1. PZI v regionu střední a východní Evropy
1.1 Obecná charakteristika PZI
Přímé zahraniční investice jsou investicemi, které realizují zahraniční subjekty jednoho státu umístěním svých finančních prostředků do kapitálu polečností sídlících v zahraničí. Základním motivem společností pro realizaci PZI je zisk, který převýší cenu kapitálu, pokryje náklady devizových operací a odpovídá politickým rizikům té dané oblasti. Při porovnání projektů realizovaných doma a v zahraničí je očekávaný výnos PZI vyšší. Důvodem jsou často nižší mzdy, dostupnost a cena vstupních surovin, preferenční daňový režim a další formy podpory a dotací investic. V neposlední řadě je objem a směr investic závislý na změně měnových kurzů.
Společnosti se stávají nadnárodními v momentě, kdy začínají uskutečňovat PZI.
Investice nabývají dvou základních forem a) stavby na zelené louce a b) přeshraniční akvizice a fúze existujících společností. Zahraniční investice se pak stávají znakem organizační expanze nadnárodní společnosti. Co je motivem společností pro investice v zahraničí, proč rozšířují řídící strukturu vytvářením nadnárodních společností? Na rozdíl od teorie mezinárodního obchodu nebo teorie mezinárodních portfoliových investic nemáme k dispozici komplexní teorii o PZI, avšak několik teorií je schopno osvětlit některé aspekty zahraničních investic. Například Charles P. Kindleberger (1969) a Stephen H. Hymer (1976) ve svých teoriích kladou důraz na různé tržní nedokonalosti. Zejména se jedná o nedokonalosti výrobku, výrobních faktorů a kapitálových trhů jako hlavních sil hýbajících PZI1. Klíčové faktory důležité při rozhodování společnosti o realizaci zahraniční investice jsou podle nich: a) překážky
1 Eun, Cheol S., Resnick, Bruce G. International financial management. s. 355.
zahraničního obchodu, b) nedokonalosti trhu práce, c) nehmotná aktiva, d) vertikální integrace, e) životní cyklus výrobku a f) služby akcionářům při diverzifikaci aktiv2.
Vlády ovlivňují zahraniční obchod se zbožím a službami určováním cel, kvót a dalšími restrikcemi. Důvodů může být několik příjem státního rozpočtu, ochrana domácího trhu, ale i domácí politické cíle. Bariéry se stávají motivací, proč se společnost rozhodne pro investici v dané zemi. Nelze opomenout ani to, že přirozenou bariérou mohou být samotné dopravní náklady. Pokud se společnost rozhodne stěhovat produkci, pak v rámci regionu si bude vybírat zemi s nízkými pracovními náklady v porovnání k dosažitelné produktivitě práce. Při vstupu na nový trh mají nadnárodní společnosti proti domácím subjektům často výhodu ve formě nehmotných aktiv. Tato aktiva představují například technologie, management, marketing, know how, výzkum či silnou značku. Komplexnost aktiv tohoto rozsahu se špatně prodává a z důvodu lepší ochrany, legislativy, ale i vyšší ziskovosti, zahraniční společnosti realizují tyto výhody samy. Richard Caves (1982) a Stephen Magee (1977) kladou zvýšený důraz na vliv tržních nedokonalostí na nehmotná aktiva a následnou motivaci firem k realizaci PZI3. Nadnárodní společnost může v rámci svého rozvoje usilovat o vytvoření vertikální integrace. Dodavatel chce vždy prodávat za co nejvyšší cenu, odběratel chce vždy naopak co nejnižší náklady, aby měl co nejvyšší zisk. Toto představuje střet dvou zájmů a vytvoření vertikální integrace může být jeho řešením. Nejrozšířenější jsou PZI směřující do společností, které jsou dodavateli surovin pro nadnárodní společnosti, ale ani opačný průběh není vyloučen. Podle Raymona Vernona (1966) a jeho teorie životního cyklu výrobku společnosti realizují PZI v určité části životního cyklu svého výrobku. V momentě, kdy výrobek dosáhne své zralosti a prodává se na více trzích, zvyšuje se tlak konkurence a každý nový zákazník je citlivý na cenovou úroveň, pak je nutná optimalizace nákladů, která vede k přesunutí výroby do levné výrobní základny, například Asie. Odtud pak produkce směřuje na trhy a to včetně toho trhu, kde výrobek vznikl a byl poprvé vyráběn. PZI se v tomto případě pro společnost stávají ochranou pro zachování konkurenceschopnosti4. V případě překážek pro rychlé přeshraniční přesuny kapitálu se nadnárodní společnosti, přostřednictvím svých PZI, stávají poskytovatelem nepřímých diverzifikačních služeb svým akcionářům. Nedokonalosti kapitálového trhu se tedy mohou stát motivací firem pro realizaci PZI.
