práce nastoupit anebo pracují načerno. Já budu vždy uvádět registrovanou míru
nezaměstnanosti, protože pomocí registrované míry nezaměstnanosti vykazují nezaměstnanost úřady práce.
Od počátku devadesátých let míra nezaměstnanosti v okrese Jičín neustále stoupá.
Na začátku devadesátých letech bylo zvýšení míry nezaměstnanosti způsobeno
33 Robert Holman: Ekonomie. Praha, C. H. Beck 1999, str. 266
politickými a hospodářskými změnami34, především restrukturalizací hospodářství35. Také se vytvářela přirozená míra nezaměstnanosti.36 V devadesátých letech bylo
zvyšování míry nezaměstnanosti pozvolné. V posledních letech ale došlo k významnému nárůstu míry nezaměstnanosti. Tento nárůst vidíme v tab. č. 4 - 1. V roce 2001 byla míra nezaměstnanosti v okrese Jičín necelých 6 %, na konci roku 2003 už 8,68 % a na konci roku 2004 míra nezaměstnanosti v okrese Jičín poprvé dosáhla dvouciferné hodnoty 10,25 %.
Tab. č. 4 - 1 Míra nezaměstnanosti v okrese Jičín v letech 2000 - 2004
Rok 2000* 2001* 2002* 2003* 2004*
Míra nezaměstnanosti (v %) 5,84 5,96 7,97 8,68 10,25
* k 31. 12.
Zdroj: ČSÚ – Krajská reprezentace Hradec Králové Okresy České republiky v roce 2001, ČSÚ, 2002
Porovnání míry nezaměstnanosti v okrese Jičín s mírou nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji nám ukazuje tab. č. 4 – 2, která je umístěna na následující straně. V roce 2000 a ještě v roce 2001 byla míra nezaměstnanosti v okrese Jičín pod krajským průměrem, ale v roce 2003 už byla vyšší než krajský průměr a v roce 2004 byla míra nezaměstnanosti v okrese Jičín téměř o 2 % vyšší než míra nezaměstnanosti
v Královéhradeckém kraji.
34 přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství a následný vznik dobrovolné nezaměstnanosti
35 přechod od neperspektivních ekonomických oborů k modernímu lehkému strojírenství,
zintenzivnění zemědělství; takto vzniklá nezaměstnanost se nazývá strukturální nezaměstnanost
36 přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při které je ekonomika na svém potenciálu, tzn. že vyráběný produkt se rovná agregátní poptávce a nedochází
k neplánovaným investicím do zásob ani k čerpání zásob
Tab. č. 4 - 2 Porovnání míry nezaměstnanosti s krajem (v %)
Rok 2000* 2001* 2003* 2004*
Okres Jičín 5,84 5,96 8,68 10,25
Královéhradecký kraj 5,89 6,3 7,89 8,28
* k 31. 12.
Zdroj: Okresy České republiky v roce 2001, ČSÚ, 2002
ČSÚ – Krajská reprezentace Hradec Králové
Jak ale vidíme v tab. č. 4 – 3, kterou jsem umístil na následující straně,
nezaměstnanost stoupla v celém Královéhradeckém kraji a všech jeho okresech. Ovšem z okresů Královéhradeckého kraje se zvýšila míra nezaměstnanosti v okrese Jičín nejvíce.
Od konce roku 2000 ke konci roku 2004 se míra nezaměstnanosti v okrese Jičín zvýšila o 4,41 %, přičemž krajský průměr stoupl o 2,39°%.Za roky 2002 a 2003 se zvýšila míra nezaměstnanosti v okrese Jičín o 2, 72 %37 a za rok 2004 o dalších 1,57 %. V roce 2004 stoupla míra nezaměstnanosti v okrese Jičín skutečně dramaticky, neboť krajský průměr se zvýšil o pouhých 0,39 %. V okrese Jičín tedy narostla míra nezaměstnanosti o
4,29°%38 za pouhé tři roky (31. 12. 2001 – 31. 12. 2004).Výrazně se také zvýšila
nezaměstnanost v sousedním okrese Trutnov a v okrese Náchod. Od konce roku 2000 ke konci roku 2004 se míra nezaměstnanosti v těchto dvou okresech zvýšila o více než 3 %.
