Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Co se týče osevní plochy zemědělských plodin v ČR v roce 1989, z tabulky č. 2 jasně vyplývá, že největší podíl z celkových více než tří milionů hektarů půdy měly s 51 % obiloviny. Nejvíce pak z obilovin byla pěstovaná pšenice na 50 % plochy, na které byly obiloviny pěstovány, následovaná ječmenem s 33 % osevní plochy obilovin. Méně než 10 % z této plochy pak v roce 1989 zabíralo žito, oves a kukuřice na zrno. Co se týče následné sklizně zemědělských plodin, nejvíce bylo sklizeno pícnin na orné půdě, následované obilovinami. Z obilovin pak měla největší zastoupení pšenice, což odpovídá i velikosti orné půdy určené pro pěstování této obiloviny.
2.2. Analýza vývoje živočišné produkce ČR 1989-2020
Živočišná výroba je jednou ze součástí celkové zemědělské produkce. Přestože i živočišná produkce prošla po roce 1989 výraznými změnami, stále platí, že primárním produktem v ČR je maso, mléko a vejce. Tato produkce je důležitá nejen pro uspokojení domácí poptávky, ale ČR funguje také jako exportér těchto komodit do zahraničí.
V této kapitole je živočišná produkce detailně analyzována, nejprve z pohledu vývoje stavu hospodářských zvířat v ČR od roku 1989 do roku 2020 a následně z pohledu výroby jatečních zvířat, tedy analýza vyprodukovaných komodit v ČR ve stejném sledovaném období.
44
2.2.1. Analýza vývoje stavu hospodářských zvířat v ČR 1989-2020
Jedním ze sledovaných parametrů živočišné výroby jsou aktuální stavy počtu hospodářských zvířat, které se v zemědělském sektoru chovají. V této kapitole jsou proto zkoumány počty hospodářských zvířat a sledován vývoj těchto počtů od roku 1989 do roku 2020.
Chov skotu
Jako první je proveden výzkum vývoje počtu chovaného skotu. Chov skotu má v České republice dlouholetou tradici a jedná se o jedno ze stěžejních odvětví živočišné výroby. Skot je chovaný především na maso, mléko a chlévskou mrvu, což je směs výkalů, moči a podestýlky, která zatím neopustila stáj. Historicky byl skot využíván mimo uvedené také jako tažné zvíře.88
Na grafu č. 3 níže můžeme pozorovat razantní snížení počtu chovaného skotu.
Tato tendence se začala projevovat v roce 1991 a pokračovala až do počátku nového století. Zatímco na konci osmdesátých let bylo chováno tři a půl milionů kusů skotu, v roce 1993 bylo těchto hospodářských zvířat chováno už o jeden milion méně. Od roku 2005 je počet chovaného skotu téměř vyrovnaný a počty se výrazně nemění. Stejnou tendenci můžeme vidět u počtu chovaných krav.
Pokles stavu skotu v České republice může mít negativní důsledky v podobě nedostatku zvířat pro další možnosti šlechtění skotu a selekci samičí základny, která je v současné době zajišťována především samičí populací.89
88 Zootechnika – Úvod do chovu skotu [online] 2021 Zootechnika [cit. 2.7.2021]. Dostupné z: https://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu/chov-obecne-/uvod-do-chovu-skotu.html
89 Zootechnika – Úvod do chovu skotu [online] 2021 Zootechnika [cit. 2.7.2021]. Dostupné z: https://www.zootechnika.cz/clanky/chov-skotu/chov-obecne-/uvod-do-chovu-skotu.html
45 Graf 3: Stavy skotu v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Chov skotu má vedle produkce statků v rámci potravinářského průmysl, tzn. masa a mléka, nezastupitelnou funkci v utváření české krajiny a vlivu na životní prostředí ČR.
