7. Právní prost ř edí v Č eské republice
7.1. P ř ehled právního stavu v jednotlivých sektorech
• Silniční doprava
Typický PPP projekt: Soukromý partner vybuduje nebo opraví silnici a po stanovenou dobu ji provozuje. Za provoz vybírá skutečné nebo stínové mýtné
Iniciátor projektu: Ministerstvo dopravy, kraj nebo obec
Překážky proveditelnosti: Současný zákon o pozemních komunikacích upravuje koncesní režim pouze pro dálnice (ne pro silnice I., II. A III. třídy) a spíše svazujícím způsobem
Zdroj peněžních toků: Státní fond dopravní infrastruktury, mýtné
Doporučení: Upravit a rozšířit koncesní režim na všechny komunikace a ujasnit zdroje financování
• Železniční doprava
Iniciátor projektu: Správa železniční dopravní cesty nebo Ministerstvo dopravy Překážky proveditelnosti: Nejsou identifikovány
Zdroj peněžních toků: Státní fond dopravní infrastruktury, poplatky za využití trati Doporučení: Formulovat politiku privatizace Českých drah a ujasnit systém
dotací
• Městská doprava
Typický PPP projekt: Soukromý partner vybuduje nebo převezme část infrastruktury (např. jednu trasu metra nebo provozování tramvají) a provozuje je po stanovenou dobu.
Iniciátor projektu: Obce, města a městy vlastněné dopravní podniky
Překážky proveditelnosti: Málo předvídatelný systém stanovení jízdného a dostupnosti dotací
Zdroj peněžních toků: Obecní rozpočet, jízdné Doporučení: Ujasnit systém dotací
• Zdravotnictví
Typický PPP projekt: Soukromý partner vybuduje, opraví nebo převezme provozní (nikoliv lékařskou) část nemocnice a provozuje jí po stanovenou dobu
Iniciátor projektu: Kraj, Ministerstvo zdravotnictví u specializovaných nemocnic Překážky proveditelnosti: Nejisté finanční toky
Zdroj peněžních toků: Zdravotní pojišťovny, krajský rozpočet, státní rozpočet
Doporučení: Formulovat státní politiku ve zdravotnictví a zavést průhledný a předvídatelný systém plateb nemocnicím
• Developerské projekty
Typický PPP projekt: Soukromý partner postaví nebo zrekonstruuje budovu pro potřeby veřejného sektoru a bude ji za poplatek určitou dobu provozovat
Iniciátor projektu: Ministerstvo pro místní rozvoj, kraje, obce, města
Překážky proveditelnosti: Omezení v použití dotací fondů EU na revitalizační projekty Zdroj peněžních toků: Státní rozpočet, krajské rozpočty, obecní rozpočty, poplatky
uživatelů
• Bydlení
Typický PPP projekt: Soukromý partner vybuduje nájemní domy, které pronajímá podle stanovených pravidel. Obec nebo stát mohou na výstavbu přispět
Iniciátor projektu: Obce, města
Překážky proveditelnosti: Nejisté finanční toky, nejasná politika, nejasná regulace nájemného
Zdroj peněžních toků: Fond rozvoje bydlení, státní a obecní rozpočty, nájemné
Doporučení: Upravit pravidla pro poskytování dotací z fondu rozvoje bydlení, formulovat státní politiku
• Vysoké školství
Typický PPP projekt: Soukromý partner vybuduje univerzitní budovy nebo koleje a bude je po stanovenou dobu provozovat
Iniciátor projektu: Vysoké školy
Překážky proveditelnosti: Nebyly identifikovány
Zdroj peněžních toků: Státní rozpočet, poplatky uživatelů, příjmy vysokých škol
• Střední a základní školství
Typický PPP projekt: Soukromý partner vybuduje nebo převezme provoz budovy střední školy a bude po stanovenou dobu zajišťovat její provoz
Iniciátor projektu: Kraje u středních škol a obce u základních škol Překážky proveditelnosti: Nebyly identifikovány
Zdroj peněžních toků: Obecní rozpočet, krajský rozpočet
• Obrana
Typický PPP projekt: Soukromý partner vybuduje a bude pro armádu provozovat logistické zázemí nebo od státu odkoupí opravárenský podnik, který bude dále opravovat armádní techniku
Iniciátor projektu: Ministerstvo obrany, státní podniky
Překážky proveditelnosti: Problematika ochrany informací, otázka veřejného zájmu na případném promptním převzetí funkcí zpět armádou
Zdroj peněžních toků: Státní rozpočet, vedlejší výrobky z obchodní činnosti
Doporučení: Vyřešit otázku zavedení a současně omezení zákonného „step-in“ práva
• Vodní hospodářství
Typický PPP projekt: Soukromý partner vybuduje čističku odpadních vod a bude ji pro obec po stanovenou dobu provozovat nebo převezme vodovodní a odpadový řád a bude ho po stanovenou dobu provozovat, provádět stanovenou modernizaci atd.
