Penzijní plán penzijního fondu

Každý plán stanovuje druhy penzí a ostatních dávek připojištění, podmínky, kdy vzniká nárok na dávky a jejich výplatu. Zároveň se v něm uvádí i možné důvody k vypovězení, a to jak ze strany účastníka, tak fondu, podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků, minimální a maximální výši příspěvku nebo zásady, podle kterých se účastníci podílejí na výnosech hospodaření nebo pravidla, za kterých je možné přestoupit z jednoho penzijního fondu do jiného.

Poslední penzijní plán č. 4 naleznete v příloze.

Plán je definován buď dávkově nebo příspěvkově.

Penzijní plán definován příspěvkově – starobní penze závisí na celkovém úhrnu prostředků zaplacených ve prospěch účastníka, na podílu účastníka na výnosech hospodaření fondu a na věku, který je stanovený jako první možný pro výplatu důchodu.

V praxi to znamená, že se účastník s fondem domluví na určité výši příspěvku, po spořící fázi má na účte vložené peníze , státní příspěvky a podíly na výnosech. Z konečné částky jsou odečteny daně a stanovena doživotní dávka starobní penze.

Penzijní plán definován dávkově – účastník se s fondem dohodne na výsledné výši penze a na jejím doživotním vyplácení, na samotném penzijním fondu pak je, aby stanovil odpovídající velikost měsíčního příspěvku a dobu placení. Musí kalkulovat i s dřívějším úmrtím a nutností vyplatit pozůstalostní penzi a tvořit jistou rezervu pro tyto případy. Na principu dávkově definovaném je založena invalidní penze.

Problémem systému penzijního připojištění je, že v porovnání se státním pilířem je stále zanedbatelnou záležitostí. Průměrná výše měsíčních příspěvků účastníka je dosti nízká, pohybuje se již od roku 1999 na hodnotě kolem 2% průměrné mzdy (v roce 2004 nedosahovala ani 5 000 Kč ročně), zaměstnavatelé přispívají svým zaměstnancům více než 400 Kč měsíčně, a to téměř jedné třetině všech účastníků. Co se věkových kategorií týče, nejpočetnější je skupina účastníků ve věku 40 až 59 let, 20% účastníků penzijních fondů tvoří občané starší 60 let. A proč je průměrný věk účastníků připojištění tak vysoký? Lidé začínají tento produkt a možnost zajistit se (alespoň zčásti) na stáří, využívat průměrně ve věku 48, 71,6% členů je starších 40 let a 48,1% je starších 50 let.⁵⁹ Členové, kteří platí příspěvky do systému po menší počet let, budou schopni financovat jen malé dávky. Ve společnosti, které jsem zaměstnancem, je časté, že si klienti

59Zdroj: Asociace penzijních fondůČeské republiky

v důchodovém věku penzijní připojištění teprve zakládají, protože jsou ekonomicky stále aktivní a mohou tak využívat daňových výhod nadále.

Pokud budeme uvažovat, že penzijní připojištění bude jedním z nástrojů důchodového zabezpečení, bude muset stát usilovat o zvýšení počtu účastníků především ve věku 18 až 30 let, jinak nelze počítat s tím, že by soukromý pilíř mohl v budoucnosti poskytovat výraznější důchodové dávky.

Současný systém připojištění není z hlediska hospodaření vyhraněným produktem, během spořící fáze se chová jako podílový fond, zatímco během výplaty penzí se chová jako pojišťovna. Když vezmeme v úvahu, k čemu by měly fondy občanům sloužit, tzn. k zajištění vyššího důchodového příjmu, a podíváme se, jaká výše prostředků je při dosažení důchodového věku vyplácena, ani státní podpora nemůže zatraktivnit penzijní připojištění jako takové a současné dobrovolné penzijní plány nemohou splnit svůj cíl.

Cílová míra náhrad pro systém penzijního připojištění se pohybuje mezi 5% a 10% mezd. Skutečné výše důchodu jsou však mnohem nižší. Proto není překvapením, že se většina osob rozhodne čerpat své dávky formou jednorázového vyrovnání⁶⁰.

Nízké penze, které lze vyplatit v rámci penzijního připojištění, můžeme vysvětlit nízkými příspěvky klientů, vysokým průměrným věkem vstupujících účastníků a nízkou mírou návratnosti prostředků. Příspěvek představuje částku, kterou je povinen účastník pravidelně zaplatit konkrétnímu fondu. Zákonem je pak stanoven minimální příspěvek, a to ve výši 100. Když už tedy přemýšlíme, jak průměrné platby zvýšit, byla by cesta zákonem tento limit zvýšit třeba na 500 Kč měsíčně. To by pak ale nemohlo být připojištění povinným spořením, jak navrhuje KDU – ČSL, ale zůstalo by stejně jako nyní pouze dobrovolným, doplňkovým pilířem. Zůstala by samozřejmě i možnost dle finanční a příjmové situace s výši příspěvku hýbat oběma směry. Dalším návrhem může být zvýšení státního příspěvku.

V současnosti je nejvyšší možný 150 Kč z 500 Kč měsíční úložky, vyšší příspěvky jsou motivovány pouze daňovým zvýhodněním.

V roce 2004 činil průměrný měsíční příspěvek 397 Kč, což jak jsem již uvedla, představuje 2,4% průměrné hrubé mzdy pracovníků v minulém roce. Příspěvky členů jako podíl na mzdách každoročně klesaly od roku 1996, kdy tento podíl činil 4,1%. Tento trend sledoval vykazovaný pokles reálné částky průměrných příspěvků z 236,5 Kč v roce 1995 na 207,7 Kč v roce 2001. ⁶¹

Přestože vývoj průměrného příspěvku účastníka v jednotlivých letech ukazuje na mírně rostoucí trend, bohužel není tento růst dostatečný.

Graf 3:Průběh výše měsíčního příspěvku občanů na penzijní připojištění v letech 95-04

Průměrný měsíční příspěvek

0 50 100 150 200 250 300 350 400 450

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Kalendářní rok

Výše měsíčního příspěvku

Řada1

Zdroj: APFČR

Další a možná pravděpodobnější důvody nízkých příspěvků je třeba hledat v nastavení povinných příspěvků na programy sociálního zabezpečení. Jsou tak vysoké, že absolutně vytěsní i úvahu o přispívání do doplňkového pilíře. Česká republika se řadí mezi 10 zemí s nejvyšší mírou příspěvků na důchodový program a je čtvrtá země s nejvyšší celkovou mírou příspěvků na programy sociálního zabezpečení.⁶²

61 zdroj Asociace penzijních fondůČR

62 Augusto Iglesias-Palau: Posílení systému soukromého penzijního připojištění v České republice