V následujících subkapitolách budou přiblíženy některé aspekty podpory strukturálních operací.
1.4.1 Operační programy
Na období 2004 až 2006 je vypracován Národní rozvojový plán, aby mohla Česká republika využívat finanční pomoc ze strukturálních fondů (viz kapitola 1.3).
Operační program lze charakterizovat jako dokument, který obsahuje komplex souhrnu priorit.
Z národního rozvojového plánu dále vychází následující operační programy:
Společný regionální operační program (SROP) Operační program Průmysl a podnikání
Operační program Rozvoj lidských zdrojů Operační program Infrastruktura
Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství
První SROP je zaměřený regionálně, ostatní čtyři operační programy jsou zaměřeny sektorově.
Pro životní prostředí má význam především Operační program Infrastruktura, který slouží pro zkvalitňování dopravní infrastruktury, likvidaci odpadu, starých ekologických zátěží či zlepšování ochrany vod a ovzduší. Ministerstvo životního prostředí vystupuje v této oblasti jako řídící orgán v České republice. Státní fond životního prostředí (SFŽP) lze pro daný sektor životního prostředí charakterizovat jako zprostředkující subjekt.
Ze Státní politiky životního prostředí vyplývají priority programu pro oblast životního prostředí. Toto zaměření programu pro oblast životního prostředí respektuje cíle ochrany životního prostředí, které jsou definované v Národním rozvojovém plánu. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) je finančně podporován sektor životního prostředí.
„Hlavním cílem ERDF je podpora hospodářské a sociální soudržnosti snižováním regionálních rozdílů a podílením se na obnově a rozvoji regionů.“12
12 http://www.sfzp.cz/cs/op-infrastruktura/obecne-informace/ , ze dne 2. 2. 2006
Velké sdružené projekty a investiční projekty, které dosahují celostátního významu, přičemž jejich náklady převyšují určitou hranici (nad 10 mil. €13), budou ale realizovány v rámci Fondu soudržnosti. Za pomoci tohoto fondu jsou financovány především problémy, které se týkají kvality ovzduší, nakládání s odpady, odstraňování starých zátěží a zabezpečení jakosti a množství vod.
Z tohoto fondu jsou podporovány velké investiční projekty v rámci členských států Evropské unie, které jsou zaměřeny na oblast problematiky dopravy a životního prostředí.
V rámci operačního programu Rozvoj lidských zdrojů dochází k řešení problémů v oblasti vzdělávání a ekologické výchovy.
Ze Společného regionálního operačního programu jsou finančně zajišťovány projekty regionálního či místního významu. Mimo jiné je zde také priorita, která přispívá k docílení zlepšení životního prostředí v daných regionech a obcích.
Také v OP Průmysl a podnikání je začleněno opatření, které se dotýká dané problematiky. Opatření je zaměřeno na zlepšení úspory energie a také zvýšení energetické účinnosti.
1.4.2 Iniciativy Společenství
Zvláštním nástrojem k řešení specifických problémů v rámci strukturální politiky jsou Iniciativy Společenství. Ty slouží k realizaci akcí prováděných v rámci příslušných priorit operačních programů. Pro dané programovací období jsou možné 4 iniciativy.
Mezi tyto iniciativy se řadí:
INTERREG III – soustřeďuje se na meziregionální, přeshraniční a nadnárodní spolupráci.
EQUAL - je vymezena pro zrušení diskriminace na trhu práce a nerovných podmínek
LEADER+ - slouží k podporování spolupráce ve venkovských oblastech URBAN II - účelem je revitalizace měst (ekonomická a sociální)
Nyní přiblížím Iniciativu INTERREG IIIA, která přispívá k regionálnímu rozvoji v příhraničních regionech a je nejrozsáhlejší Iniciativou Společenství dle tabulky č. 1.
13 http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008000001, ze dne 15. 11. 2005
Je v ní přímo zahrnuta podpora životního prostředí (ochrana přírody a životního prostředí, podpora obnovitelných zdrojů energie) ve vymezených opatřeních. Tato Iniciativa existuje pro 5 příhraničních regionů: ČR - Sasko, ČR - Bavorsko, ČR - Rakousko, ČR - Polsko a ČR - Slovensko.
