Podílové fondy

Investice do penzijního fondu je díky možnosti snížit daně a dostat státní příspěvek lákavá. Je však nutné si uvědomit, že tyto fondy díky přísným omezením daným zákonem investují především do dluhopisů, které vykazují vyšší stabilitu výnosů a nižší rizikovost než akcie. V dlouhodobém horizontu je však výkonnost dluhopisů nižší než akcií či akciových podílových fondů.

Můžeme investovat do fondů peněžního trhu, do dluhopisových, smíšených fondů, do fondů akciových a vždycky dostaneme jiné výsledky.

Do fondů peněžního trhu směřuje podle statistik asociace UNIS každá druhá investovaná koruna, občané si je vybírají jako alternativu termínovaných vkladů. Jde o nejkonzervativnější variantu , protože kolísavost ceny takových podílových listů bývá dost nízká. To je však zaplaceno nízkým potencionálním výnosem. Fondy peněžního trhu z dlouhodobého hlediska dokáží sice pokrýt inflaci, ale dosáhnou jen málo nad ní, tzn.

nedojde k znehodnocení kupní síly peněz. Vzhledem k charakteru investují tyto fondy do krátkodobých dluhopisů a pokladničních poukázek, jejichž splatnost je krátká. Portfolio fondů peněžního trhu zahrnuje dluhové cenné papíry emitované státem, i když často v něm najdeme i rizikovější krátkodobé dluhopisy emitované firmami, což zapříčiní, že i fondy peněžního trhu někdy vydělávají o něco více, protože vyšší riziko je odměněno vyšším výnosem. Může jít však o krátkodobou situaci, protože firmám se může přestat dařit a pak dojde k rozkolísání ceny fondu, popř. k jejímu poklesu. Jako velmi důležité shledávám výši vstupního poplatku. Pokud je míra zhodnocení u fondu peněžního trhu kolem 2%⁶³ za jeden rok a náklady se pohybují kolem 1%, je na zvážení, na kolik se investice vyplatí, resp. zda zůstane vůbec udržena kupní síla peněz⁶⁴. Dalším faktorem je daňové zatížení, domácí fondy musí platit vyšší daně než fondy založené např. v Lucembursku ⁶⁵. Důležitá je také měna, ve které se občan rozhodne investovat. Pokud nepočítá s pozdější investicí a útratou vložené částky v cizí měně, měl by český občan investovat převážně v českých korunách, a to z důvodů podstoupení kurzovního rizika. Je totiž nožné, že např. fond vedený v dolarech vydělá 2%, ale zároveň dojde k posílení koruny k euru o více než 2% a tím pádem investor v korunách prodělává.

63Výnos fondu ČP Incest Fond peněžního trhu má roční výkonnost 1,99%, odtud 2%. Dle přílohy měsíčníku Finanční poradce a bankovnictví byl koncem roku nejvýkonnější český fond peněžního trhu HVB Fond pen. Trhu plus- - plně reinv. S roční výkonností 2,24% a Sporoinvest s roční výkonností 2,28%, nejnižší výkonnost ve výši -3,90% měl ESPA Cash Euro – Plus – Reinv.

Hned za fondy peněžního trhu se řadí, co se rizikovosti týče, dluhopisové fondy.

Potencionál výnosu je vyšší, zároveň klienti, kteří se rozhodnou investovat do dluhopisů, podstupuje vyšší riziko. Dluhopisy jsou dlužné cenné papíry, jejichž doba splatnosti je delší než jeden rok. Jejich rizikovost záleží na dvou faktorech, a to na době splatnosti dluhopisu a na bonitě emitenta.⁶⁶ Bonita emitenta je měřena většinou ratingem. Čím je bonita horší, tím roste riziko, že nedojde k jeho splácení na konci splatnosti. Nejlepší bonitu mají samozřejmě státní dluhopisy, schopnost splácet mají i firemní investiční dluhopisy kvalitních společností, u kterých je nejhorší rating BBB. Dluhopisové fondy tvoří značnou část portfolia u životního, důchodového pojištění nebo penzijního připojištění. Reagují na inflaci a změny úrokových sazeb a výnosů na kapitálovém trhu, proto jestliže rostou inflační očekávání, roste i výnos dluhopisů a zároveň klesá jeho cena. Tím může dojít i k poklesu tržní hodnoty podílového listu.

