Opatření celková podpora EU
Investice do zem. majetku 25 662 496 Kč 19 563 680 Kč
V tabulce č. 8 je přehled opatření, které byly v rámci programu SAPARD České republice poskytnuty, dále celková finanční podpora, která byla na tato opatření vyhrazena a finanční podpora, která byla poskytnuta z financí EU. Nejvíce bylo poskytnuto na zlepšování zpracovávání a zlepšování marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu, na což bylo vyhrazeno téměř 26 milionů korun celkem. Největší podpora poskytnuta ze strany EU byla na investice do zemědělského majetku.
79
Mezi další předvstupní pomoci pro kandidátské země spolu se SAPARD byly programy Phare a ISPA.
Zelené zprávy MZe, ČSÚ (1994-2003), vlastní zpracování
Graf č. 27 zaznamenává vývoj výdajů PGRLF v porovnání s vývojem zemědělské produkce, tedy rostlinné a živočišné produkce, od roku 1994 do roku 2003. Vzhledem k tomu, že PGRLF začal aktivně fungovat v roce 1994, neexistují data před tímto rokem.
Stejně jako u výdajů SFTR a dotací z rozpočtu MZe, není u výdajů PGRLF zaznamenán ve sledovaném období žádný výraznější výkyv. Nejvíce bylo z PGRLF poskytnuto v roce 1997, kdy bylo zemědělcům poskytnuto 4 208 mil. Kč, kdy se PGRLF stal akcionářem Chmelařské vzájemné pojišťovny, a.s. Od roku 1998 až do roku 2003 pak podpora klesala a v roce 2003 bylo poskytnuto méně než 1 000 mil. Kč.
V období 1994-2003 bylo do fondu PGRLF vyčleněno z rozpočtové kapitoly MZe vyčleněno 22 634 mil. Kč, výše podporovaných úvěrů představovala celkem 87 968 mil. Kč. Přiznané dotace na úroky, které byly vyplaceny, dosáhly ke konci roku 2003 výše 15 588 mil. Kč. Půjčky za celé sledované období byly poskytovány především v oblasti zemědělských provozů, investic, exportu a podpory mladým zemědělcům.
Podpory PGRLF od roku 1994 do roku 2003 jsou zahrnuty v tabulce č. 9 níže. Data před rokem 1994 nejsou k dispozici.
Graf 27: Výdaje PGRLF v porovnání s vývojem zemědělské produkce 1994-2003
0
80
Zdroj: Zelené zprávy MZe (1994-2003), vlastní zpracování
Chov skotu
V oblasti chovu skotu byl trh od roku 1991 do roku 2003 ze strany SFTR regulován v oblasti produkce jatečného skotu a produkce mlékárenských výrobků.
Zdroj: Zelené zprávy MZe (1993-2003), vlastní zpracování
V grafu č. 28 je zobrazena produkce jatečného skotu a výdaje ze SFTR na produkci jatečného skotu od roku 1991 do roku 2003. Data před rokem 1991 nejsou k dispozici. Výdaje ze SFTR se od roku 1991 výrazně snížily, v některých letech nebyly poskytovány vůbec. Přestože se subvence na vývoz začaly v roce 2001 opět uplatňovat, produkce jatečného skotu stále dále klesala.
0
1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003
Výdaje ze SFTR v mil. Kč
Produkce jatečného skotu v tis. t
Rok
Prudkce jatečného skotu Výdaje ze SFTR Graf 28: Produkce jatečného skotu v porovnání s výdaji SFTR 1990-2003
81
Graf 29: Produkce mléka v porovnání s výdaji SFTR 1990-2003
Zdroj: Zelené zprávy MZe (1993-2003), vlastní zpracování
Vyšší subvence na vývoz, intervenční nákupy a kompenzační platby ve větším objemu financí poskytoval SFTR v období 1991-2003 na mlékárenské výrobky než na produkci jatečného skotu, což je zřetelné v grafu č. 29. Přestože tyto subvence byly ve sledovaném období poměrně vysoké a od roku 2000 se ještě zvyšovaly, produkce mlékárenských produktů se meziročně stále snižovala. Data před rokem 1991 nejsou k dispozici.
