v poslední době často vedlejším produktem zavádění celopodnikových informačních systémů. Při jejich zavádění totiž dochází k mapování procesů a jejich přestavbě a při té příležitosti bývá rozhodnuto, že vedlejší činnosti (například: operace související s lidskými zdroji, účetnictví, informatika, logistika,…) bývají outsourcovány a převedeny na externí dodavatele.
Obvyklé cíle outsourcingu jsou:
nové požadavky na jednotlivé funkční oblasti řešit rychleji, sdílet rizika z podnikání s dalším subjektem,
29 citace z: Výkladového slovníku výpočetní techniky a komunikací – J. Hlavenka a kolektiv
uvolnit podnikové zdrojů pro jiné účely, respektive získat více vlastních zdrojů pro své hlavní činnosti,
zvýšit pružnost při reakci na změnu vnějšího prostředí.
Outsourcing má ale i svá rizika. Zejména je třeba vzít v úvahu zvýšení závislosti na externích partnerech a možnost úniku citlivých informací z firmy.
Nejnovějším trendem v outsourcingu je tzv. ASP (Application Service Providing), neboli poskytování aplikačních služeb. ASP se týká zejména outsourcingu některých informatických služeb a jeho specifikem je, že na rozdíl od toho, aby sama firma vlastnila příslušné licence a software, využívá jeho služby formou pronájmu a vzdáleného přístupu k serveru poskytovatele. Podmínkou ASP je kvalitní, rychlé a spolehlivé internetové připojení, jehož zabezpečení je jedním z cílů e-Governmentu.
6.2 P ř ínosy Internetu
E-Government je hnacím motorem rozvoje Internetu. Nejenom že jeden z jeho cílů je podporovat a prosazovat rozšiřování vysokorychlostního připojení, ale také se aktivně zapojuje do rozšiřování informační gramotnosti mezi obyvatelstvem.
Tím, že e-Government umožňuje podnikatelským subjektům vyřídit si řadu administrativních záležitostí on-line bez povinnosti na úřad si osobně dojít, silně motivuje i menší firmy k pořízení si vlastního internetového připojení. Čím více společností aktivně Internet využívá, tím více možností Internet přináší. Také geografická vzdálenost mezi obchodními partnery je stále méně a méně důležitá, neboť v důsledku Internetu jsou náklady na komunikaci mezi obchodními partnery zanedbatelné, dokonce i když firmy podnikají na jiných kontinentech.
Internet vytváří prostor pro nové formy spolupráce mezi obchodními partnery, přináší s sebou nové možnosti podnikání a nabízí snadnější a efektivnější přístup k důležitým informacím. Internetové aplikace umožňují podniku velmi snadno sbírat specifické znalosti o jednotlivých zákaznících. Internet také dovoluje obchodní firmě rozšířit její teritorium působnosti a nabízet produkty potenciálním zákazníkům na celém světě v reálném čase a s nízkými náklady. Naopak mezi stinné stránky Internetu se řadí zostření konkurence nebo ztráta konkurenční výhody z vlastnictví některých informací, protože k nim mají přístup i konkurenti.
V důsledku silnější konkurence na trhu musí obchodní firmy, které chtějí uspět, reagovat na přání a potřeby zákazníků co nejpružněji a co nejrychleji.
Internet přinese obchodní firmě konkurenční výhodu za předpokladu, že jsou její internetové aplikace přizpůsobeny celopodnikové strategii.
6.2.1 E-mail
Nejjednodušší možností, jak může obchodní firma Internet při své podnikatelské činnosti využívat, je samozřejmě e-mail. Firma tak může komunikovat nejenom se svými konečnými zákazníky, ale také s dodavateli, orgány veřejné správy, případně zaměstnanci. Zejména obchodování mezi firmami navzájem je velice náročný a komplikovaný proces, který vyžaduje neustálou komunikaci a výměnu informací. Mezi firmami se neustále pohybují dokumenty upřesňující konkrétní podmínky jednotlivých obchodních případů, poptávky, objednávky, faktury, specifikace a mnohé další dokumenty. Nebýt e-mailu, veškeré vyřizování by trvalo daleko déle a bylo by také mnohem nákladnější.
6.2.2 WWW
Dalším naprosto základním využitím jsou webové stránky. Obchodní firma si prostřednictvím internetového vyhledavače nebo nejrůznějších portálů podporujících podnikání, najde velice jednoduše nové obchodní partnery a zjistí si na ně reference. Prostřednictvím webu může také zdarma získat užitečné statistiky, marketingové průzkumy, informace o platné legislativně, nebo třeba o zvyklostech na daném území a množství a intenzitě konkurence.
