6 Výsledky dotazníkového šetření
6.4 Průmysl 4.0 a jeho vliv
Podstatnou část dotazníkové šetření tvořila problematika zabývající se vlivem Průmyslu 4.0 na zaměstnávání cizinců. Otázka číslo tedy 6 zněla: „Do jaké míry jsou ve firmě využívány znaky Průmyslu 4.0?“. Právě zjištění, jak moc jsou podniky vybaveny moderními technologiemi, je klíčem ke zjištění, jaký vliv má Průmysl 4.0 na budoucí vývoj. Za znaky používání prvků Průmyslu 4.0 lze obecně považovat například využití robotizace, automatizace, umělé inteligence či jiných moderních systémů. Patří sem také již moderní systémy informačních systémů či systémů pro komunikaci. Výsledky si lze prohlédnout na Grafu 10.
Graf 10 – Hodnota využití znaků Průmyslu 4.0 u podniků 4,8% 2,8% 3,8%
10/10 9/10 8/10 7/10 6/10 5/10 4/10 3/10 2/10 1/10
Využití nástupu do kmene
10/10 9/10 8/10 7/10 6/10 5/10 4/10 3/10 2/10 1/10
Průmysl4.0
Z výsledků lze zjistit, že podniky sice nejsou plně vybaveny automatizaci či robotizací, ovšem lze si všimnout, že úroveň vybavenosti moderními prvky Průmyslu 4.0 jsou v podnicích již velice rozvinuté. Nejvyšší stupnicí pro nejvyšší využívání znaků Průmyslu 4.0 byla stupnice 10. Takto odpovědělo pět respondentů (4 %) označilo úroveň automatizace či robotizace na nejvyšším stupni. Nižší, ovšem velmi vybavený podnik označili tři respondenti (2 %). Ovšem ohodnocení stupně automatizace a robotizace na úrovni pět, šest, sedm a osm bodů se vyskytuje na předních příčkách našeho šetření. Lze tedy říct, že úroveň vybavení je u firem již velice rozvinutá. Proto je také potřebné takové personální zajištění, které odpovídá požadavkům na pracovní síly.
Pro komplexní pochopení problematiky vlivu Průmyslu 4.0 na zaměstnávání cizinců bylo také nejprve nutné zjistit, na jakých pracovních pozicích v daných podnicích pracují a jaká pracovní místa vlivem Průmyslu 4.0 vznikají či zanikají.
Proto dotazníkové šetření obsahovalo další otázky, které se zabývaly touto problematikou.
Otázka č. 7 zněla: „Na jakých pozicích cizinci pracují?“. Respondenti mohli vybrat z těchto pracovních pozic:
a) Nízko kvalifikované pozice (jednoduché manuální práce) b) Vysoce kvalifikované pozice (mistři, manažeři)
c) Místa, jež jsou obsazována pouze českými zaměstnanci
Dále měli respondenti zařadit pracovníka přímo na pracovní úsek, nebo do skupiny agenturních zaměstnanců. Respondenti mohli vybírat z těchto možností:
a) Agenturní zaměstnanci
b) Výrobní úsek (operátor, údržba, obsluha, manipulant apod.)
c) Administrativní úsek (nákup, zákaznický servis, marketing, logistika, finance, personalistika apod.)
d) Technický úsek (kvalita, vývoj, správa budov, IT, bezpečnost apod.)
Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 11, ve které si lze všimnout, že největší podíl cizinců je spíše v nízko kvalifikovaných pozicích než na pozicích s vyšší kvalifikací.
Z výsledků je také patrné, že největší podíl pracujících cizinců je spíše ve výrobních úsecích. Pokud nejsou cizinci zařazeni do kmenového stavu, tvoří agenturní pracovní nemalou část pracovníků. I tito zaměstnaní cizinci tvoří podstatnou část na místech s nízkou kvalifikací. Naopak cizinci s vysokou kvalifikací jsou spíše zaměstnávání v technických úsecích podniků. Je to také dáno velkou rozdílností vzdělání cizinců, která buď velice nízká, nebo právě naopak velice kvalifikovaná.