Stejně jako u produkce jatečného skotu tak subvence na vývoz měly spíše opačný dopad na produkci. Místo toho, aby se produkce a tím pádem i soběstačnost ČR zvyšovala, státní dopady ve formě podpory ze strany SFTR měly deformující dopad na tuto oblast produkce, která se ve sledovaném období rapidně snižovala.
Chov prasat
Chov jatečných prasat patřil ve sledovaném období mezi nejméně dotované oblasti ze SFTR, o čemž svědčí graf č. 30 níže. Dotace na chov prasat byly od počátku směřovány především na zlepšení životních podmínek prasat, jako například snižování stresu ve stájovém prostředí, zajištění dobrých světelných podmínek či zvětšování plochy kotců.
1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003
Výdaje ze SFTR v mil. Kč
Produkce mléka v mil. l
Rok
Produkce mléka Výdaje ze SFTR
82
Graf 30: Produkce jatečných prasat v porovnání s výdaji SFTR 1991-2003
Zdroj: Zelené zprávy MZe (1993-2003), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Jak je vidět v grafu č. 30, většinu let nebyly vypláceny žádné podpory ze SFTR na chov jatečných prasat. Největší podpora plynula chovatelům prasat v roce 1993, kdy prudce poklesly ceny a byly proto realizovány intervenční nákupy. Přesto tyto intervenční nákupy nezabránily dalšímu poklesu cen, jelikož byly realizovány poměrně pozdě. To mělo za následek úbytek chovu prasat v dalším roce. Další výraznější podpory byly poskytnuty v roce 1999 z důvodu přetlaku nabídky jatečných prasat a vepřového masa v roce 1998. Tento přetlak byl způsoben poklesem světových cen, subvencovanými vývozy především ze zemí EU a zhoršením podmínek vývozu domácích producentů.
SFTR proto zahájil subvencovaný vývoz jatečných prasat. Následně pak nebyly uplatňované žádné podpory až do roku 2003, kdy byl opět realizovaný subvencovaný vývoz prasat. Podpory ze strany SFTR byly minimální, což může být jednou z hlavních příčin snižování počtu chovaných jatečných prasat ve sledovaném období. Úbytek ale nebyl tak výrazný jako tomu bylo u jatečného skotu. Data před rokem 1991 nejsou k dispozici.
Chov drůbeže
Chov drůbeže a následná produkce drůbežího masa a vajec nebylo ve sledovaném období ze strany SFTR podporováno.
0
1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003
Výdaje SFTR v mil. Kč
Produkce jatečných prasat v tis. t
Rok
Jatečná prasata Výdaje SFTR
83 Pěstování obilovin
Výdaje na regulaci trhu ze SFTR byly ve sledovaném období směřovány především na pěstování pšenice, a to ve formě intervenčních nákupů a úhrad části nákladů na skladování a prodej.
Zdroj: Zelené zprávy MZe (1993-2003), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 31 je zanesen vývoj osevní plochy pšenice od roku 1991 do roku 2003 v porovnání s výdaji ze SFTR na pěstování a následné skladování pšenice ve stejném období. Údaje před rokem 1991 nejsou k dispozici. Přestože byly výdaje ze SFTR poměrně vysoké, osevní plocha pšenice se výrazně neměnila, pouze od roku 2001 mírně poklesla, a to i přesto, že podpora byla v těchto letech poměrně vysoká. Největší podpora zemědělcům pěstující pšenici byla poskytnuta v roce 1998 ve formě intervenčních nákupů z důvodu přebytku pšenice ve skladovacích prostorech zemědělců a nižší poptávce po pšenici, což mělo za následek mírný nárůst pěstování pšenice v dalších letech. Výrazná podpora pak dále plynula v roce 2002 a 2003 opět především ve formě intervenčních nákupů na základě nařízení vlády. Výdaje ze strany SFTR na výkup pšenice byly a stále jsou především z důvodu zachování nízké ceny obilovin a následné produkce statků z těchto obilovin.
