Výše uvedený graf názorně dokazuje, že podíl podniků, které mohou těžit 2005 vyšlo najevo, že ačkoli podíl firem využívajících broadbandového připojení je v České republice nižší než ve zbytku Evropské unie, pokrytí domácností broadbandem je v ČR ještě daleko horší. Názorně to dokazuje následující tabulka, ze které vyplývá nejenom to, že v České republice má svou vlastní internetovou přípojku o 28 procentních bodů méně domácností než v celé Evropské unii, ale že zejména jejich pokrytí broadbandem je téměř zanedbatelné.
Data za rok 2005
tabulka 1 - Podíl domácností s vlastním přístupem k Internetu a podíl domácností s broadbandovým připojením nejrůznější výhody. Nejenom že broadband zrychlí a zefektivní dosavadní činnosti, ale především nabízí úplně nové možnosti:
možnost využívat konvergence hlasové a datové komunikace a z toho následně plynoucí možnost poskytování hlasových služeb po datových sítích (tzv. IP telefonie)
zaměstnanci podniku – pokud to jejich náplň práce umožňuje – mohou provádět svou práci na dálku (tzv. teleworking), či práci z domova (tzv.
homeworking)
virtualizaci telefonních ústředen, při níž firmy svou vlastní „pobočkovou“
telefonní ústřednu nahradí zařízením patřícím poskytovateli služeb. Jedná se pak o tzv. virtuální ústředny, jejichž hlavní výhodou je snadná škálovatelnost. K poskytovateli služeb už stačí zavést pouze jedinou broadbandovou přípojku skrze kterou budou procházet jak datové, tak i hlasové služby.
tzv. video on demand, neboli poskytování videoobsahu na žádost zákazníka
další alternativou je používání outsourcingu vybraných služeb formou ASP (= Application Service Provisioning). Při něm si klient od svého poskytovatele kupuje pouze možnost aplikaci využívat, místo toho, aby ji musel provozovat sám. Klient se tak vyhne povinnostem jako starat se o bezchybný chod aplikace, její aktualizaci, zálohování atp…
Broadbandové připojení má ohromný potenciál využití a některé možnosti zatím ještě ani nejsou známé.
3 Programy na podporu informa č ní spole č nosti a e-Governmentu
3.1 Programy provád ě né Evropskou unií
Na Lisabonském summitu konaném v březnu 2000 byl formulován cíl, a to přeměnit EU do roku 2010 na nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku vyznačující se udržitelným růstem, lepšími pracovními místy a vysokou sociální soudržností. Souhrn postupů k dosažení tohoto nelehkého cíle se nazývá Lisabonská strategie a stěžejním předpokladem k jejímu naplnění je budování informační společnosti.
Hlavní strategie pro rozvoj informační společnosti, které byly vytvořeny v souladu s lisabonským cílem jsou:
- Akční plán členských zemí eEurope 2002,
- Akční plán kandidátských zemí eEurope+ 2003 (ČR se k němu připojila již v roce 2001),
- Akční plán členských zemí eEurope 2005.
Lisabonská strategie reaguje na skutečnost, že ve sledovaném období let 1996–2000 přispívaly informační technologie (ICT) k ročnímu růstu produktivity pracovní síly v USA třikrát více než v Evropě. Sektor ICT vytváří obdobný podíl HDP v Evropě i v USA, ale i přesto ICT vyvolávají ve Spojených státech daleko větší růst produktivity práce, než jaký zapříčiňují v Evropě. Hlavním důvodem pravděpodobně budou investice do oblasti ICT, které jsou v USA asi o 50 % vyšší než v Evropě a to se následně také odráží ve zmíněné produktivitě.
V některých evropských zemích, nejvíce v Irsku a Finsku, má produkce sektoru informačních a komunikačních technologií zásadní dopad na celkový růst jejich ekonomik. Pokud se ale podíváme na Evropu jako celek, situace není zdaleka tak dobrá. Klíčovou skutečností je to, že růst produktivity musí vycházet z efektivního využití ICT a nikoliv pouze z produkce sektoru ICT.
Aby bylo vůbec možné pomyslet na přiblížení se k Lisabonskému cíli, musí Evropská unie zvýšit tempo ekonomického růstu a růstu produktivity. K tomu významně přispívá správná aplikace moderních ICT a právě informační a komunikační technologie jsou prosazovány a podporovány e-Governmentem. Zde
je možné vidět vliv na firmy, tj. možnost zvýšení produktivity vhodným zaváděním ICT a aplikací národních nebo evropských programů. Úkolem těchto programů je nutné provést správné reformy a opatření týkající se nejenom legislativy pro e-Government a e-Business, ale také vytvořit projekty podporující zapojení podnikatelských subjektů do programů EU
Programů Evropské unie, které nějakým způsobem souvisí s problematikou e-Governmentu existuje celá řada. Já se zaměřila pouze na ty, které jsou z hlediska tématu mé diplomové práce nejrelevantnější a mohou mít vliv na obchodní firmy a jejich činnost.