2 Eun, Cheol S., Resnick, Bruce G. International financial management. s. 356.
3 Tamtéž. s. 358.
4 Tamtéž. s. 360.
Čím více jsou liberalizovány kapitálové trhy, a provázanost světové ekonomiky se zvětšuje, tím více získávají na významu přeshraniční fúze a akvizice jako část PZI.
Společnosti se do nich zapojují, aby posílily svou konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, získaly speciální aktiva anebo mohly ve větším měřítku využívat již existující aktiva.
Při vstupu na zahraniční trh společnosti musí hodnotit rizika, která je čekají.
Nejširší je hodnocení tzv. country risks, neboli rizik dané země zahrnující politická rizika, kreditní rizika a jiné ekonomické ukazatele. Při podrobnějším hodnocení pak nadnárodní společnosti věnují zvýšenou pozornost politickým rizikům. Tato rizika mohou nabývat různých forem od úplného zestátnění majetku zahraničního investora, až po nečekané změny v daňových předpisech, které povedou k poškození ziskovosti zahraničních projektů. Rizika lze určit dvojího typu makro a mikro rizika; makro rizika představují ovlivnění všech zahraničních operací, naopak mikro rizika představují ovlivnění vybraných oblastí zahraničně obchodních operací nebo jen jednotlivých firem5.
1.2 Vývoj PZI ve střední a východní Evropy od poloviny 90. let do roku 2004 včetně
1.2.1 PZI ve státech střední a východní Evropy
Regionem střední a východní Evropy se rozumí Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko a státy Pobaltí tj. Litva, Lotyšsko, Estonsko. Přímé zahraniční investice jsou v této oblasti velmi často skloňovaným pojmem a staly se politickým nástrojem, které mnohé vlády považují za lék na neduhy ekonomických reforem. Bylo jim věnováno už velké množství analýz a je jim věnován i velký prostor v ekonomických rubrikách.
Je třeba si uvědomit, že přímé zahraniční investice nejsou ekonomicky všemocné, ale velký význam jim nelze upřít. Pro nové členské země EU se staly pomocníkem při ekonomických reformách a jejich velký příliv pomohl zmírnit následky přechodu od centrálně plánovaných ekonomik k tržnímu hospodářství.
5 Eun, Cheol S., Resnick, Bruce G. International financial management. s. 365.
Vytváření speciálních podmínek – pobídek se stalo nástrojem vlád jednotlivých států usilujících o co největší příliv investic. Zároveň se ovšem tyto pobídky staly i konkurečním nástrojem mezi sousedními státy a regiony navzájem. Situace v některých připadech došla tak daleko a může se znovu opakovat, že investor půjde jen za pobídkou a zůstane jen po takovou dobu, která pro něj bude výhodná a následně své výrobní kapacity znovu přesune. Důležitá je tedy nejen kvantita, což bylo dříve nejvíce akcentované hledisko, ale také kvalita PZI, kterou lze rozumnět jako dobu, kdy tato investice bude vytvářet ekonomické a sociální hodnoty v daném místě.
Důležité je vědět, co se rozumí přímými zahraničními investicemi. Při vytváření statistiky PZI vychází Česká národní banka z definice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF, která stanoví, že: „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a se získáním podstatného vlivu na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ Podnik – přímá investice je dále definován jako „Podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku“.
Ve statistikách o PZI, které jsou publikovány ČNB o ČR nebo EUROSTATem o všech členských zemích EU, je proto za součást PZI považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Složení přímé investice lze tedy vyjádřit vztahem: Přímá investice
= základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál.
Příliv kapitálu do střední a východní Evropy byl v 90. letech a vyjímečně i v posledním období stimulován velkými privatizačními projekty. Poslední takto významnou operací v České republice byl prodej státního podílu v Českém Telecomu do rukou společnosti Teléfonica. Tak, jak příliv investic začal slábnout, začaly se vlády více věnovat podpoře investic, vznikly první pobídky a také statní agentury pracující jen na přilákání zahraničních investic. Vývoj investic ve střední a východní Evropě, jmenovitě pak v České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku a pobaltských zemích tj. Litvě, Lotyšsku a Estonsku dokumentuje následující přehled.
