Data použitá pro sestavení modelu vysvětlujícího danou hypotézu, tedy Vliv stárnutí populace na zaměstnanost v ČR zahrnují jednu vysvětlovanou proměnnou a pět vysvětlujících proměnných. Seznam konkrétních hodnot použitých pro jednotlivé proměnné lze nalézt v příloze č. 1.
6.1 Zaměstnanost
Zaměstnanost v ČR se za sledované období od roku 2002 do roku 2020 znatelně nezměnila. Pokud porovnáme hodnoty míry zaměstnanosti v roce 2002 (viz graf č. 8) zjistíme, že se míra zaměstnanosti zvedla o pouhé 3 %. Křivka míry zaměstnanosti má převážně rostoucí trend až na rok 2009 kdy v důsledku vyústění hypoteční krize z roku 2007 následovanou bankrotem Lehman Brothers (Singer, 2009) spadly všechny světové ekonomiky volným pádem. Dalším vychýlením v jinak rostoucím trendu křivky zaměstnanosti je koronavirová krize, která ovlivnila vývoj všech světových ekonomik v průběhu roku 2020. Graf vyjadřuje míru zaměstnanosti v celkové populaci, nikoliv osob v produktivním věku, tedy 15 až 64 let. Důvodem pro zvolení takového vzorku dat je přesvědčení, že v dnešní době rostoucího průměrného věku populace jsou i starší 65 let stále pracující. Porovnáním míry zaměstnanosti (viz graf č. 8) a míry nezaměstnanosti
24
v ČR (viz graf č. 1) je patrné, že ČR dosahuje takřka plné zaměstnanosti. Pro větší perspektivu lze například srovnáním míry nezaměstnanosti v ČR v rámci celé EU zjistit, že ČR má již po 4 roky nejnižší míru nezaměstnanosti (ILOSTAT, 2021) v rámci celé EU.
Zaměstnanost jakožto vysvětlovaná proměnná je klíčovým prvkem předložené bakalářské práce. Tato proměnná udává procentní míru zaměstnanosti v celkové populaci ČR. Zdrojem pro získání dat ohledně míry zaměstnanosti v ČR byly data z ČSÚ, konkrétně data k trhu práce (ČSÚ, 2021d).
6.2 Hrubý domácí produkt
Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) ČR představuje tržní hodnotu všech finálních statků a služeb vyprodukovaných na území ČR za dané období (THE WORLD BANK, © 2021), v tomto případě tedy roční hodnota HDP. V případě grafického znázornění (viz graf č. 9) lze pozorovat pomalu rostoucí trend. Důvodem pro vysvětlení onoho rostoucího HDP v ČR může být efektivní využívání přílivu zahraničních investic do země, ale také lze pozorovat rychlejší nárůst HDP od roku 2004, tedy od vstupu do EU.
Vychýlením od jinak rostoucího trendu byla česká ekonomika zasažena hned několikrát.
Graf č. 8 – Míra zaměstnanosti v ČR v letech 2002-2020
Zdroj: Vlastní zpracování; ČSÚ, 2021d
25
V roce 2009 oslabil HDP ČR pád zahraniční poptávky a v letech 2012 a 2013 si ČR opět prošla obdobím recese z důvodu úpadku vlastní poptávky (ČSÚ, 2015).
První vysvětlující proměnná je tedy HDP. Pro účely výzkumu v této bakalářské práci byla použita proměnná HDP na obyvatele z důvodu vyvarování se možné multikolinearitě. Použitá data na HDP na obyvatele v ČR jsou ze statistického úřadu Evropské unie Eurostatu (EUROSTAT, 2021). Hodnoty HDP byly vyjádřené v eurech, ale pro přehlednost, a především porovnatelnost převedeny podle aktuálního kurzu ČNB ke dni xyz na koruny.