Do roku 1989 byl chov skotu charakterizován jako odvětví s vysokým počtem zvířat a nízkou produktivitou práce. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie měla historicky ČR v tomto odvětví neúměrně vysoké náklady.90
Přestože už na konci devadesátých let patřilo zemědělství k sektorům s nejnižšími příjmy, v posledních letech se rozdíl oproti ostatním odvětvím národního hospodářství ještě více prohlubuje. Důvodem tohoto prohloubení můžou být subvence a dotace poskytované nejen ze státní kasy ale i z EU. Dotační systém dává přednost rostlinné výrobě, která není na počty zaměstnanců tolik náročná jako je výroba živočišná.
Z celkového počtu živých chovaných zvířat se každoročně více než 200 tisíc kusů vyexportuje do zahraničí. Export se ale meziročně snižuje, k nejvyššímu snížení dochází meziročně u živého skotu s hmotností více než 160 kg ale menší než 300 kg. Živá zvířata se z ČR vyvážejí do 28 zemí světa, více než polovina z celkového exportu skotu plyne do Rakouska, Německa, Slovinka a Turecka. Dovoz skotu je pak několikanásobně nižší
90 MAJZLÍK (2012)
0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000
Počet ks
Rok Skot z toho
krávy
46
a jedná se tak pouze o tisíce kusů dovezeného živého skotu ročně, a i tyto počty se nadále snižují. Zatímco v roce 2015 bylo importování více než 12 tisíc kusů živého skotu, v roce 2019 jich bylo o polovinu méně. Dovoz je do ČR realizován především ze Slovenska a Maďarska.91
V oblasti chovu skotu se také využívá údržba tzv. znevýhodněných oblastí naší země, což je jedním z úkolů Smlouvy o fungování Evropy dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti. EAFRD má dle toho nařízení „přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami…“92
Chov prasat
Jako další je analyzován vývoj počtu chovaných prasat. Stejně jako chov skotu má i chov prasat v ČR dlouholetou tradici v návaznosti na tradiční český jídelníček.
Vepřové maso se tak řadí mezi nejoblíbenější druhy masa v ČR, o čemž vypovídá jeho spotřeba v českých domácnostech.
V roce 1989 dosahoval chov prasat téměř k pěti milionům kusů. Toto vysoké číslo se dá vysvětlit zavedením tzv. hybridizačního programu, který byl v ČR zaveden po roce 1981, v rámci kterého se záměrně křížila prasata, která následně vykazují vyšší životní zdatnost než výchozí druhy, s cílem vyšších zisků z produkce jatečních prasat vyznačující se vysokou kvalitou a nízkou cenou.93 Z grafu č. 5 je dále patrné, že od vstupu ČR do EU, tedy od roku 2004, započala klesající tendence počtu chovaných prasat. Tento pokles je možné vysvětlit rostoucím dovozem živých prasat, a především importem vyprodukovaného vepřového masa, z ostatních států do ČR a také snižující se tendencí ve spotřebě masa českými spotřebiteli. Pokles počtu chovaných prasat má za následek snižování soběstačnosti v produkci této komodity. Od roku 2013 do roku 2020 můžeme v grafu č. 5 pozorovat stagnující vývoj počtu chovaných prasat, kdy se tento počet drží okolo jednoho a půl milionu kusů prasat ročně. Chov prasat je jedna z mála oblastí, které nejsou přímo podporované dotační politikou Evropské unie. Zásahy do tohoto odvětví tak
91 AKČR (2021)
92 Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, Zákony pro lidi – Sbírka zákonů ČR v aktuálním konsolidovaném znění [online]. AION CS, s.r.o., 2010 [cit. 2.7.2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/pravoeu/dokument?celex=32021R1058
93 Svaz chovatelů prasat – Hybridizační program [online]. 2021 SCHP [cit. 2.7.2021]. Dostupné z:
http://www.schpcm.cz/pkonline/CzePig/hybridizace.aspx
47
provádí pouze ČR skrze národní dotace, děje se tak ale ve velmi omezené míře. Trh s prasaty a vepřovým masem se tak proto dá definovat jako tržní.
Graf 4: Stav prasat v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 4 jsou dále uvedeny počty chovaných prasnic. Z grafu je zřetelné, že podíl prasnic na celkovém chovu prasat je poměrně nízký a nedosahuje ani 10 % z celkových počtů. I přes nízké zastoupení prasnic a meziroční snižování těchto počtů má Česká republika jeden z nejlepších ukazatelů reprodukčních schopností prasnic a řadí se tak mezi chovatelsky vyspělé země EU. Navíc se tento ukazatel dále meziročně zlepšuje.