Smíšené fondy jsou kombinovanou investicí do dluhopisů se stálými úrokovými výnosy a do akcií, od kterých se očekává vysoká výnosnost v dlouhodobém horizontu..

Hlavním principem je diverzifikace, která snižuje výrazně investiční riziko. Zároveň v praxi dochází k tomu, že se podíly akcií, dluhopisů i peněžního trhu v rámci možnosti fondu mění a právě tím, že do smíšených fondů lze smíchat podíly jednotlivých cenných papírů, lze tak zkombinovat řadu investičních strategií. Fondy, v kterých jsou z více procent zastoupeny akcie, dosahují vyššího výnosu dlouhodobě, ale jak bylo vysvětleno již dříve, jsou více rizikovější a jejich cena kolísavější. V současnosti ztrácí smíšené fondy na oblíbenosti.

Akciové fondy jsou pro investora z dlouhodobého hlediska nejziskovější.

Manažer, který má na starosti investování, nakupuje za peníze nahromaděné od investorů akcie firem, o kterých si myslí, že poroste jejich tržní hodnota a že se jim bude dařit.

Pokud chce investor vložit finanční prostředky do akciových fondů, musí počítat s tím, že je ve fondů nechá dostatečně dlouhou dobu. Cena akcií je volatilní, tzn. hodnota investice střídavě roste a klesá, přičemž klesat může i několik let za sebou. „Neexistuje však historicky patnáctiletý cyklus, kdy by následný růst nevynahradil předcházející pokles“. Není správnou volbou, pokud si investor vybere pouze jeden titul, vystavuje se tak riziku, že právě „jeho firmě“ se nebude dařit a hodnota akcií firmy rapidně klesne.

Akciové fondy, které se orientují na společnosti, které působí v západní Evropě, USA a Japonsku, se řadí mezi rozvinuté, mezi rozvíjející patří fondy zaměřující se na firmy ve

66Emitent vydává dluhopisy. Výnos dluhopisu je právě odměna za to, že je občané kupují a tak půjčují emitentům peníze. Čím delší je doba zapůjčení, tím vyšší je výnos.

střední a východní Evropě nebo Asii, kde jsou burzy méně likvidní i stabilní než na rozvinutých trzích.

Stejně jako u předcházejících typů fondů nese český investor , který ukládá své finance v zahraničí, měnové riziko. V současnosti není na trhu žádný fond, který by měl v portfoliu výhradně akcie českých firem. ⁶⁷ Některé fondy tuto skutečnost řeší zajišťováním měnových rizik.

Fondy fondů místo konkrétních akcií a dluhopisů (jako podílové fondy) nakupují do svého portfolia podílové listy jiných fondů , tím dochází k diverzifikaci na druhou.

Největší výhodou je výběr opravdu kvalitních fondů a kombinace investičních strategií portfoliového manažera, nevýhodou jsou vysoké náklady. Klient musí zaplatit náklady na správu portfolia a za obchodování, které vzniknou u všech fondů, ale veškeré poplatky musí uhradit znovu na úrovni fondů, které do portfolia nakupují.

Pokud klient nechce podstoupit sebemenší riziko, vhodnou volbou se stávají zajištěné fondy. Společným rysem je předem vymezená doba investice, kterou bývá zpravidla 3 až 5 let. Různé jsou již však míry zajištění. Fondy garantují minimální výši zisku, tzn. garantují např. 105% vložené částky, i pokud by došlo k nepříznivému vývoji trhu. U zajištěných fondů je stanovena i vyšší minimální investovaná částka než u podílových fondů.

