Orientation“ uvedený v kapitole 7.3), nižší know-how týkající se využívání on-line
služeb veřejné správy na straně podniků, slabší penetrace Internetu, vyšší ceny internetových připojení a další.
4.2 Elektronická podatelna
Elektronická podatelna je místem, které slouží k přijímání elektronických písemností do úřadu nebo firmy a k jejich vypravování z úřadu nebo firmy. „Tvoří ji souhrn technického vybavení, umožňující se připojit prostřednictvím sítě na elektronickou poštovní schránku podatelny, uložit a evidovat doručenou elektronickou poštu a postoupit ji k dalšímu vyřízení, dále obsluha e-podatelny a pravidla pro zacházení s elektronickými písemnostmi, nejčastěji ve formě spisového řádu a návodů pro obsluhu technického vybavení.“9 Při provozu e-podatelny je nutné dbát také na to, aby její obsluha ověřila platnost elektronického podpisu a kvalifikovaného certifikátu, pokud je některý z nich k doručené zprávě připojený. O elektronickém podpisu bude pojednávat následující – pátá kapitola, protože využívání většiny služeb e-Governmentu bez použití elektronického podpisu není možné.
Vyhláška č. 496 ze dne 29. července 2004 o elektronických podatelnách stanoví postupy orgánů veřejné moci uskutečňované při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronické podatelny. Vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2005.
Nařízení vlády č. 495 ze dne 25. srpna 2004 stanoví všem orgánům veřejné moci, které musí přijímat a odesílat datové zprávy se zaručenými elektronickými podpisy, povinnost provozovat jednu nebo více elektronických podatelen a vybavit ji technickým a programovým vybavením. Dále je jejich povinností vybavit zaměstnance obsluhující podatelnu kvalifikovanými certifikáty vydanými akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Orgány veřejné moci také musí zveřejnit na své webové úřední desce elektronickou adresu e-podatelny, kontaktní údaje pro přijímání datových zpráv na technických nosičích, pravidla pro potvrzování doručení datových zpráv, technické parametry přijímaných zpráv, a některé další informace. Toto nařízení nabylo účinnosti k 1. 1. 2005.
Aby orgány místní samosprávy mohly snáze elektronické podatelny zavést a tak splnit povinnost vyplývající jim ze zákona, byl v červnu 2004 zahájen projekt
9 citace z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1799
s názvem „e-podpis obcím“. Cílem celého projektu bylo podpořit elektronickou komunikaci ve veřejné správě a zejména umožnit vznik a používání elektronických podatelen. Ministerstvo informatiky ČR rozdalo obcím v rámci projektu 1857 kvalifikovaných certifikátů pro vytváření zaručených elektronických podpisů. Spolu s Ministerstvem se na projektu podíleli i První certifikační autorita a technický a zkušební ústav TESTCOM. Projekt skončil 31. 7. 2005.
Orgán veřejné správy může použít komerční subjekt jako dodavatele některých komponent nebo služeb, ale odpovědnost za provoz e-podatelny na něj převést nelze. Také například povinnost zasílání datové zprávy (uložené orgánům vyhláškou č. 496/2004 o elektronických podatelnách) potvrzující doručení, nelze převést na jiný subjekt a k takovéto zprávě musí být připojen uznávaný elektronický podpis oprávněného zaměstnance orgánu veřejné moci, případně uznávaná elektronická značka orgánu veřejné moci. Obojí vyplývá z § 2 odstavce 5 nařízení vlády č. 495/2004 Sb. Jelikož elektronická komunikace je stále rozšířenější, je nutné, aby nejenom pracovníci podatelny, ale všichni úředníci uměli pracovat s certifikáty a elektronickým podpisem.
Elektronické podatelny představují nespornou výhodu pro obchodní firmy, které takto mohou komunikovat s jakýmikoli orgány veřejné správy, aniž by přitom jejich zaměstnanci museli opustit své kanceláře. Takovýto způsob komunikace nejenom šetří velké množství času, ale je v důsledku toho také méně nákladný a velice jednoduchý. Podnikatelský subjekt, který chce tento moderní způsob komunikace s veřejnou správou využívat, musí dbát na to, že bude potřebovat svůj vlastní zaručený elektronický podpis, respektive pověřený zaměstnanec (případně sám podnikatel, nebo zákonný zástupce firmy) bude muset mít zaručený elektronický podpis vydaný na své jméno, neboť elektronicky podepisovat smí výhradně fyzická osoba.
