Domnívám se, že základní podmínkou pro výše uvedené návrhy na zlepšení je zprovoznění a zpřístupnění všech dosud nevyužívaných možností nákupního systému, popřípadě jeho rozšíření o další funkce. Sestavování ABC analýz a třídění XYZ by mělo být prováděno nákupním systémem. Systém MPS obsahuje veškeré potřebné informace k provedení těchto analýz, domnívám se tedy, že by v tomto případě stačilo jeho rozšíření o schopnost práce s těmito daty. V případě přenosu dat do jiných aplikací a do e-mailového klienta by se jednalo pouze o zprovoznění nevyužívaných možností.
Pro uvolnění finančních prostředků vázaných v nepotřebných zásobách je nutné zahájit jednání o jejich případném odprodeji s VSM Group AB a jednotlivými servisními středisky. S VSM Group AB by také mělo být zahájeno jednání o rozložení stávajících příliš velkých impulsů na impulsy menší.
Za hlavní přínos realizace návrhů považuji úsporu nákladů vynakládaných na zajišťování plynulosti výroby. Zejména díky optimalizaci objednávaného množství u vybraných položek dojde ke snížení celkových ročních nákladů na jejich pořizování.
Současně se dá předpokládat, že dojde k úspoře prostoru ve skladu. Tento prostor pak může být využit pro jiné účely. V případě úspory místa většího rozsahu může dojít k reorganizaci skladu a k jeho zmenšení, čímž by došlo k úspoře na nájemném za sklad.
V případě vybraného dílu činila úspora ročních vynaložených nákladů 5 719 Kč a úsporu místa v rozsahu 4 paletových míst. V oblasti kontroly nákupu pak dojde k odstranění zbytečně vynakládané práce v souvislosti s kontrolou chybějících dílů. Zavedení logistických ukazatelů umožní předpovídat chování jednotlivých dodavatelů a může sloužit jako podklad při rozhodování o volbě dodavatele pro nově zaváděný díl.
Objednávání režijního materiálu dle doporučených objednacích systémů by mělo odstranit riziko případného vzniku nákladů spojených s včasným nezajištěním potřebných položek. Prodej nepotřebných zásob pak firmě opět nejen uvolní místo ve skladu, ale zejména uvolní finanční prostředky. Za rok 2006 mohly tyto v nepotřebných zásobách uložené finanční prostředky přinést 14 617 Kč v případě jejich uložení na termínovaný účet.
Závěr
Předmětem této diplomové práce byla analýza současného systému řízení nákupu a identifikace problémů souvisejících se zajišťováním plynulosti výrobního procesu s cílem navrhnutí zlepšení k odstranění zjištěných nedostatků. Realizace těchto návrhů by měla vést ke zvýšení hospodárnosti a efektivnosti tohoto procesu.
Práci jsem vypracoval pro potřeby firmy VSM Production, s.r.o., zabývající se výrobou šicích strojů pro domácnosti značky Pfaff. Nákup představuje v tomto podniku jeden z klíčových útvarů, který pro plynulý chod výroby nakupuje od 198 evropských a asijských dodavatelů 1039 dílů a zajišťuje veškeré činnosti od identifikování potřeby jednotlivých položek až po jejich zaskladnění. Kromě toho zajišťuje podpůrné prostředky v podobě 270 položek režijního materiálu. Rozhodnutí učiněná v rámci řízení nákupního procesu mají dopad nejen do oblasti plynulosti výroby, ale také do oblasti nákladů. V této práci jsem se zaměřil právě na tuto oblast. Zkoumal jsem, s jakou efektivností a hospodárností je nákupní proces řízen.
Potřebné informace jsem čerpal z firemních materiálů a od vedoucích pracovníků jednotlivých oddělení.
Úvod práce jsem věnoval přiblížení firmy se zaměřením na její výrobní program. Popsal jsem jednotlivé montážní linky a typy strojů na nich vyráběné.
Identifikoval jsem postavení nákupu v organizační struktuře podniku a poukázal na kladný vztah podniku k ekologii v podnikání.
Hlouběji jsem se zabýval současným stavem řízení nákupu. Zaměřil jsem se na vnitřní dělbu práce nákupního oddělení a blíže popsal specifika objednávání jednotlivých materiálových skupin. Velkou pozornost jsem věnoval informačnímu systému nákupu z pohledu jeho využití a podpory, kterou nákupčím poskytuje pro jejich rozhodování. Zabýval jsem se způsobem řízení zásob a s tím souvisejícím nákupním procesem. Má pozornost byla upřena také na oblast kontrolních činností nákupu.
Analýzu současného stavu uzavírá Porterova analýza a SWOT analýza, identifikující konkurenční postavení firmy na trhu a její silné a slabé stránky a případné příležitosti a hrozby.
Nejdůležitější část práce pak tvoří čtvrtá kapitola, ve které jsem se snažil v praxi aplikovat teoretické poznatky získané studiem. Zjištěné skutečnosti mne dovedly
k závěru, že plynulost výrobního procesu je zajišťována, avšak není kladen důraz na efektivnost tohoto procesu z hlediska vynakládaných prostředků. Za hlavní příčinu považuji závislost veškerého řízení nákupu pouze na podnětech systému MPS, který v mnoha oblastech neposkytuje nákupčím dostatečné a především aktuální informace.