Většina firem využije i možnosti sama se prostřednictvím vlastních webových stránek prezentovat, uvést kontaktní informace a podrobnosti o své podnikatelské činnosti nebo dokonce provozovat svůj vlastní elektronický obchod.
Obchodní firma se může rozhodnout podnikat výhradně na Internetu nebo ho využít pouze jako doplňkový distribuční kanál ke své hlavní podnikatelské činnosti. Podle toho, s kým firma obchoduje, se v teorii mluví o B2B (tedy vzájemné obchodní vztahy mezi dvěma podnikatelskými subjekty) nebo B2C (obchodní firma je v kontaktu přímo s cílovým zákazníkem).
Internet s sebou přináší ale i další, mnohem sofistikovanější, způsoby využití.
Některým z nich se budu věnovat v následujících kapitolách.
6.2.3 Internetový obchod
„Internetové obchody jsou prodejní systémy provozované prodejcem a zpřístupněné zákazníkům prostřednictvím Internetu a webového prohlížeče.
Představují prodejní software s rozšířenou funkcionalitou. Obvykle podporují vyhledávání v elektronickém produktovém katalogu, ukládání produktů do nákupního koše a elektronické objednávání.“30
Elektronický obchod se obvykle realizuje www aplikacemi v prostředí Internetu, které umožňují:
inzerci a prezentaci nabízeného zboží – firma může využít různých vizuálních a zvukových prostředků
elektronické katalogy s vyhledávacími službami – možno doplnit odkazy na další doplňkové zboží nebo služby
on-line objednávání vybraného zboží odpovědi na dotazy zákazníka,
výběr a uložení zboží do nákupního košíku,
platby elektronickou cestou – kreditní karty, elektronické šeky,…
po přihlášení zákazníka je možno využít možností personalizace nabídky z analýz návštěvnosti a chování zákazníků může obchodní firma získat
podklady pro marketing
Firmy obvykle na svém webu uvádějí také vlastní prezentace obsahující:
novinky ve firmě, její historie, organizační strukturu a pokud provádějí sponzoring je vhodné ho zde také zmínit. Často prezentují i nabídku svých volných pracovních míst.
Elektronické obchodování a podnikání na Internetu má následující efekty:
- zvýšení výnosů jako důsledek individualizovaných nabídek a dostupnosti obchodu 24 hodin denně 7 dní v týdnu
- proniknutí na nové trhy díky novým komunikačním kanálům - lepší a efektivnější kontakty se zákazníky
- snížení nákladů na prodej a marketing,
30 Zdroj – překlad z AJ:
http://www.wi-inf.uni-essen.de/MobisPortal/index.php?contentType=Glossary&&lang=en&&groupId=&&glossar=word&&begriff
=E_shop
6.2.4 Elektronická tržiště
Elektronické tržiště je platformou pro obchodování, založenou na technologiích Internetu. Střetává se zde skupina dodavatelů se skupinou odběratelů a prostřednictvím tržiště spolu vyjednávají obchodní podmínky, vyměňují si potřebné dokumenty a nakonec také samozřejmě objednávají zboží a služby. Tržiště je virtuálním místem, kde se setkává poptávka s nabídkou, dochází k jednání mezi dodavateli a odběrateli a kde se uzavírají jednotlivé obchody. Elektronická tržiště by v ideálním případě měla být propojena s celopodnikovými ERP systémy jednotlivých účastníků tržiště, aby obchodní dokumenty a data mohla být automaticky přebírána z vnitropodnikových databází obchodních firem a aby informace o nabídkách firem byly neustále aktuální.
Elektronická tržiště neboli e-Marketplaces vytváří společenství elektronických obchodních komunit v prostředí Internetu. V jejich rámci se dostává do kontaktu více ekonomických subjektů současně a vzniká zde tzv. „vazba M:N“.
Elektronická tržiště se dělí na 3 druhy podle toho, jaký subjekt na nich má větší negociační sílu:
Nákupní model – Jeho zakladatelem bývá silný odběratel nebo aliance odběratelů.
Prodejní model bývá vytvořen alianci dodavatelů, jejichž produkty se obvykle doplňují. Jejich tržiště je zaměřeno na odbyt jejich výrobků a náklady na provoz tržiště si firmy dělí.
Spojení nákupního a prodejního modelu – Tento typ tržišť bývá obvykle provozován třetí nezávislou stranou.
