Rovný d ů chod

Rovný důchod představuje snížení pojistného na důchodové zabezpečení a zvýšení odpovědnosti občana za své stáří a příjem v budoucnu, v důchodovém věku.

Systém rovného důchodu zároveň nepočítá s předčasným důchodem, není možné jej vyplatit dříve než při dosažení zákonem stanoveného důchodového věku. Na rovný důchod vzniká nárok občanovi, který měl trvalý pobyt na území ČR po minimálně stanovenou dobu a dovršil statutárního věku.

Koncepce rovného důchodu vychází z myšlenky snížit ochranářství státu a přenést odpovědnost na samotné občany. Jak je již z názvu patrné, jde o výplatu stejné částky důchodu, která je vypočtena jako procentní část průměrné mzdy, všem občanům bez rozdílu dosahovaných příjmů během jejich aktivního života.

25NDC = Notionally Defined Contribution – systém fiktivních účtů

26Po reformě mají v Polsku trojpilířový systém. I. pilíř je NDC s individuálními účty spravovanými státem, II. pilíř je povinný FDC a III. pilíř je nepovinný FDC formou spoření (penzijní připojištění) a v jeho rámci jsou uplatňovány zaměstnanecké penzijní plány. V rámci NDC pilíře je zaručená minimální penze při dosažení důchodového věku (65 let muži, 60 let ženy) a minimální příspěvkové doby (25 let muži, 20 let ženy). Stát garantuje minimální penzi ve výši 28 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Polsko se vydalo cestou povzbuzení zaměstnanosti formou snížení celkové ceny práce. Odvody na sociální zabezpečení se snížily z dřívějších 45 % na 36,6 %, http://www.finexpert.cz/Magazin/AR.asp?ARI=3170

K největším výhodám z pohledu občanů se zdá být návrh na snížení pojistného na důchodové zabezpečení (z 20% na 12%²⁷) a výrazné zvýšení čistých příjmů, čímž se vytvoří prostor pro vlastní spoření na stáří, ve svém důsledku tato změna však neřeší vysoké náklady na pracovní sílu z pohledu odvodů zaměstnavatele.

Občanům s vyššími příjmy zbyde větší finanční rezerva a mohou tak investovat vyšší částku na své zabezpečení stáří²⁸. U nízkopříjmových skupin bude však situace vypadat zcela odlišně. Následující tabulka demonstruje rozdíly nízko-, středně- a vysocepříjmových skupin obyvatel.²⁹

Tabulka 4: Kolik zbyde na individuální spoření zaměstnanci?

Nízký příjem 12 000 Kč Středně vysoký příjem 25

28Dle návrhu ODS by stát zároveň nijak nezasahoval do toho, zda si je uloží do penzijního fondu, životního pojištění, do banky nebo do nemovitosti

29Výpočet vychází z návrhu ODS, rovný důchod je ve 3 variantách, a to 20%, 25% a 30% průměrné mzdy a pojistné na důchodové zabezpečení by se snížilo z 20% na 12%. Výše průměrné mzdy byla v roce 19 030 Kč, pramen ČSÚ, odečitatelná položka 600 Kč na poplatníka

30Výpočet důchodu přiznaného v roce 2006 pomocí kalkulačky http://www.mpsv.cz/files/clanky/2437/duchodova_kalkulacka.xls , uvažovaný počet odpracovaných let je 30, roční počet dnů v rozhodném období 7 305, vyloučených dob 5, redukční hranice 9 100 Kč a 21 800 Kč, průměrný měsíční příjem v letech 1991 – 2005 stejný, v letech 1986 – 1990 50 tisíc Kč.

nemusel by se u každého občana počítat výpočtový základ ³², snížily by se náklady na informační technologie atd.

Následující graf znázorňuje výdaje a příjmy důchodového systému při přechodu na rovný důchod. Výdaje začínají klesat ve chvíli, kdy by do důchodu šli občané té generace, která by již fungovala na novém systému rovného důchodu.

Graf 2: Výdaje a příjmy důchodového systému při přechodu na rovný důchod.

Zdroj: Národní strategická zpráva o přiměřených a udržitelných důchodech, MPSV, červen 2005

Podíl příjmů i výdajů na důchody by tak postupně klesal ze zhruba 7 % na 4 % HDP. Rovnováhy by bylo dosaženo kolem roku 2065³³.