Nákup zcela opomíjí možnosti diferencovaného řízení zásob, přičemž tento způsob jejich řízení nebyl v podniku dosud nikdy aplikován. Obdobný problém jsem nalezl u položek režijního materiálu. V oblasti režijního materiálu se nachází položky s pravidelnými výdeji a jejich spotřebu je možné předvídat. Způsob jejich nákupu na tuto skutečnost však nebere ohled. Další nedostatky jsem zjistil v oblastech nákupního informačního systému a kontroly řízení nákupu. Zcela chybí jakákoli kontrola z hlediska logistických ukazatelů, například hodnocení kvality dodávek, včasnosti a úplnosti dodávek, hodnocení nesplněných objednávek nebo nákladů na objednávku. Jako problematickou jsem zhodnotil také kontrolu chybějících dílů, založenou na nepřesných a neaktuálních informacích ze systému MPS. Narazil jsem také na problém využívání 3 systémů (MPS, Helios, DANK), které vzájemně nespolupracují. Každodenní kontrola chybějících dílů je pak opět založena na neaktuálních a nepřesných informacích systému MPS.
Prvním krokem k odstranění zjištěných nedostatků byl návrh zavedení diferencovaného řízení zásob. Nakupované položky jsem rozčlenil do skupin podle množstevního a finančního objemu spotřeby prostřednictvím metody ABC. K rozdělení položek na základě frekvence jejich výdejů do výroby jsem použil třídění XYZ.
Ze získaných výsledků jsem pak sestavil EW matici. Toto jsem provedl v souladu s nákupní evidencí odděleně pro položky se závislou poptávkou a pro položky režijního materiálu. Na základě výsledných EW matic jsem stanovil doporučení k řízení nákupu materiálových prvků nakupovaných prostřednictvím MPS a návrhy konkrétních objednacích systému u položek režijního materiálu.
Další z návrhů směřoval do oblasti optimálního objednacího množství. Na dílu vybrané skupiny položek, u níž by bylo možné využít k optimalizaci objednacího procesu Harrisonova-Wilsonova vzorce, jsem názorně provedl výpočet optimální velikosti dodávky a vyčíslil úsporu dosaženou oproti současnému stavu. Tato úspora činí 5 719 Kč za rok. I když se nejedná o velkou částku, je nutné si uvědomit, že při
aplikaci tohoto modelu na další položky této skupiny může být dosaženo mnohem větší úspory. Kromě toho bylo dosaženo úspory místa ve skladu v rozsahu 4 paletových míst.
V souvislosti s řešenými problémy bylo nutné věnovat pozornost i informačnímu systému nákupu. V této oblasti jsem provedl doporučení týkající se zejména zajištění aktuálnosti jím poskytovaných údajů. S optimalizací procesu úzce souviselo rozložení menšího počtu větších impulsů, představujících požadavky výroby, na větší počet impulsů menších. Návrhy v oblasti nákupního informačního systému také řeší nedostatky současného stavu kontroly nákupu. Zde jsem navrhl rozšíření systému o základní logistické ukazatele, kterými jsou například statistické údaje o počtu opožděných, nekvalitních nebo neúplných dodávek. Za účelem aktuálnosti informací poskytovaných systémem MPS doporučuji zavedení odepisování vyrobených vyšívacích jednotek stejným způsobem, jako je tomu u vyrobených šicích strojů. Součástí návrhu je také odstranění prodlení v zobrazování provedených operací v MPS a vzájemné propojení všech tří využívaných systémů. Také propojení MPS s e-mailovým klientem by mělo přinést vyšší efektivitu a úsporu nákladů zejména při odesílání objednávek dodavatelům.
V samostatné části jsem se pak věnoval skladovaným položkám, po kterých již není poptávka. Tyto položky jsem identifikoval pomocí ABC analýzy a třídění XYZ.
Vyčíslil jsem jejich celkovou hodnotu ve výši 913 572 Kč a doporučil, jak by měla firma s těmito zásobami dále nakládat. Na výpočtu jsem potom ukázal jeden z možných způsobů využití finančních prostředků, které jsou v těchto nepotřebných zásobách vázány. Pro tento účel jsem zvolil jejich uložení na termínovaný účet v bance, u které má firma veden běžný účet. Roční výnos z uložených prostředků by pak činil 14 617 Kč. Podnik by samozřejmě mohl dosáhnout mnohem vyššího zhodnocení při jiných způsobech využití těchto prostředků. Vyčíslení takového zhodnocení pak záleží na konkrétní situaci.
Tuto práci jsem se snažil koncipovat tak, aby na jejím základě mohl podnik provést doporučovaná zlepšení. Domnívám se, že uplatnění všech navrhovaných zlepšení povede ke zvýšení nejen efektivnosti, ale především hospodárnosti v oblasti nákupu ve firmě VSM Production, s.r.o.