1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003
Výdaje SFTR v mil. Kč
Osevní plocha pšenice v tis. ha
Rok
Osevní plocha pšenice Výdaje SFTR
Graf 31: Vývoj osevní plochy pšenice v porovnání s výdaji SFTR 1991-2003
84 Pěstování brambor
Co se týče brambor, podpora ze SFTR na regulaci trhu byly ve sledovaném období poskytovány ve formě subvencí při vývozu na pěstování konzumních brambor, produkci bramborového škrobu a sirupu z bramborového škrobu.
Zdroj: Zelené zprávy MZe (1993-2003), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
Největší podpory na regulaci trhu ze SFTR byly mezi roky 1991 až 2003 poskytnuty v roce 1994 a 2002, jak je možné vidět v grafu č. 32. Podpora ve formě intervenčních nákupů státu v roce 1994 byla způsobena především mimořádně vysokou sklizní v roce 1993, která byla zaznamenána v celé Evropě a neumožňovala tak podporu ve formě subvencí na vývoz. V roce 2002 umožnily novely nařízení vlády navýšení podpory pěstitelům brambor především na bramborový škrob ve formě subvencování vývozů. Přestože byly podpory poskytovány téměř v každém roce sledovaného období, osevní plocha brambor se od roku 1991 výrazně snížila a ČR tak ztrácí soběstačnost v oblasti pěstování brambor. Údaje za roky 1989 a 1990 nejsou zveřejněny.
Pěstování cukrovky
Cukrovka byla jednou z nejméně podporovaných plodin ze strany SFTR. Od roku 1994 až do roku 2003 nebyla ze SFTR poskytnuta žádná podpora. Podpory ve formě subvencí na vývoz cukrovky za roky 1991, 1992 a 1993 jsou zobrazeny v tabulce č. 10 níže. Největší podpora byla poskytnuta v roce 1992 z důvodu vyšší sklizně v roce 1991 a 1992. Data za první dva roky sledovaného období nejsou k dispozici.
0
1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003
Výdaje SFTR v mil. Kč
Osevní plocha brambor v tis. ha
Rok
Osevní plocha brambor Výdaje SFTR Graf 32: Osevní plocha brambor v porovnání s výdaji SFTR 1991-2003
85
Tabulka 10: Osevní plocha cukrovky v porovnání s výdaji SFTR 1991-2003
Rok výdaje SFTR v mil. Kč osevní plocha v tis. ha
1991 36 118
1992 138 118
1993 66 124
1994 0 91
1999 0 59
2003 0 77
Zdroj: Zelené zprávy MZe, ČSÚ (1993-2003), vlastní zpracování
2.4.2. Analýza dopadů státních zásahů ČR 2004-2020
V roce 2004 ČR oficiálně vstoupila do EU. Tento krok měl dopad na celé národní hospodářství včetně agrárního sektoru a na jeho hospodářské výsledky. V této kapitole jsou proto zkoumány dopady státních zásahů od roku 2004 do roku 2020, a to v podobě národních dotací, přímých plateb ze SZIF a operačních programů EU.
Finanční podpora agrárního sektoru je od roku 2004 poskytovány v několika směrech. Vedle financí z vlastních zdrojů MZe na dotační politiku jsou zemědělci v ČR podporováni také v rámci přímých plateb – SAPS a v rámci jednotlivých operačních programů EU na základě SZP. Další podpora také plyne od ostatních resortů či dotačních agentur (GA ČR, TA ČR). Přehled jednotlivých výdajů agrokomplexu od roku 2004 do roku 2019 je zanesen v tabulce č. 11 níže. Data pro rok 2020 zatím nebyla zveřejněna.