4.3 Ve ř ejné zakázky – elektronická tržišt ě pro státní správu
Při zadávání veřejných zakázek postupuje Ministerstvo informatiky podle zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. Z toho plyne, že u zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je nižší než 2 miliony Kč (jedná se o cenu bez DPH), se postupuje v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace. Usnesením vlády ČR č. 683 ze dne 26. 6. 2002, bylo upřesněno,
že jedinou oficiálně uznávanou metodou výběru dodavatelů informačních a komunikačních technologií a služeb s nimi souvisejících pro ty orgány státní správy, které jsou tzv. „správci rozpočtových položek“ jsou elektronická tržiště. (Krajské úřady mezi správce rozpočtových položek nepatří, a proto nemají povinnost na e-tržišti nakupovat.) Podle výše uvedené vyhlášky zajišťuje provoz elektronických tržišť pro státní správu Ministerstvo informatiky.
Na elektronických tržištích pro státní správu jsou zveřejňovány objednávky, poptávky, poptávková řízení a aukce na nákup zboží s celkovou maximální cenou 2 miliony korun, které vypsaly úřady veřejné správy. Tržiště jsou vlastně virtuálními burzami, kde se vyjednávají obchodní a cenové podmínky a vlastní obchody se realizují mezi stranami až po vyjednání veškerých podmínek.
Původně existovalo 7 elektronických tržišť provozovaných soukromými subjekty, ale v říjnu 2004 snížilo Ministerstvo Informatiky jejich počet na pouze tři, na nichž se uskutečňoval nejvyšší objem transakcí. V současnosti tedy licenci Ministerstva informatiky k provozování elektronických tržišť pro státní správu mají 3 společnosti:
b2b centrum a.s. provozuje elektronické tržiště pro veřejnou správu „GeM“
http://gem.b2bcentrum.cz/,
Český telecom a.s. je provozovatelem tržiště „CenTrade“
http://verejnasprava.centrade.cz/,
provozovatelem posledního z tržišť je společnost AllyGeM http://www.allytrade.cz/.
Na stránkách těchto tří elektronických tržišť se může podnikatel dozvědět nejenom informace o relevantních předpisech, ale především se po přihlášení do systému (kde je samozřejmě nutná předchozí registrace) účastnit zakázek veřejné správy. Jednotlivé orgány státní správy na stránkách elektronických tržišť zveřejňují o vyhlášených řízeních a aukcích základní informace, jako jsou například:
identifikace odběratele, termín odevzdání nabídek a celková orientační cena.
obrázek 2 - Elektronické tržiště pro státní správu CenTrade Zdroj: http://verejnasprava.centrade.cz/
O velkém zájmu o tato 3 tržiště svědčí i počet obchodů, uzavřených na tržišti GeM, který v období od 1. 9. 2002 do 20. 9. 2005 činil 20 989, s celkovým počtem 2947 aktivních dodavatelů a 1124 aktivních odběratelů. Informace o tom, jaký počet obchodů v jaké celkové hodnotě byl uskutečněn na každém ze 3 elektronických tržišť pro veřejnou správu v první polovině roku 2005, jsou k dispozici v následující tabulce:
Statistiky za první pololetí roku 2005 - obchody uskutečněné na jednotlivých
tabulka 2 - Statistiky obchodů uskutečněných na elektronických tržištích pro státní správu zdroj: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2626 (ke dni 22. října 2005)
„Oficiální informační systém o veřejných zakázkách, dražbách a ostatních nabídkách“ funguje pod názvem Centrální adresa a je dostupný na stránce http://www.centralniadresa.cz/cadr/. V sekci veřejné zakázky může podnikatel využít vzory formulářů, metodické pokyny, získat číselníky a klasifikace, sledovat aktuální kalendář zakázek a nají další důležité odkazy. Část portálu věnovaná veřejným dražbám nabízí opět aktuální dražební kalendář, seznam dražeb zveřejněných v aktuálním týdnu, dražební list, seznam dražebníků a spoustu dalších informací. V sekci Ostatní nabídky se skrývá mimo jiné agenda spojená s převodem státního majetku a různé další možnosti prodejů a nákupů.