„Základním cílem všech pěti programů Iniciativy Společenství INTERREG IIIA je pozvednout celkovou socioekonomickou úroveň příhraničních regionů s ohledem na obchodní, hospodářské, turistické, společenské a kulturní vztahy mezi sousedními regiony.“14
Česká republika je oprávněna v letech 2004-2006 čerpat „68,7 mil. €“15 z Evropského fondu regionálního rozvoje na Iniciativu INTERREG III, přičemž 80 % z celkového objemu, tedy „55 mil. €“16 plyne na INTERREG IIIA.
Na obrázku č. 1 je zachyceno vymezení finančních prostředků v rámci této iniciativy pro Českou republiku v rozmezí let 2004 - 2006 dle jednotlivých regionů.
Obrázek č. 1 Podíl finančních prostředků dle regionu pro Iniciativu INTERREG IIIA (2004-2006)
Podíl finančních prostředků dle regionu pro Iniciativu INTERREG IIIA (v %)
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Iniciativy Společenství INTERREG III
Jak je z jeho vyobrazení patrné největší finanční pomoc plyne do regionu ČR - Polsko (částečně lze zařadit do NUTS 2 Severovýchod) a to 30 % z podílu finančních prostředků.
Konkrétně do tento regionu (dle stejného zdroje) přísluší 16,5 mil. EUR.
Region ČR - Rakousko dosahuje druhé nejvyšší hodnoty v rámci rozdělení finančních prostředků s 20 %.
14 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, str. 13
15 http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008, ze dne 15. 11. 2006
16 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Iniciativy Společenství INTERREG IIIA, str. 13
Nejmenší podíl naopak připadá na region ČR – Bavorsko, kde tato hodnota činí pouze 15,64 %, což je ve finančním vyjádření (taktéž ze stejného zdroje) 8,6 mil. EUR.
1.4.3 Fond soudržnosti
Zdroj financování, který stojí mimo strukturální fondy se nazývá Fond soudržnosti.
Nyní ho stručně přiblížím, protože pomoc z toho fondu je komplementární k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy.
Dle ratifikace Maastrichtské smlouvy existuje od roku 1993.
Financuje projekty v oblasti životního prostředí a celoevropských dopravních sítí.
Dále může finančně podporovat studie a také opatření technické pomoci při realizaci projektů dříve jmenovaných. „Možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU.“17 Fond soudržnosti se ale nezaměřuje pouze na regionální politiku.
Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. To řídí dva zprostředkující subjekty, jenž mají odpovědnost za provádění projektů (kompletní). V oblasti problematiky životního prostředí se jedná o Ministerstvo životního prostředí. Realizačním orgánem, který nese odpovědnost za předkládání projektů, je pro danou oblast životního prostředí Státní fond ŽP (SFŽP). SFŽP je označovaný za nejnižší úroveň dané struktury.
Rozhodnutí o přidělení dotace ustanovují společně Evropská komise se členským stát na projekty, které jsou předem jasně definované.
Fond soudržnosti je odlišný, protože je určen pro členské státy jako celek. Z toho vyplývá, že není jeho čerpání určeno pro jednotlivé regiony. Dále má stanoveny minimální náklady na projekt (které činí 10 mil. EUR). Další důležitou charakteristikou je jeho úzké zaměření přímo na podporu zlepšování dvou oblastí: kvality životního prostředí a podporu dopravní infrastruktury, jak už bylo uvedeno v úvodu této subkapitoly.
Často je z důvodu podílu financování z těchto strukturálních fondů Fond soudržnosti ale pouze doplňující pomocí. Proto, aby se zamezilo současnému financování z tohoto fondu a strukturálních fondů, je důležité provádění kontroly. Na kontrolu je přitom kladen značný důraz.. Tomuto nástroji je přidělena skoro 1/3 finančních prostředků (viz kapitola 1.5, tabulka č. 1), které jsou určené na politiku hospodářské a sociální soudržnosti. „Míra pomoci EU poskytovaná FS se pohybuje ve 80 – 85 % veřejných nebo ekvivalentních výdajů.“18
17 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Průvodce fondy Evropské unie, str. 15
18 Tamtéž, str. 15