Podle toho, s jakými komoditami se na tržištích obchoduje, rozlišujeme tržiště: - Horizontální – obchodují napříč všemi odvětvími, a to obvykle
s komoditami, které využívají téměř všechny podnikatelské subjekty.
- Vertikální se zaměřují na jedeno konkrétní průmyslové odvětví.
- Komoditní burzy naopak obchodují pouze se stanovenými komoditami.
Využívání služeb elektronických tržišť může zejména obchodní firmě přinést řadu pozitiv. Hlavním přínosem je dosažení úspor v důsledku optimalizace nebo automatizace příslušného obchodního procesu, neboť činnosti spojené s jeho využíváním bývají z velké části rutinní.
Obchodní firma, která je v pozici odběratele, zase může profitovat ze skutečnosti, že na elektronickém tržišti se koncentruje nabídka více dodavatelů a ona si z nich může vybrat toho nejlepšího. Pro dodavatelskou firmu naopak elektronické tržiště znamená způsob, jak jednoduše navázat kontakt s novými zákazníky a uzavřít lukrativní kontrakty.
6.2.5 Elektronické bankovnictví
Během posledních několika let se u nás rozšířilo přímé bankovnictví, tzv.
e-banking. Tyto služby mohou být nabízeny prostřednictvím, Internetu, telefonu, GSM nebo wapu. Podnikatelé i občané tak mohou ovládat své účty na dálku z pohodlí domova nebo kanceláře a navíc nejsou omezeni ani otvírací dobou svých bankovních ústavů.
Elektronické bankovnictví v současnosti patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti bankovních služeb a Internetu využívá ve dvou případech:
V rámci Home bankingu se komunikuje prostřednictvím Internetu nebo pomocí telefonu, ale pokud se uživatel rozhodne využít Internet, musí mít na svém počítači nainstalovaný speciální program banky. Home banking je výhodný zejména pro klienty, kteří zpracovávají velké množství plateb a musí mít neustále přehled o stavu a pohybech na svém účtu. Významnou výhodou pro podnikatelský subjekt je, že softwarový program na Home banking lze propojit s účetním systémem firmy.
Následkem toho lze provádět řadu operací, jako například předávání platebních příkazů, nebo přijímání výpisů z účtů, automaticky. Stinnou stránkou Home bankingu jsou vysoké náklady a skutečnost, že veškeré operace jsou vázané na konkrétní počítač. Na druhou stranu Home banking patří mezi nejbezpečnější systémy elektronického bankovnictví. Autentizace klienta je prováděna pomocí hesla a autorizačního certifikátu a veškerá komunikace mezi klientem a bankou bývá kódována.
Internetové bankovnictví je zatím velice mladým produktem na poli elektronického bankovnictví a k využívání jeho služeb potřebuje klient pouze počítač připojený k Internetu. Webovou stránku své banky si otevře přímo prostřednictvím internetového prohlížeče a může provádět libovolné transakce, což mu ušetří opět spoustu času a nákladů. U služeb některých bank je nutné doinstalovat některé součásti aplikace. K ověření totožnosti klienta používají
jednotlivé banky různých prostředků. Nejjednodušší, ale zároveň nejméně bezpečnou metodou, je použití hesla. Bezpečnějším, ale nákladnějším způsobem je tzv. „autentizační kalkulátor“, který před každým přihlášením vygeneruje přístupový kód. Například eBanka nabízí zasílání přístupového kódu na předem určený mobilní telefon. ČSOB zase nabízí možnost identifikace klienta pomocí kódu uloženého na čipové kartě. Další možností je mít uložený bezpečnostní certifikát přímo v počítači, z něhož se k internetovému bankovnictví připojujeme.
Míra bezpečnosti celé transakce je závislá zejména na způsobu identifikace klienta.
Obchodní firma má tedy řadu možností a je jenom na ní, aby si vybrala tu, která jí vyhovuje nejlépe. Liší se nejenom v nákladech a v bezpečnosti, ale také v tom, jestli umožňují přístup k aplikaci z více počítačů. Výhodou elektronického bankovnictví pro podnikatelské subjekty je nejenom úspora času, ale také skutečnost, že banky stanovují pro transakce prováděné elektronicky nižší ceny než jaké klienti platí při vyřizování na přepážkách. Pokud obchodní firma ještě využívá vhodný účetní software, může také těžit z automatizace některých, často se opakujících transakcí.
