Předchozí výsledky

Vlivu rodičů na vzdělání dětí a výběr jejich studijního oboru se věnovalo již mnoho ekonomů, o vlivu staršího sourozence se ovšem píše jen zřídka.

Karen Leppel, Mary L. Williams a Charles Waldauer (2001) se ve svém odborném článku věnovali vlivu povolání a socioekonomického statutu rodičů na výběr studijního oboru jejich dětí. Jedním z výsledků práce je, že ženy i muži, jejichž otec spadá svým povoláním do kategorie professional a executive, si spíše volí obor ze skupiny engineering, nebo sciences. Pokud považujeme tyto obory za spíše mužské, pak nám vyplývá, že pokud má otec povolání na vyšší úrovni, pak si jeho dcera pravděpodobněji vybere takový typ oboru, který je spíše mužský. Zároveň otec, který vykonává profesi ze skupiny professional a executive, má větší vliv na výběr studijního oboru své dcery než matka, která by vykonávala profesi ze stejné skupiny. Naopak je tomu u syna. K těmto zjištěním se ale autorům článku nepodařilo najít přesnou příčinu a je třeba udělat podrobnější výzkum. Dále bylo zjištěno, že pokud má matka profesi spadající do kategorie professional a executive, pak si její dcera pravděpodobně nevybere studijní obor ze skupiny education, který je většinou typicky volený ženami. Zaměříme-li se na vliv socioekonomického statutu, který tento článek zkoumá také, pak bylo zjištěno, že pokud se socioekonomický status zvýší, ženy si spíše nezvolí ekonomicky zaměřený studijní obor, zatímco muži ano. Vliv socioekonomického statutu je u žen také větší než u mužů.

Green (1992) došel k podobnému závěru. Ve své analýze zjistil, že muži studující business obory pochází většinou z bohatších rodin.

Ware a kol. (1985) zkoumali ve svém článku vliv na výběr studijního oboru v oblasti přírodních věd. Zjistili, že u dívek zvyšuje pravděpodobnost volby takového studijního oboru právě vyšší vzdělání rodičů. U chlapců je tomu ale naopak, vyšší vzdělání rodičů snižuje pravděpodobnost, že si zvolí studijní obor z oblasti přírodních věd.

Norma C. Ware a Valerie E. Lee (1988) dokázaly, že dívky, pro které je důležitá budoucí rodina a osobní život si spíše nezvolí vědecký studijní obor. Dále zjistily, že pozitivní přístup k matematice u dívek zvyšuje pravděpodobnost volby právě studijního oboru z oblasti přírodních věd. U chlapců byl objeven silný pozitivní vliv socioekonomického postavení jeho rodiny na výběr takového studijního oboru. Naopak negativní vliv u chlapců má relativně opožděný vstup na trh práce.

21

Julie K. Nelson (2009) potvrdila vliv socioekonomického statutu a vzdělání rodičů na úspěch studentů ve škole. Z její studie vyplývá, že existuje korelace mezi vzděláním otce a průměrnou známkou dítěte. Vzdělání matky nevykazuje žádný vliv na úspěch dětí ve škole.

Corcoran a Courant (1985) uvedli, že klíčový vliv na budoucí ekonomické chování jedince má rozdělení rolí v domácnosti, kde vyrostl. Pokud pochází z tradiční rodiny, kde se žena stará o děti, zatímco muž pracuje, anebo naopak z rodiny, kde se oba partneři účastní jak trhu práce, tak domácích prací.

Goodman a kol. (2015) zkoumali ve svém odborném článku vztah mezi sourozenci a vliv staršího sourozence na výběr vysoké školy. Došli k závěru, že mladší sourozenci se pravděpodobně budou hlásit na stejnou nebo alespoň stejně kvalitní vysokou školu, jako jejich starší bratr či sestra. Volba je tím více pravděpodobná, čím více se sourozenci podobají jeden druhému ve vědomostech, věku a pohlaví. Starší sourozenec může mladšímu poskytnout informace, které by bylo jinak nákladné získat.