Tabulka č. 1: PZI do vybraných zemí střední a východní Evropy (v mil. EUR) Pramen: Eurostat. [online]. [cit. 19. července 2005].
Dostupné na internetu <http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=0,1136173,0 _45570701&_dad=portal&_schema=PORTAL>.
Zajímavé hodnoty celkových investic se ukazují u součtu za čtyřleté období se stanovením pořadí největších příjemců v regionu střední a východní Evropy.
Tabulka č. 2: Kumulované PZI do zemí střední a východní Evropy a pořadí zemí dle objemu PZI v letech 2000 – 2004 (v mil. EUR za vybrané období)
Stát PZI 2000 – 2004 Pořadí
Pramen: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 1
V makroekonomické analýze společnosti NEWTON Holding a.s.6 autoři uvádějí, že kumulovaný příliv PZI za období 1988 až 1999 činil v Polsku 20,4 mld. USD, v Maďarsku 19,8 mld. USD a v ČR 16,5 mld. USD. Z tohoto jasně vyplývá, že i v delším období si drží co do objemu PZI výhradní postavení Polsko, následované Českou republikou a Maďarskem.
Pro správnou interpretaci uvedených čísel je třeba zdůraznit, že tyto hodnoty objemu investic jsou z určité části už tvořeny reinvestovaným ziskem. Je proto jen otázkou času, kdy zahraniční vlastník se rozhodne místo reinvestice zisků pro výplatu dividend a tím pádem může dojít v daném období k poklesu PZI či dokonce čistému úbytku PZI.
Největší pozornosti investorů se ve střední a východní Evropě těší Polsko, Česká republika, Maďarsko a následně i Slovensko. Na druhou stranu se nejedná o přímo
6 NEWTON Holding, a.s. Přímé zahraniční investice v ČR, Polsku a Maďarsku [online]. EKONOMICKÉ ZPRÁVY ŘÍJEN 2000. [cit. 10. června 2005]. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/
docs/analyzy/ekonomzpravy/631bc6cc83d7 bb91354a36dd4d9c09a9.pdf >. s. 12.
porovnatelné ekonomiky například jen počtem svého obyvatelstva a tím i trhem, který pro potenciálního investora představují, proto je pro další charakteristiku využíváno podílu PZI na obyvatele. Za roky 2000 až 2004 je kumulovaný příliv zahraničních invetic na obyvatele uveden v následujícím přehledu.
Tabulka č. 3: Kumulované PZI na obyvatele v zemích střední a východní Evropy a pořadí zemí dle PZI v letech 2000 – 2004 (EUR na obyvatele)
Stát PZI 2000–2004 na obyvatele Pořadí
Česká republika 2 614,21 1.
Pramen: Vlastní výpočet na základě tabulky č. 2 a a statistiky Eurostatu o obyvatelstvu Pramen počtu obyvatelstva: Eurostat. [online]. [cit. 19. července 2005].
Dostupné na internetu <http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=1996,45323734
&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen=welcomeref&open=/C/C1/C11&language=en
&product=Yearlies_New_population& root=Yearlies_new _population&scrollto=0>.
V výše citované analýze společnosti NEWTON je též uvedeno, že při srovnání přílivu PZI na obyvatele za období 1988 – 1999 první místo zaujímá Maďarsko (1 967 USD), následováno Českou republikou (1 612 USD) a Estonskem (1 430 USD). Polsku (527 USD) náleželo až šesté místo mezi zeměmi, které byly považovány za kandidáty na vstup do EU v první vlně7. S přihlédnutím k oběma výše uvedeným hodnocením lze naopak říci, že mezi úspěšné uchazeče o zahraniční investice se proti předchozímu seznamu řadí také Estonsko, ale naopak Polsko se kvůli svému největšímu počtu obyvatel nachází mezi těmi méně úspěšnými.
1.2.2 Hlavní politiky používané pro podporu PZI
Země střední a východní Evropy a jejich vlády si v 90. letech relativně rychle uvědomily význam přímých zahraničních investic a tak začaly pracovat na jejich přilákání. Výsledkem tohoto snažení jsou tzv. investiční pobídky, které se v každé zemi liší a země si také navzájem konkurují. Rozdíly ve výši přílivu PZI proto nepramení pouze z odlišného ekonomického a politického vývoje v těchto zemích, ale jsou i odrazem rozdílných investičních pobídek pro zahraniční investory.
