• Nebyly nalezeny žádné výsledky

4. Investice v okrajovém oboru

4.4 PZI v okrajovém oboru

obecném pohledu odrazují od realizace PZI. Pohled Koudijs Feed jako investora na některé z těchto bodů je popsán v části 4.2 této kapitoly a ukazuje, že společnost některé z nich dokáže využít ve svůj prospěch, jiná specifika je ochotna podstoupit, neboť s nimi má několikaletou zkušenost na sousedním trhu v Polsku. Výsledkem není negativní hodnocení možných přímých zahraničních investic. Společnost tím také říká, že neefektivnost okrajového oboru, v kterém zvažuje realizaci své investice, pro ni jako investora nepředstavuje překážku. Výše zmíněné hodnocení specifik ukazuje, že společnost naopak při realizaci investice využije své zkušenosti a znalosti a počítá s tím, že zvládnutí této neefektivnosti jako jednoho ze specifik dovede investici k jednomu z cílů, který si investor klade, tj. její zhodnocení, dosažení požadované návratnosti a získání pozice na trhu, kterou pro sebe považuje za cílovou.

Aktivita De Heus International či Koudijs Feed ukazuje, že se nejedná o nahodilou činnost, neefektivnost činností je považována za řešitelnou s využitím znalostí a zkušeností celé skupiny. Otevřenou otázkou zůstává, zda rozhodování o PZI v okrajovém oboru je obdobné s rozhodováním o PZI v jakémkoliv jiném oboru. De Heus i Koudijs mají u PZI několik požadavků na základní parametry investice a její výkonnost. Využivání Informačního memoranda a Due diligence při akvizici se neliší od jiných oborů. Navíc společnost jako zahraniční investor využívá služeb renomovaných poradenských společností, jejichž standardy zajišťují porovnatelnost připravených dokumentů. Z těchto standardů, s kterými společnost pracuje, lze usuzovat, že se jedná o velmi obdobné rozhodování jako v jakémkoliv jiném oboru, do kterého směřuje významný příliv PZI.

4.4 PZI v okrajovém oboru

Koudijs Feed jako konkrétní investor v okrajovém oboru, ukazuje systematičnost své investiční činnosti v zahraničí. Metody hodnocení PZI jsou porovnatelné s obecnými charakteristikami stadií mezinárodního rozvoje společnosti. Na základě těchto závěrů by činnost investorů v okrajových oborech nepovažoval za vyjímečnou, ovšem svým významem nikdy nedosáhnou oborů, které jsou vůdčí v dané ekonomice, avšak přinášené know how je velmi cenné.

Závěr

V rámci zkoumání tématu diplomové práce, kterým jsou zahraniční investice v okrajovém oboru a jejich hodnocení na příkladu činnosti konkrétního investora, se podařilo odpovědět na položené otázky.

Byly představeny přímé zahraniční investice, jejich vývoj, hlavní politiky působící na vliv PZI, nositelé investic, faktory rozhodování o PZI a také faktory mezinárodního rozvoje společnosti, pro určení obecných faktorů, kdy společnost přistupuje k realizaci PZI.

Podařilo se určit skupinu oborů, které jsou okrajové pro příliv zahraničních investic a to v zemích regionu střední a východní Evropy. Z těchto oborů byly pro další práci vybrány dva a to zemědělství a výroba krmiv. Zároveň obor výroby krmiv je oborem činnosti zahraničního investora, jehož aktivity byly dále v práci zkoumány a analyzovány. Ve stejné části diplomové práce bylo u určených oborů provedeno hodnocení jejich efektivnosti a to v rámci EU-15, EU-25 a proti vybraným starým členským zemím. Porovnání ukázalo existenci velkých rozdílů a rezerv, které mezi sledovanými státy jsou. V další části byla identifikována skupina důvodů mající vliv na malý příliv zahraničních investic, spolu s hodnocením jaké riziko představují.

Následně byl představen konkrétní investor působící v okrajovém oboru. Jedná se o společnosti patřící do skupiny De Heus – De Heus International a Koudijs Feed.