3.1.1 Akční plán eEurope 2005
Akční plán eEurope 2005 byl představen na zasedání Evropské rady v Seville v červnu roku 2002 jako nástupce programu eEurope 2002. Podle harmonogramu uvedeného v programu, mají mít členské státy EU do roku 2005 nejenom fungující e-Government, ale také e-learning, služby e-zdravotnictví a prostředí podněcující dynamický e-business. Důraz je kladen i na posílení dostupnosti vysokorychlostního připojení a na bezpečnost komunikační infrastruktury.
Cílem programu „eEurope 2005 – Informační společnost pro všechny“ je rozvinout moderní veřejné služby a dynamické prostředí pro elektronický business a to vše prostřednictvím dostupného broadbandového připojení k Internetu za rozumné ceny a bezpečné informační infrastruktury. Přistupující a kandidátské země EU se Evropské Komisi zavázaly k plnění Akčního plánu eEurope a jeho prostřednictvím k zavádění informační společnosti, neboť informační společnost zlepšuje produktivitu a kvalitu života. Přináší nové možnosti, vedoucí k růstu zaměstnanosti v celé ekonomice.
3.1.2 i2010 – Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost Iniciativa, která v originále nese název „A European Information Society for growth and employment“ byla zveřejněna dne 1. června 2005 a představuje komplexní strategii pro rozvoj informační společnosti. Hlavní důraz přitom klade zejména na oblast ICT a médií. Navazuje na předchozí iniciativy eEurope (zejména na poslední – akční plán eEurope 2005), navíc ale je ještě rozšířena o oblast médií a také o problematiku regulace, výzkumu a realizace ICT. Jedním z jejích hlavních cílů je podporovat využívání ICT a podporovat jasné a stabilní konkurenční
prostředí v oblasti elektronické komunikace a ICT a jako 3 hlavní priority jsou označovány: inovace, investice a integrace do každodenního života.
Program mimo jiné doporučuje se zaměřit na ty iniciativy e-Governmentu, které podporují spíše kvalitu poskytovaných služeb, než jejich kvantitu. Také zdůrazňuje, že tempo regulací a legislativních počinů musí flexibilně reagovat na technologický a tržní vývoj.
3.1.3 Komunitární program IDABC
Komunitární program IDABC je programem výměny dat mezi veřejnými správami a jeho strategické zaměření se posouvá k poskytování přeshraničních služeb e-Governmentu. Program je řízen Generálním ředitelstvím pro podnikání a průmysl Evropské komise (DG Enterprise and Industry), které k dosažení cílů programu vydává doporučení, vyvíjí řešení, poskytuje služby a je fórem pro koordinaci národních politik e-Governmentu.
Název programu je odvozen z anglických slov vysvětlujících význam celého počinu, a to: „Interoperable Delivery of European eGovernment Services to public Administrations, Businesses and Citizens.“ Přesná definice uvádí, že: „Cílem IDABC je určit, podporovat a propagovat rozvoj a vznik pan-evropských (po celé Evropě) služeb e-Governmentu, včetně interoperabilních datových komunikačních (telematických) sítí, jejichž prostřednictvím jsou služby e-Governmentu poskytovány.“6 IDABC je dalším programem EU, který se zaměřuje na možnosti využití ICT pro dodávání veřejných služeb občanům a podnikům a také se snaží přispět k tomu, aby byla Evropa atraktivním místem pro život, práci a investice.
3.1.4 eTEN
Komunitární program eTEN je základním nástrojem Akčního plánu eEurope 2005. Jeho hlavním smyslem je přispívat k zavádění a provozu veřejně prospěšných informačních a elektronických služeb, tím pak také podporovat národní programy a politiky ve členských zemích EU týkající se IT.
Program nabízí celou řadu finančních i jiných možností a to nejenom pro veřejnou správu, ale také pro podnikatelské subjekty a neziskové organizace.
Program může poskytnout finanční prostředky na krytí:
6 citace z: http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2227 (dne 12. 12. 2005)
- marketingových studií (až 50 % spolufinancování ze zdrojů EU) - počáteční uvedení na trh (až 10 % spolufinancování ze zdrojů EU)
Podmínkou spolufinancování je, že předkládané projekty musí být realizovány nejméně na území dvou členských států EU a že celková částka, kterou podnikatel může od EK na projekt získat, nesmí překročit hranici 10 % celkových nákladů projektu. Hlavními tematickými oblastmi programu, v jejichž rámci může podnikatelský subjekt získat dotace, jsou: e-Government, e-zdravotnictví, e-začleňování, e-Learning, posilování důvěryhodnosti a bezpečnosti a služby pro malé a střední podniky.
