Přínosy modelu budou zajisté velké jak pro uživatele, tak pro státní správu. Proto je pojďme podrobněji prozkoumat.
9.1. Přínosy pro uživatele
Uživatel se dostane do úplně nového stadia styku se státní správou. Již nebudu nucen trávit svoji dovolenou návštěvou různých úřadů a vyplňováním často duplicitních formulářů. Jeho přístup ke státní správě se změní od základů.
Prvním přínosem je časová úspora. Jednoznačně je rychlejší si všechno vyřídit z pohodlí domova, než obcházet úřady. S časovou úsporou souvisí úspora finanční, protože ušetřený čas bude pravděpodobně využit k výdělečné aktivitě.
Když vezmeme jednoho člověka, tak jeho příspěvek k výkonu ekonomiky po dobu nestrávenou díky zavedení modelu na úřadech je docela malé číslo, ale když vezmeme stát jako celek, tak už se dostáváme k velmi velkému potenciálnímu růstu domácímu produktu.
Skutečnost, že se změní design celé státní správy, která tak bude přístupnější občanovi, by taky neměla zůstat opomenuta. Změní se chápání lidí o fungování státu, už nebudou vidět neefektivní organizaci, ale perfektně a rychle pracující systém. Systém, který jim bude vždy k službám a dovede jim rychle a efektivně pomoci v jakékoliv situaci.
V pozdější fázi zavádění modelu, kdy bude možné přes server i hlasovat, se snad vytvoří jisté sjednocení občana a státu. Bude-li mít každý občan přímou moc nad vývojem státu, a bude-li se moci aktivně podílet, tak můžeme předpokládat, že stoupne i ochota se na řízení státu podílet.
Lidé se začnou více věnovat různým problémům, které je možné rozhodnout v referendech, pozitivně se projeví větší znalost zákonů, o kterých budou lidé pomocí elektronických zařízení hlasovat. Zmizí tak z velké míry prvky zastupitelské demokracie, jako jsou některé zákonodárné orgány, které nebudou již více potřeba. Samozřejmě, že nepůjde vyhovět úplně všem občanům v jejich tužbách, ale když budou občané více zainteresováni v řízení státu, tak to povede zajisté k jejich větší spokojenosti. Zmizí i některé pro občany nepříliš pochopitelné odvětví, jako je například lobbing.
Přínos pro podnikatele jako uživatele systému bude podobný jako u občanů, avšak bez prvků přímé demokracie. Velmi se urychlí a zjednoduší komunikace s úřady, což usnadní podnikání, neboli umožní více lidem podnik a v konečném důsledku sníží nezaměstnanost.
9.2. Přínos pro stát
Uvedený model by měl mít pro stát kromě výše zmiňovaných pozitivních výsledků, jako je lepší nálada občanů, ještě několik významných kladů.
V první řadě jde o finanční výnos. Náklady na zavedení modelu budou bezesporu velké, ale návratnost investice by se dala počítat v řádu let. Jenom úspory z počtu propuštěných pracovníků by činily stamiliony. Musíme však započítat ještě případné opuštění nájmů nebo prodeje nevyužívaných budov, snížení nákladů na tisk formulářů a ostatní náklady.
Dalším efekt by byl vyvolán právě propouštěním lidí. Počty propuštěných lidí by dosahovali desetitisícových hodnot. Je jisté, že ne každý by si hned našel jiné zaměstnání, ale i nezaměstnaní by stát vyšli levněji, než kdyby je zaměstnával. Platil by jim jenom sociální dávky, což jsou sumy velmi vzdálené současným platům ve státní správě. Naopak lidé, kteří by našli uplatnění, by se stali dalšími generátory státních příjmů, čímž by se finanční efekt zavedení modelu ještě násobil.
Již nyní je zřejmé, že by se jednalo o miliardové sumy ročně, což jsou částky v porovnání s náklady na zavedení a provoz systému řádově vyšší.
Dalším kladem by byla nesmírná flexibilita státu ve vyřizování různých věcí. Informační systém by mnoho procesu velmi urychlil a opět by tak přispěl ke spokojenosti občanů se státní správou.