V rámci práce byly analyzovány postupy daného investora při působení na novém trhu, způsob rozhodování o vstupu na nový trh a rozhodování o PZI a jeho kritéria. Lze konstatovat, že se nijak neliší proti hodnocení jiných investic. Zároveň na činnosti investora byl ukázán jeho přístup k specifikům malého přílivu PZI do okrajového oboru, který ukázal, že společnost je díky své znalosti dané problematiky a působení v oboru hodnotí jako mnohem menší riziko a v případě realizace místní investice je s nimi připravena pracovat.

Otázky položené v úvodu práce byly odpovězeny. Byly nalezeny okrajové obory, na příkladu konkrétního investora bylo ukázáno, že PZI ve vybraném oboru není pro daného investora nahodilou činností, ale plně systematickou, kdy se věnuje analýze více trhů a hledá potenciální cíle svých investic a akviziční činnosti. Velká neefektivnost a další specifika odrazující od investice byly odpovězeny prostřednictvím zkoumání postoje vybraného investora. Výsledkem byla ukázka, jak daný investor s podobnými specifiky pracuje a jak je on hodnotí jako riziko pro svou investici či nikoliv. Na

rozhodování investora o PZI bylo ukázáno, že se neliší od rozhodování o jakékoliv jiné investici a používá stejných kritérií a opírá se o stejně strukturované dokumenty, jaké jsou obvyklé při akvizích či fúzích v jiných oborech.

Cílem práce bylo ukázat, že PZI v okrajových oborech nejsou výjimkou. Ukázka práce zahraniční investora v takovém oboru je toho důkazem. Mnohem standardnější prostředí pro podnikání, snížení celkových rizik a zajištění stability například stotožněné se členství v EU je pak podmínkou, aby mohlo přibývat investic v okrajových oborech. Neboť proti jiným oborům okrajové obory se vyznačují nižší výnosností a i při dosažení výsledků, které jsou totožné či lepší, než jakých investor dosahuje na svém domacím, saturovaném, trhu výnos nedává bonus za zvýšené riziko.

Tento nadstandardní výnos investice by za jiných podmínek byl stimulem pro dřívější příchod investora v podmínkách méně stabilních.

Česká republika a státy střední a východní Evropy mají mimo dvou vybraných a dále hodnocených okrajových oborů i další. V průběhu transformace centrálně plánovaných ekonomik se vlády v regionu snažily restrukturalizovat hlavní obory, otvíraly je zahraničním investorům a nebo některé změny realizovaly samy. Pokud by byly vytvořeny podmínky pro zahraniční investory, aby mohly vstupovat i do těchto okrajových oborů, které trpí nízkou efektivitou či obecně strukturálními problémy, mohlo by to představovat řešení. Investoři by vstupovali do oborů jako partneři přinášející know how a nikoliv jako konkurenti na zelené louce, kteří by se postarali o zánik existujících podniků. Vzhledem k ukončeným privatizacím a transformacím, lze cílené vytváření podmínek pro takové investory využít tam, kde proces změn v ekonomikách nebyl plně dokončen. V našem regionu lze PZI v okrajových oborech podpořit vytvořením vhodných podmínek pro transfer know how do oborů, které se potýkají s problémy. Bylo by nutné najít soulad, aby tyto podmínky nebyly proti vnitřnímu trhu EU a zároveň pomohly daný obor přiblížit k výsledkům, které jsou v něm obvyklé například v západní Evropě.

V mnoha oborech by pomohlo poskytování informací, aby investoři mohli přesněji posuzovat svá rizika, odstranění obchodně politických bariér, pokud ještě nějaké přetrvávají, zejména pak složité administrativy. V neposlední řadě vstřícné investiční klima a členství v takovém uskupení jako EU je také vhodnou pozvánkou pro investora. Za současné situace by možné vytvoření podmínek pro příliv PZI do okrajových oborů či oborů, které se potýkají se strukturálními problémy, mohlo

spočívat ve vytvoření klastru, jehož členy by byly domácí podniky daného odvětví.

Zároveň by jako členové byly přizvány zahraniční subjekty působící na špici daného odvětví. Součástí klastru by mohly být i vysoké školy, neboť chybějící know how znamená, že v minulosti byly znalosti zanedbány. Výsledkem tohoto spojení by bylo, že možnosti navazování obchodních kontaktů v rámci klastru by mohly vést z vytvoření podmínek, aby zahraniční subjekty investovaly a přinesly své know how. Zapojení akademické sféry by vedlo k tomu, aby mohla pracovat s těmi nejaktuálnějšími znalostmi, které jsou k dispozici. Tyto znalosti by se měly stát také základem toho, že pro zlepšení situace v daném oboru budou k dispozici správně vzdělaní specialisté.

