2. Okrajové obory PZI
2.2 Efektivnost vybraných okrajových oborů
2.2.2 Srovnání efektivity zemědělství ve vybraných zemích
V rámci dostupných hodnocení zemědělského sektoru, Společné zemědělské politiky – CAP, oborových zpráv a statistik publikovaných Eurostatem za EU a další vybrané země či ze strany OECD, případně i FAO neexistuje přímý ukazatel hodnocení efektivnosti či poměrový ukazatel výkonnosti v zemědělství. Jeho účelem by mělo být ukázat či umožnit porovnání jak si zemědělský sektor stojí v jednotlivých zemích a jaká je jeho konkurenční pozice a zda případná nedostatečná výkonnost může představovat problém a také otázky, na které je třeba se soustředit.
Vzhledem k tomu, že jednoznačný ukazatel není dostupný a přímé vyhodnocení není možné. Srovnání bylo provedeno odvozením ze statistických dat publikovaných Eurostatem. Tím je dána záruka srovnatelnosti dat a využití stejných statistických metod. Hodnocení není postaveno na jednom ukazateli a nelze hovořit o jednoznačnosti vyslovených závěrů, ale pro účel této práce a ukázání trendů a rozdílů mezi EU-15 a novými členskými zeměmi je lze hodnotit za plně dostačující. Ucelená data jsou dostupná za pět po sobě jdoucích let počínajíce rokem 1999 a konče rokem 2003.
Úvodem hodnocení je podíl lidí pracujících v zemědělství na celkovém počtu pracujících vyjádřený v procentech, následně podíl hrubé přidané hodnoty (anglická zkratka GVA, dále HPH) vytvořené zemědělstvím, rybolovem a lesnictvím na hrubé přidané hodnotě vytvořené všemi obory. Tyto ukazatelé ukazují jen významnost daného sektoru pro ekonomiku, ať úrovní zaměstnanosti či přeneseně na HDP. Lze vyslovit předpoklad, že obecně platí hodnocení – nízký podíl na zaměstnanosti a vyšší podíl na HDP je důkazem efektivnosti. Pro trochu hlubší pohled je vypočten poměrový ukazatel, který vyjadřuje hrubou přidanou hodnotu na osobu pracující v zemědělství. Pro
vytvoření určitého porovnání proti celé ekonomice dané země lze tento ukazatel postavit proti jeho ekvivalentu, který je vypočtem pro celou ekonomiku tj. hrubá přidaná hodnota připadající na pracující osobu. Obdobný pohled přináší též poměrový ukazatel výkonů v zemědělství na osobu pracující v zemědělství vyjádřený v eurech.
Pro snažší porovnatelnost, jak si stojí EU-25, EU-15 či Česká republika, Maďarsko, Polsko či Slovensko, bude proveden přepočet na procenta, kdy pozice EU-25 v roce 1999 bude považována za 100% a všechny hodnocené země budou k tomu předpokladu vstaženy. Tento přepočet na relativní hodnoty má význam pro hrubou přidanou hodnotu v zemědělství na pracující osobu v procentech k EU-25 a pro výkony v zemědělství na pracující osobu v procentech vstaženo taktéž k rozšířené Evropské unii jako srovnávací základně. Tyto ukazatele už velmi přesně ukazují trendové změny během uvedených pěti let. „Evropská patnáctka“ nyní čelí konkurenci, jak z nových členských zemí, tak i v rámci tlaku na liberalizaci zahraničního obchodu se zemědělskými komoditami a otevření svého trhu produkci přicházející mimo evropský kontinent. Vývoj „Evropské pětadvacítky“ ukazuje, jak se do celkové pozice promítájí nové členské země, které mají volnou cestou na společný trh od května 2004. Při pohledu na jednotlivé země lze provést porovnání, jak si stojí navzájem a jak daleká či krátká cesta je v zemědělství čeká, než se budou moci rovnat se starými členskými zeměmi Evropské unie.