6.2.6 Portály na podporu exportu
„Portál je webová stránka, která slouží jako ústřední informační zdroj zejména tím, že obsahuje velký počet odkazů na další související webové stránky.“31
Následující portály jsou významnými pomocníky obchodních firem, které řeší, jak proniknout na zahraniční trhy. Internet může být při řešení jejich problému významným nástrojem pro zjištění informací o cílových trzích, vývozních a dovozních formalitách, obchodních zvyklostech v cílovém teritoriu nebo legislativních předpisech. Velice častou službou, které tyto portály nabízí, je přímé zprostředkování kontaktu s potenciálním obchodním partnerem. Česká obchodní firma si na Internetu prostřednictvím jednoho z následujících portálů může nalézt klienty nebo zakázky, kterých by se mohla účastnit.
Česká agentura na podporu exportu „CzechTrade“ provozuje své stránky na adrese http://www.czechtrade.cz. CzechTrade je příspěvková proexportní organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a smyslem činnosti jejího portálu je podpora českých exportérů prostřednictvím zprostředkovávání kontaktů se
31 Citace – překlad z AJ: http://www.usabilityfirst.com/glossary/term_554.txl
zahraničními obchodními partnery, poskytování on-line informací a rad, organizování seminářů, nabídky konzultačních a poradenských služeb nebo poskytnutí kontaktů na jedno z mnoha zahraničních center.
CzechTrade spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu provozují „Oficiální portál pro podnikání a export BusinessInfo“ na stránce http://businessinfo.cz. Portál nabízí aktuální informace, které pocházejí přímo od orgánů státní správy, hospodářských komor, svazů a dalších organizací, které jsou partnery portálu.
Hlavní cílovou skupinou podniků, pro které je portál určen jsou malé a střední firmy které exportují nebo se vyvážet teprve chystají.
Smyslem činnosti České exportní banky je nabízet úvěry, záruky a další finanční služby pro podporu českých exportérů. Podmínky, které u ní obchodní firma může získat, jsou výhodnější než ty, kterých by mohla dosáhnout u komerčních bank, ale podmínkou je, že klient musí splňovat stanovená kritéria.
Podrobnosti je možné se dozvědět na http://www.ceb.cz.
Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP a.s. se věnuje exportním službám, konkrétně pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním, komerčním nebo tržně nezajistitelným rizikům. Internetová prezentace společnosti se nachází na adrese http://www.egap.cz/, kde jsou podrobně popsány jednotlivé nabízené druhy pojištění včetně podmínek jejich uzavření a ceníků nabízených služeb.
Podnikatelský subjekt si ze stránek také může stáhnout všechny potřebné dokumenty, které jsou k uzavření pojištění nezbytné.
Export.cz – stránky pro podporu exportu jsou umístěny na http://www.export.cz a provozuje je Správa českých center. Tento portál nabízí exportérům užitečné teritoriální informace o většině zemí z celého světa, vše v českém jazyce. Přímo nabízí také aktuální poptávky některých zahraničních subjektů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je hlavní státní organizací uskutečňující proexportní politiku České republiky. Pro obchodní firmy je na webu http://www.mpo.cz nejpřínosnější sekce „Podpora exportu“ v rubrice „Obchod“
hlavního menu.
Svoji vlastní webovou prezentaci na http://www.euroinfocentrum.cz mají tzv.
Euro Info Centra. Jejich hlavní činnost spočívá v podpoře malých a středních podniků, kterým poskytují informace o unijních politikách, o legislativě EU a o nejrůznějších akcích a příležitostech. Také se zabývají poradenskými a informačními služby pro podniky a pomocí při vyhledávání konkrétních obchodních partnerů. Většinu z těchto činností provádějí právě prostřednictvím výše uvedených webových stránek.
Kromě portálů provozovaných za pomoci státu, existují i stránky na zcela komerční bázi. Jejich příkladem jsou následující portály:
Export do – Portál pro váš úspěšný export se nalézá na webové adrese http://www.exportdo.cz a je provozovaný společností s ručením omezeným WebTrade CZ. Nabízí důležité informace, týkající se podpory exportu v ČR a obsahuje odkazy na instituce, zabývající se problematikou mezinárodního obchodu.
Dalším typem portálů na podporu exportu jsou ty, které se specializují výhradně na sjednávání obchodů s konkrétní zemí. Jelikož Německo je největším obchodním partnerem České republiky, řada portálů se zaměřuje právě na podporu obchodu s německými podnikatelskými subjekty.