V okrese Trutnov se tento nárůst v roce 2004, podařilo zastavit, protože míra
nezaměstnanosti v tomto okrese klesla o 0,45 %. V okrese Rychnov nad Kněžnou se zvyšovala míra nezaměstnanosti velmi podobně jako krajský průměr. Nejméně stoupla nezaměstnanost v okrese Hradec Králové. Míra nezaměstnanosti se zde zvýšila o pouhých 0,68 % za čtyři roky, ale to mě nepřekvapilo, protože v krajském městě je nejvíce pracovních příležitostí.
37 krajský průměr za toto období stoupl o 1,59 %
38 krajský průměr za toto období stoupl o 1,98 %
Tab. č. 4 - 3 Vývoj míry nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji (v %)
kraj, okresy 2000* 2001* 2003* 2004*
Královéhradecký kraj 5,89 6,3 7,89 8,28
Hradec Králové 6,52 6,13 6,94 7,20
Jičín 5,84 5,96 8,68 10,25
Náchod 5,3 5,81 7,65 8,35
Rychnov n. K. 5,05 5,58 6,81 7,27
Trutnov 6,12 7,64 9,69 9,24
* k 31. 12.
Zdroj: Okresy České republiky v roce 2001, ČSÚ, 2002
ČSÚ – Krajská reprezentace Hradec Králové
Od července roku 2004 se používá nová metodika výpočtu registrované míry nezaměstnanosti. Všechny dosavadní údaje byly podle původní metodiky, platné do 30.°6. 2004. „Míra registrované nezaměstnanosti podle původní metodiky byl podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli disponibilní pracovní síla (tj. zaměstnaní z výběrového šetření pracovních sil + neumístění uchazeči).
Míra registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky je podíl vyjádřený v procentech, kde v čitateli je počet neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve
jmenovateli součet zaměstnaných z výběrového šetření pracovních sil, počtu pracujících cizinců podle evidence Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání.39“
Míru registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky pro okres Jičín za poslední měsíce uvádím v tab. č°4 – 4, která je umístěna na následující straně.
39 Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2005, Hradec Králové, ČSÚ (Krajská reprezentace Hradec Králové), 2005
Tab. č. 4 - 4 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Jičín v letech 2005 - 2006 (v %)
I.05 II.05 III.05 IV.05 V.05 VI.05 VII.05 VIII.05 10,20 10,06 9,72 8,96 8,61 8,56 8,54 8,81 IX.05 X.05 XI.05 XII.05 I.06 II.06 III.06
8,54 7,83 7,91 8,35 8,18 8,05 7,85 Zdroj: Úřad práce v Jičíně
http://portal.mpsv.cz/sz/local/jc_info/, staženo dne 18. 4. 2006
V tab. č°4 – 4 vidíme, že míra nezaměstnanosti v okrese Jičín na začátku roku 2005 dosahovala dvouciferných hodnot, ale ještě v průběhu roku 2005 klesla, poté kolísala a v březnu roku 2006 míra nezaměstnanosti v okrese Jičín činila 7,85 %.
Na začátku roku 2005 byla míra nezaměstnanosti v okrese Jičín vyšší než míra nezaměstnanosti v celé České republice, ale od června 2005 je už zase pod
celorepublikovým průměrem. Míru nezaměstnanosti v ČR za poslední měsíce uvádím v tab. č. 4 – 5.
Tab. č. 4 - 5 Vývoj míry nezaměstnanosti v České republice v letech 2005 - 2006 (v %)
I.05 II.05 III.05 IV.05 V.05 VI.05 VII.05 VIII.05 9,82 9,65 9,41 8,92 8,61 8,59 8,83 8,91 IX.05 X.05 XI.05 XII.05 I.06 II.06 III.06
8,80 8,49 8,43 8,88 9,16 9,06 8,82 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/, staženo dne 2. 5. 2006