V tabulce č. 11 je jasně vidět nárůst objemu finančních prostředků, které do zemědělského sektoru plynou. Zatímco v roce 2004, tedy v roce, kdy ČR vstoupila do EU a mohla tak začít naplno využívat dotační politiku EU, byla celková podpora směřovaná zemědělství ČR 28.031 milionů korun, během sledovaného období narostla tato podpora do výše 69.694 milionů korun v roce 2019. Nejvíce je pak zemědělství podporováno právě v rámci přímých plateb, které sestávají se SAPS, národních doplňkových plateb a ostatních přímých plateb (dotace MZe a SZIF), operačních programů a v rámci vlastní dotační politiky MZe, což taktéž vyplývá z tabulky č.11.
86
Tabulka 11: Výdaje zemědělského sektoru ČR podle směrů podpor 2004-2019 v mil. Kč 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), vlastní zpracování
87
Graf 33: Vyplacená podpora v porovnání se zemědělskou produkcí ČR 2004-2019
Zdroj: Zelené zprávy MZe, ČSÚ (2004-2019), vlastní zpracování
V grafu č. 33 je zanesena celková vyplacená podpora (národní i evropské zdroje) v rámci zemědělského sektoru v porovnání s celkovou zemědělskou produkcí (rostlinná a živočišná) ČR za období 2004-2019. Data pro rok 2020 nebyla zatím zveřejněna.
Z grafu je patrné, že objem vyplacených finančních podpor za sledované období rapidně vzrostl, zatímco zemědělská produkce se výrazně nezměnila a pohybovala se v rozmezí 60.000 - 80.000 milionů korun. Graf tak jasně potvrzuje navyšování finančních prostředků, které do zemědělského sektoru plynou s cílem udržet konkurenceschopnost a soběstačnost české zemědělské produkce.
Národní dotace
Se vstupem do EU se změnil celý systém poskytované národní podpory a opatření v oblasti zemědělství a venkova. Nový systém byl vymezen na základě Kodaňského summitu EU, který stanovil limity produkce a minimální výši podpor ze zdrojů EU.
Podpory, které jsou poskytované jako národní podpory, podléhají schválení prováděném Evropskou komisí. Národní dotace MZe jsou poskytovány v oblastech zlepšování kvality produkce, restrukturalizace a zlepšení kvality jednotlivých odvětví, udržování a zlepšování genetické potenciálu zvířat, v neposlední řadě pak také podpora vzdělávání a poradenství, zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu ČR. Podpora probíhá v rámci dotačních programů. Dalším
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Vyplacená podpora v mil. Kč
Zemědělská produkce v mil. Kč
Rok
Zemědělská produkce Vyplacená podpora
88
nástrojem pro regulaci a podporu agrárního trhu slouží nadále PGRLF. Stejně jako v předchozích letech, které byly analyzovány v kapitole 2.4.1, především ve formě subvencovaných úroků z úvěrů a ve formě podpory zemědělského pojištění. Národní podpory jsou poskytovány také od institucí MZe jako je např. ČMZRB a ostatních ministerstev. Oproti předchozímu sledovanému období, byly po roce 2004 výrazně snižovány výdaje na podporu cen ve formě subvencovaných vývozů.124
Významnou část národních podpor tvoří od roku 2004 také opatření na řešení dopadů zvyšování spotřební daně u nafty, dále daňové zvýhodnění u bionafty či výdaje na obecné služby, mezi které se řadí výzkum, servisní činnost, monitoring cizorodých látek a pozemkové úpravy.125
Tabulka 12: Národní podpory ČR 2004-2019 v mil. Kč
Dotace MZe PGRLF Ostatní Celkem Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), vlastní zpracování
V tabulce č. 12 jsou zaneseny národní podpory (dotace MZe, PGRLF a ostatní národní podpory institucí resortu MZe a jiných resortů) do zemědělského komplexu, které byly vypláceny čistě z národních zdrojů, tedy bez podpory EU. Z tabulky je patrné, že od roku 2004, kdy bylo vyplaceno 7.309 milionů korun, se podpora českým zemědělcům meziročně výrazně zvyšovala, v roce 2014 bylo vyplaceno 10.954 milionů korun, v roce
124 Zelené zprávy MZe (2004-2019)
125 Zelené zprávy MZe (2004-2019)
89
2019 dosahovala tato podpora už 18.869 milionů korun. Data pro rok 2020 nebyla zatím zveřejněna.