34,3%
Tabulka 11 – Zařazení na pracovní pozice ekonomicky aktivních zahraničních pracovníků
Nízko
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Otázka č. 8 řešila, jaká pracovní místa vlivem Průmyslu 4.0 vznikají či zanikají.
Přesněji zněla otázka takto: „Jaká pracovní místa po zavedení technologií Průmyslu 4.0 (robotizace, automatizace, umělá inteligence apod.) ve firmě vznikají nebo zanikají?“. Zde měli respondenti uvést, jaká pracovní místa ve firmě vznikají a která naopak zanikají. Na výběr bylo z možností:
a) Nízko kvalifikovaná místa (manipulační dělníci, pomocní dělníci, uklízeči, pracovníci kvality, obsluha automatizovaných strojů)
b) Vysoce kvalifikovaná místa (technici automatizace, výrobní technici, datoví analytici, IT specialisti, pracovníci s 3D technologiemi)
c) Nemohu posoudit (v případě, že si respondent není jist, zdali podobná pozice vzniká nebo spíše zaniká)
Výsledky tohoto průzkumu je možné si prohlédnout na Grafu 11.
Graf 11 – Vznik či zánik pracovních míst
Z výsledků je patrné, že vlivem Průmyslu 4.0 vzniká víc pracovních míst vyžadující vyšší stupeň kvalifikace. K této otázce při osobním rozhovoru respondenti také uvedli, že deset současných montážních dělníků výrobků a zařízení dokáže firma nahradit pěti kooperativními roboty. Zajímavostí je, že ani jeden z těchto dělníků nebyl propuštěn. Všichni tito operátoři se bez potíží naučili operovat nové stroje, ačkoliv neměli žádnou profesionální kvalifikaci.
Otázka č. 8 byla spojena s problematikou pracovních míst. Proto i otázka č. 9 zněla takto: „Pociťuje Vaše firma nedostatek kvalifikovaných pracovních sil?“. Tato otázka měla za úkol zjistit, zda se firmě nedaří obsadit kvalifikovaná pracovní místa.
Výsledky z této otázky jsou uvedeny v Tabulce 12.
Tabulka 12 – Potřeba kvalifikované pracovní síly podle velikosti podniku Struktura odpovědí
respondentů Ano Ne
Četnost Četnost
absolutní relativní absolutní relativní Velký podnik
(250 a více zaměstnanců) 34 32,4% 16 15,2%
Střední podnik
(51 až 250 zaměstnanců) 16 15,2% 17 16,2%
Malý podnik
(10 až 50 zaměstnanců) 11 10,5% 3 2,9%
Mikropodnik
(méně než 10 zaměstnanců) 2 1,9% 6 5,7%
Celkem 63 60,0% 42 40,0%
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že firmám stále chybí kvalifikovaná pracovní síla. Dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (2021) byla v září 2021 míra nezaměstnanosti 3,5 %. Za srpen 2021 byl podíl nezaměstnaných osob podle posledních dostupných dat EUROSTATU nejnižší v celé Evropské unii (3,0 %). Firmám se dlouhodobě nedaří obsadit kvalifikované pracovní pozice „specialistů“ a hůře se obsazují i kvalifikovaná pracovní místa v hlavní třídě 3 – techničtí a odborní pracovníci. Proto také 63 respondentů (60 %) odpovědělo, že jejich firma má nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, a naopak 42 respondentů (40 %) odpovědělo, že nemá nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Současný nedostatek kvalifikovaných pracovníků se vzhledem k technologickému pokroku pravděpodobně ještě zvýší a firmy budou nuceni využívat k obsazení volných pracovních míst zahraniční pracovníky.
Další otázka řešila problematiku vlivu Průmyslu 4.0 na snížení nebo zvýšení počtu cizinců ve firmě. Otázka č. 10 tedy zněla: „Dochází v posledních pěti letech ve Vaší firmě k poklesu počtu cizinců?“. Záměrně na tuto otázku odpovídali i respondenti z firem, které do Průmyslu 4.0 neinvestují, abychom mohli potvrdit nebo vyvrátit stanovenou Hypotézu č. 1. Celkem tedy odpovídalo 146 respondentů z firem zaměstnávajících cizince. Kompletní výsledky z těchto dvou šetření včetně absolutních a relativních ukazatelů jsou uvedeny v Tabulce 13.
