Optimální velikost dodávky

Díky provedeným analýzám bylo určeno, kterým položkám věnovat velkou pozornost a kterými se příliš nezaobírat. K dalším problémovým oblastem patří vhodná volba odběrového množství vzhledem k optimalizaci objednacích a skladovacích nákladů. Při analýze současného stavu nákupu jsem narazil na skutečnost, že jednotliví

nákupčí při vystavování objednávek v závislosti na impulsech systému MPS volí velikost objednávaného množství na základě vlastního citu a zkušeností. U dílů, které mají od dodavatele stanoveno minimální odběrové množství, nákupčí respektují tuto hranici. Je tedy třeba stanovit optimální bod vystavení další objednávky tak, aby zásoby, které se v tomto okamžiku nachází na skladě, pokryly výrobu do okamžiku příchodu další dodávky při současné optimalizaci nákladů s tímto souvisejících. Zadání pojistné zásoby do systému MPS nedoporučuji vzhledem k následné zkreslenosti požadavků výroby. Pojistná zásoba musí být stanovena u každé položky individuálně s ohledem na spolehlivost dodavatele a kvalitu jeho dodávek. Aby umístění objednávky mohlo být provedeno co nejpřesněji, navrhuji rozložit plánované požadavky výroby na denní impulsy tak, aby tento plán zobrazoval skutečnou denní potřebu jednotlivých dílů. Tento stav by pak nákupčímu umožňoval stanovit optimální termín dodání s přesností na dny. Současný stav plánování na základě 1-2 týdenních impulsů toto neumožňuje.

K výpočtu ekonomické výše objednávky a bodu, kdy musí být vystavena objednávka další, je možné dle teoretických poznatků využít Harrisonova-Wilsonova vzorce. Tento vzorec lze použít pouze v případě, že je předem známa velikost spotřeby a délka pořizovací lhůty, přičemž spotřeba položky je v čase konstantní. Využití tohoto modelu tak není omezeno pouze na položky s nezávislou poptávkou. Námi analyzované díly splňují všechny tyto předpoklady k jeho použití. Protože tento model počítá s tím, že další dodávka dorazí právě v okamžiku vyčerpání zásob, není jeho použití vhodné u dílů, u nichž je nutné udržovat určitou zásobu. Domnívám se však, že v našem případě by tento model našel využití u položek, které jsou u dodavatele objednány závaznou rámcovou objednávkou na celé následující čtvrtletí, přičemž jednotlivé odvolávky jsou realizovány tzv. na zavolání. Jedná se o položky od lokálních dodavatelů, kteří na základě rámcové objednávky vyrobí na sklad objednané množství a dodávky pak realizují dle dodatečných požadavků. Tento systém je realizován zejména u dílů, u kterých není nutné udržovat na skladě zásobu vzhledem k dalšímu technologickému zpracování. Protože dodavatel má po celé období určité množství těchto dílů na skladě, odpadá riziko včasného nedodání. U těchto položek navrhuji provést optimalizaci dle následujícího výpočtu. Pro tento účel jsem vybral díl Schwenktisch 93-038 075-91, který je dodáván výše popsaným způsobem. Do výrobního procesu vstupuje až v konečné fázi na balicí lince.

Nejdříve bylo nutné zjistit údaje o objednacích a skladovacích nákladech. Tyto údaje mi poskytla paní Ing. Dana Angelová, vedoucí finančního úseku. Některé nákladové položky nebylo možné zjistit v jejich přesné výši pouhým zjištěním v účetních výkazech. U těchto položek byl proveden paní Ing. Angelovou kvalifikovaný odhad. Jedná se o položky spotřeba materiálu, nájemné, programy a jejich odpisy.

Náklady na udržování včetně nákladů na kapitál byly paní Ing. Angelovou stanoveny ve výši 25% z pořizovací hodnoty. Přehled jednotlivých složek celkových objednacích nákladů uvádím v následující tabulce.

Ve výpočtu jsem pracoval s celkovým počtem objednávek dílů se závislou i nezávislou poptávkou. Počet objednávek realizovaných mimo systém jsem zjistil v evidenci vystavených objednávek režijního materiálu. Počet objednávek typu R a B vystavených prostřednictvím MPS jsem získal za pomoci pana Zahradníka, správce MPS systému.

Protože systém bohužel neumožňuje získat údaje o počtu odvolávek u objednávek typu B, získal jsem jejich počet kvalifikovaným odhadem jednotlivých nákupčích. Celkový počet vystavených objednávek za rok 2006 tak činil 5396 (22). Náklady na jednu objednávku jsou pak následující.