Například informace o kvalitě školy, o profesorech, o školném, o přijímacích zkouškách a pravděpodobnosti přijetí. Mladší sourozenec tedy ušetří spoustu času, který by musel vynaložit na vyhledávání těchto informací, pokud by se rozhodoval o jiné škole. Zároveň mladší sourozenec může mít speciální užitek ze studia na stejné škole. Užitek z toho, že může trávit více času se svým bratrem či sestrou, mohou se spolu učit, nebo mohou sdílet ubytování a dopravu, čímž budou snižovat celkové náklady na studium. Tento článek ovšem zmiňuje i takovou situaci, ve které si mladší sourozenec zvolí stejnou vysokou školu na základě vlivu rodičů, vlivu vzdálenosti této školy od domova, vlivu pravděpodobnosti přijetí a dalších podobných vlivů, které působí na oba sourozence.

Altmejd a kol. (2021) se zabývali vlivem staršího sourozence na výběr vysoké školy a studijního oboru ve 4 státech, a to v Chile, USA, Chorvatsku a Švédsku. V těchto státech se systém vysokoškolského vzdělání liší v několika aspektech (školné, podmínky pro přijetí, přijímací řízení apod.) Došli k závěru, že starší sourozenec ovlivňuje mladšího nejen ve výběru školy, ale i ve výběru studijního oboru. Mladší sourozenec často následuje staršího i na takovou vysokou školu, která má horší kvalitu a po které očekává nižší příjmy. Situace se mění pouze tehdy, kdy zkušenost staršího sourozence na dané škole je spíše negativní nebo byl ze školy vyhozen. V takovém případě ho mladší sourozenec pravděpodobně následovat nebude. Tento výsledek naznačuje, že se jedinci učí od svých starších sourozenců na základě jejich vlastních životních zkušeností.

22

Šťastnová P. a Drahoňovská P. (2012) při svém dotazníkovém šetření došly k několika hlavním poznatkům. Téměř všichni žáci základních škol probírají svou budoucnost s rodiči, na střední škole se jedná o více než 60 % žáků. 86 % žáků základních škol a 82 % žáků středních škol využívá rad svých rodičů. Při rozhodování o tom, co žáci budou dělat po skončení školy, se sice spoléhají primárně sami na sebe, ale využívají k tomu informace od své rodiny.

Katrňák (2006) zkoumal faktory, které ovlivňují aspirace žáků v České republice.

Jeho analýza ukázala, že vzdělanostní aspirace žáků jsou ovlivněny demografickými charakteristiky, zaměstnáním rodičů a vzděláním rodičů. Děti pocházející z úplných rodin mají vyšší aspirace než děti z rodin neúplných. Čím vyšší mají rodiče zaměstnanecký status a vzdělání, tím vyšší aspirace mají žáci, přičemž matčino vzdělání má větší vliv než otcovo. Tyto aspirace také podmiňují kulturní a vzdělávací zdroje, které se v rodině nacházejí. Bylo dokázáno, že význam, který rodiče přikládají vysokoškolskému vzdělání, a schopnosti žáka jsou nejsilnější determinanty vzdělanostních aspirací. Pokud budou rodiče přikládat dostatečně velký význam vysokoškolskému vzdělání a bude-li jejich potomek dostatečně talentovaný, pak budou jeho vzdělanostní aspirace vysoké bez ohledu na socioekonomické postavení rodiny. Katrňák (2006) zmiňuje, že český vzdělávací systém je natolik otevřený, aby se schopné děti, které jsou dostatečně motivované svými rodiči, dostaly na kvalitní školy bez ohledu na ekonomické postavení.

Ve své práci jsem se inspirovala všemi výše uvedenými články. Zkombinovala jsem vliv rodičů, staršího sourozence a přidala k tomu ještě místo narození. Tyto faktory, které ovlivňují vzdělání a volbu studijního oboru jedince, zkoumám na datech z České republiky získaných pomocí dotazníkového šetření.

23