Iniciátor projektu: Obce, obcemi vlastněné společnosti Překážky proveditelnosti: Nebyly identifikovány
Zdroj peněžních toků: Rozpočty obcí, Státní fond životního prostředí, poplatky uživatelů
Záv ě r
PPP technologie je velkým příslibem rozvoje naší technické i společenské infrastruktury. Nejedná se však o technologii jednoduchou. Rizik mají PPP projekty takové množství, že se vyplatí najmout odborného poradce a nešetřit na něm penězi. Na druhé straně možnosti této technologie jsou pro naše regiony, města a obce natolik velké, že bezpochyby stojí za to se o ní seriózně zajímat. To, co je neřešitelné tradiční cestou, umožňuje velmi často PPP. Jak nám ukazují zkušenosti z okolních zemí, kde PPP model používají, bude pro naši republiku též velkým přínosem.
Ačkoli jsou výhody partnerství se soukromým sektorem v PPP jasné, nelze na tyto vztahy pohlížet jako na jediný možný postup a jsou skutečně komplikované pro projektování, implementaci i provoz. K dispozici je mnoho alternativních zdrojů financování, včetně institucionálních uspořádání typu „veřejná sféra - veřejná sféra“, který by neměly být přehlíženy v naději, že metoda PPP nabízí zázračná řešení. Metoda PPP by tedy měla být pečlivě vyhodnocena v kontextu projektu, veřejného prospěchu a relativních zisků, kterých by bylo dosaženo podle různých přístupů. V neposlední řadě musejí PPP umožňovat a usnadňovat také národní charakteristiky, konkrétní makroekonomické situace a místní politický rámec.
Graf č. 6: Spokojenost s projekty PPP ve Velké Británii
Zdroj: Sborník konference For PPP, přednáška Jamese Thompsona, Ministerstvo obrany Velké Británie
Zkušenosti z Norska dokazují, že projekty PPP jsou možným a výhodným řešením pro stavbu dálnic. Například úsek dálnice E39 z Trondheimu na západní pobřeží Norska měří 22 km a 1 km stál v přepočtu 252 mil. Kč. Stavbaři přitom se museli prosekat žulovými skalami, na trase je sedm tunelů a tři mosty v celkové délce deseti km. Oproti tomu podobně náročný 40 km dlouhý úsek české dálnice D8 okolo Ústí nad Labem k německé hranici bude stát více než 26 mld. Kč, což je v průměru 659 mil. Kč za kilometr. Je to více než dvojnásobek norské ceny, v níž jsou navíc započítány náklady na údržbu v příštích 25 letech. Norskou dálnici totiž postavila společnost Skanska AB formou PPP a v rámci získané licence musí státu v roce 2030 odevzdat dálnici v perfektním stavu.
Z visegrádské čtyřky je Česká republika poslední zemí hledající jiné než veřejné zdroje na financování veřejných staveb. Zatímco Poslanecká sněmovna začala 16.
srpna 2005 teprve projednávat koncesní zákon, která má umožnit spolupráci soukromého a veřejného sektoru, Polsko, Slovensko i Maďarsko již takové projekty zahájily.
Podle Filipa Drapáka, ředitele vládního PPP centra, se tento způsob výstavby z každé velké stavby jednu velkou zakázku, na kterou se budou všichni dívat.
Polská vláda již PPP projekty odstartovala. Po 8 letech příprav podepsala koncem července 2005 kontrakt pro dálnici A1 mezi městy Gdaňsk a Nowe Marzy s konsorciem Gdansk Transport Copany, které tvoří švédská společnost Skanska BOT, britská Laing Roads, jihoafrický Intertoll a polská developerská a stavební firma NDI. Konsorcium tak získalo koncesi v celkové hodnotě 500 mil. EUR (přibližně 15 mld. Kč) na stavbu a provozování 90 km dálnice na 34 let. Vláda mu bude investici splácet formou stínového mýta.
Půjde o jednu z nejlevnějších dálnic v Evropě, kilometr bude stát v přepočtu 167 mil. Kč. Cena licence je pevně daná, žádné vícepráce nebo navýšení se nemůže objevit. Pro srovnání:
kilometr severomoravské dálnice D47, kterou staví český stát, stojí nyní 688 mil. Kč. Přitom není vyloučeno další prodražení kvůli rekonstrukcím silnic spojených s dálnicí.