Elektronické zadávání veřejných zakázek bývá také označováno anglickým názvem „e-procurement“ a jeho hlavním přínosem pro všechny zúčastněné strany je zvýšení efektivity vynaložených prostředků a značná úspora času věnovaného hledání potenciálních dodavatelů či odběratelů. Nabídky jednotlivých potenciálních dodavatelů jsou velice snadno porovnatelné a dalším nezanedbatelným pozitivem je
zvýšení kontrolovatelnosti veřejných výdajů v důsledku zprůhlednění nákupů prováděných veřejnou správou.
Pro obchodní firmy představují elektronická tržiště pro veřejnou správu způsob, jak si rychle a jednoduše najít příležitost k obchodu. Zakázky, kterých by se právě jejich firma mohla zúčastnit, si podnikatelé vyberou na Internetu prostřednictvím webového prohlížeče, aniž by museli opustit svou kancelář, nebo orgánům veřejné správy telefonovat. Po přihlášení do systému se jednoduše mohou účastnit vybraných veřejných zakázek nebo aukcí a přitom je celý proces velice jednoduchý a pohodlný. Při častějším využívání tržišť lze využít možnosti automatizace, které ještě více zefektivní celý dodavatelský proces.
4.4 Transak č ní č ást portálu ve ř ejné správy
Transakční část Portálu obsahuje agendu, kterou lze on-line vyřídit přímo prostřednictvím Portálu, což je výhodné jak pro ČSSZ, tak také pro podnikatelské subjekty. Přináší to značné finanční úspory, neboť odpadá nutnost formuláře tisknout a zasílat ČSSZ. Podmínkou je však pořídit si speciálních software. Seznam tvůrců takovýchto mzdových systémů, kteří splnili podmínky ČSSZ pro elektronická podání ELDP nebo pro elektronické podání přihlášek a odhlášek, je k dispozici na těchto webových stránkách: http://www.micr.cz/scripts/
detail.php?id=1894. Ke dni 19. srpna 2005 činil počet tvůrců, jejichž mzdový systém umožňuje zasílání evidenčních listů důchodového pojištění, 165 firem, zatímco výrobců softwaru, splňujícího funkci zasílání elektronických přihlášek a odhlášek zaměstnanců k nemocenskému pojištění, bylo „pouze“ 114. Ohromnou výhodou celého řešení je skutečnost, že podávat informace prostřednictvím transakční části portálu veřejné správy lze 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a do celé aplikace se stačí vždy při každé návštěvě přihlásit jednou, bez ohledu na to, kolik formulářů se podává.
Podle informací Ministerstva informatiky se k 31. 8. 2005 zaregistrovalo již více než 39 000 organizací a bylo podáno přes 2,2 mil. evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) a zasláno přes 890 tis. přihlášek.10
Česká správa sociálního zabezpečení se pokusila vyčíslit úspory, které využívání transakční části PVS přineslo v období od ledna do srpna 2005. Podle
10 zdroj: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2703, dne 19. 10. 2005
údajů, které sama uvádí, zpracovala ČSSZ ve sledovaném období přibližně 5 000 000 formulářů z podání, které jí firmy elektronicky zaslaly. ČSSZ vyčíslila náklady na zpracování jednoho papírového formuláře na své straně na 10,– Kč, zatímco náklady na zpracování jednoho papírového formuláře na straně zasílající organizace na Kč 2,–. Z jejích výpočtů pak vyplývá, že elektronickým zasíláním a zpracováním formulářů bylo ve sledovaném období ušetřeno na straně ČSSZ přibližně 50 milionů korun a zasílající organizace dohromady ušetřily přibližně 10 milionů korun.11
4.5 Získávání informací od orgán ů ve ř ejné správy
4.5.1 Komunikace s orgány územní samosprávyWebové stránky jednotlivých měst mohou být dalším užitečným nástrojem pro podnikatele. Pro každého jsou samozřejmě relevantní především ta města a obce, v jejichž regionu má své sídlo, organizační jednotky, nebo tam jakkoli vykonává svou podnikatelskou činnost. Názornou ukázkou kvalitních stránek je web našeho hlavního města: http://www.praha-město.cz. Definice uvádí, že portál hlavního města Prahy je „jednotné elektronické rozhraní pro přístup občanů a organizací k informacím z různých systémů hlavního města Prahy a pro bezpečnou realizaci on-line služeb.“12 Podporu e-Governmentu na něm představují nejenom návody a užitečné formuláře, ale také široká podpora nejrůznějších úkonů formou on-line dotazů a odpovědí. V rámci elektronické podatelny fungující na portálu je možné kromě podání formou e-mailu nebo vyplnění webového formuláře zjistit také aktuální stav vyřízení podané žádosti. Podnikatel se také může na portálu informovat o aktuální městské legislativě, přečíst si novinky na úřední desce nebo zjistit vyhlášené veřejné zakázky.
