1. PZI v regionu střední a východní Evropy
1.3 Nositelé hlavních objemů PZI
1.3.1 Nositelé investičních projektů evidovaných CzechInvestem
Zajímavý úhel pohledu na zahraniční investice se objevuje při hodnocení, kdo jsou největší nositelé PZI. V statistické publikaci13 CzechInvestu je uveden přehled 516 oznámených investičních projektů za období 1994 až 1. pololetí 2005. Výběr 30 největších projektů, co do objemu investic ukazuje, že naprostá většina z nich byla a je realizována velkými nadnárodními společnostmi, či společnostmi s rozsáhlými
11 CzechInvest. Strategie agentury CzechInvest [online]. [cit. 15.června 2005]. Dostupné na internetu:
<http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/8E110017BB8CEF41C1256EBD004D9917?OpenDocu ment>. s. 6.
12 Tamtéž s.7.
13 CzechInvest. Investiční projekty agentury CzechInvest 1998 - 2005 [online]. [cit. 22.července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/FF16B59BCE160172C1256EC1 00546CD4/$File/investicni%projekty.xls>.
mezinárodními aktivitami. Objem kumulovaných investic u vybraných projektů představuje necelých 190 mld. CZK a na objemu všech projektů evidovaných v přehledu, který představuje necelých 415 mld. CZK, se podílí 45,6%, a zároveň u jednotlivého projektu objem investice neklesá v průměru pod 2 mld. CZK. (Poznámka:
příloha diplomové práce, tabulka č. 14). Na opačném konci seznamu se nacházejí projekty, jejichž výše se pohybuje mezi 10 až 30 mil. CZK a v souhrnu představují kumulovaný objem investic ve výši cca 575 mil. CZK s podílem 0,138% na evidovaných projektech. (Poznámka: příloha diplomové práce, tabulka č. 13). Třetinové zastoupení mezi nimi mají projekty vedené domácími podnikatelskými subjekty, ale většina opět připadá na zahraniční investory, ovšem prim mezi nimi už nehrají velké nadnárodní společnosti. Vedoucí postavení mají subjekty působící mezinárodně nebo na vybraných trzích, jde jim o posílení jejich pozic na nových trzích, dosažení přímé přítomnosti v regionu, nebo se jedná o specializované investice, které zaměstnávají vysoce kvalifikované odborníky a nepodílejí se na masové zaměstnanosti stovkami pracovních míst.
Z výše uvedeného lze rozeznat hlavní členění struktury nositelů investic, ovšem tyto investiční projekty zahrnují i projekty, které získaly podporu, byť jsou předkládány českými právnickými osobami, což není ve statistice ČNB považováno za PZI, neboť je to domácí investiční aktivita. Dále výše zmíněné objemy investic pracují pouze s objemem počáteční investice a nezahrnují reinvestované zisky, které ČNB uvádí jako součást PZI. Zároveň celkový finanční objemem investičních projektů nezahrnuje všechny PZI přicházející do země, neboť některé projekty, které jsou ve statistice ČNB, nejsou investičním projektem zprostředkovaným CzechInvestem.
1.3.2 Největší nositelé přímých zahraničních investic dle ČNB
Pro přesný pohled na teritoriální a odvětvovou strukturu je proto vhodné se opřít o statistiky a přehledy publikované Českou národní bankou a Eurostatem. Ze stavu PZI v České republice k 31. 12. 2003 vyplývá, že pět největších nositelů jsou Nizozemsko, Německo, Rakousko, Francie a Spojené státy americké a na celkovém stavu PZI se podílejí 76,4%14. Podrobnější pohled dokresluje následující tabulka a graf.
14 ČNB. 2003 Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.července 2005]. Dostupné na internetu
<http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/ publikace_pb/pzi/ index.html>.
Tabulka č. 4: Země původu PZI směřujících do České republiky, stav k 31. 12. 2003 (v tis. Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/
publikace _pb/pzi/index.html>.
Pokud se jedná o odvětvovou strukturu, tak ta nám ukazuje dominantní postavení oborů jako peněžnictví a pojišťovnictví, obchod a opravy, nemovitosti a služby pro podniky, výroba motorových vozidel a doprava a telekomunikace. V souhrnu se tyto obory na PZI podílejí 52,7%.
Graf č. 1: Země původu PZI směřujících do České republiky
Přímé zahraniční investice v České republice k 31. 12. 2003 - teritoriální struktura
Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance _stat/publikace _pb/pzi/index.html>.
Graf č. 2: Odvětvová struktura PZI v České republice
Přímé zahraniční investice v České republice k 31. 12. 2003 - odvětvová struktura
Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance _stat/publikace _pb/pzi/index.html>.
1.3.3 Podíl největších nositelů PZI
Pohled na strukturu PZI dle teritoriálního a odvětvového hlediska ukazuje určitou podobnost mezi výše uvedenými údaji o České republice a ostatními státy z regionu střední a východní Evropy. Jednoznačný prim mezi investory hrají státy EU-15, které se v součtu na investicích podílejí 55% (Lotyšsko) až 86% (Česká republika). Určité specifikum mají země Pobaltí, kde mezi největší investory patří skandinávské státy jako Švédsko, Finsko, Dánsko či Norsko. Pro ČR, SR a Polsko jsou naopak největšími investory zejména Německo, Nizozemí, Francie, Itálie, Rakousko a USA. Podíl pěti největších investorských zemí na celkových investicích do každé ze zemí v regionu se pohybuje od 50% (Lotyšsko) do 82% (Estonsko). (Poznámka: příloha diplomové práce, tabulka č. 16).
U odvětvové struktury PZI lze mezi státy střední a východní Evropy vidět mnohem větší shodu. Mezi preferované obory patří: peněžnictví a pojišťovnictví (6895), obchod a opravy (5295), nemovitosti a služby (7395), doprava, skladování a telekomunikace (6495) patřící do sektoru služeb. (Poznámka: čísla v závorce představují oborovou kvalifikaci ekonomických činností, zkráceně OKEČ).
U zpracovatelského průmyslu, který jako celek je velkým příjemcem PZI, už shoda v oborech není. Každý stát má svůj silný obor, pro ČR se jedná o výrobu motorových vozidel (3400) a petrochemický a plastikářský průmysl (2595), pro Estonsko je vyjímečná výroba textilu a dřevařský průmysl (2295), pro Litvu a Polsko je to potravinářství (1605) a taktéž petrochemický a plastikářský průmysl. Pro poslední uvedený stát a též Slovensko je silný příliv investic i do oboru zpracování kovů a kovových výrobků (2805). Obecně, ale platí, že zpracovatelský průmysl jako celek přitáhl méně investic než obory ze sektoru služeb. (Poznámka: příloha diplomové práce, tabulka č. 17).