Chov drůbeže
Stejně jako je tomu u chovu skotu a prasat, i drůbež dnes patří v ČR mezi tradičně chovaná hospodářská zvířata. Drůbeží maso a vejce jsou velmi oblíbenými zemědělskými komoditami. Důvodem je rychlá kuchyňská úprava masa a především nižší ceny oproti ostatním druhům masa. Drůbeží maso je dnes nejlevnějším masem na českém trhu.
Naopak vejce zaznamenaly v posledních letech úbytek spotřeby oproti minulým rokům, která je v současné době vyrovnaná s ostatními státy EU. Do drůbeže se řadí kuřata na chov a na výkrm, slepice, kohouti, husy, kachny a krůty.
V oblasti chovu drůbeže je nyní nejvíce diskutovaným a nejcitlivějším tématem klecový chov slepic, který poslanecká sněmovna ČR zakázala v rámci novely o ochraně zvířat proti týrání. Klecový chov má skončit do roku 2027. Argumentace zastánců tohoto
0
48
zákazu spočívá v nevyhovujících podmínkách pro nosnice v klecích. Naopak odpůrci argumentovali tím, že zákaz poškodí české zemědělce v otázce konkurenceschopnosti vůči ostatním státům EU (především levných vajec z Polska a Pobaltí), kde tento chov ještě zakázaný nebyl. Zákaz klecových chovů je též schválený v Německu a Rakousku, kde chtějí obchodní řetězce od zákazu prodeje vajec z těchto chovů přistoupit už od roku 2025.94
Graf 5: Stav drůbeže a slepic v ČR od roku 1989 do roku 2020
Zdroj: ČSÚ (2021), vlastní zpracování
I u chovu drůbeže zaznamenala Česká republika v posledních letech úbytek oproti roku 1989, jak je patrné v grafu č. 5. Zatímco v roce 1991 bylo chováno více než 33 milionů kusů drůbeže, od roku 2011 se čísla pohybují v intervalu mezi 21 až 24 miliony kusů. Jedná se tak o úbytek v řádu jednotek milionů kusů. V posledních letech ale roste podíl slepic na drůbeži, který se do roku 2017 snižoval. Od roku 2018 tak pozorujeme mírný růst, v roce 2020 bylo z téměř 24 milionů kusů drůbeže více než 8 milionů kusů slepic. Tento růst je možné taktéž vidět v grafu č. 5.
Tabulka č. 3 níže představuje vybrané ukazatele živočišné produkce v ČR od roku 1990 do roku 2020. Z tabulky jasně vyplývá, že od devadesátých let dvacátého století má největší zastoupení, co se do počtu chovaných hospodářských zvířat týče, drůbež, jejíž
94 Lidovky.cz - Klecový chov bude v Česku od roku 2027 zakázán, novelu zákona podepsal Zeman [online].
LIDOVKY.cz, s.r.o., 2020 [cit. 4.7.2021]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/domov/klecovy-chov-
nosnic-bude-v-cesku-od-roku-2027-zakazan-novelu-zakona-podepsal-zeman.A201119_154431_ln_domov_rkj
0 5 000 000 10 000 000 15 000 000 20 000 000 25 000 000 30 000 000 35 000 000
Počet ks
Rok Drůbež z toho
slepice
49
zastoupení se od roku 1990 dále zvýšilo z 80 % na 89 %. Naopak chov skotu a prasat se od roku 1990 postupně snižuje a dnes má zastoupení pět, respektive šest procent. Celkové počty chovaných zvířat se od roku 1990 také snížily, a to o více než jednu čtvrtinu.
Zatímco v roce 1990 bylo chováno více než 40 milionů kusů hospodářských zvířat, v roce 2020 jich bylo chováno už pouze 27 milionů. Pro tabulku č. 3 byla využita data až od roku 1990 z důvodu absence potřebných údajů v roce 1989.