Zároveň už při nyní existujících podmínkách pro vědu a výzkum by mohlo dojít k tomu, že akademická sféra se bude podílet na výzkumných projektech. V případě, že by byly nejen zaměřeny na základní výzkum, ale i na aplikovaný výzkum by jejich výsledkem mohlo být i vytvoření nové výrobní náplně pro dané odvětví, například produktů s vyšší přidanou hodnotou.

Podmínky, jak by zahraniční investoři disponující znalostmi, které chybí v okrajových oborech či oborech se strukturálními problémy, mohly pomoci, jsou natolik širokou oblastí, že by jim bylo nutno věnovat samostatnou studii. Práce ukazuje, že existuje prostor, aby PZI v okrajových oborech byly přínosem pro ekonomiky zemí regionu střední a východní Evropy. Více investorů v okrajových oborech, pro které je ten jeden obor hlavní činností, by mnohem rychleji pomohlo srovnat rozdíly, které ukázaly statistiky u dvou vybraných okrajových oborů. Neznamená to, že změny by nebyly bolestné, ale dorovnání rozdílů či jejich odstranění je pro budoucnost nutností.

Seznam literatury

• CZECHINVEST. Investiční projekty agentury CzechInvest 1998 – 2005. Praha: CzechInvest, 2005. [online]. <http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/ 8E110017BB8CEF41C1256E BD004D9917?OpenDocument>

• CZECHINVEST. Strategie agentury CzechInvest. Praha: CzechInvest, 2004. [online]. <http://

www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/8E110017BB8CEF41C1256EBD004D9917?OpenDoc ument>.

• ČNB. 2003 – Přímé zahraniční investice. Praha: Česká národní banka, 2005. [online].

<http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/index .html>.

• EUN, Cheol S., RESNICK, Bruce G. International financial management. 3rd. Ed. New York, USA: The McGraw-Hill/Irwin, International edition, 2004. ISBN 0-07-121456-9.

• MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing. Praha: Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0496-0.

• NEWTON Holding, a.s. Příliv přímých zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy. Vývoj proti globálním trendům? MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY LISTOPAD 2003.

Praha: NEWTON Holding, a.s., 2003. [online]. <http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/

makroanalyzy/6ea96a7e13631ec1bfb5843e7eaeab64.pdf >.

• NEWTON Holding, a.s. Přímé zahraniční investice v ČR, Polsku a Maďarsku.

EKONOMICKÉ ZPRÁVY ŘÍJEN 2000. Praha: NEWTON Holding, a.s., 2000. [online].

<http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/ekonomzpravy/631bc6cc83d7bb91354a36 dd4d9c09a9.pdf >.

• NEWTON Holding, a.s. Ekonomická analýza, Různé pohledy na přímé zahraniční investice.

MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY DUBEN 2001. Praha: NEWTON Holding, a.s., 2001.

[online]. <http://www.newton.cz/redsys /docs/analyzy/makroanalyzy/0104_Ruzne_pohledy_na _ prime_zahranicni_investice.pdf>.

• NEWTON Holding, a.s. PZI a udržitelnost vnější rovnováha ČR. MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY ČERVENEC 2001. Praha: NEWTON Holding, a.s., 2001. [online].

<http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/0107_PZI_a_vnejsi_rovnovaha_

CR.pdf >.

• OECD. Agricultural policies in OECD Countries: monitoring and evaluation 2003. Paris:

Organization for Economic Co-operation and Development, 2003. ISBN 92-64-10229-9.

• OECD. Agricultural policies in OECD Countries: at a glance. Paris: Organization for Economic Co-operation and Development, 2004. ISBN 92-64-01603-1.

• OECD/FAO. OECD – FAO agricultural outlook 2005–2014. Paris: Organization for Economic Co-operation and Development, 2005. ISBN 92–64-01018–1.

• UNCTAD. World Investment Report 2004 – The Shift Towards Services. Švýcarsko, Ženeva:

United Nations Publication, 2004. ISBN 92-1-112644-4.