Nejdéle fungující soukromý proexportní portál na českém Internetu provozuje společnost WebTrade CZ, s.r.o. Portál se jmenuje „Export do SRN“, nachází se na http://www.exportdosrn.cz a snaží se především o podporu toho, aby malí a střední podnikatelé z ČR mohli co nejprofesionálněji a nejefektivněji obchodovat s obchodními partnery ze SRN.
Další obdobný portál se nachází na http://www.bavaria.cz, je provozovaný společností Bavaria Consulting CZ s.r.o. a zaměřuje se na aktivní podporu při vyhledávání obchodních partnerů a při účinné prezentaci českých firem v Německu.
Také nabízí přístup do databáze nabídek a poptávek německých obchodních partnerů.
7 Výzkumy hodnotící úrove ň e-Governmentu
7.1 Online availability of public services: How is Europe Progressing?
Velmi zajímavý výzkum, který nechala provést Evropská Komise – respektive v jejím rámci fungující Generální Rada pro informační společnost a média, nazvaný „On-line dostupnost veřejných služeb: Jaké pokroky dělá Evropa?“, hodnotí on-line nabízené veřejné služby ze dvou hledisek, a to jejich on-line dostupnost a sofistikovanost. Výzkum proběhl ve 28 zemích, a to 25 členských zemích EU plus Norsko, Island, Švýcarsko. Ve všech těchto zemích byl sestaven seznam 20 základních veřejných služeb – 12 služeb pro občany a 8 pro firmy. Tuto klasifikaci převzala Česká republika ve své SIKP e-Česko 2006.
V sekci služeb pro podniky se konkrétně jedná o následující kategorie:
vyřizování a platba SZP zaměstnanců daňové přiznání a platba daně z příjmů daňové přiznání a platba DPH
registrace podnikatelských subjektů vyplňování statistických výkazů celní deklarace
veřejné zakázky
žádosti a povolení související s životním prostředím
Aby bylo možné změřit tzv. „eEurope 2002 indikátor on-line dostupnosti veřejných služeb“, byl definován 4-stupňový rámec, s jehož pomocí je hodnocena každá jednotlivá kategorie služeb:
Stupněm 0 byl označován případ, kdy příslušná služba v zemi buď není vůbec, nebo daný orgán ani nemá vlastní webové stránky, na nichž by služby mohl nabízet.
1. stupeň = Informativní – Na webových stránkách je možné získat informace o příslušných postupech, procedurách a kontaktních informacích.
2. stupeň = Jednosměrná interakce – Stránky orgánů veřejné správy nabízejí možnost stáhnout si do počítače formuláře, které pak ale musí být vyplněny a odevzdány „neelektronickou“ cestou.
3. stupeň = Obousměrná interakce – Web orgánů veřejné správy umožňuje i on-line vyplnění a odeslání, respektive přijetí příslušných formulářů orgány. V této fázi již musí být zabezpečena autentizace odesílající osoby.
4. nejvyšší stupeň = Kompletní elektronické vyřízení případu – Veřejně dostupné webové stránky nabízejí možnost kompletně zařídit celou službu orgánu veřejné správy prostřednictvím webu, doručení služby. Není nutná žádná dodatečná formální „papírová“ procedura.
Je nutné vzít v úvahu, že pro některé ze služeb je maximem, kterého můžou dosáhnout stádium třetí. Vyplývá to z jejich přirozené povahy.
Tento výzkum také hodnotil pouze ty služby pro podnikatelské subjekty, které jsou poskytované prostřednictvím Internetu. Od dalších možných kanálů, jako například call center, digitálních TV, nebo mobilních zařízení, abstrahoval.
Celkové výsledky za služby pro občany i pro firmy (tedy pro obě cílové skupiny) jsou následující: průměr za všech 28 zkoumaných zemí a 20 poskytovaných služeb dosáhl hodnoty 65 %. Při zohlednění výše uvedené 4-stupňové škály dojdeme k závěru, že současná úroveň veřejných služeb se nachází mezi 2. a 3. stádiem, to znamená v přechodu mezi jednostrannou a oboustrannou interakcí. Dokonce ani když se z výzkumu vyčlení ty nejvyspělejší země, tedy původních 15 zemí EU + Norsko, Island a Švýcarsko, nebude plně dosaženo 3. stádia.
Výsledky výzkumu „Online availability of public services“
obrázek 3 - Výsledky výzkumu "Online availability of public services"
obrázek 3 - Výsledky výzkumu "Online availability of public services"