7 NEWTON Holding, a.s. Přímé zahraniční investice v ČR, Polsku a Maďarsku [online]. EKONOMICKÉ ZPRÁVY ŘÍJEN 2000. [cit. 10.června 2005]. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/
docs/analyzy/ekonomzpravy/631bc6cc83d7 bb91354a36dd4d9c09a9.pdf >. s. 12.
Principem pobídek je zavedení systému daňových a celních úlev, případně i finanční či nefinanční podpory. Tyto podpory jsou většinou dále spojeny se systémem dotací z oblasti zaměstnanecké a regionální hospodářské politiky. Přilákání investiv bez investičních pobídek je v současné době prakticky nemožné, vhledem ke konkurenci působící v mezinárodním měřítku. Konkurence je podpořena vysokou kapitálovou mobilitou a investoři často srovnávají mnohem více než kdy předtím náklady na realizaci investice a možnosti jejich snížení.
Základy současných systémů investičních pobídek postupně vznikaly ve střední a východní Evropě od poloviny 90. let, ucelený systém pobídek si vypracovalo jako první Maďarsko v roce 19958 a postupně jej pak následovaly okolní země, včetně České republiky. Pobídky obecně vycházejí z úpravy daňového zatížení právnických osob, aby bylo konkurenceschopné, zejména formou plošného snížení daně z příjmu právnických osob jednorázově či postupně, nebo taktéž osvobozením od této daně po určitou dobu například až na deset let. Dále jsou stanoveny podmínky minimálního objemu investice a jejího členění, poskytnutí pozemků v průmyslové zóně, bezcelní dovoz technologií nebo například podpora na vytvoření nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců.
Investiční pobídky ve svém směřování zohledňují obory, které vlády daných států chtějí podpořit a rozvíjet jako perspektivní a to na základě strategií hospodářského rozvoje a růstu. V tomto směru se mohou projevit různé priority vlád, ale také naopak jejich shoda a tím i větší konkurenční tlaky při získávání investic. Lze vypozorovat určité následování úspěšných a tím i směřování podpor do stejných či obdobných oborů.
Investiční pobídky v minulosti stimulovany příliv investic do zpracovatelského odvětví, zejména do elektrotechnické a automobilového průmyslu9.
Jako ukázka může posloužit česká vládní agentura CzechInvest, jejíž působnost je v současné době mnohem širší než jen podpora přílivu investic. Strategie agentury CzechInvest na období 2004 – 200610 zahrnuje několik okruhů strategických priorit.
Druhou prioritou je Podpora zakládání nových a rozvoje stávajících podniků. Jedním
8 NEWTON Holding, a.s. Příliv přímých zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy. Vývoj proti globálním trendům? [online]. MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY LISTOPAD 2003. [cit. 10.června 2005]. Dostupné na internetu: <http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/6ea96a7e1 36 31ec1bfb5843e7eaeab64.pdf >. s.9.
9 Tamtéž.
10 CzechInvest. Strategie agentury CzechInvest [online]. [cit. 15.června 2005]. Dostupné na internetu:
<http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/8E110017BB8CEF41C1256EBD004D9917?OpenDocu ment>.
z bodů této priority jsou Pobídky zejména „Rozvoj systému investičních pobídek tak, aby jejich využití efektivně a účinně posilovalo konkurenceschopnost ČR“11. V rámci citované strategie jsou uvedeny vyhodnocené Prioritní sektory, na které bude v rámci pobídek, ale i jiných podpor, v současné době soustředěna pozornost. Jedná se o tradiční obory českého průmyslu, které byly vyhodnoceny, že mají růstový potenciál – elektronika, přesné strojírenství a automobilový průmysl, chemie a plasty; mezi hi-tech výrobními oblastmi se jedná o mikroelektroniku/polovodiče, biotechnologie a farmacii, optoelektroniku; prioritou jsou i hi-tech služby jako jsou informační a komunikační technologie, vývoj softwaru, dále strategické služby jako jsou centra sdílených služeb, expertní a řešitelská centra, opravárenská centra12. Pobídky jsou tedy výběrového charakteru a investice tohoto typu zaměstnávají vysoce kvalifikované pracovníky, vytvářejí mnohem vyšší přidanou hodnotu a přinášejí s sebou know how a dále i výzkum a vývoj, který může pomoci k dalšímu ekonomickému růstu mnohem více než jen výstavba výrobního podniku. S obdobnými prioritami a se svými národními specifiky postupují i další nové členské země EU ze střední a východní Evropy, ale také uchazeči o členství. (Poznámka: Obdobou českého CzechInvestu je v Polsku Polská agentura pro zahraniční investice, anglicky Polish Agency for Foreign Investment, zkráceně PAIZ, v Maďarsku pak působí Maďarská investiční a obchodní agentura, anglicky Hungarian Investment and Trade Development Agency, zkráceně ITD).