Tabulka 13 – Dopady Průmyslu 4.0 na zaměstnávání cizinců podle míry implementace Struktura odpovědí
absolutní relativní absolutní relativní Firma využívá technologie a
zaměstnává cizince 59 56,2% 46 43,8% 105
Firma nevyužívá technologie a
zaměstnává cizince 20 48,8% 21 51,2% 41
Celkem 79 100% 67 100% 146
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
S tímto souvisely další otázky, které řešily snížení nebo zvýšení počtu agenturních či kmenových zaměstnanců. Tyto otázky již s hypotézou nesouvisí, nicméně směřují ke splnění cíle diplomové práce, proto na ně opět odpovídalo 105 respondentů z firem využívajících technologie a zaměstnávajících cizince.
Otázka č. 11 tedy zněla: „Myslíte si, že se počet agenturních zaměstnanců (cizinců) ve firmě po zavedení Průmyslu 4.0 (robotizace, automatizace, umělá inteligence apod.) snížil nebo zvýšil?“.
Výsledky tohoto šetření byly takové, že u agenturních zaměstnanců se počet zaměstnaných cizinců snížil. Tak odpovědělo 42 respondentů. Na odpověď
„nezměnil se“ odpovědělo 36 respondentů, 17 respondentů nedokáže posoudit a 10 respondentů odpovědělo, že se počet zaměstnaných cizinců zvýšil. Z tohoto šetření lze tedy usoudit, že se po zavedení počet agenturních zaměstnaných cizinců spíše snížil.
Naopak otázka č. 12 řešila tentýž problém, ovšem cizinců, jež jsou zaměstnáni jako kmenový zaměstnanci. Proto otázka zněla takto: „Myslíte si, že se počet kmenových zaměstnanců (cizinců) ve firmě po zavedení Průmyslu 4.0 (robotizace, automatizace, umělá inteligence apod.) snížil nebo zvýšil?“.
40,0%
33,3%
9,5%
7,6%
34,3%
40,0%
16,2%
19,1%
0,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0%
Agenturní zaměstnanci (cizinci) Kmenoví zaměstnanci (cizinci)
Počet cizinců po zavedeníPrůmyslu 4.0
Počet se snížil Počet se zvýšil Počet se nezměnil Nemohu posoudit
Výsledkem je taková skutečnost, že dle největšího počtu respondentů se počet takto zaměstnaných cizinců nezměnil. Takto odpovědělo 42 respondentů. Dalších 35 respondentů odpovědělo, že počet takových pracovních snížil, a 20 respondentů
nedokáže posoudit. Pouze 8 respondentů odpovědělo, že se počet takových zaměstnanců zvýšil. Pro srovnání výsledky z obou otázek znázorňuje Graf 12.
Graf 12 – Snížení nebo zvýšení počtu cizinců po zavedení Průmyslu 4.0
Zdroj: (Platforma Survio, 2021), vlastní zpracování výsledků dotazníkového šetření
Z dotazníkového šetření se došlo ke zjištění, že ke snížení počtu zaměstnaných cizinců dochází spíše v případě agenturních pracovníků než zaměstnanců v kmenovém stavu. Obecně lze říct, že kmenoví zaměstnanci jsou zaměstnáni na pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Proto jsou také po zavedení moderních technologií sledovány mírnější poklesy zaměstnaných cizinců. Lze si také všimnout, že vyšší počet zaměstnaných cizinců je spíše na nižších kvalifikovaných místech. Je ale nutné vzít v úvahu, že hodnocené údaje se vztahují ke 3. čtvrtletí minulého roku, kdy se začaly projevovat důsledky pandemie Covid-19. Snížení počtu zaměstnaných cizinců proto může mít souvislost i s touto pandemií.