• UNCTAD. World Investment Report 2003 – Overview. Švýcarsko, Ženeva: United Nations Publication, 2003. [email]. <http://www.unctad.org/wir/>.

• UNCTAD. World Investment Report 2002 – Overview. Švýcarsko, Ženeva: United Nations Publication, 2002. [email].<http://www.unctad.org/wir/>.

• WEBBER, G. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999–2003. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2005. ISSN 1830-463X. [online].

<http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_OFFPUB/KS-ED-05-001/EN/KS-ED-05-001-EN.PDF>

• Questionnaire for Business Plan – část projektu diplomanta pro Koudijs Feed B. V.

• Executive Summary for Business Plan – část projektu diplomanta pro Koudijs Feed B. V.

• Presentační materiály Koudijs Feed B. V. a De Heus International B. V.

• Jiné interní materiály společnosti Koudijs Feed B. V.

Přílohy:

1. Tabulka č. 13: Přehled objemově nejmenších investičních projektů v ČR 1994 – 2005 2. Tabulka č. 14: Přehled objemově největších investičních projektů v ČR 1994 – 2005 3. Tabulka č. 15: Stav přímých zahraničních investic v České republice dle odvětvové

struktury k 31. 12. 2003

4. Tabulka č. 16: Stav přímých zahraničních investic ve vybraných zemích střední a východní Evropy k 31. 12. 2002

5. Tabulka č. 17: Stav přímých zahraničních investic ve vybraných zemích střední a východní Evropy k 31. 12. 2002

6. Tabulka č. 18: Celková zaměstnanost v EU a vybraných členských zemí

7. Tabulka č. 19: Zaměstnanost v zemědělském sektoru v EU a vybraných členských zemí 8. Tabulka č. 20: Podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti

9. Tabulka č. 21: Hrubá přidaná hodnota v zakladních cenách v EU

10. Tabulka č. 22: Hrubá přidaná hodnota v zakladních cenách v zemědělském sektoru v EU 11. Tabulka č. 23: Podíl Hrubé přidané hodnoty v zemědělství na celkové Hrubé přidané

hodnotě ve vybraných zemích EU

12. Tabulka č. 24: Hrubá přidaná hodnoda ve všech oborech na zaměstnanou osobu 13. Tabulka č. 25: Výkony v zemědělství na osobu (v procentech ve vztahu k EU-25 jako

srovnávací základně)

14. Tabulka č. 26: Výkony v zemědělství na osobu (v procentech k EU-25 jako srovnávací základně a očištěno od vlivu měnového kurzu)

Tabulka č. 13: Přehled objemově nejmenších investičních projektů v ČR 1994 - 2005 Investor Česká právnická osoba Sektor Země původu Mil.

CZK

Pracovní místa Furukawa Furukawa Electric Autoparts

Central Europe, s.r.o. automobilový Japonsko 30,00 200 J.P.Plast J.P. Plast s.r.o. plastikářský Česká republika 30,00 50 PRECHEZA České technologické centrum

pro anorganické pigmenty a.s. chemický Česká republika 29,80 19 Eichenauer EICHENAUER spol. s r.o. elektrotechnický Německo 27,34 80

Belvac Europe Belvac CZ ostatní Velká Británie 25,73 10

Jeyes OTAVA, výrobní družstvo ostatní Velká Británie 25,73 60 Tescan TESCAN, s.r.o. elektronický Česká republika 25,14 16 E&M E&M Manufacturing Czech Re

public s.r.o. textilní Velká Británie 25,00 110 Roper Industries Roper Engineering s.r.o. přesné

strojírenství USA 24,00 18

SQS Vláknová optika SQS Vláknová optika s.r.o. elektronický Česká republika 23,00 44 Bike Fun Nederland BIKE FUN International s.r.o. ostatní Nizozemsko 22,20 10

HEWLETT-PACKARD HEWLETT - PACKARD

S.R.O. ostatní USA 21,90 75

Osram OSRAM Bruntál spol. s r.o. ostatní Německo 20,80 30 AVL Moravia AVL Moravia s.r.o. přesné

strojírenství Německo 20,66 200 I.Q.A. I.Q.A., a.s. farmaceutický Česká republika 20,14 17 Siemens Automotive

