Porovnání stavu vybraných ukazatelů se stavem před zavedením třístupňového systému . 45

Před zavedením třístupňového systému výplat invalidních důchodů se podíl plného invalidního důchodu (dnešního invalidního důchodu 3. stupně) na hrubých mzdách pohyboval zhruba na úrovni hodnot prvních 4 let zkoumaného období. Průměrné hrubé měsíční mzdy tedy začaly vykazovat oproti průměrným invalidním důchodům 3.

stupně neúměrně vyšší růst až od roku 2014, což bylo způsobeno ekonomickou konjukturou, kdy průměrné mzdy rostly výrazně rychleji než invalidní důchody.

Podíl částečného invalidního důchodu (dnešního 1. a 2. stupně) na hrubých mzdách dosahoval v roce 2007 úrovně 24,6 %. V následujících dvou letech došlo k růstu tohoto podílu o necelých 1,5 %, což je nepatrně více než podíl invalidních důchodů 1.

stupně na hrubých mzdách na začátku sledovaného období. Podíl invalidních důchodů 2.

stupně na hrubých mzdách dosahoval na začátku sledovaného období vyšších hodnot než podíl částečného invalidního důchodu na hrubých mzdách, nicméně následoval postupný pokles a v roce 2014 již evidujeme nižší hodnoty.

Změna systému výplat invalidních důchodů tedy opět neměla žádný vliv na zkoumaný ukazatel, který byl stejně jako u předchozí analýzy ovlivňován spíše změnami stavu ekonomiky.

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Celkem OZP Podíl OZP

46

Graf 14 - Podíl průměrné měsíční výše invalidních důchodů na průměrné hrubé měsíční mzdě v ČR v letech 2007-2020

Zdroj: Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí, vlastní zpracování

Změna systému výplat invalidních důchodů měla naopak výrazný vliv na snížení výdajů na invalidní důchody, což je patrné z následujícího grafu. Došlo především k výraznému snížení výdajů na plné invalidní důchody (dnes invalidní důchody 3.

stupně). Ve sledovaném období dosahovala průměrná výše výdajů na invalidní důchody pro 3. stupeň invalidity hodnoty 26,9 mil. Kč, což signalizuje oproti průměrné výši výdajů pro plné invalidní důchody z let 2007-2009 (42,4 mil. Kč) pokles přibližně o 36,6 %.

V průběhu sledovaného období naopak docházelo k postupnému zvyšování výdajů na dávky invalidních důchodů 1. a 2. stupně, které dříve spadaly pod částečné invalidní důchody. Na konci sledovaného období činila výše výdajů na tento typ důchodů úrovně 24 mil. Kč, což je oproti poslednímu roku „starého“ systému (rok 2009) nárůst o 44,8 %.

24.6% 26.1% 26.0% 25.7% 24.9% 24.0% 23.9% 22.9% 22.3%

21.2% 20.2% 19.4% 19.8% 20.7%

28.0% 27.6% 26.8% 26.7% 25.9% 25.4%

24.3% 23.4% 22.5% 22.9% 23.9%

40.4% 41.3% 41.5% 40.5% 40.9% 40.5% 40.9% 39.8% 39.2%

37.4% 36.0% 34.5% 34.4% 35.7%

0.0%

5.0%

10.0%

15.0%

20.0%

25.0%

30.0%

35.0%

40.0%

45.0%

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Částečný inv. důchod 1. stupně 2. stupně Plný inv. důchod/3. stupně

47

Graf 15 - Výdaje na invalidní důchody za období 2007-2020 (v tis. Kč)

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, vlastní zpracování

S poklesem výdajů na invalidní důchody souvisí také pokles nově přiznaných invalidních důchodů, ke kterému po změně systému došlo. Počet nově přiznaných důchodů 3. stupně (dříve plný invalidní důchod) klesl v roce 2010, oproti roku 2009 přibližně o polovinu.

U počtu nově přiznaných důchodů 1. a 2. stupně (dříve částečný invalidní důchod) pozorujeme na začátku sledovaného období také strmý pokles, konkrétně se v roce 2010 jedná o pokles o přibližně 32 % (oproti roku 2009). Nicméně na rozdíl od vývoje počtu nově přiznaných invalidních důchodů 3. stupně počet nově přiznaných invalidních důchodů prvních dvou stupňů invalidity v průběhu sledovaného období mírně roste. Na konci sledovaného období pak křivka tohoto ukazatele vykazuje klesající trend.