Na následujícím grafu je zřejmé, do kterých nástrojů čeští občané investují nejvíce. Odráží to skutečnost, že občané v ČR jsou vesměs konzervativní.

Graf 4: Kam investují čeští občané, kolektivní investování v ČR

Zdroj: Investiční den ING, 21.10.2005, zdroj UNIS, přednášela Kateřina Dalecká

Podílové fondy jsou fondy jednotlivých investičních společností a je v nich soustředěn cizí majetek, který není součástí majetku investiční společnosti. K výhodám podílových fondů patří diverzifikace neboli cesta ke snížení rizika – rozmístěním investic mezi cenné papíry různých emitentů, různých odvětví a různých dob splatnosti lze omezit riziko, že nepříznivý vývoj ceny jednoho cenného papíru vážně ovlivní celkový výnos portfolia. Další výhodou jsou nižší transakční a administrativní poplatky, kterých fondy dosáhnou svými velkými objemy obchodů, dostupnost atraktivních cenných papírů, daňová výhoda nebo právo zpětného odkupu, kdy může investor svoji investici kdykoli odprodat za aktuální cenu bez sankčních poplatkůči výpovědních lhůt.

Penzijní připojištění má výsadu státních příspěvků, které míru výnosnosti zvyšují.

I daňová problematika se různí: výnosy v penzijním připojištění podléhají dani, výnosy v otevřených podílových fondech dani po 6 měsících nepodléhají. Poplatky za přímé investování do podílových fondů jsou nižší než investování přes penzijní připojištění.

Portfolia penzijních fondů jsou postavena velice konzervativně, z největší části se skládají z dluhopisů ( 76%) ⁶⁸ , pokladničních poukázek, penězích na účtech a termínovaných vkladech (17%), akcií (7%) a ostatních investic (necelá 2%). Jejich cílem je snižovat riziko a dosahovat výnosu každým rokem. Proto nemohou více investovat do akcií, protože by ohrozily dosažení zisku. Tím, že jsou akcie použity pouze jako doplněk, dokonce snižují riziko portfolia. Portfolio, které má cca 10 % akcií a 90 % dluhopisů, je totiž méně rizikové než portfolio složené ze 100 % z dluhopisů. Akcie přitom zvyšují jeho ziskový potenciál.

Od penzijních fondů se podílové fondy liší tím, že nejsou formou pravidelného spoření, ale jsou formou určité odložené spotřeby a podílníci podílového fondu mohou své investice do fondů převést do podoby hotových peněz v relativně krátkém čase, a to tím, že odprodají své podílové fondy. Účastník penzijního připojištění navíc nenabývá žádné majetkové podíly na penzijním fondu, penzijní plán jasně vymezuje, jakým způsobem a kdy může účastník naspořené a zhodnocené prostředky vybrat.

68Autor: Lev Dvorok publikováno: 17. 9. 2004, Peníze.cz

Porovnala jsem výnosy penzijních a podílových fondů za několik uplynulých let.

Jak si penzijní fondy vedly v porovnání s různými typy podílových fondů, je viditelné.

Graf 5: Naspořená částka při ukládání 500 Kč do penzijního fondu nebo 650 Kč do OPF od roku 1998 do konce roku 2003

Zdroj: Investiční den ING, 21.10.2005, UNIS (OPF jsou vybrány jako "dobří reprezentanti trhu")

Při spoření 6 let je rozdíl mezi nejlepším a nejhorším penzijním fondem cca 2 000 Kč. Při ukládání stejné částky (a státní podpory) do dluhopisových fondů bychom měli naspořeno více. Kdybychom před šesti lety zvolili fond ING dluhopisový, měli bychom naspořeno asi o 4 500 Kč víc než v nejlepším penzijním fondu. V případě méně výnosného fondu, jako je třeba Sporobond nebo IKS-dluhopisový, bychom měli naspořeno pořád více než v nejlepším penzijním fondu. Rozdíl by byl malý, ale byl by.

