2 Empirická část
2.3 Přehled proměnných
V této části jsou uvedené jednotlivé proměnné, které se v práci vyskytují.
Pohlaví
Pohlaví je jedna z nejdůležitějších proměnných. Průzkumu se zúčastnilo 757 žen, 237 mužů a 6 lidí, kteří uvedli možnost „Jiná“, tato pozorování jsem z datasetu odstranila.
Pro modelování bude proměnná definována následovně; 0, pokud se jedná o muže a 1, pokud jde o ženu.
Student
Tato proměnná ukazuje, zda respondent studuje vysokou školu. Hodnota 0 znamená, že nestuduje a hodnota 1, že studuje. 961 jedinců uvedlo, že studují vysokou školu a pouze 33, že nestudují.
Studijní obor
Tato proměnná je kategorická proměnná, která má celkem 5 kategorií, jež nelze jednoznačně seřadit od nejhorší po nejlepší. Byly stanoveny následující studijní obory.
• Ekonomie (Ekon)
• Právo, humanitní a sociální vědy (Hum & Soc)
• Přírodní vědy, inženýrství, IT (Vědy, Inž & IT)
• Vzdělávání, studium jazyků (Vzd & jazyky)
• Zdravotnictví (Zdrav)
V tabulce níže vidíme jednotlivé zastoupení mužů a žen pro každý studijní obor.
Dle procentuálního rozdělení můžeme pozorovat, že ačkoli většina respondentů jsou ženy, u oboru přírodní vědy, inženýrství, IT je poměr mužů a žen téměř totožný. 49,57 % z celkového množství studujících mužů studuje právě tento studijní obor.
27
Tabulka 1: Rozdělení studijních oborů dle pohlaví subjektů
Ekon Hum & Soc Vědy, Inž & IT Vzd & jazyky Zdrav
Ženy 125 194 124 190 98
Muži 37 37 114 26 16
Celkem 162 231 238 216 114
% Ženy 77,16 % 83,98 % 52,10 % 87,96 % 85,96 %
% Muži 22,84 % 16,02 % 47,90 % 12,04 % 14,04 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka v dotazníku: Vyberte obor, který studujete (jste studoval/a).
Velikost obce
Tato proměnná má celkem 6 kategorií, které rozdělují obce, ve kterých respondenti vyrůstali, podle počtu obyvatel.
• 1 – 1 000 obyvatel (obyv_1_až_1000)
• 1 001 – 5 000 obyvatel (obyv_1001_až_5000)
• 5 001 – 10 000 obyvatel (obyv_5001_až_10000)
• 10 001 – 50 000 obyvatel (obyv_10001_až_50000)
• 50 001 – 100 000 obyvatel (obyv_50001_až_100000)
• 100 001 a více obyvatel (obyv_100001_a_více)
V bakalářské práci se budu věnovat vlivu velikosti obce, ze které člověk pochází, na jeho vzdělání. Zda se rozhodl jít studovat vysokou školu a jaký studijní obor si zvolil.
Při testování vlivu na volbu studijního oboru, tuto proměnnou zjednoduším na proměnnou se 2 kategoriemi a to; obec do 10 000 obyvatel a větší obec nad 10 000 obyvatel. U této proměnné se mi podařilo získat převážně rovnoměrné výsledky.
28
Otázka v dotazníku: Jak velká je obec, ve které jste vyrůstal/a?
Vysoká škola v obci
Dalším důležitým předpokladem pro rozhodnutí o investici do lidského kapitálu je, jak daleko to má jedinec do školy. Zda se bude muset za dalším vzděláním stěhovat, nebo zda bude moci zůstat u rodičů a plně se soustředit na studia. Dodala jsem tedy do svého průzkumu otázku na to, zda se v obci, kde respondent vyrůstal, nachází vysoká škola. Samozřejmě to nemusí znamenat, že jedinec studuje přímo školu v této obci, ale určitě to zvyšuje motivace k dalšímu studiu. Téměř všichni respondenti, kteří vyrostli v obci s vysokou školou, studují nebo studovali. 702 jedinců vyrůstalo v obci, ve které se vysoká škola nenachází a 292 v obci, kde se nenachází
Podle tabulky níže vidíme, že pouze 6 subjektů pocházejících z obcí s vysokou školou nestuduje. Snadno spočítáme, že 81,82 % jedinců, kteří nestudují, vyrůstali v obci, ve které se vysoká škola nenachází. Ovšem z důvodu opravdu malého vzorku nestudujících respondentů, nemůžeme tvrdit, že je to pravidlem.
Tabulka 3: Počet subjektů, kteří studují/nestudují dle toho, zda se v jejich obci nachází vysoká škola
Respondent studuje Respondent nestuduje
Vysoká škola v obci 286 6
Vysoká škola není v obci 675 27
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka v dotazníku: Nachází se v této obci vysoká škola?
29
Starší sourozenec student
Tato proměnná se zaměřuje na to, zda starší sourozenec (sestra nebo bratr) studuje (studoval) vysokou školu. Mým předpokladem je, že starší sourozenec má vliv na toto rozhodnutí u mladšího sourozence. Otázce v dotazníku na vzdělání staršího sourozence přecházela otázka, zda respondent má staršího sourozence a jedná-li se o sestru nebo bratra. Pokud mají více starších sourozenců, pak brali v úvahu pouze toho, kterému jsou věkově nejblíže. Z celkového množství respondentů, 473 má staršího sourozence. Z toho 242 má staršího bratra a 231 starší sestru. Rozložení je téměř rovnoměrné; 182 žen má starší sestru, 186 staršího bratra a 49 mužů má starší sestru, 56 staršího bratra. Ovšem celkem 167 starších sourozenců vůbec nestuduje (nestudovalo).