4.5.2 Katastr nemovitostí
Pokud se obchodní firma chystá rozšiřovat svoji činnost a kupovat proto nové provozovny, může využít aplikaci Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního - on-line katastr nemovitostí. Jeho prostřednictvím lze získávat vybrané údaje o vlastnictví parcel, budov a bytových nebo nebytových prostor v katastru evidovaných. Také lze prostřednictvím prohlížeče zjistit stav jednotlivých
11 zdroj informací a propočty převzaty z: http://www.cssz.cz/tisk/05/051003.asp
12 http://www.praha-město.cz
řízení probíhajících na katastrálním pracovišti (zápis vlastnických prav k jednotlivým objektům atp.). Jsou dvě možnosti, jak on-line katastr využívat:
„nahlížení“ je volně přístupné každému, probíhá prostřednictvím Internetu a prohlížeče, je zdarma a není vyžadována registrace. Na druhou stranu je přístup touto cestou omezen pouze na některé informace. Nahlížet do katastru jde na následujících stránkách:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberParcelu.aspx, respektive na:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberBudovu.aspx. Není možné získat výpis z katastru nemovitostí.
„dálkový přístup do katastru nemovitostí“ je služba placená, provozovaná na adrese: http://katastr.cuzk.cz a její uživatelé se musí registrovat. Po registraci a zaplacení obdrží přístupové kódy, s nimiž již mohou skutečnou databázi katastru nemovitostí plně využívat.
Odkaz na katastr nemovitostí je uvedený i na Portálu veřejné správy. Projekt on-line přístupu ke katastru nemovitostí byl jedním z prioritních úkolů Státní informační politiky a získával z toho titulu dotace.
4.5.3 Registr živnostenského podnikání
Centrální registr živností živnostenského podnikání je uváděn do praxe ve spolupráci MPO s Ministerstvem informatiky. Lze v něm on-line vyhledávat na stránce http://rzp.mpo.cz/hledej_form.htm podle identifikačního čísla živnostníka, názvu firmy, nebo adresy.
4.5.4 Obchodní rejstřík
V obchodním rejstříku na Internetu je možné vyhledávat buď podle jména firmy - http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index, nebo podle jména a příjmení osoby, která je majitelem nebo jednatelem firmy:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchPerson.
Přístup k obchodnímu rejstříku přes Internet je v gesci Ministerstva spravedlnosti.
4.5.5 Centrální registr dlužníků
Na adrese http://urady.info/cerd.php se nalézá Centrální registr dlužníků – CERD, který spravuje přehled o dlužnících a jejich platební historii. Zachycuje neověřené pohledávky, tj. pohledávky nekontrolované pracovníky registru a ověřené pohledávky.
Obchodní firma by měla v registru vždy zkontrolovat nového obchodního partnera, ještě než s ním vstoupí do obchodního vztahu. Sníží tak pravděpodobnost, že jí partner odmítne plnění z důvodu platební neschopnosti.
4.5.6 Metavyhledávač ARES
Ministerstvo financí provozuje na stránce http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_
fr.html.cz www aplikaci ARES, která souhrnně zpřístupňuje data o ekonomických subjektech z registrů a evidencí státní správy. Obsahuje údaje o podnikatelských subjektech převzaté z následujících databází:
údaje z Obchodního rejstříku
výpis základních dat ze Statistického registru ekonomických subjektů data z Registru živnostenského podnikání
údaje z Registrů plátců DPH
V ARESu je možno vyhledávat podle názvu obchodní firmy, IČA, nebo podle adresy ekonomického subjektu.
5 Elektronický podpis
Zákon o elektronickém podpise uvádí, že „elektronickým popisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které umožňují ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.“13 Zákon č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu je jedním z prvních zákonů v Evropě, realizujících směrnici č. 1999/93/ES o elektronickém podpisu.