Slovensko vypsalo koncem srpna 2005 tendr na výstavbu a provozování 30 km úseku dálnice Bratislava – Košice mezi obcemi Lietavská Lúčka a Turany. Hodnota kontraktu je 15 mld. slovenských korun.
V Maďarsku vytvořila meziresortní komise takzvaný schvalovací řád projektu PPP, podle něhož musí resorty vedle projektu předložit i rozbor jeho efektivity, uvedl Gergely Mezö, obchodní rada maďarského velvyslanectví v Česku. Vláda nebo parlament, které mají v procesu projednávání poslední slovo, dosud schválily 3 pilotní projekty.
Podle Transparency International je systém PPP vhodný pro omezování korupce. Navrhuje mimo jiné prosadit zákaz politiků v hodnotících komisích a zavést pravidelnou rotaci členů těchto komisí. Chce také omezit možnost zadavatele odchýlit se od doporučení komise jen na některé případy nebo přijmout nový zákon o střetu zájmu a trestněprávní odpovědnost firem. Měla by vzniknout i černá listina firem, které se dopustily korupce nebo profesionálně selhaly. Tyto společnosti by se mohly na určitou dobu vyloučit
z možnosti ucházet se o veřejné zakázky. Hlasování jednotlivých členů komise by mělo být veřejné, stejně jako veškeré uzavřené smlouvy a dodatky.
Závěrem tedy lze říci, že s touto metodou by měla Česká republika rozhodně pracovat, ne však za každých podmínek. Měla by zvážit všechny faktory a ochránit právní prostředí tak, aby partnerství soukromého a veřejného sektoru bylo stabilním systémem a řešením pro zdánlivě neřešitelné či obtížně financovatelné projekty.
Seznam zkratek:
PPP – Public Private Partnership – Partnerství veřejného a soukromého sektoru PFI – Public Finance Initiative – Program soukromých investic ve veřejném sektoru DBOF – Desing, Build, Operate, Finance
MF – Ministerstvo financí České republiky DB – Design, Build
DBO – Design, Build, Operate
DBOT – Desing, Build, Operate, Transfer
BOO resp. DBOO – Build, Own, Operate resp. Desing, Build, Own, Operate BOT – Build, Operate, Transfer
BOOT resp. DBOOT - Build, Own, Operate, Transfer resp. Desing, Build, Own, Operate, Transfer
SPV - Special Purpoce Vehicle – firma založená na provoz investice
OGC – Office Government Commerce – část Ministerstva financí VB zodpovědná za PPP
PUK – Partnership UK – institut spadající pod Ministerstvo financí VB
SLA – Service Level Agreement – Smlouva o parametrech úrovně kvality dodávaných služeb
Použitá literatura:
1. Sborník konference For „PPP“ 2003, Podstata, možnosti a zkušenosti z metod
„PPP“ při financování projektů ve veřejném sektoru se zaměřením na oblast veřejných vysokých škol, Akademie věd a vědecko-výzkumných ústavů, konané v Praze 25. – 26. 11. 2003
2. Sborník konference For „PPP“ 2004, Podstata, možnosti a zkušenosti z metod
„PPP“ při financování projektů v resortu obrany, konané v Praze 29. 9. 2004 3. Sborník konference For „PPP“ 2005, Podstata, možnosti a zkušenosti z metod
„PPP“ při financování projektů ve veřejném sektoru se zaměřením na oblast zdravotnictví, konané v Praze 3. 2. 2005
4. Návrh politiky ČR pro oblast PPP, Ministerstvo financí ČR 5. Public Private Partnership, příloha týdeníku EURO, 22. 3. 2004
6. Hospodářské noviny, „Co by Paroubek neprosadil, kdyby přestal vládnout“,
12. časopis Wirtschaftswoche, „Hohe Effizienzgewinne möglich, 3. 2. 2005 13. Handelsblatt, „Rettung für Gemeinden in Finanznot“, 27. 4. 2005
14. Profit, „Partnerství veřejného sektoru má nalézt své místo i v České republice“, 28. 8. 2003
15. Euro, „Dluhy, dluhy, dluhy“, 4. 8. 2003
16. Technický týdeník „Zahraniční obchod – zamyšlení“, 12. 8. 2003 17. Ikaros, „ Ministerská Government konference 2003“, 1. 8. 2003 18. Ekonom, „ Byznys pod pěti kruhy“, 24. 7. 2003
19. Euro, „ Ostře sledovaná nádraží“, 7. 7. 2003
Internetové odkazy:
1. www.pppcentrum.cz 2. www.mfcr.cz 3. www.naseevropa.cz 4. www.blisty.cz 5. www.britain.cz
6. www.stavební-forum.cz
Příloha:
Osnova návrhu pilotního projektu Partnerství veřejného a soukromého sektoru:
Název projektu Předkladatel
Kontaktní osoba předkladatele Datum
Stručný popis projektu:
Podstata projektu
Kde a jak bude projekt fungovat Cíle projektu
Rámcové vymezení poskytovaných veřejných služeb Vymezení cílové skupiny – příjemců služeb
Období, na které bude kontrakt uzavřen
Definice zadavatele a úloha dalších subjektů veřejného sektoru:
Kdo bude zadavatelem podle zákona o veřejných zakázkách?
