Rozhodování o PZI

3.3.1 Kritéria pro rozhodování o přímé zahraniční investici

Rozhodování o PZI v podmínkách společností De Heus International či Koudijs Feed znamená rozhodování o výstavbě výrobní kapacity na krmiva či akvizici stávajících aktiv, které jsou na trhu. Všechny faktory rozhodující obecně o vstupu na jakýkoliv nový trh byly shrnuty v této kapitole v části 3.2.2 Rozhodování společnosti o vstupu na nový trh. Při hledání akvizice a nebo rozhodování o investice na zelené louce společnost trvá na svých zásadách, které byly zmíněny předtím, ale zároveň jako optimální považuje výrobní jednotku s produkcí 100 tisíc tun kompletních krmných směsí. Lokalizace této jednotky by měla být taková, aby obsáhla do 150 km největší podíl potenciálních klientů s přihlédnutím k dopravní infrastruktuře. Z ekonomických kritérii a poměrových ukazatelů, s kterými management společnosti pracuje je EBIT neboli zisk před úroky a zdaněním, ROE neboli návratnost vlastního kapitálu. EBIT je

pak důležitým ukazatelem při určování hodnoty, jakou je společnost ochotna za případnou akvizici zaplatit.

Pokud společnost identifikuje potenciální akvizice či je ji jiná společnost k převzetí nabídnuta, vyvstává před společností velmi rozsáhlá agenda. Firmy De Heus International a Koudijs Feed se opírají o standardizovaná Informační memoranda.

Informační memorandum představuje dokument – presentaci, který poskytuje přehled o všech nejdůležitějších částech společnosti, která je na prodej a většinou je vypracováno poradcem najatým vlastníky prodávané společnosti nebo ji samou. Tímto poradcem může být jedna z auditorských a poradenských společnosti tzv. Velké čtyřky, mezi které patří PriceWaterhouseCoopers, Deloitte and Touche, KPMG či Ernst & Young, ale i jiná důvěryhodná poradenská společnost. V jejich případě lze očekávat větší spolehlivost předkládaných informací a serioznost, u menších společností se může projevit nedostatek zkušeností s prováděním poradenství. Obecně platí, že tento poradce se snaží pomoci prodávajícímu prodat společnost s nejlepším výsledkem při speněžení.

Obvyklá praxe bývá taková, že pokud je nějaká společnost na prodej, pak si vybere poradce a tento poradce vyhledává i případné zájemce a nabízí jim informační memorandum.

Pokud druhá strana projeví zájem, pak za určitých podmínek získává možnost provést tzv. Due Dilligence audit, kterým si prověří správnost všech poskytnutých údajů a při zachování důvěrnosti se může seznámit s dalšími údaji, které považuje za důležité pro ohodnocení firmy a na kterých se obě strany dohodnou. Due dilligence je kontrolou pro potenciálního kupujícího, že to, co kupuje, opravdu vypadá tak, jak je prezentováno a má odpovídající hodnotu. A tak jak prodávající se snaží získat maximum, kupující se snaží dosáhnout ceny uspokojivé pro sebe, tj. pozice jsou opačné, nicméně důvěra získaná prostřednictvím Informačního memoranda a Due diligence jim umožňuje směřovat k výsledku, který chtějí. Pokud není společnost nabízena na prodej, ale její vlastníci jsou osloveni a jsou ochotni prodat, pak je možné, že bude přímo vypracováno Due diligence. Od tohoho bodu se bude odvíjet jednání společností, tedy pokud bude existovat společný zájem. Porovnání rozdílu mezi Informačním memorandem a Due diligence nastiňuje následující tabulka.

Tabulka č. 12: Porovnání struktury Due diligence a Informačního memoranda Informační memorandum Due diligence

1. Úvod Úvod

2. Odvětví a trh Rozvaha

3. Společnost Výkaz zisků a ztrát 4. Management a zaměstnanci Výkaz cash flow

5. Výrobky a služby Jiné údaje

6. Nákup a prodej Výsledky aktuálního roku 7. Výrobní jednotky a provoz Výhled a očekávání 8. Výhled a očekávání

Pramen: převzato z projektu diplomanta u společnosti Koudijs Feed B. V. a z interních materiálů společnosti De Heus International B. V.

Detaily obou dokumentů, ale už nerozhodují, zda má společnost zájem investovat, to už bylo odpovězeno tím, že byla zahájena jednání. Rozhodující je, zda se případná akvizice stane PZI společnosti a bude znamenat příchod nového subjetku na trh či nikoliv. Pokud akvizice byla jedinou možností, jak na trh vstoupit a žádná jiná není dostupná, pak to může znamenat jen odložení PZI a jiné formy působení na trhu. Hlubší pohled na oba dokumenty a jejich strukturu ukazuje zásadní rozdíl mezi nimi, ovšem osnova každého z nich je natolik obecná, že může být stejně tak použita i na firmy z jiných oborů. Mnohem podrobnější členění obou analýz umožňuje bezproblémovou aplikaci i na jiné obory, neboť sledované parametry jsou standardní. Ovšem každý investor může při své rozhodování klást různý důraz na jednotlivé části. Případně obor, kterým se zabývá má specifika, kterým musí věnovat zvýšenou pozornost. (Poznámka:

diplomantovi bylo umožněno prostudovat dokumenty tohoto charakteru, avšak vzhledem k tomu, že některé z nich mohou představovat interní informace, které mají dlouhodobé dopady na vývoj představované či analyzované společnosti, nebylo možné jejich detaily citovat).