6.3 Minimální mzda
Výše minimální mzdy v ČR (viz graf č. 10) se razantně zvyšují. Zásadním postavením v tomto boji bez vítěze figurují neústupné odbory a zaměstnavatelé, kteří tlačí minimální mzdu směrem nahoru. Stimulací minimální mzdy se snaží alespoň částečně eliminovat počet osob mimo trh práce, které pobírají sociální dávky. Adekvátním řešením v takovém případě by bylo naopak snížení úrovně sociálních dávek, jakožto daleko silnější stimul pro část populace, která je pobírá. Minimální mzda je už ve své podstatě špatná pro správné fungování tržní ekonomiky. Nutí zaměstnavatele vyplácet
Graf č. 9 – HDP na obyvatele v ČR v letech 2002-2020
Zdroj: Vlastní zpracování; EUROSTAT, 2021
26
zaměstnancům mzdy vyšší, než je jejich výsledná efektivita práce. Rigidita trhu práce, která převládá na méně ohodnocených pracovních pozicích taktéž neposiluje ekonomický růst ČR. Firmy nemohou najít ochotné subjekty vykonávat práci za nižší mzdy (Erbenová, 2014).
Druhou vysvětlující proměnnou použitou v modelu je minimální mzda. Jedná se částky ve výši minimální mzdy vyjádřené v korunách. Zdrojem dat pro výši minimální mzdy je MPSV (MPSV, 2021b).
6.4 Průměrný důchodový věk
Průměrný důchodový věk se za sledované období od roku 2002 do roku 2020 postupně zvyšuje (viz graf č. 11). Důvodem tomu hned několik jevů, mezi které lze zahrnout ekonomický růst, vyšší míru ekonomické nezávislosti jednotlivců, pokrok ve zdravotnictví, vstup osob na trh práce ve vyšším věku, ale také prosazování genderové rovnosti. Celkové stárnutí populace může být částečně způsobeno i snahou vyrovnat se západním státům ve vyšší naději na dožití (MPSV, 2019).
Graf č. 10 – Minimální mzda v ČR v letech 2002-2020
Zdroj: Vlastní zpracování; MPSV, 2021b
27
Třetí vysvětlující proměnnou, která se podílí na vysvětlení zaměstnanosti v ČR je průměrný důchodový věk. Vyjadřuje průměrný odchod osob do starobního důchodu.
Nezahrnuje jiné formy důchodu a je vyjádřen věkem. Zdrojem pro sběr dat pro tuto proměnnou je Česká správa sociálního zabezpečení (dále ČSSZ) (Česká správa sociálního zabezpečení, ©2020). Původním záměrem autora předložené bakalářské práce bylo časové ohraničení výzkumu na roky 2000-2020. Nicméně po kontaktování ČSSZ bylo zjištěno, že v případě proměnné průměrný důchodový věk nejsou potřebná data dostupná.
Právě proto tato proměnná určuje velikost datového vzorku výzkumu na období od roku 2002 do roku 2020.
6.5 Počet obyvatel
Celková populace v ČR (viz graf č. 12) v průběhu sledované období od roku 2002 do roku 2020 roste. Jedním z důvodů růstu obyvatel je kladné migrační saldo v letech 2011 až 2020. Velkým zásahem do jinak nepřetržitého růstu je probíhající koronavirová epidemie, která zapříčinila mimo jiné i snížení již zmíněného migračního salda. Celkový přírůstek populace v roce 2020 byl tak nejnižším od roku 2013 (ČSÚ, 2021g).
Graf č. 11 –Průměrný důchodový věk v ČR v letech 2002-2020
Zdroj: Vlastní zpracování; Česká správa sociálního zabezpečení, ©2020
28
Další proměnnou je celkový počet obyvatel. Jedná se o celkový počet obyvatel v daném roce během zkoumaného období. Data ohledně celkového počtu obyvatel pravidelně aktualizuje ČSÚ (ČSÚ, 2021e).
6.6 Inflace
Inflaci lze vyjádřit jako všeobecný růst úrovně cenové hladiny v čase. Inflace na rozdíl od ostatních ukazatelů v průběhu sledovaného období fluktuovala (viz graf č. 13). Nejvyšší hodnoty inflace dosáhla v roce 2008, tedy v návaznosti na hypoteční krizi v roce 2007. Inflace slouží k valorizaci mezd, důchodů a jiných forem sociálního příjmu (ČSÚ, 2021h).
Zdroj: Vlastní zpracování; ČSÚ, 2021e Graf č. 12 – Celkový počet obyvatel v ČR v letech 2002-2020
29
Poslední proměnnou použitou v modelu je inflace. Udává procentní míru inflace v ČR. Data potřebná pro sestavení modelu jsou dostupná z ČSÚ (ČSÚ, 2021f).