Vzhledem k rozsahu celkových podpor, které do zemědělství plynou, ať už v rámci Společné zemědělské politiky EU či v rámci povolených přímých plateb ze strany vlád v nových členských zemích, nelze opomenout jejich význam na celkové finanční toky pro zemědělce. Nelze zapřít vyšší ceny některých vstupů v EU-15, ale i tak rozdíly ve výkonnosti a efektivnosti zásadním způsobem neovlivní. Nicméně i bez vlivu podpor jsou vybrané komodity zemědělského sektoru, které pochází ze starých členských zemí, dodávány na trhy nových členských zemí. Za mnohem důležitější faktor, který ovlivňuje pohled na pozice zemědělství v jednotlivých zemích, je třeba považovat vývoj směnného kurzu jednotlivých ekonomik. Z důvodu zpřesnění uváděných hodnot je u vybraných ukazatelů proveden přepočet, který je očistí od vlivů posílení či oslabení té národní měny vůči euru. Na druhou stranu lze říci, že i údaje před přepočtem mají dostatečnou vypovídací hodnotu, neboť platí, že v dlouhém období měnový kurz není utvářen spekulacemi na devizovém trhu, ale vývojem dané ekonomiky jako celku, její investiční pozicí vůči zahraničí, výkonností v zahraničním obchodě a atraktivností pro investice. Proto vliv měnového kurzu na hodnoty
výkonnosti či efektivnosti zemědělství, ať už kladným či negativním způsobem spíše může ukázat, zda je vývoj zemědělského sektoru na stejné vlně jako vývoj celé ekonomiky.
Tabulka č. 6: Přehled podílu lidí pracujících v zemědělství na celkovém podílu pracujících osob (procenta)
Oblast/stát Rok
1999 2000 2001 2002 2003
EU – 25 5,84 5,67 5,53 5,39 5,23 EU – 15 4,45 4,30 4,20 4,07 4,00 Výběr z nových členských zemí EU:
Česko 5,19 5,10 4,76 4,79 4,50
Maďarsko 7,15 6,58 6,24 6,17 5,79 Polsko 18,07 18,77 19,15 19,33 18,43 Slovensko 6,16 5,58 5,30 5,01 4,41 Výber ze starých členských zemí EU:
Dánsko 3,67 3,56 3,51 3,34 3,27
Nizozemí 3,55 3,46 3,41 3,38 3,31 Německo 2,56 2,49 2,47 2,43 2,43 Pramen: G. Webber. Eurostat. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999–2003, ISSN 1830463X. [online]. [cit. 10. listopadu 2005]. Výpočet je proveden na základě údajů z uvedené publikace s. 12 a 14, výpočtové tabulky v příloze č. 18, 19.
Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_OFFPUB/KS-ED-05-001/EN/KS-ED-05-001-EN.PDF>.
Z přehledu vyplývá, že zaměstnanost v zemědělském sektoru a s ním spojených oborech jako je rybolov a lesnictví je v nových členských zemích vyšší, než je průměr EU-15.
Velmi blízkých hodnot starým členským zemím dosahuje Česko a Slovensko. Naopak v Polsku je hodnota velmi vysoká, avšak existuje pro ni zdůvodnění, tím je vysoké množství malých rodinných hospodářství. Jde i o historický vliv, kdy samostatně výdělečné zemědělství bylo zachováno i za socialismu. Nicméně i tak se jejich počet snižuje a to je i obecným trendem. Následující tabulka charakterizuje podíl hrubé přidané hodnoty v zemědělství ve vztahu ke všem oborům ekonomiky.