Zdroj: Zelené zprávy MZe, ČSÚ (2004-2019), vlastní zpracování
V grafu č. 34 je zanesen vývoj národních podpor a rostlinné a živočišné produkce za období 2004-2019. Data za rok 2020 nebyla zatím zveřejněna. Z grafu je patrné, že od roku 2014 mají národní podpory výrazně rostoucí tendenci. Dělo se tak z důvodu, že do národních podpor byly zařazeny další instituce, které poskytují finanční podporu zemědělskému sektoru, jedná se např. o GA ČR či TA ČR, které pokrývají část výdajů na zemědělské projekty. Nejvíce se v rámci národních podpor vyplácí na vratce spotřební daně, druhou nejvýznamnější položku tvoří dotační programy na základě Zásad, na nichž se nejvíce podílí podpora činností proti rozšiřování nebezpečných nákaz v rámci Nákazového fondu.
Přímé platby
Další významnou položkou, která ovlivňuje zemědělský sektor jsou přímé platby a jedná se o jednu z hlavních kategorií finančních podpor, které jsou ČR po vstupu do EU poskytovány. Jednou z nejvýznamnější podpor, která v rámci přímých plateb plyne je SAPS, která je určená pro zemědělce, kteří obhospodařují alespoň 1 ha zemědělské půdy.
SAPS představují zhruba 55 % částky, která je pro přímé platby z EU určena.
V roce 2012 byla přidaná nová forma podpory v rámci přímých plateb. Ze zdrojů EU jsou tak navíc podporovány vybrané sektory, které jsou označeny jako citlivé.
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Národní podpory v mil. Kč
Rostlinná a živočišná produkce v mil. Kč
Rok
Rostlinná produkce Živočišná produkce Národní podpory Graf 34: Národní podpory v porovnání se zemědělskou produkcí ČR 2004-2019
90
Podpora probíhá skrze dobrovolné podpory vázané na produkci. Jako citlivá jsou označována odvětví, která čelí určitým obtížím a která jsou definována jako důležitá z hospodářských či environmentálních důvodů.126
Tabulka 13: Přímé platby na zemědělskou půdu ČR 2004-2019 v mil. Kč
SAPS NDP celkem Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), publikace Zemědělství MZe (2005-2020), vlastní
zpracování
V tabulce č. 13 jsou zaneseny přímé platby zemědělcům na zemědělskou půdu v mil. Kč od roku 2004 do roku 2019, tzn. SAPS, národní doplňkové platby (NDP) a celková podpora, která byla na zemědělskou půdu v rámci přímých plateb vyplacena.