1.3 Nositelé hlavních objemů PZI
1.3.1 Nositelé investičních projektů evidovaných CzechInvestem
Zajímavý úhel pohledu na zahraniční investice se objevuje při hodnocení, kdo jsou největší nositelé PZI. V statistické publikaci13 CzechInvestu je uveden přehled 516 oznámených investičních projektů za období 1994 až 1. pololetí 2005. Výběr 30 největších projektů, co do objemu investic ukazuje, že naprostá většina z nich byla a je realizována velkými nadnárodními společnostmi, či společnostmi s rozsáhlými
11 CzechInvest. Strategie agentury CzechInvest [online]. [cit. 15.června 2005]. Dostupné na internetu:
<http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/8E110017BB8CEF41C1256EBD004D9917?OpenDocu ment>. s. 6.
12 Tamtéž s.7.
13 CzechInvest. Investiční projekty agentury CzechInvest 1998 - 2005 [online]. [cit. 22.července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/FF16B59BCE160172C1256EC1 00546CD4/$File/investicni%projekty.xls>.
mezinárodními aktivitami. Objem kumulovaných investic u vybraných projektů představuje necelých 190 mld. CZK a na objemu všech projektů evidovaných v přehledu, který představuje necelých 415 mld. CZK, se podílí 45,6%, a zároveň u jednotlivého projektu objem investice neklesá v průměru pod 2 mld. CZK. (Poznámka:
příloha diplomové práce, tabulka č. 14). Na opačném konci seznamu se nacházejí projekty, jejichž výše se pohybuje mezi 10 až 30 mil. CZK a v souhrnu představují kumulovaný objem investic ve výši cca 575 mil. CZK s podílem 0,138% na evidovaných projektech. (Poznámka: příloha diplomové práce, tabulka č. 13). Třetinové zastoupení mezi nimi mají projekty vedené domácími podnikatelskými subjekty, ale většina opět připadá na zahraniční investory, ovšem prim mezi nimi už nehrají velké nadnárodní společnosti. Vedoucí postavení mají subjekty působící mezinárodně nebo na vybraných trzích, jde jim o posílení jejich pozic na nových trzích, dosažení přímé přítomnosti v regionu, nebo se jedná o specializované investice, které zaměstnávají vysoce kvalifikované odborníky a nepodílejí se na masové zaměstnanosti stovkami pracovních míst.
Z výše uvedeného lze rozeznat hlavní členění struktury nositelů investic, ovšem tyto investiční projekty zahrnují i projekty, které získaly podporu, byť jsou předkládány českými právnickými osobami, což není ve statistice ČNB považováno za PZI, neboť je to domácí investiční aktivita. Dále výše zmíněné objemy investic pracují pouze s objemem počáteční investice a nezahrnují reinvestované zisky, které ČNB uvádí jako součást PZI. Zároveň celkový finanční objemem investičních projektů nezahrnuje všechny PZI přicházející do země, neboť některé projekty, které jsou ve statistice ČNB, nejsou investičním projektem zprostředkovaným CzechInvestem.
1.3.2 Největší nositelé přímých zahraničních investic dle ČNB
Pro přesný pohled na teritoriální a odvětvovou strukturu je proto vhodné se opřít o statistiky a přehledy publikované Českou národní bankou a Eurostatem. Ze stavu PZI v České republice k 31. 12. 2003 vyplývá, že pět největších nositelů jsou Nizozemsko, Německo, Rakousko, Francie a Spojené státy americké a na celkovém stavu PZI se podílejí 76,4%14. Podrobnější pohled dokresluje následující tabulka a graf.
14 ČNB. 2003 Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.července 2005]. Dostupné na internetu
<http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/ publikace_pb/pzi/ index.html>.
Tabulka č. 4: Země původu PZI směřujících do České republiky, stav k 31. 12. 2003 (v tis. Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/
publikace _pb/pzi/index.html>.
publikace _pb/pzi/index.html>.