2. Okrajové obory PZI
2.1 Rozbor struktury PZI
2. Okrajové obory PZI
2.1 Rozbor struktury PZI
2.1.1 Určení okrajových oborů/skupin oborů PZI
Ve struktuře přímých zahraničních investic jsou obory preferované, ale i obory opomíjené. Důvodů může být několik, malý význam oboru, jeho neefektivnost, surovinová nezabezpečenost a podobně. Na druhou stranu platí, že i obor, kde celkový objem investic je malý, může mít potenciál k velkému růstu, ale jeho současný objem a význam proti klasickým oborům je zatím neporovnatelně menší. Taktéž efektivnost v daném oboru může být vysoká a snese i ta nejpřísnější hodnocení proti výkonnosti a postupům používaným nejlepšími společnostmi v EU-15 či jinde ve světě. Okrajové obory proto neznamenají, že se jedná o méněcenné ekonomické aktivity. Jiná situace, která může nastat, spočívá v tom, že statistické členění dle dvouřádů OKEČ21 není dostatečně vypovídající a některé okrajové obory či podobory jsou skryty ve skupině, která vykazuje relativně vysoký stav PZI.
21 OKEČ – Odvětvová klasifikace ekonomických činností.
Tabulka č. 5: Obory s nejmenším stavem PZI v ČR k 31. 12. 2003 (tis. CZK a tis. EUR) 3700 Zpracování druhotných surovin 732 570 790 753 24 402 7300 Výzkum a vývoj 459 379 801 837 24 744 1100 Dobývání ropy, zemního plynu,
bitumenních hornin a
související činnosti 921 218 1 895 898 58 506 6300 Vedlejší a pomocná činnost v
dopravě; činnosti cestovních
kanceláří 1 574 550 1 974 706 60 938 9200 Rekreační, kulturní a sportovní
činnosti 2 476 296 2 510 345 77 468
7100 Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhujícího personálu,
pronájem zboží osobní potřeby 2 646 170 2 587 330 79 844 3600 Výroba nábytku; ostatní
zpracovatelský průmysl 2 366 410 3 317 999 102 392 7200 Zpracování dat a související
činnosti 2 283 223 3 948 297 121 842
9000 Odstraňování odpadních vod a
pevného odpadu, čištění města 3 642 548 4 997 014 154 205 1000 Dobývání černého a hnědého
uhlí, rašeliny 5 063 059 5 714 176 176 336 1400 Dobývání a úprava ostatních
nerostů 4 944 833 6 074 466 187 455 2000 Průmysl dřevařský a korkařský
kromě výroby nábytku; výroba 2200 Vydavatelství, tisk a
reprodukce zvukových a
obrazových map 7 974 191 8 323 124 256 847 Mezisoučet 44 736 943 58 503 101 1 805 373 Podíl vybraných oborů na celku 5,83% 5,04% 5,04%
Pramen: ČNB (vyňatek z publikace). 2003 – Přímé zahraniční investice [online]. [cit. 19.
července 2005].
Dostupné na internetu <http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance _stat/publikace _pb/pzi/index.html>.
Těchto 15 vybraných oborů s nejmenším stavem PZI se na celkovém stavu PZI podílí o něco více než pěti procenty. Zběžný pohled ukazuje, že se nejedná o obory, které by patřily k významným oborům v českém hospodářství či k oborům, které se silně rozvíjejí. Taktéž ani jeden z těchto oborů není na seznamu vybraných oborů CzechInvestu.
V zemích střední a východní Evropy lze najít podobné okrajové obory, byť jsou určité výjimky. Přehled dokresluje v příloze uvedená tabulka č. 17. Nejmenší stav PZI shodně vykazují obory jsou zemědělství, lesnictví, rybolov (595) a dobývání ropy, zemního plynu (1100). Dále se jedná o výrobu kancelářkých strojů a počítačů (3000), zpracování dat a související činnosti (7200), výzkum a vývoj (7300), reklamu (7440) a textil a oděvy (1805). Obdobný stav je zejména v Česku, Polsku a Slovensku.
Zemědělství jednoznačně patří mezi obory, které co se efektivnosti týče, zaostávají za průměrem nejvýkonnějších zemí EU-15. Pro každý typ zemědělské výroby lze najít ekonomické charakteristiky, které plně dokreslí rozdíl. I když je třeba podotknout, že technické výsledky se v poslední době velmi rychle přibližují zahraničním standardům a průměrům, propast přesto přetrvává v efektivitě s přihlédnutím k zaměstnanosti a jiným významným nákladovým položkám ovlivňujícím celkové hospodaření, zda bude v „černých“ či „červených“ číslech.