Z tabulky je patrné, že SAPS, tedy finance plynoucí ze zdrojů EU, několikanásobně převyšují platby ze zdrojů národních. Nejvíce financí v rámci SAPS bylo poskytnuto v roce 2013. Dělo se tak z důvodu, že se přímé platby pro nové členské země od roku 2004 postupně zvyšovaly, ČR měla v roce 2012 nárok na 90 % částky, kterou dostávají zemědělci ve starších členských zemí EU, v roce 2013 pak došlo k vyrovnání přímých plateb. Českým zemědělcům byla MZe schválena SAPS pro rok 2013 ve výši 6.608,33 Kč na hektar. Pro srovnání, v roce 2012 činila tato sazba téměř o 1.000 Kč méně.127
126 MZe (2012)
127 Agrovenkov o.p.s. - Schválená sazba pro SAPS 2013 [online] 2012 Agrovenkov o.p.s. [cit. 5.9.2021]
Dostupné z: https://www.agrovenkov.com/2013/10/schvalena-sazba-pro-saps-2013/
91
Tabulka 14: Přímé platby na chovaný skot ČR 2004-2019 v mil. Kč
ČR EU Celkem
2004 1 278 Kč - Kč 1 278 Kč 2005 2 063 Kč - Kč 2 063 Kč 2006 2 638 Kč - Kč 2 638 Kč 2007 2 604 Kč - Kč 2 604 Kč 2008 2 102 Kč - Kč 2 102 Kč 2009 1 996 Kč - Kč 1 996 Kč 2010 1 674 Kč 781 Kč 2 455 Kč 2011 1 162 Kč 788 Kč 1 950 Kč 2012 142 Kč 681 Kč 823 Kč 2013 25 Kč 770 Kč 795 Kč 2014 122 Kč 429 Kč 551 Kč 2015 127 Kč 653 Kč 780 Kč 2016 118 Kč 1 984 Kč 2 102 Kč 2017 106 Kč 1 937 Kč 2 043 Kč 2018 93 Kč 1 945 Kč 2 038 Kč 2019 86 Kč 1 962 Kč 2 048 Kč Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), vlastní zpracování
V tabulce č. 14 jsou zaneseny veškeré přímé platby, které byly ze SZIF od roku 2004 do roku 209 (data za 2020 nebyla zatím zveřejněna) vyplaceny na podporu chovu skotu rozdělené na finanční podporu, která byla poskytnuta ze zdrojů ČR ve formě doplňkových plateb a ze zdrojů EU ve formě přímých plateb. Poslední sloupec je součtem finanční podpory plynoucí z ČR a z EU. Částky podpory v sobě zahrnují nejen podporu chovu skotu, ale i jednotlivé podpory týkající se chovu těchto hospodářských zvířat, jako je např. chov jalovic či telat na maso. Z tabulky je patrné, že podpora z EU na chov skotu začala plynout až v roce 2010 a zatímco původně byla vyšší podpora ze zdrojů ČR, v posledních letech finance poskytnuté ze zdrojů EU podporu z ČR několikanásobně převyšují. V posledních čtyř sledovaných letech dosahovaly evropské podpory téměř 2.000 milionů korun.
92
Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 35 jsou zaneseny celkové přímé platby na chovaný skot, které vycházejí z tabulky č. 14 a chovaný skot v ČR za období 2004-2019. Data za rok 2020 nejsou k dispozici. Přímé platby jsou v čase variabilní a poskytují se na základě aktuálního vývoje trhu a v závislosti na potřebách zemědělců tak, aby se trh a počet chovaného skotu příliš nevychyloval a zůstával tak na zhruba stejném objemu produkce. I přes to se ale počet chovaného skotu v od roku 2004 do roku 2019 poměrně výrazně snížil a ČR i v této oblasti postupně ztrácí soběstačnost v chovu skotu a následné produkce hovězího masa.
V tabulce č. 14 a v grafu č. 35 je zahrnuta i podpora ve formě ostatních doplňkových plateb na mléko, která byla ve sledovaném období poskytnuta ze zdrojů ČR pouze v roce 2004 ve výši 755 milionů korun, ze zdrojů EU ve formě přímých plateb nebyla podpora na mléko ve sledovaném období poskytnuta vůbec.
0,0
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Chovaný skot v mil. Ks
Přímé platby v mil. Kč
Rok
PP celkem Chovaný skot
Graf 35: Přímé platby na skot v porovnání s chovaným skotem ČR 2004-2019
93
Tabulka 15: Přímé platby na brambory ČR 2004-2019 v mil. Kč
ČR EU Celkem
2004 94 Kč - Kč 94 Kč 2005 71 Kč - Kč 71 Kč 2006 107 Kč - Kč 107 Kč 2007 82 Kč - Kč 82 Kč 2008 75 Kč - Kč 75 Kč 2009 55 Kč - Kč 55 Kč 2010 68 Kč - Kč 68 Kč 2011 70 Kč - Kč 70 Kč 2012 31 Kč 44 Kč 75 Kč 2013 5 Kč 47 Kč 52 Kč 2014 44 Kč 87 Kč 131 Kč 2015 45 Kč 131 Kč 176 Kč 2016 42 Kč 131 Kč 173 Kč 2017 38 Kč 130 Kč 168 Kč 2018 33 Kč 124 Kč 157 Kč 2019 31 Kč 129 Kč 160 Kč Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), vlastní zpracování
V tabulce č. 15 jsou zaneseny přímé platby poskytnuté českým zemědělcům na pěstování brambor za období 2004-2019, data za rok 2020 nebyla zatím zveřejněna.