Výzva č. 2004/1 k podávání projektů byla zveřejněna 10. 3. 2004 a uzavřena 9. 6. 2004. Celkový rozpočet pro projekty činil 42 milionů EUR. Také české subjekty se v roce 2004 projektů programu eTEN účastnily. Oblasti, v nichž se české subjekty programu nejčastěji zúčastnily a jejich úspěšnost jsou znázorněny v příloze č. 1. Ze statistik vyplývá, že pro Českou republiku je nesmírně příznivým faktem, že se ČR v roce 2004 účastnila téměř 20 % všech úspěšných projektů.
Každý podnik, který by se v budoucnu chtěl programu zúčastnit, může jednoduše vyhledávat možné projekty z databáze projektů eTEN na stránce:
http://europa.eu.int/information_society/activities/eten/cf/project/index.cfm8. Velice užitečné mu také mohou být nejrůznější návody a upozornění zpracované Ministerstvem Informatiky ČR, které jsou na stránce také dostupné.
3.2 Státní informa č ní a komunika č ní politika e- Č esko 2006
V dokumentu „Státní informační a komunikační politika e-Česko“ Vláda ČR definovala cíle České republiky v oblasti informační společnosti a telekomunikací do roku 2006. Cíle jsou odvozeny z požadavků a záměrů evropského akčního pánu eEurope 2005 tak, aby Česká republika dostála svým závazkům vůči EU a zároveň maximálně využila potenciál, který jí informační technologie mohou nabídnout.
Poté, co byla vzhledem k prioritám akčního plánu eEurope 2005 zohledněna aktuální situace v České republice, byly pro ČR stanoveny následující prioritní oblasti, seřazené sestupně podle míry důležitosti:
7 adresa byla funkční ke dni 19. 11. 2005
8 adresa byla funkční ke dni 19. 11. 2005
zabezpečit dostupné a bezpečné komunikační služby – Zajištění bezpečných, ekonomicky i geograficky dostupných moderních služeb elektronických komunikací totiž považuje vláda ČR za základní předpoklad konkurenceschopnosti české ekonomiky. V rámci tohoto bodu se bude Ministerstvo informatiky snažit o efektivní regulaci trhu elektronických komunikací, o posilování konkurence a o rozvoj a zvýšení dostupnosti vysokorychlostního připojení.
zvýšit informační vzdělanost, v jejímž rámci je stěžejní je problematikou informatizace škol, rozšíření informační gramotnosti a také e-learning.
podporovat nabídku moderních veřejných služeb on-line, zejména:
e-Governmentu, e-procurementu a e-zdravotnictví
vytvořit a udržet dynamické prostředí pro elektronické podnikání – Prioritou v této oblasti je zformulovat a správně prosazovat náležitou legislativu, budovat kvalitní elektronické služby veřejné správy, pokračovat v liberalizaci sektoru elektronických komunikací a podporovat rozvoj broadbandu.
Dokument se zabývá také problematikou e-zdravotnictví a e-businessu.
Strategie ČR v oblasti elektronického obchodu je obsažena ve speciálním dokumentu s názvem „Bílá kniha o elektronickém obchodu“, schváleném vládou dne 19. 5. 2003. Hlavním úkolem vlády je podle strategie přispět k vytvoření stabilního a spravedlivého prostředí, rovných podmínek pro všechny subjekty a zajistit ochranu veřejného zájmu.
Tento dokument považuje za klíčová následující služby e-Governmentu pro podnikatele:
- vyřizování sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců, - podávání daňového přiznání z příjmů právnických osob, - podávání přiznání k dani z přidané hodnoty a spotřební dani, - zjednodušení vyplňování a podávání statistických výkazů on-line
- pokračovat v zavádění celních deklarací v oblasti elektronického celního řízení
V dokumentu „Státní informační a komunikační politika eČesko 2006“ je také uveden seznam základních elektronických veřejných služeb pro podniky, definovaný Evropskou komisí. Právě tento výčet je také využíván při hodnocení a mezinárodním srovnávání úrovně e-Governmentu členských států EU (viz.
kapitola 7.1).
4 Využívání služeb e-Governmentu firmami
jednotlivé úkony, které podnik na webu orgánů státní správy provádí, jsou odlišené.Velmi zajímavým zjištěním je, že firmy podnikající v ČR sice Internet pro
graf 4 - Podíl firem využívajících Internet ke kompletnímu vyřízení transakce