Beteiligungs Siemens Automobilové

systémy s.r.o. elektronický Německo 20,00 19

Behr Czech Behr Czech s.r.o. automobilový Německo 17,80 15 IMI IMI International s.r.o. ostatní Velká Británie 16,96 29

IHT IHT CZ s.r.o. plastikářský Slovensko 16,10 24

Repon REPON spol. S r.o. kovozpracující Česká republika 15,50 21 ZKW Lichtsysteme KES - Kabelové a elektrické

systémy spol. S r.o. automobilový Rakousko 14,00 20 Heads & All Threads Heads & All Threads CZ s.r.o. přesné

strojírenství Velká Británie 12,87 10 Caledonian Alloys Caledonian Alloys s.r.o. strojírenský Velká Británie 12,10 20 WAREX WAREX spol. s r.o. ostatní Česká republika 12,04 21 Kornfeil KORNFEIL spol. s r.o. strojírenský Česká republika 12,00 15 Sanipa

Badeinrichtungen SANIPA CZ s.r.o. ostatní Německo 11,50 30 Karla KARLA spol. s r.o. ostatní Česká republika 11,00 70 Unikov UNIKOV spol. s r.o. ostatní Česká republika 11,00 48

Pramen: CzechInvest. Investiční projekty agentury CzechInvest 94-05 [online]. [cit. 19.

července 2005].

Dostupné na internetu: <http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/FF16B59BCE160172 C1256EC100546CD4/$File/investicni%projekty.xls>.

Tabulka č. 14: Přehled objemově největších investičních projektů v ČR 1994 - 2005 Investor Česká právnická osoba Sektor Země

původu

Mil.

CZK

Pracovní místa Toyota/PSA Toyota Peugeot Citroën Automobile

Czech, s.r.o. automobilový Japonsko/

Francie 29 787,61 3 000 LG. Philips LG. Philips Displays Czech

Republik s.r.o. elektronický Nizozemsk

o 22 526,40 3 250

Skoda Auto –

VW Škoda Auto a.s. automobilový Německo 18 996,00 600

Nemak Nemak Europe s.r.o. automobilový Mexiko 11 361,00 1 361 Denso DENSO MANUFACTURING

CZECH s.r.o. automobilový Japonsko 9 575,00 936

Robert Bosch BOSCH DIESEL s.r.o. automobilový Německo 8 507,00 1 485 Matsushita

Communication Panasonic Mobil & Automotive

Systems Czech, s.r.o. elektronický Japonsko 8 425,00 1 182

Chemopetrol CHEMOPETROL, a.s. chemický ČR 7 852,90 40

Česká rafinérská ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. chemický ČR 6 839,00 0 VDO Česká

republika VDO Česká Republika, s.r.o. automobilový Německo 6 271,00 1 900 DHL DHL Information Services (Europe)

s.r.o. Informační

technologie Velká

Británie 5 756,00 866

Mafra MAFRA, a.s. tiskařský Německo 5 749,20 55

Daikin Industries Daikin Device Czech republic s.r.o. přesné strojírenství Japonsko 3 742,00 807 Saint-Gobain

Vertex Saint-Gobain Vertex, a.s. stavební materiály Německo 3 676,00 182 Škoda Auto Škoda Auto a.s. automobilový Německo 3 000,00 2 150 Robert Bosch BOSCH DIESEL s.r.o. automobilový Německo 3 000,00 368 Continental AG Continentnal výroba pneumatik,

s.r.o. ostatní Německo 2 998,50 100

Daikin Daikin Industries Czech Republic

s.r.o. elektronický Japonsko 2 977,00 430

Foxconn FOXCONN CZ s.r.o. elektronický Tchaj-wan 2 840,00 1 930 Matsushita Elec. Matsushita Electric Works (CZ),

s.r.o. elektronický Japonsko 2 658,90 900

Koito KOITO CZECH s.r.o. automobilový Japonsko 2 634,00 340 Kronospan KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. dřevozpracující Kypr 2 633,00 52 Matsushita Panasonic AVC Networks Czech,

s.r.o. elektronický Japonsko 2 602,47 1 440

Continental AG Continental HT Tyres s.r.o. gumárenský Německo 2 345,00 430 Shimano Shimano Czech Republic, s.r.o. ostatní Japonsko 2 339,00 410 Continental

Teves Continental Teves Czech Republic,

s.r.o. automobilový Německo 2 181,00 670

Glaverbel Czech Glaverbel Czech a.s. sklářský Belgie 2 022,87 20 Ronal RONAL CR s.r.o. automobilový Švýcarsko 2 021,00 500

Autopal AUTOPAL, s.r.o. automobilový USA 2 003,02 167

Futaba Futaba Czech, s.r.o. automobilový Japonsko 2 000,00 450 Pramen: CzechInvest. Investiční projekty agentury CzechInvest 94-05 [online]. [cit. 19.