Z výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že i změna systému výplat invalidních důchodů z roku 2010 vedla k přísnějšímu posuzování zdravotního stavu osob, zejména pak u invalidních důchodů 3. stupně. Následná Drábkova sociální reforma způsobila v průběhu sledovaného období růst počtu nově přiznaných invalidních důchodů prvních dvou stupňů invalidity, zatímco počet nově přiznaných invalidních důchodů 3.

stupně pokračoval v sestupné tendenci.

13254 14952 16609 40420 42446 44380

12516 12831 12159 12140 12025 12028 12086 12454 13041 14573 15915 4295 5116 5250 5457 5608 5773 5958 6262 6658 7444 8126 30870 29504 28067 26903 26062 26505 24962 24883 25039 26025 27000

0 10000 20000 30000 40000 50000 60000 70000

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Částečný inv. důchod Plný inv. důchod 1. stupeň 2. stupeň 3. stupeň

48

Graf 16 - Počet nově přiznaných invalidních důchodů za období 2007-2020

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, vlastní zpracování

5.4. Shrnutí analýzy výdajů na invalidní důchody a na dávky určené pro OZP

V průběhu sledovaného období docházelo k postupnému růstu výše průměrných měsíčních hrubých mezd, zatímco u výplat průměrných měsíčních invalidních dávek docházelo k výraznějšímu růstu až v posledních třech letech zkoumaného období. Na základě těchto skutečností docházelo ve sledovaném období k poklesu podílu všech tří stupňů invalidních důchodů k hrubým mzdám v ČR. V posledních letech sledovaného období ovšem můžeme pozorovat nepatrný nárůst.

U výdajů na invalidní důchody docházelo k postupnému růstu u invalidních důchodů 2. stupně, naopak u invalidních důchodů 3. stupně můžeme pozorovat pokles.

Důvodem může být takzvaná Drábkova sociální reforma z roku 2012, kdy došlo ke změně v posuzování zdravotního stavu OZP, což vedlo k tomu, že některé osoby pobírající invalidní důchod začaly pobírat invalidní důchod pro invaliditu 2. stupně namísto stupně třetího.

Do celkových výdajů na dávky určené pro OZP řadíme, kromě výdajů na dávky invalidních důchodů, také výdaje na příspěvek na péči o OZP, příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. U křivky výdajů těchto dávek jsme během sledovaného období zaznamenali dva výraznější výkyvy. Nejprve se v roce 2012 jednalo o pokles, který byl zřejmě způsoben již výše zmíněnou Drábkovou sociální reformou. Naopak

0 5000 10000 15000 20000 25000 30000 35000 40000 45000 50000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Částečný/1. + 2. stupeň Plný inv. důchod/3. stupeň celkem

49 v roce 2018 jsme mohli pozorovat růst křivky tohoto typu výdajů. Důvodem tohoto růstu jsou legislativní úpravy, díky kterým došlo v roce 2018 ke zvýšení částky příspěvku na mobilitu a zmírnění podmínek nároku na pořízení motorového vozidla.

Na základě analýzy výdajů na podporu zaměstnávání OZP v rámci státní politiky zaměstnanosti byl znázorněn postupný růst tohoto typu výdajů. Během sledovaného období docházelo na chráněném trhu práce k postupnému růstu minimálních mezd, nikoliv však k adekvátnímu růstu produktivity práce. Z tohoto důvodu docházelo ve sledovaném období k navyšování maximální částky příspěvku poskytovaného na podporu zaměstnávání OZP.

V kapitole porovnávající stavy vybraných ukazatelů před a po zavedení změny systému výplat invalidních důchodů byly vybrány ukazatele podílů invalidních důchodů na hrubých mzdách a výdajů na invalidní důchody. Na základě porovnání podílů výše invalidních důchodů na hrubých mzdách jsme dospěli k názoru, že změna systému neměla vliv na hodnoty těchto ukazatelů, které byly ovlivňovány spíše změnami stavu ekonomiky.

Změna systému měla naopak vliv na výši celkových výdajů na invalidní důchody.

Po změně systému došlo k výraznému snížení výdajů na dávky invalidních důchodů 3.

stupně (dříve plný důchod). U výdajů na dávky 1. a 2. stupně invalidity (dříve částečný důchod) došlo naopak k růstu. Celkové výdaje ovšem vlivem výrazného poklesu výdajů na dávky invalidních důchodů 3. stupně klesly. Na tyto změny měl vliv prudký pokles počtu nově přiznaných invalidních důchodů pro 3. stupeň invalidity po změně systému.

Na základě těchto skutečností lze konstatovat, že se změnou systému výplat invalidních důchodů došlo k přísnějšímu posuzování zdravotního stavu osob.

6. Analýza strukturovaných rozhovorů s respondenty z řad OZP a