Při pravidelné investici do velice konzervativního fondu Sporoinvest bychom dosáhli srovnatelného výnosu jako v penzijních fondech. Některé penzijní fondy jsou (byly) výnosnější než Sporoinvest, některé nikoli.

Vyplývá z toho, že dluhopisové fondy mají srovnatelné vyšší zhodnocení než penzijní fondy. Fond peněžního trhu má konzervativnější portfolio, přesto jsou jeho výnosy rovněž srovnatelné s penzijními fondy.

Graf 6: Trh podílových fondůČR

Zdroj: Investiční den ING, 21.10.2005, přednášela Kateřina Dalecká, zdroje AKAT, UNIS

Výnosy penzijních fondů nejsou moc zajímavé, pokud je srovnáme s podílovými fondy, které investují do dluhopisů. Někdo by mohl oponovat výši poplatků, protože na rozdíl od podílových fondů penzijní fondy žádné vstupní poplatky neúčtují. V podílových fondech se výše vstupního poplatku pohybuje od 0,5% (peněžní trh) do 3,8 % (akcie).

Mnohem důležitější jsou tzv. management fee⁶⁹

Tabulka 11: Management fee´s

Management fee´s některých otevřených

podílových fondů Sporoinvest 0,60%

Sporobond 1%

IKS

Dluhopisový 1,30%

ING

Dluhopisový 0,70%

Zdroj: APFČR

69Poplatek, který si účtuje správce fondu ročně za svoji činnost. Denní cena CP, která je veřejně publikovaná, je konečná s již započteným poplatkem. Klient se s tímto poplatkem běžně nesetká a mnohdy nemá ani tušení, že nějaký existuje. Manažerský poplatek snižuje výkonnost fondu a tudíž i výnos klienta, tzn. fondy s nižším management fee tedy zatěžují fond méně než fondy s vyšším management fee)

Tabulka 12: Náklady penzijního fondu na aktiva Credit Suisse

Life &

Pensions

Penzijní fond 2,01%

ČSOB Penzijní

fond Stabilita 2,39%

Generali

Penzijní fond 1,97%

ING Penzijní

fond 2,27%

Penzijní fond České

pojišťovny 2,39%

Penzijní fond České

spořitelny 2,18%

Penzijní fond Komerční

banky 1,41%

Zemský

penzijní fond 4,95%

Zdroj: APFČR

Zatímco u podílových fondů dluhopisového typu jsou poplatky od 0,6 % do 1,3

%, náklady na aktiva penzijních fondů se zpravidla pohybují nad 2 % p.a. z objemu aktiv. Výjimkou je v tomto je Penzijní fond KB, který má náklady zřetelně nižší.

Jestli máme v penzijním fondu naspořeno např. 100 000 Kč, bude správa peněz stát (při nákladech 2 %) 2 000 Kč. Naproti tomu v otevřeném podílovém fondu (při poplatku 1

%) zaplatíme 1 000 Kč. S narůstajícím objemem aktiv se bude propad zvětšovat.

Právě poplatky jsou jedním z důvodů, proč výnosy penzijních fondů nejsou nijak zajímavé při porovnání se srovnatelnými otevřenými podílovými fondy.

O penzijním připojištění samozřejmě platí, že v porovnání s podílovými fondy prohrává na celé čáře, a to v možnosti volby portfolia prohrává v likviditě i daňových otázkách. U penzijního připojištění je zajímavý státní příspěvek a příspěvek zaměstnavatele. Z hlediska zhodnocení nepatří penzijní fondy k nejlepší možnosti na trhu, protože mají vysoké náklady. Otevřené podílové fondy nabízejí lepší zhodnocení i při srovnatelném složení portfolia.

Tabulka 13. Výpočet naspořené částky při měsíčním příspěvku 100 Kč

Jak by vypadala čísla dosažená po odkládání částky 500 Kč u člověka, kterému je dnes

In document Hlavní práce3156_xkosd05.pdf, 769.8 kB Stáhnout (Stránka 49-58)