července 2005].

Dostupné na internetu: <http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/FF16B59BCE160172C 1256EC100546CD4/ $File/investicni%projekty.xls>.

Tabulka č. 15: Stav přímých zahraničních investic v České republice dle odvětvové struktury k 31.12.2003 (tis. CZK a tis. EUR)

Kód OKEČ Název Tis. CZK Tis. EUR

595 01-05 ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV 280 946 8 670

1495 10-14 DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ 13 687 619 422 392

3995 15-37 ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 486 710 252 15 019 604

z toho

1605 15-16 Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku 53 812 619 1 660 627

1805 17-18 Textil, oděvy 11 309 878 349 016

1900 19 Činění a úprava usní, výroba brašnářského,

sedlářského zboží a obuvi 543 218 16 763

2205 20-22 Dřevařský průmysl, výroba papíru,

vydavatelství a tisk 35 277 134 1 088 632 2595 23-25 Rafinérské zpracování ropy, chemické, pryžové

a plastové výrobky 65 781 778 2 029 989

2600 26 Výroba ostatních nekovových minerálních

výrobků 58 593 976 1 808 177

2805 27-28 Kovy, kovové výrobky 53 820 486 1 660 870 2900 29 Výroba strojů a zařízení 25 887 259 798 866 3100 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů jinde

neuvedených 30 885 789 953 118

3295 30,32 Kancelářské stroje a počítače, radiová, televizní

a spojová zařízení 27 413 562 845 967

3300 33 Výroba zdravotnických, přesných, optických a

časoměrných přístrojů 8 851 892 273 164

3400 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel,

přívěsů a návěsů 101 430 773 3 130 096

3500 35 Výroba ostatních dopravních zařízení 8 993 136 277 523 3600 36 Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl 3 317 999 102 392 3700 37 Zpracování druhotných surovin 790 753 24 402 4195 40-41 ELEKTŘINA, PLYN, VODA 83 852 383 2 587 637

4500 45 STAVEBNICTVÍ 26 542 974 819 101

5095 50-99 SLUŽBY CELKEM 550 709 497 16 994 584

5295 50-52 OBCHOD A OPRAVY 142 772 177 4 405 869

5500 55 POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ 9 950 014 307 052 6495 60-64 DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE 69 068 696 2 131 421 6895 65-67 FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ 195 029 276 6 018 493 7395 70-74 NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY 104 119 515 3 213 069

9995 75-99 OSTATNÍ SLUŽBY 29 769 818 918 680

9996 9996 Nezařazeno 0 0

9999 9999 CELKEM 1 161 783 672 35 851 988

Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.

července 2005].

Dostupné na internetu: <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat /publikace _pb/pzi/index.html>.

Tabulka č. 16: Stav přímých zahraničních investic ve vybraných zemích střední a východní Evropy k 31. 12. 2002 (mil. EUR)

Příjemce přímých zahraničních investic

Oblast/země původu Česko Estonsko Lotyšsko Litva Maďarsko Polsko Slovensko

EU-15 31 786 3 289 1 500 2 271 : 37 739 6 598 Podíl EU15 na PZI 86,12% 81,51% 56,37% 59,47% 82,53% 79,66%

Podíl 5 největších zemí 78,5% 82% 50% 62% 71% 69%

Pramen: Eurostat. [online]. [cit. 19.července 2005].

Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=0,1136173,0_

45570701&_dad=portal&_schema=PORTAL>

Pozn. 1: Údaje za Maďarsko nejsou ve statistikách Eurostatu k dispozici

Pozn. 2: Zvýrazněné země představují 15 největších investorských zemí v daném státě

Tabulka č. 17: Stav přímých zahraničních investic ve vybraných zemích střední a východní Evropy k 31. 12. 2002 (mil. EUR)

Příjemce přímých zahraničních investic

OKEČ Sektory Česko Estonsko Lotyšsko Litva Maďarsko Polsko Slovensko 9999 Celkem 36 911 4 035 2 661 3 819 34 518 45 729 8 283

595 Zemědělství a rybolov 19 17 46 18 : 177 20

1100 Dobývání ropy a plynu 17 0 0 24 : 1 55

1495 Dobývaní nerost.surovin 529 14 15 36 : 147 62

1605 Potraviny 1 558 156 103 429 : 3 577 429

2995 Celkem kovovýroba, stroje

a zařízení 1 919 41 57 31 : 1 370 663

3595 Celkem motorová vozidla

a dopravní prostředky 2 274 26 3 43 : 2 280 -27

6110 Vodní a námořní doprava 0 16 0 86 : 17 0

6200 Letecká doprava 0 3 11 0 : 82 0

6295 Celkem doprava 1 289 76 77 97 : 1 629 7

6420 Telekomunikace 3 253 692 0 530 : 2 976 760

6495

Doprava, skladování,

komunikace 5 003 863 376 653 : 4 743 788

6510 Finanční zprostředkování 4 153 1 034 345 440 : 6 735 0 6520 Jiné finanční služby 553 96 11 242 : 1 658 0

6524 Finanční společnosti 261 6 3 25 : 0 0

6730

Pojištovnictví a služby

s tím spojené 813 0 49 82 : 1 262 236

6795 Celkem jiné finanční

služby a pojišťovnictví 1 366 96 60 324 : 2 920 236 6895 Finanční služby 5 864 1 131 417 766 : 9 756 1 824

7000 Nemovitosti 1 565 298 393 162 : 1 643 291

7200 Počítačové služby 122 5 20 15 : 131 28

7300 Výzkum a vývoj 33 1 2 1 : 4 3

7395 Nemovitosti a obchodní

činnosti 3 422 388 634 271 : 3 421 496

7400 Jiné obchodní činnosti 1 590 63 191 77 : 1 535 129

7410 Poradenství a management 542 41 169 51 : 992 0

7415 Služby podnikům 188 26 0 27 : 259 0

7440 Reklama 280 7 0 9 : 44 0

7495 Celkem počítače, výzkum

a jiné obchodní činnosti 1 745 69 212 93 : 1 671 160

9995 Jiné služby 945 48 33 59 : 410 60

Pramen: Eurostat. [online]. [cit. 19.července 2005].

Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/portal/page?_pageid=0,1136173,0_

45570701&_dad=portal&_schema=PORTAL>

Pozn. 1: Údaje za Maďarsko nejsou ve statistikách Eurostatu k dispozici Pozn. 2: Zvýrazněné obory představují 10 oborů s nejvyšším stavem PZI

Tabulka č. 18: Celková zaměstnanost v EU a vybraných členských zemí (tis. osob) Rok Oblast/stát 1999 2000 2001 2002 2003 EU-25 194 224 197 141 198 896 199 149 199 526

Pramen: G. Webber. Eurostat. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999–2003. ISSN 1830-463X. [online]. [cit. 10. listopadu 2005]. s. 12.

Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_ OFF PUB/KS-ED-05-001/

EN/KS-ED-05-001-EN.PDF>

Tabulka č. 19: Zaměstnanost v zemědělském sektoru v EU a vybraných členských zemí (tis. osob)

Rok Oblast/stát 1999 2000 2001 2002 2003 EU-25 11 335 11 171 11 006 10 736 10 427

Pramen: G. Webber. Eurostat. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999–2003. ISSN 1830-463X. [online]. [cit. 10. listopadu 2005]. s. 14.

Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ ITY_OFF PUB/KS-ED-05-001/

EN/KS-ED-05-001-EN.PDF>

Tabulka č. 20: Podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti (procenta) Rok Oblast/stát 1999 2000 2001 2002 2003 EU-25 5,84 5,67 5,53 5,39 5,23

Pramen: G. Webber. Eurostat. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999-2003. ISSN 1830-463X. [online]. [cit.10. listopadu 2005]. Výpočet je proveden na základě údajů z tabulek č. 18 a 19.

Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_OFF PUB/KS-ED-05-001/

Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_OFF PUB/KS-ED-05-001/