Elektronický podpis je hlavním nástrojem identifikace a autentizace fyzických osob v prostředí Internetu. (Identifikace je rozpoznání entity systémem na základě určitého identifikátoru. Autentizace naopak znamená ověřování proklamované identity subjektu.) Autentizace listinných dokumentů se běžně provádí buď pomocí podpisového vzoru nebo prostřednictvím úředního ověření podpisu před notářem. To v elektronickém prostředí samozřejmě není možné. Proto je používán podpis elektronický, který je však na rozdíl od podpisu vlastnoručního výsledkem technologického procesu, založeného na principu symetrického, a asymetrického šifrování.
Bezpečnost celého elektronického podpisu je postavena na tom, aby:
nemohlo dojít k vyzrazení soukromého klíče - Svůj SK musí mít majitel pod stálou kontrolou a nesmí ho dát ho do ruky naprosto nikomu.
nebyl prolomen použitý kryptoalgoritmus
a nedošlo k porušení autentičnosti veřejného klíče – Držitel by měl svůj veřejný klíč předávat buď osobně na elektronickém médiu, nebo prostřednictvím certifikační autority. Je totiž důležité aby příjemce veřejného klíče měl jistotu, že tento klíč je opravdu té osoby s níž komunikuje a že nebyl podvržený třetí osobou.
Zaručený elektronický podpis, který je pro komunikaci s orgány veřejné správy klíčový, je naopak definován následovně: „zaručeným elektronickým podpisem je elektronický podpis, který splňuje následující požadavky:
1. je jednoznačně spojen s podepisující osobou,
2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,
13 citace ze Zákona č. 227/2000 Sb.
3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou,
4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat,“14
Zaručený elektronický podpis identifikuje původce podpisu, zaručuje nepopiratelnost a integritu, neboť podpis je vytvořen pomocí prostředků, které podepisující osoba může mít pod svojí výhradní kontrolou. Elektronický podpis tedy nechrání zprávu proti napadení, ale umožňuje zjistit, že zpráva byla napadena.
V České republice je možné používat elektronický podpis podle zákona č. 227/2000 o elektronickém podpisu již od 1. 10. 2000. Firmy i jednotlivci ho ovšem mohli používat pouze ke vzájemné komunikaci a nikoli ke komunikaci s orgány veřejné správy, neboť se ještě nejednalo o tzv. „uznávaný elektronický podpis“. Počátek využívání uznávaného elektronického podpisu je nedílně spojen se vznikem prvního akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, tedy První certifikační autority, a.s. dne 18. 3. 2002.
5.1 Užívání zaru č eného elektronického podpisu p ř i komunikaci s ve ř ejnou správou
I když se to na první pohled nemusí zdát, elektronický podpis nemá v českém právním řádu při všech právních úkonech stejné účinky jako podpis vlastnoruční. Je nutné dbát na to, že ačkoliv v oblasti soukromoprávní lze úkony činit a podepisovat elektronicky všude tam, kde to právní předpis či dohoda zúčastněných stran nevylučuje; v oblasti veřejného práva je dovoleno použít elektronický podpis pouze v případech, v nichž to zákon dovoluje.
Podle § 11 zákona o elektronickém podpisu smějí fyzické a právnické osoby při podání vůči orgánům veřejné moci používat výhradně elektronické podpisy a kvalifikované certifikáty vydané akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Ty jsou označovány termínem „zaručené elektronické podpisy“. Zákon č. 227/2000 o elektronickém podpisu stanoví, že „akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb je poskytovatel certifikačních služeb, jemuž byla udělena akreditace podle tohoto zákona“. Vždy je ale nutné dbát právních předpisů, které se k danému úkonu vztahují. „Certifikátem je datová zpráva, která je vydána
14 citace ze Zákona č. 227/2000 Sb., § 2b)
poskytovatelem certifikačních služeb, spojuje data pro ověřování elektronických podpisů (=VK) s podepisující osobou a umožňuje ověřit její identitu, nebo spojuje data pro ověřování elektronických značek s označující osobou a umožňuje ověřit její identitu.“15
Oproti tomu pouhá žádost o poskytnutí informací, zaslání stížnosti,
Oproti tomu pouhá žádost o poskytnutí informací, zaslání stížnosti,