Tabulka č. 7: Podíl Hrubé přidané hodnoty v zemědělství na celkové Hrubé přidané hodnotě (procenta)
Oblast/stát Rok 1999 2000 2001 2002 2003
EU – 25 2,33 2,21 2,20 2,09 2,09
EU – 15 2,26 2,14 2,12 2,03 2,02
Výběr z nových členských zemí EU:
Česko 4,19 3,81 3,70 3,13 3,39
Maďarsko 4,85 4,28 4,30 3,68
Polsko 3,77 3,52 3,70 3,12 2,96
Slovensko 4,66 4,65 5,96 4,43 3,94
Výber ze starých členských zemí EU:
Dánsko 2,55 2,79 2,87 2,37 2,06
Nizozemí 2,79 2,77 2,71 2,47 2,33
Německo 1,20 1,20 1,22 1,12 1,11
Pramen: G. Webber. Eurostat. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999–2003, ISSN 1830463X. [online]. [cit. 10. listopadu 2005]. Výpočet je proveden na základě údajů z uvedené publikace s. 16 a 18, výpočtové tabulky v příloze č. 21, 22.
Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_OFFPUB/KS-ED-05-001/EN/KS-ED-05-001-EN.PDF>.
Z přehledu je zřejmé, že hrubá přidaná hodnota v zemědělství je v EU obecně nízká, ale v nových členských zemích dosahuje minimálně o třetinu vyššího podílu než je EU průměr a neustále se snižuje. Tento trend bude nadále pokračovat směrem ke sbližování podílu ve starých a v nových členských zemích. Velmi nízkých hodnot dosahuje podíl hrubé přidané hodnoty v Německu a lze je přičíst na vrub vysoké efektivitě, ovšem ani v dalších uvedených zemí EU-15 tato efektivnost určitě není nižší. Zejména pokud se podíváme na Nizozemí, které si stále udržuje významný podíl zemědělských exportů.
Uváděná hodnota podílu HPH je v Nizozemí vyšší než v Německu, což lze vysvětlit snahou o maximální zhodnocení výsledků práce a zároveň neustálou snahou o optimalizaci nákladů. Při pohledu na obě výše uvedené tabulku je zřejmé, že ekonomický význam zemědělství se ve starých členských zemích příliš nemění, ale naopak neustále prochází změnami směrem k nižším hodnotám v nových členských zemích. Trend ukazuje pokračování předchozího vývoje, klesá jak ekonomický význam z pohledu vytvářené hodnoty, tak i zaměstnanosti v oboru.
Tabulka č. 8: Hrubá přidaná hodnota na osobu pracující v zemědělství (EUR/rok)
Oblast/stát Rok 1999 2000 2001 2002 2003 EU – 25 15 829 16 300 17 161 17 307 17 960 EU – 15 22 864 23 433 24 348 24 769 25 440 Výběr z nových členských zemí EU:
Česko 8 097 8 780 10 329 9 895 11 146
Maďarsko 7 059 7 492 9 138 9 416
Polsko 1 892 2 037 2 469 2 075 1 906 Slovensko 6 323 8 088 11 769 10 356 11 593 Výber ze starých členských zemí EU:
Dánsko 35 578 42 859 46 214 41 301 38 178 Nizozemí 34 096 36 523 37 855 35 908 35 509 Německo 22 710 23 323 24 469 23 433 23 588
Pramen: G. Webber. Eurostat. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999–2003, ISSN 1830463X. [online]. [cit. 10. listopadu 2005]. Výpočet je proveden na základě údajů z uvedené publikace s. 14 a 18, výpočtové tabulky v příloze č. 19, 22.
Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_OFFPUB/KS-ED-05-001/EN/KS-ED-05-001-EN.PDF>.