Další výše zmíněný obor, který stojí mimo zájem investorů je spojen se surovinovou základnou, konkrétně jde o těžbu ropy a zemního plynu. V našem regionu toto není činnost tak zajímavá jako například v Ruské federaci či v některých jiných postsovětských republikách. Malý objem investic do oboru proto není překvapivý a o to větší příliv zahraničních investic lze najít u distribučních energetických a plynárenských společnosti či chemického a zejména petrochemického průmyslu, který dovezené suroviny zpracovává.
Při pohledu na obory jako je zpracování dat či výzkum a vývoj je zřejmé, že patří mezi obory, které nejsou často příjemci PZI. Nadnárodní společnosti už často mají svá výzkumná a vývojová centra dávno vytvořena. Pokud by existoval silný lokální a zejména aplikovaný výzkum, pak by přilákal vyšší pozornost investorů. Zde spočívá obrovský rozdíl mezi vyspělými zeměmi a státy střední a východní Evropy. Pokud už je v našem regionu významnější výzkum, pak obvykle mu chybí kontakt či vazba na komerční oblast. Na druhou stranu právě aplikování výsledků výzkumu a vývoje patří mezi priority, které řeší nejen nové členské země EU, ale i západní Evropa, která se snaží v tomto směru více přiblížit výsledkům dosahovaným v USA či Japonsku.
Obor reklamy patří k činnostem, které se za posledních 15 let kompletně změnily a vykazovaným obratem patří mezi rostoucí. Zároveň všechny významné mezinárodní společnosti v oboru jsou již v ČR a dalších zemích regionu zastoupeny a to buď vytvořením nového subjektu či akvizicí stávající lokální společnosti. Reklama i další
obory nepatří mezi ty stěžejní části ekonomiky a proto malý příliv PZI neznamená v tomto případě nezájem o obor ze strany nadnárodních společností, ale spíše ukazuje na malou velikost a tím i menší potenciál lákat investice.
Textilní a oděvní průmysl lákají málo investic, neboť jsou pod silnou konkurencí zemí, které mají ještě levnější pracovní sílu. Takovouto světovou dílnou textilu, ale i v obuvnictví jsou zejména země jihovýchodní Asie, například Čina, Vietnam, ale také Indie. Do budoucna nelze vyloučit, že podobných oborů, kdy bude docházet k přesouvání výroby kvůli mzdovým nákladům směrem do Asie, bude ještě více.
2.1.2 Menší obory skryté v jiných jako celku výkonných oborech/odvětvích
Některé obory mohou být součástí průmyslu či odvětví, které jako celek přitahují velký či významný objem přímých zahraničních investic. Například zpracovatelský průmysl ve střední a východní Evropě přilákal jednu třetinu všech PZI. (Pozn.: podíl zpracovatelského průmyslu na PZI byl vypočten na základě tabulky č. 17). Součástí zpracovatelského průmyslu je i obor výroby potravin a nápojů, zpracování tabáku (v tabulce č. 17 kód 1605, OKEČ 15–16), který v Polsku a Litvě patří mezi nejvýznamnější v objemu PZI a stejně tak v ostatních státech regionu má významné postavení. V případě Polska je zřejmá souvislost mezi rozsáhlým agrosektorem a investicemi do potravinářství.
Součástí výroby potravin a nápojů (OKEČ 15–16) je i obor výroba krmiv (OKEČ 15700), který je oborem působnosti investora, jehož aktivity v oblasti zahraničních investic budou v další kapitole podrobně analyzovány. Současně se ukazuje, že v odvětvích, jako je například zmíněný zpracovatelský průmysl, jsou okrajové obory, které jsou zanedbatelné z pohledu stavu investic či dalšího významu. Na druhou stranu je možné usuzovat na určitou příčinnou souvislost. Obor, který je dodavatelským oborem do oboru, který je PZI opomíjen bude též opomíjen, neboť zahraniční investor v jednom oboru často s sebou přivádí další investory, kteří jsou jeho dodavateli.
Ne všechny vykazované obory, kam plyne malý objem PZI, jsou mimo zájem investorů. Na druhou stranu obory, které ani nejsou ve statistickém přehledu, jsou nevýznamné hned dvojím způsobem, jak pro ekonomiku jako takovou tak i pro příliv PZI jsou okrajovými obory. O výše uvedených oborech lze říci, že na okraji zájmu
investorů stojí zemědělství a výroba krmiv na něj navázaná, nebo textilní, oděvní a obuvnický průmysl. Podobných odvětví lze identifikovat více.