V dnešní době téměř 2,51 občanů v ekonomicky aktivním věku pracuje na důchod 1 důchodce³⁴, zavedením rovného důchodu by se demografická závislost podstatně snížila a nehrozilo by, že se Česká republika při současném stárnutí populace dostane do fáze, že nebude mít kdo na důchodce pracovat. S tím souvisí i výdajová strana

32Přímé důchody se stanoví jako procentní sazba výpočtového základu, který se odvozuje z osobního vyměřovacího základu, který se zjišťuje jako průměr dosažených výdělků za stanovené období. Výše základní výměry od 1.1.2006 je 1 470 kč, procentní výměra nesmí klesnout pod 770 Kč.

33Graf z článku Penzijní reforma z dílny ODS, http://www.mesec.cz/clanky/penzijni-reforma-z-dilny-ods/ ,15.7.2005

34 Česká správa sociálního zabezpečení evidovala k 31. lednu 2006 celkem 1 964 557 starobních důchodců a 4 938 025 poplatníků pojistného na sociální zabezpečení. Zdroj: ekonomika.ihned.cz. 20.2.2006, autor ČSSZ

státu v oblasti populační politiky, jejímž cílem je zvýšení porodnosti a zvýšení procenta ekonomicky aktivních občanů na počtu důchodců.

V modelu současného důchodového systému volí občané datum odchodu do starobního důchodu individuálně. Výši důchodu ovlivňují např. délka rozhodného období³⁵, přesná délka pojištěné doby, výše redukčních hranic³⁶, výše koeficientu nárustu všeobecného vyměřovacího základu ³⁷ nebo pravidla pro zvyšování důchodu v kalendářním roce.

Podstatné je také to, čemu dává občan přednost, zda zvolí předčasný odchod do důchodu za cenu nižšího důchodu nebo zda volí odklad odchodu do důchodu s tím, že pak dosáhne na důchod vyšší, popřípadě zda uvažuje možnost souběhu důchodu a výdělečné činnosti. Někdy je možné přiznat starobní důchod i zpětně. V modelu rovného důchodu není prostor pro spekulace, nárok na předčasný odchod do důchodu nevzniká.

Problémem v modelu rovného důchodu však zůstává stanovení jeho výše, zda bude výše odvozena procentem z průměrné roční mzdy, jak je v návrhu důchodové reformy ODS nebo jako určitý násobek životního minima. Vzhledem k tomu, že ukazatel průměrné mzdy známe teprve s několikaměsíčním zpožděním, mohl by nastat problém při stanovování důchodu právě touto metodou.

Další pochybnosti vznikají, z čeho bude občan spořit, pokud nebude výdělečně činný, a to ne z vlastního přičinění, tzn. jedná se zejména o mateřskou, která dnes trvá 4 roky. V tom případě by stát poskytoval nižší dávky v mateřství a část by spořil za matku.

Největší úskalí rovného důchodu však shledávám v tom, jak bude stát řešit situaci občanů, kteří ušetřené prostředky nepoužijí na zabezpečení svého stáří, ale nezodpovědně je utratí na jiné účely, na současnou spotřebu a v důchodovém věku se budou pohybovat na hranici chudoby. Dle mého názoru by bylo vhodné stanovit více možností zajištění na stáří, aby měl občan volbu vybrat si pro sebe ten nejvhodnější nástroj, pomocí kterého se do budoucna zabezpečí a na jedné variantě by měl stát alespoň v minimální výši trvat.

K těmto možnostem by mimo „ doplňkový pilíř“(viz další kapitola) mohla patřit i možnost investovat do bydlení.

35Pokud dojde k přiznání důchodu 31.12.2005, rozhodným obdobím je 1986 až 2004, pokud 1.1.2006, rozhodná doba je o 1 rok delší. Z rozhodné doby se zjiš´tují výdělky pro stanovení výpočtového základu. Jeden den pak může způsobit rozdíl ve výši důchodu.

36Osobní vyměřovací základ se počítá do 1. redukční hranice plně, v pásmu mezi 1. a 2. redukční hranicí z 30% a v pásmu za 2.

redukční hranicí z 10%. V roce 2005 byla 1.redukční hranice stanovena na 8 400 Kč a 2. hranice byla 20 500 Kč, v roce 2006 jsou hranice stanoveny na 9 100 Kč a 21 800 Kč.