Bližší pohled na výkonnost zemědělství a její porovnatelnost prostřednictvím hrubé přidané hodnoty ukazuje, že mezi EU-15 a EU-25 je více než 40% rozdíl. Při pohledu na země střední a východní Evropy je vidět, že jejich výkon proti průměru EU-25 je přibližně na úrovni 60%, respektive na úrovni 45% proti průměru EU-15. Velký rozdíl je v tomto případě u Polska, jehož hodnoty jsou mnohem nižší. Zároveň je třeba podotknout, jak se země střední a východní Evropy zlepšují, a až na Polsko jsou jejich výsledky velmi blízké, tak i mezi starými členskými státy EU jsou celkem významné rozdíly. Hrubá přidaná hodnota v průměru za všechny odvětví opírající se o data v příloze (tabulka č. 24) ukazuje, že v průměru za EU-15 dosahuje skoro dvojnásobku proti zemědělství a mnohem větší rozdíl je u starých členských zemí, což svědčí o tom, že v EU-15 je mnohem více oborů, které vytvářejí vysokou přidanou hodnotu a obdobné obory naopak dosahují větší efektivity. Rozdíl mezi HPH v zemích střední a východní Evropy za všechny obory v porovnání s HPH v zemědělství se pohybuje u jednotlivých zemí mezi 10 až 40%.
Tabulka č. 9: Výkony v zemědělství na osobu pracující v zemědělství (EUR/rok)
Oblast/stát Rok 1999 2000 2001 2002 2003
EU – 25 25 644 29 838
EU – 15 36 570 38 325 39 859 54 061 53 409 Výběr z nových členských zemí EU:
Česko 10 462 11 793 14 364 14 561 13 681
Maďarsko 16 930 19 508 24 017 25 534 25 113 Polsko 4 081 4 589 5 480 4 970 4 629 Slovensko 11 079 12 531 14 583 16 604 17 066 Výber ze starých členských zemí EU:
Dánsko 75 471 84 202 92 092 89 677 90 356 Nizozemí 66 954 70 779 73 571 71 330 72 902 Německo 41 521 44 185 46 241 44 336 43 264
Pramen: G. Webber. Eurostat. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999–2003, ISSN 1830463X. [online]. [cit. 10. listopadu 2005]. Výpočet je proveden na základě údajů z uvedené publikace s. 14 a 98.
Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_OFFPUB/KS-ED-05-001/EN/KS-ED-05-001-EN.PDF>
Pohled na celkové výkony v zemědělství vypočtené na zaměstnance jen umocňuje rozdíly, které jsou mezi novými a starými členskými zeměmi Evropské unie. Zaroveň jsou v tomto směru významné rozdíly i mezi státy v obou skupinách navzájem. Závěr je jednoznačný: všechny země střední a východní Evropy, které se staly součástí EU, v násobcích výkonů na osobu zaostávají za starými členskými zeměmi. Jejich cílem nemůže být nic jiného než snaha nejen dosáhnout průměru EU-25, ale začít jeho hranici posouvat k úrovni EU-15.
Tabulka č. 10: Hrubá přidaná hodnota v zemědělství na osobu (v procentech k EU – 25) Oblast/stát Rok
1999 2000 2001 2002 2003
EU – 25 100 103,0 108,4 109,3 113,5 EU – 15 144,4 148,0 153,8 156,5 160,7 Výběr z nových členských zemí EU:
Česko 51,2 55,5 65,3 62,5 70,4
Maďarsko 44,6 47,3 57,7 59,5
Polsko 12,0 12,9 15,6 13,1 12,0
Slovensko 39,9 51,1 74,3 65,4 73,2
Výber ze starých členských zemí EU:
Dánsko 224,8 270,8 292,0 260,9 241,2 Nizozemí 215,4 230,7 239,1 226,8 224,3 Německo 143,5 147,3 154,6 148,0 149,0 Hrubá přidaná hodnota v zemědělství na osobu (v procentech k EU – 25).
Po očištění od vlivu měnového kurzu:
EU – 25 100,00 102,97 108,42 109,34 113,46 EU – 15 144,44 148,03 153,82 156,47 160,71 Výběr z nových členských zemí EU:
Česko 51,15 56,84 64,84 56,21 63,16
Maďarsko 44,59 47,51 60,32 57,37
Polsko 11,95 13,16 14,68 11,41 11,79
Slovensko 39,94 50,37 75,90 65,01 70,53 Výber ze starých členských zemí EU:
Dánsko 224,76 270,58 292,61 260,51 240,77 Nizozemí 215,40 230,73 239,14 226,84 224,33 Německo 143,47 147,34 154,58 148,03 149,02 Pramen: G. Webber. Eurostat. Agricultural Statistics Pocketbook, Data 1999–2003, ISSN 1830463X. [online]. [cit. 10. listopadu 2005]. Výpočet je proveden na základě údajů z uvedené publikace s. 14 a 18, výpočtové tabulky v příloze č. 25 a 26.