V tabulce níže vidíme počty studujících/nestudujících respondentů, podle toho, zda jejich starší sourozenec studuje nebo nestuduje. V pouhých 6 případech se stalo, že mladší sourozenec nenásledoval staršího v dalším vzdělávání.
Tabulka 4: Počet subjektů, kteří studují/nestudují dle toho, zda jejich sourozenec studuje nebo nestuduje
Respondent studuje Respondent nestuduje
Starší sourozenec studuje 300 6
Starší sourozenec nestuduje 152 15
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka v dotazníku: Studuje (studoval) Váš starší sourozenec vysokou školu
Stejný obor
Tato proměnná je vytvořena za účelem sledování, zda si mladší sourozenec volí stejný studijní obor jako starší. Proto bude u každého pozorování, kde respondent uvedl stejný studijní obor u svého sourozence jako u sebe, nabývat hodnoty 1 a u každého pozorování, kde tomu tak není, nabývat hodnoty 0.
Otázka v dotazníku: Vyberte obor, který studuje (studoval) Váš starší sourozenec na vysoké škole.
30
Vzdělání matky
Tato proměnná indikuje nejvyšší dosažené vzdělání matky respondenta. Jedná se o kategorickou proměnnou, jejíž hodnoty nelze seřadit od nejnižší po nejvyšší. Byly stanoveny následující kategorie.
• Základní (Matka_ZŠ)
• Střední bez maturity (Matka_SŠ_bez_maturity)
• Střední s maturitou (Matka_SŠ_s_maturitou)
• Vysokoškolské (Matka_VŠ)
Tabulka 5: Rozdělení počtu respondentů dle matčina vzdělání
Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské
Matka 23 210 473 288
% 2,30 % 21,10 % 47,60 % 29,00 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka v dotazníku: Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání Vaší matky?
Vzdělání otce
Tato proměnná představuje nejvyšší dosažené vzdělání otce respondenta. Jedná se o kategorickou proměnnou. Kategorie jsou následující.
• Základní (Otec_ZŠ)
• Střední bez maturity (Otec_SŠ_bez_maturity)
• Střední s maturitou (Otec_SŠ_s_maturitou)
• Vysokoškolské (Otec_VŠ)
Tabulka 6: Rozdělení počtu respondentů dle otcova vzdělání
Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské
Otec 18 332 325 319
% 1,80 % 33,40 % 32,70 % 32,10 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka v dotazníku: Jaké je nejvyšší dosažené vzdělání Vašeho otce?
31
Práce matky
Jedná se opět o kategorickou proměnnou. Kategorie pro tuto proměnnou jsou následující.
• V domácnosti
• Manuální
• Administrativní
• Profesionální (lékařka, právnička, …), manažerská (řízení podniku, oddělení, …) Tato proměnná je v modelech zjednodušena na proměnné Matka_manuální, Otec_manuální, Matka_profesionální a Otec_profesionální. Tyto proměnné nabývají hodnot 0 a 1.
Tabulka 7: Rozdělení počtu respondentů dle práce matky
V domácnosti Manuální Administrativní Profesionální
Matka 41 273 332 348
% 4,10 % 27,50 % 33,40 % 35,00 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka v dotazníku: Práce Vaší matky je
Práce otce
U této proměnné platí stejné náležitosti, jako u proměnné předchozí.
Tabulka 8: Rozdělení počtu respondentů dle práce otce
V domácnosti Manuální Administrativní Profesionální
Otec 28 464 114 388
% 2,80 % 46,70 % 11,50 % 39,00 %
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka v dotazníku: Práce Vašeho otce je
32
Wellbeing
Stejně jako Leppel a kol. (2001) zakomponovali wellbeing do své studie jako proměnnou ovlivňující volbu studijního oboru, tak i já se o to pokusím. Předpokladem v jejich článku bylo, že studenti, pro které je důležité mít vysoce placenou práci, si volí studijní obory v oblasti ekonomie.
V průzkumu byla stanovena škála od 1 do 5, na které respondenti volili, jak moc je pro ně důležité mít vysoce placenou práci; 1 = nejméně, 5 = nejvíce.
Otázka v dotazníku: Je pro Vás důležité mít vysoce placenou práci?
Rodiče žijí/nežijí spolu
Jedná se o kontrolní proměnnou, která nám umožní získat dodatečné informace o respondentech. Boggess (1998) došel ve svém odborném článku k závěru, že počet let studia bývá nižší právě u těch dětí, které vyrůstaly v rodině pouze s jedním rodičem.
Otázka v dotazníku: Žijí Vaši rodiče spolu?
Kdo převážně živí rodinu
Další kontrolní proměnnou, kterou jsem pro testování zvolila je, kdo převážně živí rodinu. Kategorie jsou; matka, otec, oba stejně. Celkem 323 respondentů z úplných rodin uvedlo, že jejich rodinu živí převážně otec. 59 respondentů z neúplných rodin uvedlo, že rodinu živí otec. 141 respondentů z neúplných rodin uvedlo, že rodinu živí matka.
Otázka v dotazníku: Kdo převážně živí Vaši rodinu?
33