3.3.2 Obecně známé faktory přílivu PZI

Obecně uznávané faktory, které mají vliv na rozhodování o PZI vycházejí z mezinárodního marketingu. Jsou rozčlěněny do čtyř skupin: a) marketingové, b) obchodně-politické, c) nákladové faktory a d) investiční klima. Marketingové faktory jsou: velikost trhu, růstový potenciál trhu, snaha o udržení podílu na trhu, snaha o podporu exportu mateřské společnosti, nutnost užšího kontaktu se zákazníky, nespokojenost s dosavadní strategií mezinárodního marketingu, základna pro vývozní aktivity a větší ziskovost. Obchodně politickými faktory jsou: obchodní bariéry a

preference tuzemských výrobců. Nákladové faktory jsou: přiblížení se surovinovým zdrojům, kvalifikovaná pracovní síla, dostupnost kapitálu a technologií, levné suroviny, levná pracovní síla, nízké výrobní náklady, nízké přepravní náklady, finanční a další pobídky pro investory anebo celkově nižší náklady. Z investičního klimatu na investory působí celkový pozitivní vztah k zahraničním investorům, politická stabilita, omezení výše kapitálového vkladu, devizové omezení, stabilita zahraniční měny, daňový systém a znalost místního trhu²⁶.

Když se De Heus International či Koudijs Feed rozhodují o investici, ať se jedná o přímou zahraniční investici v plném jejím významu či o stupeň méně významnou investici v zahraničí, vždy posuzuje stejná kritéria a pracuje s nimi. U PZI jsou kritéria posuzována mnohem detailněji a na mnohé z nich už byly v rámci představení a hodnocení aktivit společnosti na zahraničních trzích dány jednoznačné či určující odpovědi.

Pokud se podíváme na marketingové faktory: společnost při posuzování dvou projektů anebo rozhodování o zaměření svých sil preferuje objem produkce na trhu a jako druhé kritérium trhy, které extenzivně rostou. Pro udržení získaného podílu je společnost ochotna investovat významné prostředky, jako se tomu stalo v případě operací na polském trhu a může se tak stát i na jiných, neboť investice přišla v momentě, kdy získaný podíl a obchodní vztahy s klienty byly ohroženy menící se situací na trhu pod vlivem zahraničního know how, které s sebou přinesla konkurence.

Je jednoznačné, že tyto investice přinesly nový rozměr a dynamiku do aktivit společnosti na polském trhu, včetně nových klientů. Pokud by společnost nebyla přesvědčena o existujících možnostech a úspěchu, na trh by s největší pravděpodobností nevstoupila.

Obchodně politické faktory jsou společností hodnoceny neustále, vyžaduje si to rozsah exportních operací a jedná se o jednu z automatických činností prováděnou zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že obor může být ovlivněn různými restrikcemi danými fytosanitárními předpisy či politickými faktory společnost s nimi pracuje a snaží se být neustále připravena na případné omezení, které ji mohou bránit trhy obsluhovat.

V takovém případě by, ale PZI představovala přílišné riziko a spíše lze uvažovat o joint venture pro omezení rizika než o přímé investici. Na druhou stranu omezení bývají

26 Machková, H. Mezinárodní marketing. s. 52, 53, původně převzato z Czinkota – Ronkainen.

International marketing. s. 480. The Dryden Press, 1990.

dočasná a zároveň na trhu mohou existovat praktické překážky bránící stejné úrovni efektivnosti, jakou mají exportní operace.

Na nákladové faktory společnost nahlíží trochu jinak než jiní investoři, protože ne všechna vyráběná produkce může být exportována či dopravována na velkou vzdálenost. Toto kritérium platí zejména u kompletních krmných směsí a jeho význam klesá u speciálních produktů, bílkovinných koncetrátů či premixů. Suroviny nejsou faktorem, který by společnost na určitý trh přivedl, může být pouze plusem, pokud jich bude dostupné maximum. Technologie, know how a kapitál je něco, co si společnost přináší s sebou a nepředstavují faktor, zda na trh vstoupit či nikoliv, byť může nastat situace, že by kapitál bylo možné na daném trhu získat levněji než prostřednictvím mateřské společnosti. Citlivost sortimentu na distribuční náklady je faktorem pro všechny konkurenty stejným. Při přítomnosti na trhu mají všichni možnost využít stejných výhod, jako je levná a kvalifikovaná pracovní síla, nízké výrobní či vstupní náklady. Dál už vše záleží na tom, zda společnost dokáže dobře využít kombinace těchto faktorů ve svůj prospěch. A protože má rozsáhlé zkušenosti s obdobnými tlaky na optimalizaci všech nákladů na domácím trhu, pak může považovat za lákavý faktor přinést své know how na trh, kde je mnoho operací méně efektivních, než je jejich dosažitelné optimum. Počínaje přezaměstnaností, vysokým podílem málo využívaného majetku, nehospodárnými postupy či zastaralými a energeticky, provozně či jinak náročnými technologiemi.

Investiční klima, vnímání zahraničních investorů a podmínek pro ně jsou samozřejmě důležité faktory pro rozhodování. Rozhodně společnost nevstoupí na trh prostřednictvím PZI, pokud zahraniční subjekty jsou vnímány negativně. Koudijs se snaží na daném trhu vytvořit image místní společnosti, jak se tomu stalo v Polsku či například v Egyptě. Jednou z nutných podmínek je výběr vhodného managementu a omezení přímého působení zahraničních managerů na místě. Na druhou stranu investiční pobídky, které lákají mnoho investorů a vytvářejí soupeření mezi sousedními státy, kdo investici získá, se netýkají zemědělství, výroby krmiv či jiných obdobných oborů a tak nebudou mít vliv na rozhodování. Všechny další parametry investičního prostředí, jako měnový kurz, možnost transferu dividend či daňové břemeno jsou zkoumány, aby se společnost na ně mohla připravit a porozumnět, jak mohou její obchodní činnost ovlivnit, případně zda nepřinášejí riziko.