V neposlední řadě by přinesl navrhovaný model několik úplně nových možností. Je velmi těžké je v současné době si je jen představit, nebo prezentovat, ale uveďme alespoň nějaké příklady. Například nyní (jaro 2006) je země zasažena povodněmi. Stát by mohl v informačním systému v oblasti pro výběr daní jednoduše přednastavit, že subjekty, které zaplatí zálohu na daně budoucí již nyní, dostanou slevu na těchto daních. Zajisté je to výhodnější varianta, než si za úrok půjčovat, a pozitivně by se tato událost promítla v očích veřejnosti. A s moderním informačním systémem navrženým v modelu by nemělo být obtížné takové změny realizovat. Stát bude muset držet nějaká zařízení, jako je například tiskárna cenin. Vezměme si situaci, že tato tiskárna bude velmi vytížená v období před letními prázdninami, kdy bude tisknout pasy, ale například v měsíci říjnu její vytíženost klesne na polovinu. Bylo by trestuhodné nechat tento tak drahý stroj zahálet.
S novým modelem však státu přibudou nové možnosti, jak i této situace využít. Představme si zrovna měsíc říjen, kdy tiskárna téměř nepracuje. Stát může změnou jednoho parametru v modelu jednoduše nastavit cenu za vytištění pasu na polovinu. Zájemci se pak jen pohrnou, protože je to úspora, kterou nabízí stát a to je příležitost. Zákazníci – občané jsou spokojení a stát má
vytíženou tiskárnu. Naopak při druhém extrému, v období velkého náporu, může docházet k situaci, že tiskárna nestačí. Výsledkem jsou tisíce naštvaných lidí, myslící si své o státní správě.
Opět jednouchou změnou parametru nahoru v ceně za tento doklad dostáváme úplně novou situaci. Ti, kteří jej opravdu potřebují, si za něj rádi zaplatí a ti, kteří jej nepotřebují, tak raději počkají. Dostali jsme tak pěkně vytíženou tiskárnu, která dokonce i hodně vydělává. Výsledkem těchto pohybů bude velmi pravděpodobně nulový zisk na konci, protože tyto zisky se zase rozpustí ve slevách v jiných obdobích, ale celkem snadno dostaneme větší spokojenost občanů.
Můžeme ještě dlouze vymýšlet další příklady, protože možnosti modelu jsou téměř neomezené.
Model umožní státu chovat se jako opravdu dobře fungující podnik a ne jako zkostnatělá instituce.
9.3. Náklady pro uživatele
Vycházejme z předpokladu, že každý současný občan v republice má alespoň jeden druh telefonu a přístup k místní knihovně, kde bude umístěn počítač se čtečkou biometrických údajů.
Potom budou náklady pro každého uživatele téměř nulové. Jeho jedinou investicí bude investice časová. Jednak bude muset naposledy v životě osobně přijít na úřad, aby se podrobil odevzdání biometrických údajů, a taky bude se muset naučit ovládat příslušné aplikace a to v příslušném e-learningovém kurzu. To jsou všechny náklady ze strany občana.
9.4. Náklady pro státní správu
Náklady pro stát budou docela znatelné. Pokud se vyřeší otázka, kdo bude platit biometrické snímače, kde model předpokládá jistou participaci státu na jeho zakoupení uživatelem, pak stále zůstávají zaváděcí náklady. A hodnota těchto nákladů není nejmenší.
Někdo bude muset vyvinout celý systém. Již nyní je jasné, že hodnota nasazení a vývoje tohoto systému bude v řádu miliard korun. Další nezpochybnitelné výdaje budou souviset s jeho provozem a každodenní údržbou.
Nemalou položkou je taky údržba připojení ve všech veřejných knihovnách, ale toto připojení se udržuje již teď, takže rozdíl nákladů nebude tak velký.
Provoz call-centra podstatně zasáhne státní kasu, přece jen když má společnost 10 milionů potenciálních zákazníků, tak podle toho musí být call centrum vybudováno a dimenzováno.
Náklady na jeho provoz se budou dát snížit pomocí postupů výše navržených, jako je například VoIP.
9.5. Celkový finanční výsledek
Pro uživatele bude celkový finanční výsledek s narůstajícím časem kladný. A pozitiva budou narůstat každým rokem, každou činností, kterou by bylo nutné vyřizovat osobním kontaktem.
Velkou roli pro stát budou hrát počáteční pořizovací náklady. Ale tyto nemalé náklady budou téměř okamžitě kompenzovány přínosy z poklesu mzdových nákladů či provozních nákladů.
S tím, jak informační systém v modelu bude pokrývat neustále větší spektrum činností státu, tak výsledek pro stát bude lepší a lepší.