V přímých platbách (EU) a ostatních doplňkových platbách (ČR) jsou zahrnuty i podpory, které byly vyplaceny na odvětví spojená s pěstováním brambor jako například podpora výroby bramborového škrobu. Podobně jako tomu bylo u podpor na chovaný skot, i na pěstování brambor neplynula podpora z EU od prvního roku členství ČR, ale až později, a to od roku 2012. Pěstování brambor, přímo brambor na škrob patří mezi jedno z citlivých odvětví, které je podporované v rámci zvláštní podpory. Z tabulky č. 15 je dále patrné, jak v poslední době podpora na pěstování brambor vzrostla a v posledních letech sledovaného období dosahovala v průměru 160 milionů korun.
94
Graf 36: Přímé platby na pěstování brambor s porovnáním osevní plochou brambor ČR 2004-2019
Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 36 jsou zaneseny přímé platby na pěstování brambor vycházející z tabulky č. 16 a osevní plocha brambor v ČR od roku 2004 do roku 2019. Z grafu je evidentní, že od chvíle, kdy byly mezi přímé platby zaneseny také zvláštní podpory na pěstování brambor, finance vyplacené pěstitelům brambor prudce vzrosty, přesto ale osevní plocha meziročně klesala, výjimkou byl poslední sledovaný rok, rok 2019, kdy osevní plocha mírně vzrostla a zaujímala 28 tisíc hektarů zemědělské půdy. V roce 2020 byl ale opět zaznamenán pokles osevní plochy, dá se tak předpokládat, že v dalších letech bude pokračovat trend poklesu osevní plochy této plodiny.
0
2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018
Osevní plocha brambor v tis. ha
Přímé platvy v mil. Kč
Rok
PP celkem Osevní plocha brambor
95
Graf 37: Přímé platby na cukr v porovnání s osevní plochou cukrovky ČR 2004-2019
Zdroj: Zelené zprávy MZe (2004-2019), ČSÚ (2021), vlastní zpracování
V grafu č. 37 jsou zaneseny přímé platby poskytnuté na produkci cukru v porovnání s vývojem osevní plochy cukrovky v ČR od roku 2004 do roku 2019, data za rok 2020 nebyla zatím zveřejněna. Podpora na cukr v rámci přímých plateb probíhala do roku 2014 pouze ze zdrojů EU ve formě tzv. oddělené platby za cukr. Jednalo se o podporu, která měla částečně kompenzovat ztráty příjmů zemědělcům pěstujícím cukrovku v důsledku postupného snižování ceny cukrové řepy, které probíhalo v období reformy společné organizace trhu. Od roku 2015 již není tato podpora vyplácena, což je
V grafu č. 37 jsou zaneseny přímé platby poskytnuté na produkci cukru v porovnání s vývojem osevní plochy cukrovky v ČR od roku 2004 do roku 2019, data za rok 2020 nebyla zatím zveřejněna. Podpora na cukr v rámci přímých plateb probíhala do roku 2014 pouze ze zdrojů EU ve formě tzv. oddělené platby za cukr. Jednalo se o podporu, která měla částečně kompenzovat ztráty příjmů zemědělcům pěstujícím cukrovku v důsledku postupného snižování ceny cukrové řepy, které probíhalo v období reformy společné organizace trhu. Od roku 2015 již není tato podpora vyplácena, což je