Má projekt další sponzory na straně veřejného sektoru? Které?
Jaká je úloha konkrétních subjektů veřejného sektoru ve vztahu k projektu?
Jak projekt souvisí s politikou a strategií zadavatele? Patří projekt mezi priority a proč? Vycházejí cíle projektu z konkrétního zákona, usnesení vlády, dokumentu Evropské komise nebo jiných dokumentů?
Bilance předpokládaných potřeb a zdrojů financování:
Odhadněte náklady životního cyklu projektu (v mil. Kč)
Definujte podíl investičních a neinvestičních výdajů souvisejících s projektem
Uveďte předpokládané zdroje financování projektu v jednotlivých letech v mil. Kč (ve struktuře: soukromé zdroje, veřejné prostředky v členění podle zúčastněných subjektů veřejného sektoru, úhrady klientů, prostředky ze zdrojů Evropské unie, event. další)
Byla již dříve navržena či projednávána realizace projektu v rámci účasti státního rozpočtu na financování programů nebo jiná forma realizace projektu? S jakým výsledkem?
Navazuje projekt na konkrétní program reprodukce majetku nebo je součástí programu ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., hlava III?
Typ projektu:
O jaký typ PPP se bude jednat?
Protihodnota:
Jaké jsou předpoklady pro to, aby projekt získal hodnotu za peníze?
Přenesení rizik:
Jaká rizika budou přenesena na soukromý sektor a jaká zůstanou veřejnému sektoru?
Fiskální opatrnost:
Bylo zváženo, zda je pro veřejné rozpočty ČR i dlouhodobě únosný závazek vyplývající z tohoto projektu?
Byl vypracován projekt finanční průchodnosti?
Limit ceny za veřejnou službu:
Byl stanoven limit ceny za veřejnou službu? Z čeho vychází?
Konzultace se zainteresovanými stranami:
Byl projekt projednán v rámci zadavatele a s jakým výsledkem?
Byl projekt projednán s dalšími zainteresovanými stranami?
Identifikujte všechny zainteresované strany a jejich názor.
Identifikujte procesní překážky a možné negativní reakce zainteresovaných stran.
Časový harmonogram:
Uveďte stručný časový harmonogram s postupem jednotlivých kroků.
Zadání veřejné zakázky a soutěž:
Proč očekáváte, že bude mít o tento projekt zájem soukromý sektor?
Jak bude veřejná zakázka zadána?
Stručná definice výstupů projektu:
Jak budou definovány výstupy projektu definované veřejným sektorem?
Jaký bude platební mechanismus:
Popište případné transfery peněz a majetku. Jaký bude ve stručnosti platební titul? Jsou zde související problémy jako je zdanění a další?
Celková připravenost projektu a hlavní potenciální rizika jeho realizovatelnosti:
Do jaké míry je projekt připraven?
Je potřeba nějakých dalších souhlasů a procedur, které mohou mít zásadní vliv na termíny a schopnost dokončit projekt?
Byly identifikovány právní překážky realizace projektu?
Jaká jsou další potenciální rizika toho, že projekt nebude úspěšně dokončen?
Další relevantní informace:
Uveďte další údaje, které dle názoru zpracovatele jsou nezbytné k úspěšné přípravě a realizaci projektu.
Centrum informačních a knihovnických služeb KNIHOVNA VŠE
ZÁZNAM O DIPLOMOVÉ PRÁCI
AUTOR Kateřina Mesteková
NÁZEV DP Partnerství veřejného a soukromého sektoru FAKULTA Národohospodářská
OBOR Veřejná správa a regionální ekonomika ROK OBHAJOBY 2006
POČET STRAN 87 POČET PŘÍLOH 1
VEDOUCÍ DP Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc.
ANOTACE Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení poznatků týkající se Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership), jeho uplatněním v zahraničí a možným použitím v České republice.
KLÍČOVÁ SLOVA
MÍSTO ULOŽENÍ SIGNATURA
Poznámka: Záznam vloží diplomant do vazby diplomové práce (na konci práce). Jedno paré DP pak katedra předá do Knihovny VŠE-CIKS VŠE.