Objednací náklady na 1 objednávku = 6 115 911 / 5 396 = 1 133 Kč

Další údaje pro výpočet:

Za použití zjištěných údajů jsem provedl výpočet optimální velikosti dodávky.

Pro názornost uvádím v následující tabulce grafické vyjádření výpočtu s detailním rozpisem nákladů pro jednotlivá množství.

Tabulka č. 15: Výpočet optimálního objednacího množství

A B C D E F

3171 ks / 24 ks (obsah 1 krabice) = 132,125 krabic = 132 krabic = 3 168 ks

V následující tabulce je provedeno srovnání nákladů současného objednávaného množství a nákladů v případě, že by proces objednání byl optimalizovaný.

Tabulka č. 16: Porovnání optimalizovaného objednacího množství s množstvím skutečným

Zdroj: (22), vlastní výpočet a zpracování

Pokud by firma objednávala tento díl po 3 168 ks, zvýšily by se její objednací náklady o 6 798 Kč, avšak u nákladů na skladování by došlo ke snížení o 12 517 Kč. V celkovém součtu by však firma uspořila 5 719 Kč. I když tato úspora nepředstavuje závratnou částku, je důležité si uvědomit, že se jedná o úsporu pouze u jedné nakupované položky. Důležité je také si uvědomit, že současně dochází k úspoře místa ve skladu v rozsahu 4 paletových míst.

Nyní vypočítám bod, ve kterém je nutné vystavit objednávku tak, aby vzhledem k dodací lhůtě dodavatele byla splněna do doby, než dojde k vyčerpání zásoby. Výpočet

To znamená, že další odvolávka na 3168 ks by měla být vystavena v okamžiku, kdy hladina zásob poklesne na úroveň 720 kusů. Objednané díly by pak měly dorazit do vyčerpání zásoby. Provedení optimalizace výše uvedeným způsobem tak doporučuji u všech položek výše popsané skupiny dílů.

Obrázek č. 12: Schwenktisch 93-038 075-91 s příslušenstvím

Zdroj: (21), vlastní úprava

4.1.5 Informační systém nákupu

V oblasti informačního systému nákupu navrhuji provést změny vedoucí k zajištění aktuálnosti poskytovaných dat. Nákupčí musí mít v každém okamžiku k dispozici přesná data, aby mohl správně provádět potřebná rozhodnutí. Toto se týká například odstranění požadavků na objednání ze systému ihned po vystavení příslušné objednávky a zobrazení objednávky jako splněné ihned po přijetí zboží na sklad. Také odepisování vyrobených vyšívacích jednotek ještě tentýž den po ukončení směny, jako je tomu u šicích strojů, představuje jednu z podmínek aktuálních informací MPS.

Za velmi neefektivní vzhledem k nákladům pokládám systém odesílání objednávek, které jsou odesílány současně faxem i poštou. Určitou úsporu nákladů a času by v tomto směru přineslo propojení MPS s e-mailovým klientem. Úspory by bylo dosaženo nejen na poplatcích za fax a poštovné, ale i snížením nákladů na papír

T ks d

r D 720

1 0136 , 0

* 52590

*

0= = =

a toner do tiskárny. Také možnost přenosu dat do jiných aplikací za účelem jejich dalšího zpracování by značně zefektivnilo práci (např. tabulkový kalkulátor).

Dále bych doporučoval ve spolupráci s plánovacím oddělením ve VSM Group AB zpřesnit rozložení požadavků výroby v systému MPS ze současných 1-2 týdenních impulsů na impulsy denní. Odstranění tohoto nedostatku souvisí s již výše uvedeným problémem stanovení optimálního bodu objednání. Rozložení impulsů na denní požadavky bych navrhoval realizovat minimálně u položek vydávaných několikrát týdně.

Za vhodné bych považoval propojení systému řízení kvality DANK se systémem MPS tak, aby MPS nákupčího upozornil na skutečnost, že určité množství z celkové zobrazované zásoby je zadrženo jako nepoužitelné. Díky tomuto propojení by mohl být nákupní systém rozšířen o automatické vyhodnocování nejen pozdě splněných a neúplných dodávek, ale zejména dodávek nekvalitních. Za ideální situaci bych považoval stav, kdy by měl nákup k dispozici jediný systém umožňující řídit veškeré potřebné činnosti. Domnívám se, že v našem případě by tohoto stavu mohlo být dosaženo alespoň vzájemným propojením všech tří systémů.