Dostupné na internetu: <http://epp.eurostat.cec.eu.int/cache/ITY_OFF PUB/KS-ED-05-001/EN/KS-ED-05-001-EN.PDF>.
Pozn.: Směnné kurzy použité při výpočtu jsou kurzy daných měn k 31. 12. daného roku.
Výše uvedené hodnocení vychází z poměru Hrubé přidané hodnoty v zemědělství počítané na osobu pracující v zemědělství přepočtené k EU-25 hodnotě v roce 1999 jako 100%. Druhá část tabulky pak uvádí údaje počítající s kurzem roku 1999 jako základním a tím očištěné od vlivu pohybu směnných kurzů ve sledovaném období.
Pokud se podíváme na změnu mezi roky 1999 až 2003 u EU-25 – změna více než 13%
a EU-15 – změna více než 16% zjistíme, že u nových členských zemí probíhají změny.
Za celé období je lze vysledovat u všech nových členských zemí, byť s určitými výkyvy. Tyto výkyvy mohly být způsobeny i vlivy vyšší moci, které ovlinily hospodářské výsledky a činnost subjektů v zemědělském sektoru. Důkazem může být rok 2002 v České republice, kdy zemědělství bylo zasaženo povodněmi. U původních
členských zemí EU dochází k určitým změnám, ovšem v tomto případě nelze hovořit o trendu, ale o určitých výkyvech okolo dosažené úrovně. Do budocna nelze vyloučit zmenšení zemědělských výkonů v jednotlivých zemích EU-15 z důvodu snižování dotací, omezování zemědělských ploch, vyšších ekologických standardů a konkurence zemí střední a východní Evropy. V Nizozemí tento proces pomalu probíhá posledních deset let a projevuje se zejména v měnícím se agrárním zahraničním obchodě. Extremně nízké hodnoty u Polska mohou být z větší části způsobeny velkým množstvím malých hospodářství a jejich nezahrnutím do statistického šetření.
Cílem nových členských zemí, jmenovitě sledovaných států – Česka, Maďarska, Polska a Slovenska nemůže být nic jiného než snaha nejen dosáhnout průměru EU-25, ale začít jeho hranici posouvat k úrovni EU-15. Vzhledem k systému fungování zemědělství v rámci Společné zemědělské politiky a systému vnitřních kvót, tohoto cíle nebude možné dosáhnout jinak než zvyšováním efektivnosti a výkonnosti. To spočívá ve snižování zaměstnanosti, využívání nové mechanizace a technologií, know how, zvyšování technických výsledků a tlaku na optimalizaci nákladů všech vstupů. Tento požadavek tím pádem začíná přesahovat samotné zemědělství a bude klást nové požadavky na dodavatelská odvětví. Největšími negativy, která mají silné sociální dopady, jsou zánik malých hospodářství vytvářejících samozaměstnanost a stabilitu venkova a propouštění ve velkých hospodářstvích z důvodu většího využití mechanizace. Jednou z možností pro malá hospodářství by byla proměna v tzv. rodinné farmy, které například v Nizozemí vytvářejí naprostou většinou zemědělské produkce s výbornými technickými a ekonomickými výsledky zároveň. Pro dosažení tohoto cíle ovšem existují velmi silné překážky, nejdůležitější jsou omezené finanční prostředky pro zakoupení moderního vybavení a rekonstrukci hospodářství, případně novou výstavbu. Pokud je tato překážka překonána, zůstává důležitým faktorem transfer know how, který je mnohem snažší u velkým podniků. Nelze ani opomenout, že tento postup není možné uplatnit ve všech zemích.